Ing. Marta Dykovská Zdroj: Ing. Pavel Novotný

Prezentace na téma: "Ing. Marta Dykovská Zdroj: Ing. Pavel Novotný"— Transkript prezentace:

1 Ing. Marta Dykovská Zdroj: Ing. Pavel Novotný
ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Ing. Marta Dykovská Zdroj: Ing. Pavel Novotný

2 Základní literatura: Novotný, P.: Základy účetnictví, Praha, VŠEM, 2011 Novotný, P.: Základy účetnictví cvičebnice, Praha, VŠEM, 2011 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění aj. související zákony Vyhláška 500/2002 Sb., v platném znění aj. související vyhlášky Studijní literatura: Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého, Praha, Bova Polygnon, 2009. Rozšiřující literatura: Blomann, K. (1898): Všeobecná účtověda o účetnictví jednoduchém (kameralistickém), složitém (dopickém) a o kontrole účetní. Univerzitní přednášky Karla Blomanna v zimním běhu Praha, K. Blomann, 1898. Hrdý, M. – Plachá, D.: Účetní systémy v českých zemích od 18. století do současnosti, Istambul: Association of Accounting and Finance Academicians, 2008, s Doplňková literatura: České účetní standardy pro podnikatelské subjekty Mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS direktivy Evropské unie (4.,7. a 8. direktiva) Obecně uznávané účetní zásady (US GAAP) OECD, Revenue Statistics, Edition, OECD, Paris Sbírky zákonů ČR, Vyhlášky, Nařízení apod.

3 Zdroj: http://cs.wikipedia.org
HISTORIE ÚČETNICTVÍ Zdroj:

4 Účetnictví vzniklo jako nástroj k číselnému zaznamenávání hospodářských transakcí. Zpočátku sloužilo k zaznamenávání stavu a pohybu majetku. Nejstarší účetní záznamy: - zářezy do dřeva, kostí, keramických nádob či kamene - tzv. vrubovka – dřevěná tyč, na které se zářezem poznamenala pohledávka, seříznutím příslušného počtu zářezů se zaznamenala úhrada pohledávky - tzv. uzlovka – provaz prostřednictvím uzlů nebo navlékáním drobných předmětů Vznik dokonalejších úč. záznamů umožnil až vynález  písma.

5 BABYLONIE Ve starověkých státech již ve 4. tisíciletí př. n. l. sloužilo účetnictví k zaznamenávání o produkci a obchodu s obilím, které byly soustředěny v rukou státu. Příkladem těchto účetních záznamů jsou hliněné tabulky v Babylonii.

6 EGYPT Účetní zápisy na papyrus se používaly v Egyptě Paralelně se účetnictví rozvíjelo i v Indii a Číně. Od Babyloňanů a Egypťanů převzali účetnictví Řekové, kteří transakce zapisovali na papyrus, později na dřevěné desky. Kromě nejvýznamnějšího účtujícího subjektu – státu – zde působily také banky, chrámy a soukromí bankéři - trapezité, kteří vedli účetnictví o správě depozit a žirový styk. K tomu využívali i účty o dvou stranách.

7 ŘÍMSKÁ ŘÍŠE Od trapezitů převzali přibližně v 2. stol. př. n. l. účetní dovednosti Římané, u nichž se objevuje první systém účetních knih: adversaria (poznámkové knihy) pro denní záznamy, ze kterých se zpravidla měsíčně přepisovaly záznamy do knih codex accepti et expensi (kniha příjmů a vydání) a codex rationum (kniha účtů). Od Římanů přebírali účetnictví i ostatní obyvatelé na území Římské říše i v jejím sousedství.

8 ČÍNA Konfucianismu a feng-šuej byl užíván desítkový systém
Účetní  dynastie Čou (1100–476 př. n. l.) používali systém jednoduchého účetnictví - tříoddílová bilanční metoda (san-ču ťie-čuan): příjmy (žu) - výdaje (čchu) = saldo (jü). V tchangském  období tříoddílové účetnictví : memorandum (cchao liou), deník (si-liou) a hlavní kniha (cung-čching) a čtyřoddílové (š’-cu-fa) zůstatek minulého období (ťin-kuang) + nové příjmy (sin-šou) - platby (kchaj-cchu) = zůstatek (š’-caj). Po roce byl zdokonalený systém „účetnictví dračí brány“ (lung-men čang). Používal důsledné třídění účetních operací. V polovině 18. století bylo účetnictví dračí brány rozvinuto v čtyřstopé. Do druhé poloviny 19. století pak v Číně většina malých a středních podnikatelů a konzervativnější a menší banky používala jednoduché účetnictví zpravidla ve formě čtyřoddílové bilanční metody, menšina pak využívala třístopé účetnictví. Velcí podnikatelé účtovali v některé z verzí podvojného účetnictví.

9 5. ÷ 11. stol. n. l. Ve státní správě byly ve středověku (5. ÷ 15. stol. n. l.) využívány odlišné účetní systémy od účetnictví podnikatelů. Jejich cílem bylo evidovat předpisy částek, které mají být vybrány a záznamy o úhradách těchto předpisů. Kromě toho se také prováděly soupisy vrchnostenského majetku. K zakládání nabývacích listin a povinností poddaných sloužily od 8. stol. n. l. knihy tradic (také kopiáře či karteláře) nebo za vlády Karlovců v 9. stol. n. l. tzv. polyptycha (obsažné spisy). Od 10. stol. n. l. se do knihy tradic zapisovalo přímo.

10 12. ÷ 14. stol. n. l. Nejstaršími doklady používání podvojného účetnictví jsou účetní knihy obsahující účty o dvou stranách, u nichž však nelze prokázat podvojnost zápisu každé transakce. Mezi tyto památky patří fragment účtu z roku 1134 zachovaný v Egyptě nebo část florentinské účetní knihy bankovní společnosti z roku Z roku 1216 pochází záznamy z Florencie obsahující účty o dvou stranách zaznamenaných pod sebou – pro každého obchodního partnera byl vyhrazen jeden účet, jehož zůstatek vykazoval pohledávku resp. závazek k příslušné osobě. Nejstarší celistvě zachovaný systém podvojného účetnictví zaznamenávající každou transakci dvakrát však pochází až z roku 1340, a to v účetních knihách městských finančních úředníků v Janově. Ve 14. stol. n. l. se v Benátkách používaly zpravidla čtyři účetní knihy – popisník (inventář), memoriál (squartafoglio, vachetta), deník (giornale) a hlavní kniha (quaderno, libro maestro). Na konci 12. stol. n. l. dosáhly majetkové transakce takových rozměrů, že je bylo nutno systematicky upravovat. K tomu sloužily urbáře, obsahující soupisy půdy a trvalý předpis všech povinností a poddanských dávek. Předpokládané příjmy se z urbářů opisovaly zpočátku na volné listy, od 15. stol. n. l. do účetních knih, kde se nalevo evidovala povinnost k plnění a napravo se po zaplacení poznačilo splnění této povinnosti

11 15. stol. n. l. Nejstarší popis pravidel a principů podvojného účetnictví pochází až z 15. století. Před tím se účetní dovednosti vyučovaly zejména v Benátkách, odkud se prostřednictvím zde vyučených obchodníků šíříly do Evropy např. mezi hansovní kupce v Německu a severních zemích, ale také do Čech, kam byl v roce 1369 povolán Karlem IV. italský počtář Ceroni. Systém podvojného účetnictví poprvé popsal Benedetto Cotrugli v roce Jeho spis Della mercatura e del mercante perfetto však zůstal nevydán až do roku Jako tvůrce teorie podvojného účetnictví tak proslul Luca Pacioli, jehož traktát Particularis de computis et scripturis, vydaný v roce 1494, se stal základem dnešního účetnictví. Do světa se tak dostal první popis účetních knih a postupu zapisování do nich. Pacioli v něm popsal benátskou metodu účetnictví. Základem Pacioliho systému jsou tři účetní knihy – memoriál (memoriále), deník (giornale) a hlavní kniha (quaderno). Novinkou je také doporučení provádět účetní závěrku každoročně, neboť do té doby se účetní knihy uzavíraly jen při jejich popsání. Svým spisem Pacioli ovlivnil vývoj účetnictví v Itálii i v okolních zemích. Kamerální (pokladna) účetnictví (JUCE) se od konce 15. stol. n. l. používalo v rakouských zemích. To bylo v roce 1750 na čas odsunuto účetnictvím podvojným. Od roku 1768 se používala tzv. zlepšená kamerální soustava, jejímž tvůrcem byl Johann Matthias Puecheberg.

12 16. stol. n. l. Dalšími významnými spisy byly v Itálii Indirizzo degli Economi z roku 1586, jehož autorem byl Don Angelo Pietra, popisující vytváření majetkové a výsledkové rozvahy, které odpovídají dnešnímu způsobu uzavírání účetních knih, a Quaderno doppio col suo giornale secondo il costume di Venezia z roku 1534, jehož autorem byl Domenico Manzoni, který byl ve své době oblíbeným a rozšířeným spisem mezi obchodníky, díky názorným vysvětlením účtování obchodních případů. V Německu byl v 16. století nejznámějším spis Wolfganga Schweickera Zwifach Buchhalten, vydaný v roce 1549 v Norimberku, jehož přínosem byla sborníková metoda účetnictví – všechny transakce se zapisovaly do pomocné knihy a do hlavní knihy se přenášel jen jejich souhrn jednou měsíčně. V Holandsku byli nejvýznamnějšími autory spisů o účetnictví Jan Ympijn Christoffels, který ve spisu Nieuwe instructie z roku 1543 popsal využití rozvážných účtů v procesu závěrky a zavedl zvláštní účet zásoby zboží pro uzavírání účtů zboží, a Simon Stevin.

13 17. stol. n. l. V 17. stol. n. l. vznikly významné spisy o účetnictví i ve Francii – Le Parfait négociant od Jacquese Savaryho a Le Guide des Négociants et Teneurs des Livres od Mathieua. Pro francouzské účetnictví bylo typickým používání více účetních knih než v účetnictví italském. De la Porte ve svém dalším spise La science des négocians et teneurs de livres popsal i tzv. jednoduché účetnictví, ve kterém se narozdíl od italského účetnictví účtovalo soustavně pouze o pohledávkách, dluzích, příjmech a výdajích peněz. Pohyby ostatního majetku se v případě potřeby sledovaly ve zvláštních pomocných knihách.

14 18. stol. n. l. Od konce 18. stol. n. l. se objevují pokusy o vylepšení podvojného účetnictví či o vytvoření systémů nových. Jedním z takových pokusů bylo tzv. zlepšené podvojné účetnictví, jehož cílem bylo zavedení rozpočtu do systému účetních knih. Jeho tvůrcem byl v roce 1770 Adam von Heinfeld. Umožnovalo nejen zjistit stav majetku a výsledek hospodaření, ale bylo možno také sledovat rozdíl mezi předpokládanými a skutečnými náklady a výnosy. Významným přínosem bylo účetnictví tabulkové (tabelátní), známé také jako účetnictví americké, jehož tvůrcem byl Edmond Degrange. Popsal jej ve spisech La Tenue les Livres rendue facile z roku 1795 a Nouvelle méthode pour tenir des Livres z roku 1804. V Anglii bylo nejvýznamnějším počinem tzv. anglické účetnictví Edwarda Thomase Jonese z roku V 19. stol. n. l. vzbudily v Itálii velký zájem dva nové účetní systémy. Prvním z nich byla logismografie, systém s počtverným účtováním. Jejím vynálezcem byl Giuseppe Cerboni. Cílem logismografie bylo sledování výsledku hospodaření uprostřed období bez provádění uzávěrky. Ačkoli byla v roce 1880 zavedena v účetnictví italského království, neosvědčila se a byla v roce 1904 nahrazena podvojným účetnictvím. Zcela novým systémem byla také statmografie,  vytvořená Emanuelem Pisanim v roce 1875. K evidenci hospodářských transakcí se používala kniha syntetických bilancí,  která obsahovala jak rozpočet – předpokládané příjmy a výdaje, tak i transakce skutečné. Kromě toho umožňovala i okamžité zjištění hospodářského výsledku. Také statmografie se v praxi neosvědčila. Za průkopníkanákladového účetnictví je označován Josiah Wedgwood, který se snažil ve svých keramických závodech analyzovat náklady na materiál a práci pro každý krok ve výrobě, rozpočítávat na jednotlivé produkty náklady, které nelze přímo přiřadit jednotlivým výrobkům (režijní náklady) a na základě těchto rozborů stanovovat prodejní ceny i cílové skupiny svých zákazníků. Objevil také úspory z rozsahu a utopené náklady.

15 19. stol. n. l. V Německu bylo v 19. století vytvořeno a popsáno několik účetních systémů – Německé účetnictví S. G. Meissnera v roce 1803, Německé generální účetnictví Siegfrieda Matheuse v roce 1876, spojující všechny účetní knihy do jednoho deníku zvaného Primanota či Pruské podvojné účetnictví, které v roce 1832 popsal Joseph Teplitz. Z dnešního pohledu bylo nejvýznamnějším přínosem Nové německé účetnictví Alberta Schiemera z roku 1914, které přineslo číslování účtů, které byly do té doby označovány pouze názvem. V Čechách byl od roku 1858 využíván účetní systém o dvou účetních knihách (deník a hlavní kniha), známý také jako Kheilův účetní systém, jehož autorem byl Karel Petr Kheil. Mezi novinky 19. stol. n. l. se zařadilo i potrojné účetnictví, které popsal Fjodor Venědiktovič Jezerskij v roce Snahou bylo vyčíslit a zaznamenat zisk či ztrátu u každé jednotlivé účetní transakce. Spojit přednosti kamerálního a podvojného účetnictví se pokusil Friedrich Hügli, tvůrce tzv. konstatního účetnictví. Ačkoli bylo zpočátku oceňováno některými teoretiky, neprosadilo se trvale ani ve správě Bernského kantonu, kde jej Hügli jakožto jeho správce zavedl.

16 20. stol. n. l. Na začátku 20. stol. n. l. byl průkopníkem novinek v účetnictví koncern Du Pont kde byly kromě nových ukazatelů pro ekonomické řízení podniku zavedeny rozpočty, jejichž používání vyžadovalo porovnávání skutečných nákladů s plánovanými.[73] Ve 20. letech 20. stol. n. l. byly v podniku zaváděny vnitropodnikové (převodní) ceny odvozené z tržních cen, které sloužily k zúčtování předávek výkonů mezi jednotlivými divizemi tak, aby nakupující divize mohla volit mezi externí dodávkou a nákupem z jiné divize. Výrazným způsobem se do dějin účetnictví zapsalo také provozní účetnictví používané v Baťových závodech ve Zlíně. Podstatou provozního účetnictví byly podrobně sestavené kalkulace jednotlivých výrobků vycházející z požadované prodejní ceny. Jejím cílem bylo nejen stanovit normy spotřeby materiálu a práce na jednotku výroby, ale také stanovit vnitřní zúčtovací ceny pro převod zásob mezi jednotlivými středisky. Každé z těchto středisek bylo samostatnou jednotkou, jejímž úkolem bylo vytvořit zisk, který měl být rozdílem mezi kalkulovanou zúčtovací cenou a náklady, které středisko mohlo ovlivnit. Cílem provozního účetnictví bylo také vytvoření transparentního systému pro odměňování zaměstnanců odpovědných za řízení střediska. Po 2. světové válce se bývalí zaměstnanci Baťových závodů pokoušeli vytvořit systém vycházející z Baťova provozního účetnictví, zejména za účelem sestavování krátkodobých závěrek, které se sestavovaly častěji než jednou za rok.  Jednodušší variantou byla metoda doplňkového účtování, která vnitropodnikové transakce evidovala pouze jedenkrát za sledované období. Dokonalejší variantou bylo úplné provozní účetnictví, evidující vnitropodnikové transakce na speciálních účtech. Později bylo též označováno jako vnitropodnikové účetnictví. Od 2. pol. 20. stol. n. l. jsou na účetnictví kladeny vyšší nároky na lepší informační podporu řídících osob, zvláště v pohledu na budoucnost. Vymezuje se tak manažerské účetnictví, které je systémem integrujícím nákladové účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace.

17 21. stol. n. l. Začala nová epocha účetních systémů – software, umožňující integrovat drtivou většinu procesů v podniku do jednoho informačního systému.

18 LEGISLATIVNÍ RÁMEC ČESKÉHO ÚČETNICTVÍ
Zdroj:

19 REGULACE ČESKÉHO ÚČETNICTVÍ
Zákon o účetnictví (základní předpis) Prováděcí vyhláška (č. 500/2002 Sb.) České účetní standardy (č ) Vnitřní předpisy pro účetnictví Vedení finančního účetnictví V plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu Obecně uznávané zásady

20 ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY
Zdroj:

21 ÚČETNICTVÍ A OKOLNÍ PROSTŘEDÍ
Daňová soustava: Nepřímé daně - DPH, spotřební daň Přímé daně - daň z příjmů a ostatní přímé daně Finanční trh: peněžní a kapitálový trh primární a sekundární trh Klasifikace cenných papírů: obchodovatelné a neobchodovatelné úvěrové a majetkové krátkodobé a dlouhodobé Deriváty Ostatní okolí - např.: Obchodní zákoník Občanský zákoník Zákoník práce Živnostenský zákon

22 ZÁKON O ÚČ. SE VZTAHUJE PO – Právnické osoby právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, ZO - zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, OSS - organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, FO -fyzické osoby: - které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, - ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, - ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, - ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je výše uvedená osoba, - ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

23 ZÁKON O ÚČETNICTVÍ SE VZTAHUJE NA OSOBY:
PO ZO OSS FO

24 HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ
Regulace finančního účetnictví (unifikace, národní účetní standardy) Harmonizace v rámci EU (mezinárodní účetní konvence) direktivy Evropské unie (4.,7. a 8. direktiva) mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS Obecně uznávané účetní zásady (US GAAP) nadřazený princip pravdivého a věrného zobrazení skutečnosti

25 ÚČETNICTVÍ FINANČNÍ A MANAŽERSKÉ
Kritéria způsobující rozdíly mezi těmito složkami účetnictví Finanční účetnictví – souhrnné informace, důsledné dodržování metodiky účetnictví, spolehlivé kontrolovatelné a vnitřně provázané informace na výstupu Manažerské účetnictví – různorodé informace o struktuře a vnitřních vztazích ÚJ, nemusí dodržovat jednotnou metodiku účetnictví podle vztahu k řízení: nákladové (provozní) účetnictví – propojeno s kalkulacemi, rozpočtováním vnitropodnikovou statistikou, metodami vnitřní kontroly apod. rozhodovací úlohy

26 SYSTÉM ÚČETNICTVÍ Zdroj:

27 ZÁKLAD ÚČETNICTVÍ JAKO SYSTÉMU
Rigorózní metodické principy a obecně uznávané zásady Informace: správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné Informace v ÚZ: spolehlivé (úplné a včasné), srovnatelné, srozumitelné a posuzované z hlediska význam Účetní závěrka: věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

28 HLAVNÍ FÁZE ÚČETNÍHO SYSTÉMU
sběr a pořízení třídění, záznam, přehledy a výkazy analýza, hodnocení, prognostika předání výsledků uživatelům

29 SYSTÉM ÚČETNICTVÍ Zdroj:

30 HLAVNÍ FÁZE ÚČETNÍHO SYSTÉMU
Zdroj:

31 PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

32 ÚČETNÍ JEDNOTKA Zdroj:

33 ÚČETNÍ OBDOBÍ nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem: - kalendářní rok (KR): RRRR ÷ RRRR - hospodářský rok (HR): účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku ÚJ v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy účetní období začíná rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou ÚJ nebo ÚJ rozdělovanou odštěpením. U zúčastněných účetních jednotek končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni

34 ÚČETNÍ OBDOBÍ ┼ ┼ ┼ KR=HR= ÷ ┼ ┼ HR= ÷ → KR=HR= ÷ ┼ ┼ ┼ HR= ÷ ┼ ┼

35 ÚČETNÍ ZÁSADY 1) Zásada věrného a poctivého zobrazení (fair and true view) - podstata 2) Zásada účetní jednotky - vymezení ekonomického celku 3) Zásada neomezeného trvání účetní jednotky – oceňování DM 4) Zásada zjišťování hospodářského výsledku v pravidelných intervalech (periodicita) 5) Bilanční kontinuita PR a KR musí na sebe navazovat 6) Zásada objektivity účetních informací - doložené úč. dokl. a inventarizací 7) Akruální princip - časové rozlišení nákladů a výnosů 8) Zásada oceňování v historických cenách – ocenění v okamžiku pořízení 9) Zásada stálosti metod účetnictví (konzistentnost) – v jednotlivých letech stejné 10) Zásada opatrnosti - rezervy a opravné položky 11) Zásada vymezení okamžiku realizace – den provedení úhrady FV nebo FP 12) Zásada zákazu vzájemného zúčtování (kompenzace) – zákaz vzájem. yyr. výjimky: a) pohledávky a závazky vůči stejné osobě, které mají splatnost do 1 roku b) převod podílu na hospodářském výsledku společníkům v.o.s. a komplementářům komanditní společnosti c) doměrky a vratky z daní z příjmů, z nepřímých daní a poplatků 13) Přednost obsahu před formou - obsah účetních informací

36 SROZUMITELNOST ÚČETNICTVÍ ÚČETNÍ JEDNOTKY
- umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit: a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod, b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů: - technické prostředky, - nosiče informací, - programové vybavení, c) vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy.

37 VĚCNÉ ZOBRAZENÍ obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami

38 NÁSTROJE PRŮKAZNOSTI ÚČETNICTVÍ
Účetní doklady Průkazný účetní záznam, Členění: podle obsahu a zaznamenaných operací Náležitosti (§ 11 Zákona o účetnictví) Oběh Inventarizace majetku a závazků součást účetní závěrky, ověření průkaznosti kvalita a druhy inventarizací Inventurní soupis (doklad o provedené inventarizaci) Vnitřní kontrolní systém účetnictví

39 ÚČETNÍ INFORMACE Zdroj:

40 UŽIVATELÉ ÚČETNÍCH INFORMACÍ A JEJICH POŽADAVKY NA INFORMACE
vlastníci podniku a vedení podniku, věřitelé a zákazníci, zaměstnanci podniku, potencionální investoři, vláda, orgány státní správy, burza cenných papírů, konkurenční podniky, veřejnost.

41 VLIV INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NA ÚČETNICTVÍ
Historický vývoj účetnictví Vliv informačních technologií na účetnictví Sálové počítače (dávkové zpracování) Personální počítače (operační systémy, lokální sítě) Aplikační software (on-line účetní zápisy) Relační databáze Informační systém Vzájemné požadavky technologie a účetnictví

42 ÚČETNÍ DOKLADY - průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

43 ROZDĚLENÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ
Podle obsahu Podle počtu zaznamenaných operací ÚČETNÍ DOKLADY Vnitřní (příjemka) Jednotlivé (faktura, výdejka) Sběrné (shrnutí více dokladů stejnorodých operací dle určitého pořádku) Vnější (došlé a vydané faktury)

44 ÚČETNÍ ZÁPISY jejich obsah se týká účetních knih,
povinnost ÚJ provádět účetní zápisy průběžně v účetním období, ÚJ je nesmí provádět mimo účetní knihy.

45 ÚČETNÍ ZÁPISY Zdroj:

46 ÚČETNÍ KNIHY 1. Účetní jednotky účtují: a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období, b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky), zahrnuje synt. účty podle účt. rozvrhu a min. obsahují: - zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, - souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc, - zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, c) v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy, d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách. 2. Účetní jednotky nesmí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.

47 VAZBA MEZI JEDNOTLIVÝMI DRUHY ÚČETNÍCH KNIH
Zdroj:

48 OTEVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH
ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví, k prvnímu dni účetního období, ke dni vstupu do likvidace, ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs, ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu, ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.

49 UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH
ke dni zániku povinnosti vést účetnictví, k poslednímu dni účetního období, ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorgan. plánu, ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu, ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, ke dni, ke kterému stanoví povin. uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku, zvláštní právní předpis.

50 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů. Na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.

51 ÚČTOVÁ OSNOVA – TŘÍDY 0 ÷ 9 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová třída 1 - Zásoby Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Účtová třída 5 - Náklady Účtová třída 6 - Výnosy Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví

52 ÚČTOVÁ OSNOVA SKUPINY 01 ÷ 9x: 01 ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ 79 8x ÷ 8x 9x ÷ 9x SYNTETICKÉ ÚČTY 011 ÷ 9xx: 011 ÷ 098 111 ÷ 199 211 ÷ 291 311 ÷ 398 411 ÷ 491 501 ÷ 598 601 ÷ 698 701 ÷ 79x 8xx ÷ 8xx 9xx ÷ 9xx

53 ZÁKLADNÍ TŘÍDĚNÍ ÚČTŮ Rozvahové (011 ÷ 491): aktivní (PS a KS na MD)
pasivní (PS a KS na D) Výsledkové (501 ÷ 698): nákladů (PS=0, přírůstky na MD) výnosů (PS=0, přírůstky na D) Závěrkové (701 ÷ 710): počáteční účet rozvažný (701/∑Pasív, ∑Aktiv/701) účet zisků a ztrát (710/náklady, výnosy/710) konečný účet rozvažný (702/aktiva, pasíva/702) Podrozvahové (75x ÷ 79x): např. 75x - majetek v úschově Vnitropodnikové (8xx ÷ 9xx): např. 8xx – Leasing Syntetické: 321 – Dodavatelé (P) Analytické: 32101, 32102, 32103

54 VAZBA SÚ A AÚ Dodavatel A MD 32101 D Dodavatel B MD 32102 D
Dodavatelé (P) MD D 2) 15 4) 13 5) 20 PS 40 1) 5 3) 10 KS 7 Dodavatel A MD D Dodavatel B MD D Dodavatel C MD D 5) 20 PS 10 3) 10 2) 15 PS 17 4) 13 PS 13 1) 5 KS 0 KS 2 KS 5

55 ROZSAH VEDENÍ ÚČETNICTVÍ
v plném rozsahu ve zjednodušeném rozsahu (01 ÷ 9x)

56 ZJEDNODUŠENÝ ROZSAH ÚČETNICTVÍ – ÚJ:
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, Nezahrnují zisky a neberou v úvahu předvídatelná rizika a ztráty, s výjimkou odpisů, nepoužijí odpisy, nepoužijí reálnou a tržní hodnotu CP, derivátů, majetku a závazků…, sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek.

57 JEDNOOKRUHOVÉ ÚČETNICTVÍ
Zdroj:

58 DVOUOKRUHOVÉ ÚČETNICTVÍ
Zdroj:

59 ÚČTOVÝ ROZVRH Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

60 ÚČTOVÝ ROZVRH Na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.

61 AKTIVA A PASIVA Majetek podniku (ÚJ)
Majetek podniku = všechny prostředky potřebné k jeho činnosti (hospodářské prostředky) Hlediska členění majetku v účetnictví: - forma - vázanost rozmanitých hospodářských prostředků - zdroj - financování hospodářských prostředků Klasifikace majetku - konkrétní formy = AKTIVA - původ majetku = PASIVA

62 ROZVAHA (BILANCE) Souběžná dvojí klasifikace majetku:
úhelný kámen základů účetnictví jako systému výchozí metodický prvek = BILANČNÍ PRINCIP (základ konstrukce rozvahy): Rozvaha AKTIVA = PASIVA Založení podniku (ÚJ): kapitál ve formě peněz (aktiva) vlastní zdroj - vlastní kapitál cizí zdroj

63 ROZVAHA → ROZVAHOVÉ ÚČTY
Aktiva Rozvaha Pasíva Pokladna Dodavatelé ∑ ∑ 211-Pokladna (A) MD D 12 800 321-Dodavatelé (P) MD D 12 800

64 FUNKCE, OBSAH A ČLENĚNÍ ROZVAHY
MAJETEK STÁLÁ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTIVA Dlouhodobý nehmotný majetek Zásoby Dlouhodobý hmotný majetek Pohledávky Dlouhodobý finanční majetek Finanční majetek ZDROJE FINANCOVÁNÍ (KRYTÍ) MAJETKU VLASTNÍ KAPITÁL CIZÍ ZDROJE Základní kapitál Rezervy Kapitálové fondy Dlouhodobé závazky Fondy ze zisku Krátkodobé závazky Výsledek hospodaření Bankovní úvěry

65 ROZVAHA utříděný přehled aktiv a pasiv v určitém ocenění k určitému okamžiku stav a složení majetku z jakých zdrojů byl majetek pořízen z časového hlediska: zahajovací, počáteční a konečná statický pohled na stav a strukturu aktiv a pasiv dynamický pohled jen z porovnání rozvah za více období (následných) umožňuje vypočítat hospodářský výsledek AKTIVA = PASIVA (bez zisku) + ZISK AKTIVA + ZTRÁTA = PASIVA rozvahový den, rozvahové položky, rozvahové stavy

66 ZÁKLADNÍ BILANČNÍ ROVNICE
Odvozené následující rovnocenné varianty: VLASTNÍ KAPITÁL = MAJETEK – CIZÍ ZDROJE CIZÍ ZDROJE = MAJETEK – VLASTNÍ KAPITÁL MAJETEK = VLASTNÍ KAPITÁL + CIZÍ ZDROJE

67 VZTAH FINANČNÍCH VÝKAZŮ
Zdroj:

68 ROZVAHOVÝ DEN Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Členění: - řádná účetní závěrka: sestavují ÚJ k poslednímu dni úč. obd. - mimořádná účetní závěrka: v ostatních případech

69 VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHU
Hospodářské operace: bez vlivu na majetek a závazky vyvolávající změnu majetku a závazků = účetní operace účetní případy účetní zápisy účetní knihy

70 ČTYŘI ZÁKLADNÍ TYPY ZMĚN:
Změna aktiv (A1 + A2 -) Příklad: výběr z účtu do pokladny, přijatá úhrada od odběratele apod. Změna pasiv (P1 + P2 -) Příklad: úhrada závazku k dodavateli z úvěru, zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů apod. Oboustranný přírůstek (A + P+) Příklad: nákup zboží od dodavatele (na dodavatelský úvěr), poskytnutí bankovního úvěru na bankovní účet apod. Oboustranný úbytek (A - P-) Příklad: úhrada závazku ke státu z běžného účtu, úhrada dodavateli v hotovosti apod.

71 NÁKLADY, VÝNOSY, ZISK A ZTRÁTA
Účetní případy nemají vliv na velikost vlastního kapitálu Účetní případy mají vliv na velikost vlastního kapitálu (zhodnocování, efektivnost operací) náklady (snížení aktiv, vznik závazků) výnosy (výsledek hospodářské činnosti, zvýšení aktiv) výsledek hospodaření (zisk, ztráta)

72 VZTAH NÁKLADŮ A VÝDAJŮ, VÝNOSŮ A PŘÍJMŮ
Zdroj:

73 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZISK, ZTRÁTA, NULA
= rozdíl mezi náklady a výnosy Zisk - výnosy > náklady - zvyšuje stav vlastního kapitálu Ztráta - výnosy < náklady - vlastní kapitál snižuje Nula výnosy = náklady

74 PŘÍKLAD: PŘÍMÝ VLIV NÁKLADŮ A VÝNOSŮ NA VLASTNÍ KAPITÁL
AKTIVA POČÁTEČNÍ ROZVAHA PASIVA Dlouhodobý majetek 400 Vlastní kapitál 560 Materiál 200 Závazky z obchodního styku 140 Peníze 100 Celkem aktiva 700 Celkem pasiva 700 Hospodářské operace běžného období: Vliv na vlastní kapitál 560 Opotřebení strojů Spotřeba materiálu Mzdové a jiné náklady Prodej výrobků Konečný stav 600 AKTIVA KONEČNÁ ROZVAHA PASIVA Dlouhodobý majetek 380 Vlastní kapitál 600 Materiál 100 Závazky z obchodního styku 140 Peníze 260 Celkem aktiva 740 Celkem pasiva 740 Porovnáním konečného a počátečního zůstatku vlastního kapitálu zjistíme vytvořený výsledek hospodaření: = 40, jde o zisk.

75 OSAMOSTATNĚNÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ
Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) písemný přehled o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku za určité období Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty zobrazuje dvě základní stránky téhož ekonomického jevu: majetek (formy a zdroje financování) výsledky dosažené používáním majetku za určité období

76 PŘÍKLAD: VLIV N A V NA VLASTNÍ KAPITÁL PŘI OSAMOSTATNĚNÍ N A V
AKTIVA POČÁTEČNÍ ROZVAHA PASIVA Dlouhodobý majetek 400 Vlastní kapitál 560 Materiál 200 Závazky z obchodního styku 140 Peníze 100 Celkem aktiva 700 Celkem pasiva 700 Hospodářské operace běžného období: Opotřebení strojů 20 Spotřeba materiálu 100 Mzdové a jiné náklady 80 Prodej výrobků 240 NÁKLADY VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁTY VÝNOSY Odpisy Tržby 240 Mzdové a jiné náklady 80 Celkem náklady 200 Celkem výnosy 240 ZISK 40 AKTIVA KONEČNÁ ROZVAHA PASIVA Dlouhodobý majetek 380 Vlastní kapitál 600 Materiál 100 Závazky z obchodního styku 140 Peníze 260 Celkem aktiva 740 Celkem pasiva 740

77 VZTAH ROZVAHY A VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
Vznik nákladů a výnosů ze současného pohledu rozvahy a výkazu zisku a ztráty: Zvýšení aktiv a vznik výnosů (A+ V+) Příklad: příjem peněz v hotovosti za provedené opravy Zvýšení pasiv a vznik nákladů (P+ N+) Příklad: nákup služby od dodavatele Snížení aktiv a vznik nákladů (A- N+) Příklad: spotřeba materiálu Snížení pasiv a vznik výnosů (P- V+) Příklad: zaniklý závazek

78 STRUKTURA VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ
Provozní výnosy - Provozní náklady (1) Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy - Finanční náklady (2) Finanční výsledek hospodaření (3) Daň z příjmů za běžnou činnost (4) = (1) + (2) – (3) VH za běžnou činnost Mimořádné výnosy - Mimořádné náklady - Daň z příjmů z mimořádné činnosti (5) Mimořádný výsledek hospodaření (6) = (4) + (5) Výsledek hospodaření za účetní období

79 STRUKTURA PROVOZNÍHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ V ÚČELOVÉM ČLENĚNÍ
Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb - Náklady prodeje Hrubý zisk nebo ztráta - Odbytové náklady - Správní režie - Jiné provozní náklady + Jiné provozní výnosy Provozní výsledek hospodaření

80 METODICKÉ PRVKY V ÚČETNICTVÍ
účetní zápisy princip podvojnosti (souvztažnost účtů) účetní knihy

81 AKTIVNÍ ÚČET MD (debet, na vrub) (kredit, ve prospěch) D PS Přírůstky
Obrat MD = ∑ přírůstky Součet MD = PS + obrat MD KS = PS + ∑přírůstky - ∑úbytky (kredit, ve prospěch) D Úbytky Obrat D = ∑ úbytky Součet D = obrat D

82 PASIVNÍ ÚČET MD (debet, na vrub) (kredit, ve prospěch) D Úbytky
Obrat MD = ∑ úbytky Součet MD = obrat MD (kredit, ve prospěch) D PS Přírůstky Obrat D = ∑ Přírůstky Součet D = PS + obrat D KS = PS + ∑přírůstky - ∑úbytky

83 ÚČET NÁKLADŮ MD (debet, na vrub) (kredit, ve prospěch) D Přírůstky
Obrat MD = ∑ přírůstky Součet MD = obrat MD KS = ∑přírůstky - ∑úbytky (kredit, ve prospěch) D Úbytky Obrat D = ∑ úbytky Součet D = obrat D

84 ÚČET VÝNOSŮ MD (debet, na vrub) (kredit, ve prospěch) D Úbytky
Obrat MD = ∑ úbytky Součet MD = obrat MD (kredit, ve prospěch) D Přírůstky Obrat D = ∑ Přírůstky Součet D = obrat D KS = ∑přírůstky - ∑úbytky

85 ÚČETNÍ ZÁPISY A ÚČETNÍ KNIHY
Účetní záznamy na základě dokladů Členění účetních zápisů: věcné a časové, původní a sborníkové, jednoduché a složené. Princip podvojnosti Účetní knihy: deník, hlavní kniha, knihy analytických účtů, knihy podrozvahových účtů.

86 JEDNODUCHÝ ÚČETNÍ ZÁPIS
Dodavatelé (P) MD D Pořízení mat. (A) MD D 100 20 DPH (P) MD D

87 SLOŽENÝ ÚČETNÍ ZÁPIS Dodavatelé (P) MD 321 D Pořízení mat. (A)
120 100 DPH (P) MD D 20

88 KOLOBĚH AKTIV NA ÚČTECH
Postupná přeměna hodnoty majetku z jedné formy do druhé Fáze (cykly) koloběhu: fáze pořízení, fáze provozní, fáze prodeje Koloběh oběžných aktiv – provozní cyklus Členění nákladů: účelové druhové

89 FÁZE KOLOBĚHU AKTIV F. PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY F. PRODEJE F. POŘÍZENÍ
F. PROVOZNÍ

90 KOLOBĚH AKTIV NA ÚČTECH
Organizace vnitropodnikového účetnictví Jednookruhové Dvouokruhové Klasifikace účtů (dle provozního cyklu): Účty aktiv a pasiv, Účty procesů (kalkulační a uspořádací), Účty výsledkové Účetní modely: jednořadové dvouřadové Netto a brutto princip

91 KOLOBĚH AKTIV NA ÚČTECH
Účetní model v ČR: Dvouřadový Druhové členění nákladů Princip vyprodukovaného výsledku hospodaření

92 PROVOZNÍ CYKLUS OBĚŽNÉHO (KR.) MAJETKU
PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY POHLEDÁVKY MATERIÁL VÝROBKY

93 OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ (DLUHŮ)
Zásadní problém účetnictví: vliv na výši majetku, závazků a výsledku hospodaření Oceňovací základny (teoretické): historická cena, běžná reprodukční cena, realizovatelná hodnota, současná hodnota, reálná hodnota

94 OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ (DLUHŮ)
Oceňování v ČR: pořizovací cena reprodukční pořizovací cena vlastní náklady jmenovitá hodnota reálná hodnota Oceňovací techniky: FIFO, vážený aritmetický průměr, LIFO (v ČR nepřípustná) Zásada opatrnosti

95 ČLENĚNÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ
Dlouhodobé: majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popř. sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, Krátkodobé: ostatní majetek a závazky, Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

96 ZPŮSOBY OCEŇOVÁNÍ Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem (21) pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou, h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady, j) příchovky zvířat vlastními náklady, k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč, l) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k) reprodukční pořizovací cenou.

97 ZPŮSOBY OCEŇOVÁNÍ - CENY
a) pořizovací cena: cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související, b) reprodukční pořizovací cena: cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, c) vlastní náklady: u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti, jmenovitá hodnota: oceňujeme CP.

98 ZPŮSOBY OCEŇOVÁNÍ ZPŮSOBY OCEŃOVÁNÍ POŘIZOVACÍ CENA VLASTNÍ NÁKLADY
JMENOVITÁ HODNOTA REPRODUKČNÍ

99 POSTUP PŘI SOUHRNNÉM OCENĚNÍ
Zdroj:

100 REÁLNÁ HODNOTA tržní hodnota: hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě.

101 ODPISY Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. Účetní jednotka, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami.

102 ODPISOVÁNÍ Odpisování dlouhodobého majetku Princip odpisování
Odpisy versus oprávky Metody odpisování Účetní a daňové odpisy Odpisový plán (souhrnný účetní záznam)

103 ODPISY Zdroj:

104 ODPISY Zdroj:

105 TVORBA A POUŽITÍ OPRAVNÝCH POLOŽEK
Praktická aplikace zásady opatrnosti Realizace při inventarizaci majetku a závazků Zvýšení věrohodnosti účetní závěrky Opravné položky k majetku (přechodné snížení ocenění)

106 PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE REZERV
Rezerva jako cizí zdroj Dle závaznosti Dle určení Členění rezerv Zákonné Obecné Účelové Ostatní (účetní)

107 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ
Periodická inventarizace: ÚJ inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. - řádná: ke konci účetního období apod. - mimořádná: např. při fúzi atd. Průběžná inventarizace: v případech inventarizace v průběhu účetního období.

108 KOMPAS Zdroj:

109 SKUTEČNÉ STAVY MAJETKU A ZÁVAZKŮ
fyzická inventura: u hmotného majetku, popř u nehmotného majetku, dokladová inventura: u závazků a pohledávek, popř u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru.

110 OBSAH INVENTURNÍCH SOUPISŮ
tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit, podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a osoby odpovědné za provedení inventarizace, způsob zjišťování skutečných stavů, ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

111 INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY
a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.

112 INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY
Zdroj:

113 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Zdroj:

114 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Zdroj:

115 OBSAH ÚČETNÍ ZÁVĚRKY jméno a příjmení, sídlo obchodní firmy nebo název účetní jednotky… identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, právní formu účetní jednotky, předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, okamžik sestavení účetní závěrky, musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky .

116 AUDIT ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Auditing Statutární (externí) audit
Vývoj a funkce auditu Provádění auditu Regulace auditorské profese Spolupráce auditora a účetní jednotky Zpráva auditora Výrok auditora a jeho modifikace Prohlášení vedení účetní jednotky k auditu Dopis vedení účetní jednotky

117 OVĚŘOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY AUDITOREM
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky: a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než Kč , 2. roční úhrn čistého obratu více než Kč , (výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud je audit, c) účetní jednotky: zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají, účetní jednotky (PO, ZO, OSS, FO, OFO), e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

118 ZPRÁVA AUDITORA Zdroj:

119 OVĚŘENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY AUDITOREM PŘI PŘEVODU JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA
Zdroj:

120 ÚČETNÍ JEDNOTKY BEZ AUDITU
a) sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, b) sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

121 VÝROČNÍ ZPRÁVA Účetní jednotky uvedené jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. (2) Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, f) požadované podle zvláštních právních předpisů.13a)

122 Vztah výkazu zisku a ztráty a daňového přiznání
Zdroj:

123 ZPŮSOBY ZVEŘEJŇOVÁNÍ Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.14) Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech15) nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.

124 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
- účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky se použijí i pro konsolidovanou účetní závěrku. (2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou20), s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidující účetní jednotka“).

125 METODY KONSOLIDACE plná konsolidace: použije se při zahrnutí ovládané nebo řízené osoby do KÚZ, poměrná konsolidace: použije se při zahrnutí osoby, která je celá ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, do KÚZ; konsolidační rozdíly se řeší stejně jako u plné metody, konsolidace ekvivalencí (protihodnotou): použije se při zahrnutí osoby pod podstatným vlivem do KÚZ.

126 PLNÁ KONSOLIDACE Zdroj:

127 KONSOLIDACE EKVIVALENCÍ
Zdroj:

128 POUŽITÍ MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ V KONSOLIDACI
Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě EU, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.

129 ROČNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY ZA ČR
Za Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku v tomto členění: a) souhrnný výkaz majetku a závazků státu, b) souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu, c) výkaz peněžních toků, d) příloha. K účetním výkazům za Českou republiku a k účetním výkazům za dílčí konsolidační celek státu musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, která tyto účetní výkazy sestavila.

130 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

131 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
Zdroj:

132 PŘENOS PRŮKAZNÉHO ÚČETNÍHO ZÁZNAMU
- může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací

133 PRŮKAZNOST ÚČETNÍHO ZÁZNAMU
a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje, b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů, c) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné

134 PODPISOVÝ ZÁZNAM - účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu podle zvláštního právního předpisu30a), anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis.

135 PODPISOVÝ ZÁZNAM Zdroj:

136 PŘIPOJENÍ PODPISOVÉHO ZÁZNAMU
a) v případě účetního záznamu v listinné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, b) v případě účetního záznamu v technické formě jeho podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě, c) v případě účetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

137 IDENTIFIKAČNÍ ZÁZNAM - účetní záznam, který není podpisovým záznamem, připojený k jinému účetnímu záznamu: a) automaticky technickým prostředkem b) fyzickou osobou odpovědnou, který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby.

138 OPRAVY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
Opravy nebo doplnění v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.

139 SPRÁVNÍ DELIKTY

140 PŘESTUPKY ÚJ: a) nevede řádně účetnictví b) nesestaví účetní závěrku nebo nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému či nevyhotoví výroční zprávu, c) vede účetnictví v rozporu se skutečným stavem, d) vede účetnictví v rozporu s právními normami, e) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti, f) v rozporu s mezinárodními účetními standardy, g) v rozporu s ověřením účetní závěrky auditorem, h) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu, i) nesestaví účetní výkazy za dílcí konsolidační celek státu, j) v rozporu s úschovou účetních záznamů, k) nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací.

141 PŘESTUPKY KONSOLIDUJÍCÍ ÚJ:
a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku nebo nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke stanovenému dni či nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu, b) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti, c) v rozporu s auditem, d) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu, e) v rozporu s mezinárodními účetními standardy.

142 POKUTY ZA SPRÁVNÍ DELIKTY
a) 6 % hodnoty aktiv celkem u ÚJ, která má: - aktiva celkem nad Kč - roční úhrn čistého obratu nad Kč - průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období nad 50 3 % hodnoty aktiv celkem u ostatních ÚJ c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem, 5 000 Kč, jde-li o správní delikt nepředání účetního záznamu do centrálního systému účetních informací státu.

143 POROVNÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE A PODVOJNÉHO ÚČETNICTVÍ
Kriterium Daňová evidence Účetnictví Kdo ho vede Podnikatelé nezapsaní v OŘ Právnické osoby a podnikatelé zapsané v OŘ Náročnost Nízká administrativní zátěž, na jeho zvládnutí postačí základní znalosti Vyšší náročnost na zpracování dokladů, na technické vybavení a na znalosti Poskytnuté informace Informace získané z evidence nejsou dostatečné pro odborné řízení firmy Vhodné pro firmy, které sledují svůj vývoj a podle informací sestavují podnikatelské plány Daňové hledisko Do evidence vstupují pouze skutečně uhrazené faktury vydané (příjmy), přijaté faktury (výdaje) - proplacené nákupy; v okamžiku přijetí dokladů se evidují pouze v pomocných knihách a neovlivní základ daně z příjmů Doklady se účtují v okamžiku jejich přijetí, bez ohledu na datum platby. Zúčtování faktur je totožné s obsahem hlavní účetní knihy a pomocných účetních knihách. Jejich zúčtování ovlivní základ daně z příjmů Základ daně Rozdíl mezi příjmy a výdaji Rozdíl mezi výnosy a náklady Zdroj:

144 DAŇOVÁ EVIDENCE Zdroj:

145 ÚČETNÍ PROFESE A ETIKA Etika a morálka Etický kodex
Kvalita účetního pracovníka (firemní kréda) Regulace etických pravidel v mezinárodním měřítku Aspekty účetní profese Certifikace účetních Účetní myšlení