Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotní pojištění v roce 2013 Právní předpisy : Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotní pojištění v roce 2013 Právní předpisy : Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní."— Transkript prezentace:

1 Zdravotní pojištění v roce 2013 Právní předpisy : Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované péče určuje zák. č. 48/1997 Sb. v platném znění.

2  Zákonem č. 500/2012 Sb. byl s účinností od novelizován zák.č 592/1992 Sb. v oblasti maximálního VZ  Zákonem č. 403/2012 Sb. byl s účinností od novelizován zák.č. 48/1997 Sb. v oblasti určení pojištěnců, za které je plátcem poj. stát  Změny v platbě zdravotního pojištění od  Dne 1. prosince 2011 nabyl účinnosti zákon č. 298/2011 Sb., tzn.: 1. Novelizace zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a) V oblasti evidence pojištěnců a výběru pojistného b) V oblasti vymáhání dlužného pojistného a penále, v oblasti vyměřování pokut a v oblasti souvisejících institutů 2. Novelizace zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 3. Novelizace zákona č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně 4. Novelizace zákona č. 280/1991 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách  Novelizace Zákoníku práce od – vliv na posuzování zaměstnání ve zdravotním pojištění

3 Změna zdravotní pojišťovny - § 11 odst. 1 písm. a) Od lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za dvanáct měsíců, a to vždy jen k 1.1. následujícího kal.roku Přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. (např. přihlášky od 7/2012 – 6/2013 jsou platné až k !) Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

4 Pokud pojištěnec požádal o změnu zdravotní pojišťovny do , postupovalo se podle dosavadní právní úpravy, tzn., že k přechodu k jiné zdravotní pojišťovně došlo k (pokud klient do žádal o jiný termín, tak změnu šlo provést i k , , ). Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení, tj. k 1. lednu následujícího kalendářního roku, nemusí dodržet podmínku 1 rok u ZP. Dítě narozené v roce 2013 (i po ) může jeho zákonný zástupce přihlásit k jiné zdravotní pojišťovně kdykoliv během roku 2013, a to s platností od (musí se samozřejmě jednat o první přeregistraci).

5 Zák.č. 48/1997 Sb. V oblasti vymáhání dlužného pojistného a penále, v oblasti vyměřování pokut a v oblasti souvisejících institutů: Výše regulačních poplatků V § 16a odst. 1 písm. d) od se vybírá regulační poplatek 30,- Kč za recept nikoliv za každý na něm uvedený hrazený léčivý přípravek. V § 16a odst. 1 písm. f) došlo od ke zvýšení regulačního poplatku za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, ze 60,- Kč na 100,- Kč. V § 16a odst. 9 se zvyšuje horní hranice pokuty, kterou lze uložit zdravotnickému zařízení, které opakovaně a soustavně porušovalo povinnost vybírat regulační poplatky, z částky ,- na částku ,-Kč. V § 16b odst. 1 se upravuje specifikace částek, které se započítávají do zákonného limitu 5000,- Kč, resp. 2500,- Kč.

6 Základní povinnosti pojištěnců (zák.č. 48/1997 Sb., § 12) Plnit oznamovací povinnost - u OSVČ např. do 8 dnů zahájení, přerušení činnosti - že se stal OBZP, popř. poj.státu Při nesplnění oznam.povinnosti je možné udělit pokutu až do výše ,-Kč Sdělit zaměstnavateli příslušnost k ZP - v den nástupu do zam, popř. do 8 dnů od změny - přijetí sdělení je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v důsledku neoznámení, popř. opožděného oznámení změny.

7 Základní povinnosti pojištěnců (zák.č. 48/1997 Sb., § 12) Hradit příslušné ZP pojistné Plnit povinnosti spojené s jeho zdravotní péčí - např. podrobit se preventivním prohlídkám - hradit reg.poplatky Prokazovat se průkazem ZP - oznámit do 8 dnů ztrátu nebo poškození - vrátit do 8 dnů při změně ZP, dlouh.pobytu v zahraničí - ZP jsou povinny vystavit jej svým pojištěncům bezplatně Oznámit do 30 dnů změnu jména, trvalého pobytu…..

8 Účast ve zdravotním pojištění v ČR : je podle zákona povinné pro :  všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství)  osoby, které na území ČR trv.pobyt nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR a v tomto zaměstnání jim plynou příjmy za závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zák. o daních z příjmů.  osoby, na které se vztahuje nařízení EU a) jsou výdělečně činné v ČR b) jsou rodinnými příslušníky osoby výdělečně činné

9 Zánik zdravotního pojištění : osoby, které :  nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činny pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR  mají bydliště nebo trv.pobyt v ČR a jsou výdělečně činné v zemích EU  se zdržují dlouhodobě v cizině (nejméně 6 měsíců nepřetržitě, jsou zde zdrav.pojištěny, učinily o této skutečnosti u své ZP písemné prohlášení)- nemají nárok na úhradu péče hrazené zdrav.pojištěním Povinnost platit pojistné jim zaniká dnem, který v „Prohlášení“ uvedli, nejdříve však až den po dni, kdy bylo „Prohlášení“ doručeno ZP – lze poslat i ze zahraničí, do 8 dnů ode dne zah.dlouh.pobytu v zahr. je povinnost vrátit průkaz pojištěnce. Povinnost platit pojistné vzniká dnem návratu z ciziny, nikoliv až ode dne opětovného přihlášení u ZP – pojištěnec je povinen se opětovně přihlásit u stejné ZP a jí předložit doklad o uzavřeném zdrav,pojištění v cizině a jeho délce – pokud toto neučiní, je ZP povinna postupovat, jako by dlouh.pobyt nenastal – tj. vyměřit a vymáhal dlužné pojistné a penále!!.

10 Plátci pojistného (zák.č.48/1997 Sb., § 4 ) a)Pojištěnci -zaměstnanci -osoby samostatně výdělečně činné -osoby s trv.pobytem neuvedené výše, za které není plátcem stát, pokud uvedené skutečnosti trvaly celý kal.měsíc b)Zaměstnavatelé -zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance, zároveň je plátcem části pojistného z příjmů ze záv.činnosti a funk.požitků zúčtovaných bývalému zaměstnanci. c)Stát

11 -za nezaopatřené děti při soustavném studiu na střední škole, popř. vyšší odb.škole, – dle vyhlášky ministerstva školství 183/1998 Sb. (s výjimkou studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na SŠ, je-li dítě v době studia výdělečně činné nebo má nárok na podporu v nezam.) -při studiu na vysokých školách v rámci akreditovaného studijního programu, bez ohledu na formu studia (prezenční, distanční nebo kombinované) bez ohledu na to, zda je v této době výdělečně činný -za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje i doba školních prázdnin mezi jednotlivými ročníky SŠ, VŠ bez ohledu na to, zda je dítě v této době výdělečně činné (musí být splněna podmínka, že dítě pokračuje v dalším studiu bezprostředně).

12 Ukončení studia – ukončení platby pojistného státem Zvláštní úprava platí pro období po ukončení studia na SŠ a VŠ, na které nenavazuje plynule další studium. Za soustavnou přípravu se považuje:  SŠ = doba od úspěšného vykonání záv.zkoušky, popř. maturity v květnu, červnu do konce škol. roku (30.6.) bez ohledu na to, zda je v tomto období výdělečně činné Období navazujících školních prázdnin – s výjimkou měsíců, kdy po celý kalendářní měsíc dítě vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti  VŠ = kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium = státní zkouška (bez ohledu na to, zda je výdělečně činné) Dále následující jeden kal.měsíc, pokud dítě nevykonává po celý kal.měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. V případě ukončení studia na učilišti, SŠ i VŠ vyloučením ze studia, popř. zanecháním studia, je nezaopatřeným dítětem pouze do dne ukončení studia. V září opravná zkouška SŠ= není nezaopatřeným dítětem, studentem

13 Stát je dále plátcem pojistného za : -poživatele důchodů z důchodového pojištění -příjemce rodičovského příspěvku - stát je plátcem pojistného po celou dobu pobírání rod.příspěvku, ať byl přiznán na 2,3 nebo 4 roky -ženy na mateřské dovolené a ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění -uchazeče o zaměstnání včetně těch, kteří přijali krátkodobé zaměstnání -osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované ( pokud nepracují, nepodnikají) -osoby, které jsou plně invalidní nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání

14 -osoby ve vazbě nebo výkonu trestu -osoby, příjemce dávek nemocenského pojištění (po ukončení prac.poměru) -osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7, popř. dvě do 15 let, podmínka celodenní péče je splněná i při umístění dítěte předškolního věku v jeslích, mat.škole po dobu max.4 hod.denně, dítě plnící školní docházku po dobu návštěvy školy s výjimkou umístění v zařízení s týdenním nebo ročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba. -příjemce starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření …….. Je-li osoba, ze kterou je plátcem pojistného stát, zároveň zaměstnána nebo OSVČ, platí pojistné z výdělku i zaměstnavatel a také tato osoba. (zvýhodnění při stanovení vyměřovacího základu).

15 Plátce pojistného stát: Povolené souběhy : Matka – rodičovská dovolená (M-stát platí pojistné) Otec - příjemce rod.příspěvku (M –stát platí pojistné) Matka – rodičovská dovolená (M-stát platí pojistné) Otec – rodičovská dovolená (stát neplatí pojistné) – v zaměstnání nemusí být zajištěn minimální odvod pojistného – poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci Matka – mat.dovolená, poskytována peněžitá pomoc v mateřství, popř. rod.příspěvek (M- stát platí pojistné i v případě výd.činnosti) Otec – rodičovská dovolená (stát neplatí pojistné) – v zaměstnání nemusí být zajištěn minimální VZ…. Nepovolený souběh : Otec – příjemce rodičovského příspěvku (M- stát platí pojistné) Matka – osoba celodenně osobně řádně pečující ….. (není možné)

16 Oznámení o platbě pojistného státem : 1. Nástup na rodič.dovolenou + příjemce rodičovského příspěvku (nepřítomnost muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc) = kód „M“ 2. Ukončení rodičovské dovolené, ukončení pobírání rodičovského příspěvku, ukončení nepřítomnosti muže v práci- ukončení peněžité pomoci = kód „U“ 3. Osoba celodenně peč. o dítě ….= „L“ (v případě, že v zaměstnání je 0,- příjem). 4. Ukončení celod.osobní péče = „T“

17 Zaměstnavatel a jeho povinnosti : -sdělit a doložit obch.název, právní formu, sídlo, IČ (u fyz. osob RČ) -oznámit všechny změny + ukončení činnosti, zrušení….. -plnit oznam. povinnost za své zaměstnance -nejpozději v den splatnosti předat přehled o platbě pojistného -vést průkaznou evidenci o platbách -zasílat kopie záznamů o prac.úrazech a to najednou za uplynulý měsíc nejpozději do 5 dne násl. měsíce – zaměstnavateli, u něhož došlo k opakovanému výskytu prac.úrazů nebo nemocí z povolání může ZP vyměřit přirážku k pojistnému (až 5% z jeho plateb poj.) -na vyžádání předložit účetní a jiné doklady, podat k nim ústně nebo písemně požadované vyjádření -používat pro hlášení údajů tiskopisy, které jsou vydávány, popř. schváleny (www.vzp.cz/plátci/zaměstnavatelé/.....)

18 Znění zák.č. 48/1997 Sb. od Prodloužení prekluzivních lhůt u pokut - § 44 odst. 2 se prodlužují lhůty k uložení pokuty za nesplnění oznamovací povinnosti – subjektivní lhůta z jednoho na dva roky a objektivní lhůta ze tří na pět let. Pokud k porušení oznam.povinnosti došlo do , musí být pokuta vystavena nejpozději do 3 let od data porušení a zároveň nejpozději do 1 roku od chvíle, kdy se ZP o porušení dozvěděla (rozhodnutí o pokutě musí nabýt právní moci) Pokud k porušení oznam.povinnosti dojde od , musí být pokuta vystavena nejpozději do 5 let od data porušení a zároveň nejpozději do 2 let od chvíle, kdy se ZP o porušení dozvěděla (rozhodnutí o pokutě musí nabýt právní moci)

19 Zaměstnanec ve zdravotním pojištění (§ 5 zák.č. 48/1997 Sb.) Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu (§ 6 ZDP). Zaměstnáním se rozumí výkon činností, za které jsou vypláceny jakékoliv příjmy zdaňované jako závislá činnost nebo funkční požitky. S výjimkou: 1.osoby s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny 2.žáka nebo studenta, který má odměnu za prakt. vyučování (dle zák.561/2004 Sb.-školský zák.) - zaměstnanec si prohlubuje vzdělání studiem na VŠ – jako praxi dokládá práci ve svém zaměstnání – nejde o odměnu za prakt.vyučování, ale ze zaměstnání - firma poskytne studentovi VŠ stipendium ve výši 2000,-Kč v případě, že se zaváže k nástupu do PP po skončení studia- nejde o příjem z prakt. výcviku ani ze zaměstnání – závazek budoucího zaměstnání není chápán jako činnost pro zaměstnavatele

20 3.osoby činné na základě DPP – od pokud jejich příjem nepřesáhne hranici 10000,-Kč za měsíc (příjem 10001,-Kč = odvod ZP a evidence) 4.člena družstva, který není v prac.vztahu, ale vykonává práci, za kterou je odměňován, pokud nedosáhl započitatelného příjmu 5.osoby činné na základě DPČ, které v kal. měsíci nedosáhly započ.příjmu pro účast na nemoc.pojištění (od výše příjmu 2500,-Kč) 6.dobrovolného prac.pečov.služby, pokud nedosáhl započ.příjmu pro účast na nemoc.poj. 7. člena okrskové volební komise při volbách do Parlamentu ČR, Evr.Parlamentu a zastupitelstev územních samospr.celků

21 Od je rozšířen okruh osob, které se pro účely zdravotního pojištění nepovažují za zaměstnance  o členy okrskové volební komise při volbách do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků.  Od = rozšíření o členy volebních komisí při volbě prezidenta republiky.  Vzhledem k tomu, že se podle ustanovení § 18 zákona č. 130/2000 Sb., předseda a místopředseda okrskové volební komise určí losem ze členů okrskové volební komise, bude platit uvedená výjimka i pro předsedu a místopředsedu okrskové volební komise.

22 Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti 1.Příklad Zaměstnanec uzavřel DPČ od do Do práce nastoupil dosáhl příjmu 5000,-Kč. V měsíci prosinci 2012 pracoval několik dní a dosáhl příjmu 1500,-Kč Účast na zdravotním pojištění vzniká pouze v listopadu -Přihlášen „P“ bude ode dne, kdy poprvé začal vykonávat sjednanou práci – tj. od V prosinci nedosáhl započitatelného příjmu, k odhlášení „O“ dojde k a to i zpětně.

23 Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti 2. Příklad Zaměstnanec uzavřel DPČ od do Do práce nastoupil – po týdnu onemocněl a dosáhl příjmu 1.500,-Kč Účast na zdravotním pojištění vůbec nevzniká -Pokud byl zaměstnanec přihlášen „P“ = musí být přihláška zrušena kódem „O“ k datu přihlášení Pro účast na zdravotním pojištění není důležité, na jakou částku byla DPČ uzavřena, záleží na skutečné výši.

24 Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti 3. Příklad : Osoba uzavře dohodu o pracovní činnosti na říjen 2012 s příjmem 5000,-Kč. V měsíci lednu 2013 bude dodatečně vyplacena odměna 2000,-Kč zúčtovaná do prosince 2012 = je to příjem po skončení zaměstnání (v Přehledu za 12/12 bude VZ navýšen o 2000,-Kč + výpočet pojistného, do součtu zaměstnanců se již nezahrne). 4. Příklad : Na období září až listopad 2012 byla uzavřena DPČ, za každý měsíc byl vyplacen příjem 1000,- Kč. V lednu 2013 byla dodatečně vyplacena odměna 1000,-Kč. Při posuzování se odměna přičítá pouze k poslednímu kal.měsíci (listopad 2012), součet nedosáhne započitat.příjem = zam. nevznikne.

25 Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti 5. Příklad : Na měsíce září až listopad 2012 byla uzavřena DPČ = za každý měsíc vyplacen příjem 1500,-Kč. V lednu 2013 byla dodatečně vyplacena odměna (zúčtována do prosince) ve výši 1500,-Kč. Při posuzování se přihlíží k poslednímu měsíci (listopad 1500,- + prosinec 1500,- = 3000,-). Úhrn příjmů dosáhl započitatelného příjmu. Zpětně za listopad 2012 bude opraven na přehledu součet zam. +1. Osoba bude zpětně přihlášena jako zam. na měsíc listopad Aktuálně za měsíc prosinec 2012 bude navýšen VZ ,-Kč a odvedeno pojistné. POZOR : každá DPČ se posuzuje samostatně, u zdrav.pojištění není možné sčítat příjmy z jednotlivých DPČ.

26 Zaměstnanci činní na základě DPP 1. Příklad : Osoba na DPP (uzavřena od = „P“, „O“) dosáhla příjmu ,-Kč. V lednu 2013 bude dodatečně vyplacena odměna, zúčtovaná do prosince 2012= příjem po skončení zaměstnání. Aktuálně do „Přehledu …“ za prosinec 2012 bude započítána odměna 1.000,-Kč a odvedeno pojistné. Evidence zaměstnání v srpnu bude beze změny. 2. Příklad : Osoba má na červenec a září 2012 uzavřenu DPP s odměnou 8000,-. (není dosaženo příjmu pro „zaměstnání“ ). V prosinci bude dodatečně vyplacena odměna 1000,- Kč, ani v součtu není dosaženo příjmu = „zaměstnání“ nevzniká.

27 Zaměstnanci činní na základě DPP 3. Příklad : Osoba na DPP od bude v srpnu a září vykonávat práci, oba měsíce bude příjem 9.000,-Kč = není „zaměstnání“. V lednu 2013 (zúčtována do prosince) bude vyplacena odměna 1500,-. Zpětně se posuzuje spolu s posledním měsícem (září) = nad ,-. Zpětně bude na přehledu za 9/ zam („P“, „O“ ) Aktuálně bude do VZ za prosinec odměna ,- Kč (tj ) odvedeno pojistné. Nevzniká zpoždění při odvodu = ani penále. POZOR : každá DPP se posuzuje samostatně, u zdrav.pojištění není možné sčítat příjmy z jednotlivých DPP.

28 Za zaměstnance se také považují : ( bez ohledu na nemoc.a důchod. pojištění) -členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob ( členové představenstva, členové správních a dozorčích rad …) -likvidátoři, -prokuristé, -osoby činné na základě příkazní nebo mandátní smlouvy -neuvolnění zastupitelé apod. pokud jim plynou nebo by měly plynout příjmy dle § 6 ZDP. -Pro plnění oznamovací povinnosti je rozšířena úprava definice vzniku a zániku zaměstnání - § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.

29 Oznamovací povinnost zaměstnavatele : § 10 odst.1 zák.č. 48/1997 Sb. Zaměstnavatel oznamuje do 8 dnů ode den vzniku skutečnosti : a)nástup zaměstnance do zaměstnání, ukončení zam. b)změnu zdravotní pojišťovny zaměstnance, pokud mu tuto skutečnost sdělil ( kód „O“ u bývalé ZP, „P“ u nové) c)skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné a to i v těch případech, kdy povinnost vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

30 O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci. Při plnění oznam.povinnosti sděluje jméno,příjmení, trvalý pobyt (popř. koresp.adresu) a číslo pojištěnce. Za nesplnění oznam.povinnosti může být udělena pokuta až do výše ,- a to až do pěti let ode dne porušení, max do dvou let od chvíle, kdy se ZP o porušení dozvěděla. ZP nepracují s pojmem „místní příslušnost“ – plátci komunikují se ZP prostřednictvím místních poboček jednotlivých ZP. Plátci si mohou pro komunikaci zvolit i jiné územní pracoviště ZP, než v místě trvalého pobytu, sídla.

31 Kódy hlášení za zaměstnance: P – nástup do zaměstnání zaměstnance s trvalým pobytem na území ČR. Použije se v těchto případech: ( nástup do zaměstnání, přestup od jedné ZP k jiné) E – první přihlášení do zaměstnání zaměstnance ze země EU C – první přihlášení zaměstnance, který nemá trvalý pobyt na území ČR a je ze země mimo EU (např. cizinec mimo EU s dlouhodobým pobytem) O – ukončení zaměstnání. Použije se v těchto případech: ( ukončení zaměstnání, přestup od VZP k jiné zdravotní pojišťovně, ukončení pojištění v ČR) Q – jednodenní zaměstnání -použije se v případě, kdy zaměstnání vznikne a zanikne v jeden den (např. svědci u soudu- svědečné). Při použití „cizineckých“ kódů se v poli číslo pojištěnce uvede údaj o datu narození a pohlaví přihlašované osoby.

32 Kódy hlášení za zaměstnance (platba poj. státem): M – nástup na mateřskou dovolenou nebo na rodičovskou dovolenou. Použije se také pro: – začátek nepřítomnosti muže v práci, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění + začátek pobírání rodičovského příspěvku U – ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené + ukončení nepřítomnosti muže v práci, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění + ukončení pobírání rodičovského příspěvku D – přiznání důchodu (starobního, invalidního, vdovského..), H – odejmutí důchodu, ukončení výplaty vdovského či vdoveckého důchodu Nástup důchodce do zaměstnání = vždy společně „P“+“D“ Ukončení zaměstnání důchodce = pouze „O“ Zaměstnanci je přiznán důchod, pokračuje v zam. = pouze „D“

33 G – nástup nezaopatřeného dítěte, tj. studenta střední (i učně) nebo vysoké školy (společně s kódem „P“). – přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, počátek studia na střední nebo vysoké škole atd. F – den ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě v souladu s § 13 a 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění L – začátek nároku na zařazení do kategorie „L“ – osoba bez příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, pečující osobně, celodenně a řádně alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku (§ 7 odst. 1 písm. l) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění) T – ztráta nároku na zařazení do kategorie „L“ N – ukončení zaměstnání s následným vyplácením nemocenské (společně s kódem „O“), nebo počátek výplaty nemocenské v ochranné lhůtě u osoby s trvalým pobytem na území ČR K – ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění u zaměstnance, kterému byly dávky vypláceny po ukončení zaměstnání X, Y, Z (opravné kódy čísla pojištěnce, datum nástupu, ukončení)

34 Zaměstnavatel oznamuje např. : -Nástup do zam. (kódy P+ G ) a ukončení zaměstnání během studia (O) -Přestup od jiné zdrav.poj. k VZP nebo od VZP k jiné ZP (kódy P, O) -Počátek studia na VŠ při trvání prac.poměru kódem „G“ -Ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě (kód F), trvá-li zaměstnání i po ukončení studia, popř. pokud poprvé nastoupí do zaměstnání osoba po skončení studia, na které bezprostředně nenavazuje další studium. Ustanovení školského zákona č. 561/2004 Sb. od stanoví, do kdy je dítě považováno za žáka školy. Nemá však vliv na posouzení nezaopatřenosti dítěte – určuje zák.č. 117/1995 Sb. o státní sociální potřebě. Pro účely ZP se dítě může považovat za nezaopatřené max. do 26 let.

35 Povinnosti zaměstnavatele platit pojistné : § 8 odst.2 zák.č. 48/1997 Sb.  Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. (např. zaměstnanec dlouhodobě v cizině, pokud je tam zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení).  Za den nástupu do zaměstnání se považuje : a)u prac.poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, ukončení je den skončení pracovního poměru b)u služebního poměru ……….. 1.Příklad : Zaměstnanec má uzavřenu prac.smlouvu od , do zaměstnání nastoupí ( proplacený svátek). Kód „P“ – zahájení prac.poměru k Příklad : Byl sjednán pracovní poměr od , k ukončení PP došlo po 5 dnech ve zkušební době, dosažený příjem 1200,-Kč = jde o zaměstnání ve smyslu ZP, zaměstnanec musí být přihlášen a z odměny musí být odvedeno pojistné (s ohledem na poměrnou část min. VZ) Kód „P“ - zahájení PP k , kód „O“ k

36 c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je pracovní vztah k družstvu – den započetí práce pro družstvo, za den skončení zaměstnání se považuje den skončení členství d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti zahájení = den, kdy začal vykonávat sjednanou práci a ukončení = den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána (pokud bylo v daném období dosaženo zap.příjmu) e)u soudců den nástupu do funkce -den skončení výkonu funkce….. f)u členů zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo vykonávají činnost v rozsahu jako dlouhodobě uvolnění : zahájení = den, od něhož náleží odměna za výkon funkce, ukončení= den, od něhož tato odměna nenáleží….. Odměnou za výkon funkce u uvolněného člena může být měsíční odměna nebo odměna při skončení funkčního období = z té se pojistné neodvádí. K odhlášení „zaměstnance“ dojde po skončení výplaty měsíční odměny, k době vyplácení odměny po skončení funk.období se nepřihlíží.

37 g)poslanci poslanecké sněmovny… h)členové vlády, prezident, členové NKÚ …. i)u fyzických osob, které byly : jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr: zahájení = den nástupu do funkce ukončení = den skončení výkonu funkce Např. : -členové zastupitelstva, kteří vykonávají funkce jako neuvolnění -členové výborů, funkcionáři ve sdruženích -jednatelé s.r.o. (nezáleží na výši a formě odměny) Upozornění : - členové představenstva DRUŽSTVA – výjimka (vždy jako práce pro družstvo)

38 j)u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal poskytovat pečovatelskou službu…. k)u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče den zahájení výkonu péče… l)u pěstouna, kterému je za výkon funkce vyplácena odměna den, od něhož náleží tato odměna……. m)u odsouzených den zařazení do práce….. n)u osob činných v poměru, který má charakter pracovního poměru, avšak tento nevznikl…. o)u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a)až n) den, kdy začal zaměstnance vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti, za den skončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu funkce. - např.společníci a.s., pokud mají jakýkoliv příjem podle § 6 ZDP (služební auto pro soukr. účely) - např.svědek u soudního řízení – má nárok na náhradu ušlého výdělku, tzv.svědečné – pro nahlášení vztahu byl stanoven kód „Q“.

39 POZOR : na znění zák.č. 592/1992 Sb. §3 odst. 6 : -dodržení minimálního vyměřovacího základu při vyplácení měsíční odměny nižší než min. VZ. Možnosti souběhů příjmů (např.): -člen zastupitelstva…… + jiný PP (čestné prohl. o výši příjmu) -člen zastupitelstva…… + OSVČ (prohl.o platbách poj. OSVČ) -člen zastupitelstva…….+ stát. kategorie (důchodce, MD, student…. (potvrzení o studiu, doklad o přiznání důchodu atd…) -člen zastupitelstva + OBZP (osoba bez zdaň. příjmů) Stejně např. jednatel, zaměstnanec na DPČ, zaměstnanec na zkrácený úvazek…. (příjem pod min.VZ) + jiný PP, OSVČ, stát.kategorie… (pozor na OBZP- potvrzení o platbě pojistného) Tento „prac.poměr“ se stává jediným zdrojem příjmů, je nutno dodržet minimální vyměřovací základ a odvod pojistného ve výši 1080,-Kč měsíčně.

40 Zdrav. pojištění – výše pojistného zák. č. 592/1992 Sb., § 2 1.Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. 2.Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat, pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. 3.Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. 4.Zaměstnavatel srazí zaměstnanci (i bez jeho souhlasu) jednu třetinu pojistného z platu, dvě třetiny hradí ze svých prostředků. 5.Pojistné se platí za jednotlivé kal.měsíce a je splatné do 20 dne násl. měsíce (v den, který je určen pro výplatu mezd =do ) 6.Rozhodné období je jeden kal.měsíc. Zaokrouhlování : -z VZ každého zaměstnance zvlášť se vypočte 13,5%, po zaokrouhlení na celé Kč nahoru se získá pojistné. -Zaokrouhlování VZ ani dílčích částí pojistného zákon neurčuje.

41 Vyměřovací základ pro výpočet zdrav. pojištění zákon č. 592/1992 Sb., § 3 odst.1 Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které : jsou předmětem daně z příjmů (§ 6 ZDP) nejsou od této daně osvobozeny jsou zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním

42 Vyměřovací základ pro výpočet zdrav. pojištění Zúčtovaným příjmem je plnění, které bylo poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody nebo předáno v jeho prospěch popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

43 Vyměřovací základ pro výpočet zdrav.poj. Zákon č. 592/1992 Sb. § 3 odst. 2 Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy : -náhrada škody podle zákoníku práce -odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních předpisů a odměna při skončení funkčního období Uvolněnému členu zastupitelstva (popř. neuvolněnému starostovi) může být podle § 75 zákona o obcích poskytována měsíční odměna ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu, vzdání se funkce či odvolání z funkce - v tomto případě nejde o odměnu při skončení funkčního období a z této odměny bude odváděno pojistné.

44 - věrnostní přídavek horníků -odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění nemělo souvislost s výkonem zaměstnání -jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné -plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. § 3 odst. 4 zák.č. 592/1992 Sb. Do VZ zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání (např. doplatky dovolené, nároky z ročních odměn atd.) = není „oznamovací povinnost“.

45 § 3 odst. 6 zák.č. 592/1992 Sb. Pojistné za zaměstnance se stanoví z VZ podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního VZ, kterým je minimální mzda. (pro rok 2013 = 8000,-Kč). Minimální VZ se snižuje na poměrnou část, pokud - zaměstnání netrvalo celý kal.měsíc, -bylo poskytnuto volno pro důležité osobní překážky v práci (např. karanténa, OČR, nemoc – bez vlivu na dobu výplaty nemocenských dávek, důležitá je celková doba nemoci) -zaměstnanec se stal v průběhu měsíce osobou, za kterou platí pojistné i stát (student, důchodce)

46 Příklad : Od 1.1. nastoupil do zaměstnání zaměstnanec na zkrácený úvazek, (nemá žádný další zdroj příjmu), jeho zúčtovaný příjem je 7000,-Kč. Musí dodržet min VZ 8 000,-Kč, z toho min. pojistné 1 080,-Kč. Hrubá mzda 7 000,- -z toho odvod poj. za zaměstnavatele 9% celkem 630,- -z toho odvod poj. za zaměstnance 4,5% celkem 315,- 945,- Pokud je VZ zaměstnance nižší než minimální, je zaměstnanec povinen doplatit pojistné ve výši 13,5% z rozdílu ( zák.č. 592/1992 Sb. § 3 odst.10). Dopočet do min. VZ 1000,-Kč, z toho dopočet do min. odvodu 135,-Kč. Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele Počet zaměstnanců : 1 Úhrn vyměřovacích základů 8000,- (součet HM+dopočet) Výše pojistného – součet 1080,- (součet 9%+ 4,5%+ dopočet)

47 Příklad : Zaměstnanec má prac.neschopnost od – , v měsíci prosinci neodpracoval ani jednu směnu (žádný zdanitelný příjem). Bez ohledu na výplatu náhrady mzdy a nemocenské za dobu prac.neschopnosti bude stanoven min. VZ ve výši 517,-Kč (8000 : 31 x 2), z toho pojistné 70,-Kč (517 x 13,5%). Celé pojistné hradí zaměstnanec- ( zák.č. 592/1992 Sb. § 3 odst.10). (ne u MD, R, studenta, důchodce) Příklad : Zaměstnankyně nastupuje od na mateřskou dovolenou, za celý měsíc prosinec dosáhla její hrubá mzda výše 4000,-Kč. Min. vyměřovací základ 4388,-Kč (8000 : 31 x 17), poj. 593,- Výpočet pojistného u zaměstnavatele 4000 x 9% = 360,- Výpočet pojistného u zaměstnance4000 x 4,5 = 180,- 388 x 13,5= 53,- 593,-

48 Příklad : Zaměstnanec pracuje do 24.1., od pondělí do středy mu bylo na základě žádosti poskytnuto volno bez náhrady příjmu z rodinných důvodů, opět nastoupil do práce Hrubá mzda ,-Kč ( z toho zaměstnavatel 9%) VZ za poskytnuté neplacené volno 800,- Kč(§ 3 odst.5 zák.č. 592/1992 Sb.) - stejný postup např. u 2 dne svatby (1x náhrada mzdy) Celkem VZ ,-Kč pojistné 13,5 % 1 458,-Kč (ne u MD, R, Studenta, důchodce – neplatí u neomluvené absence, zde se doměřuje VZ a doplácí pojistné i u stát.pojištěnců) Příklad : Zaměstnanec má měsíční mzdu 10000,-Kč. V prosinci neměl zaměstnavatel zakázky, po dohodě byli zaměstnanci doma na 60%. Hrubá mzda6 000,-Kč Min. vyměřovací základ 8 000,-Kč Nedodržení min. VZ z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (§ 3 odst.10) -zaměstnanec odvede poj. pouze z 6000,- do min. doplácí zaměstnavatel -dopočet odvodu poj. nenavyšuje základ daně Celkem VZ 8 000,-Kč pojistné 13,5 % 1 080,-Kč

49 § 3 odst. 7 zák.č. 592/1992 Sb. Je-li u zaměstnavatele s více než 50% osob se zdrav.postižením osoba,které byl přiznán invalidní důchod, je u ní VZ částka přesahující částku 5355,-Kč (platná r ). Chráněná dílna (více než 50% osob se zdrav.postižením). Zam. Apobírá ID hrubá mzda 6000 – 5355 = VZ 645,-Kč ( z toho pojistné 88,-). Zam. B pobírá SDhrubá mzda 6000 = VZ,- z toho poj. 810,- Zam. C – zkrácený úvazek 6 hod., jediný zdroj příjmu, není pl.stát hrubá mzda 6000,- / min. VZ 8000,- ( z toho pojistné 1080,-) Zam. D pobírá ID od r. 2000, do zam. nastoupil hrubá mzda 4000 – 4000 = VZ 0,- Kč (jedná se o jediné zaměstnání, odpočet není uplatněn jinde)

50 Zaměstnavatel s více než 50% osob se zdrav.postižením Nárok na odpočet je možné uplatnit pouze v měsících, kdy je splněna podmínka více jak 50% osob se zdrav.postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru (nezapočítavají se např. DPČ). Pokud splní podmínku 50% (dokládá se potvrzením z ÚP o pobírání „Příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením“), popř. individuálním přepočtem (v případě, že ÚP příspěvek nevyplácí), nárok na odpočet mají všichni „zaměstnanci “ = např. i DPČ. Pro splnění nároku na odpočet nemusí být osoba v kategorii poj.státu zařazena celý kal.měsíc - (do bylo nutné zařazení do kat.-poj.státu po celý měsíc).

51 Maximální vyměřovací základ - ZP zákon č. 592/1992 Sb. § 3 odst (nově od )  jednotný pro zaměstnance a OSVČ  rozhodným obdobím je kalendářní rok  od r.2010 činí 72 násobek prům.mzdy  k době trvání zaměstnání nebo SVČ se nepřihlíží  odlišné řešení pro jedno zaměstnání (ukončení odvodu) a pro souběhy (více zaměstnání a OSVČ) Zákonem č. 500/2012 Sb. byl s účinností od novelizován zákon.č. 592/1992 Sb. – podle nového § 3d se ustanovení o MAX VZ nepoužije pro období let 2013 až 2015 a to jak pro zaměstnance, tak i pro OSVČ MAX VZ zůstává platný pro rok 2012 ve výši ,-Kč (při překročení v roce 2012 je možné žádat o vrácení přeplatku).

52 Zaměstnání u jednoho zaměstnavatele (dvě funkce ředitel + předseda představenstva a.s.) (měsíční odměna ředitele ,-Kč po celý rok ) (měsíční odměna předsedy ,-Kč pololetně) - leden až červen mzda =VZ ,-Kč - červenec mzda = KčVZ ,-Kč Celkem součet VZ ,-Kč Bylo dosaženo max. vyměřovacího základu, přestává se odvádět zdravotní pojištění. Mohlo být dosaženo MAX.VZ pro zdravotní pojištění v jiném okamžiku než u sociálního zabezpečení.

53 Zaměstnání u dvou zaměstnavatelů souběžně 1.Zaměstnání u jednoho zaměstnavatele : (měsíční odměna ,-Kč ) - leden až květen mzda= VZ ,-Kč - červen mzda= ,-Kč VZ ,-Kč Celkem součet VZ ,-Kč Bylo dosaženo max. vyměřovacího základu, přestává se odvádět zdravotní pojištění. 2.Zaměstnání u druhého zaměstnavatele : (měsíční odměna ,-Kč po celý rok) - leden až prosinec mzda =VZ ,-Kč Celkem součet VZ ,-Kč U zaměstnavatele nebylo dosaženo max. vyměřovacího základu, pojistné se platí pravidelně. V součtu obou zaměstnání byl překročen v roce 2012 max. VZ, je možné žádat o vratku přeplatku na pojistném.

54 Přeplatek na pojistném :  vzniká jen při soubězích více VČ  vrací se jen zaměstnanci (nikoli zaměstnavateli),  jen na písemnou žádost,  vrací zdravotní pojišťovna(y)- (v poměru doby pojištění) byl-li zaměstnanec pojištěn v průběhu roku u více ZP, předloží Žádost u každé z nich včetně Potvrzení zaměstnavatelů.  4,5% z úhrnu VZ od všech zaměstnavatelů po odpočtu ,-Kč, (v r. 2012)  jen při skutečném odvodu pojistného (znění zák.č.592/1992 Sb. § 3 odst. 18: „…z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné…“.

55 Potvrzení zaměstnavatele ( o úhrnu VZ a odvodu pojistného) Zaměstnavatel je podle ustanovení § 3 odst.18 zák.č. 592/1992 Sb. povinen písemně potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kal.rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné a to do 8 dnů od obdržení žádosti. Na tiskopise uvede: -název, sídlo, IČ -jméno, příjmení, rodné číslo (popř. číslo pojištěnce) -kód a název zdravotní pojišťovny -úhrn VZ, z nichž bylo odvedeno pojistné této zdrav.pojišťovně -úhrn pojistného odvedeného zaměstnavatelem této ZP. Jedná se o část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec. -v případě, že zaměstnanec změní v průběhu roku ZP, uvede tyto částky pro každou zdravotní pojišťovnu zvlášť( jeden tiskopis s rozpisem výše VZ a odvedeného pojistného).

56 OSVČ- oznam.povinnost, vyměřovací základ -do 8 dnů oznámit zahájení, přerušení, ukončení činnosti, zahájení nároku na platbu pojistného státem + změny (možno využít „jednotný reg.formulář“ na živ.úřadech) -jedná se o osoby podnikající v zemědělství, provozující živnost, podnikání podle zvl. předpisů, vykonávající uměleckou a tvůrčí činnost, osoby vykonávající nezávislépovolání, činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, spolupracující osoby (jako OSVČ lze považovat osobu s příjmy podle § 7 ZDP) -za nesplnění oznam. povinnosti lze uložit pokutu až 10000,-Kč, při opakovaném porušení dvojnásobek (do 1 roku ode dne, kdy ze ZP dozvěděla o porušení, max. do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo- do ) (do 2 let ode dne, kdy ze ZP dozvěděla o porušení, max. do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo – od )

57 OSVČ - povinnosti + vyměřovací základ -platit pojistné formou záloh a doplatku -OSVČ platí pojistné ve výši 13,5% z vyměřovacího základu, kdy VZ činí 50% příjmů z podnikání po odpočtu výdajů (min.VZ) -od r není zaplacené pojistné daňovým výdajem -zálohy jsou splatné od kal. měsíce, za který se platí až do 8. dne násl. měsíce -v prvním roce ve výši dle minimálního VZ, v dalších letech dle % sazby ze skutečného příjmu s ohledem na min VZ -při snížení příjmů o 1/3 je možné žádat o sníž.záloh, od lze snížit zálohy až do konce kal.měsíce, který předchází měsíci, v němž má být podán přehled za další období -OSVČ, která je zaměstnána a toto zaměstnání je hlavní zdroj příjmu není povinna platit zálohy (poj. platí pouze formou doplatku), -OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát = v 1.roce podnikání nemusí platit zálohy, v dalších letech hradí dle skutečného příjmu !!!

58 OSVČ- oznam.povinnost, vyměřovací základ -do jednoho měsíce od podání daň.přiznání musí být odevzdán buď přehled nebo potvrzení od daňového poradce -odevzdání „Přehledu….“ není již vázáno na skutečné datum podání DP, je nutné přehled podat do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být DP podáno = do , resp. do , není nutno odevzdávat potvrzení o DP doplatek byl splatný nadále 8 dní po podání DP – doplatky za 2010 v r.2011 Od r je doplatek pojistného na zdravotní pojištění splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popř. měl být podán „Přehled…“. Termín úhrady je nově navázán na termín podání „Přehledu OSVČ“ (nikoli už na termín podání DP): - např. podání DP , podání „Přehledu“ , splatnost doplatku – do 8 dnů ode dne podání Přehledu - opožděné podání „Přehledu“ až v průběhu května 2013, termín splatnosti doplatku do

59 OSVČ- oznam.povinnost, vyměřovací základ -pokud je při podání „Přehledu“ zjištěno, že úhrn záloh je vyšší než stanovená povinnost, je ZP povinna vrátit přeplatek do 1 měsíce (pokud nemá plátce jiný závazek vůči ZP – dle § 14 zák.č.592/1992 Sb. použije ZP tento přeplatek na jeho úhradu) -nová záloha stanovena od data podání Přehledu do podání Přehledu za následující rok (pokud není minimální a zvýšena zákonem) -OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou, nemusí za takový měsíc platit zálohu pojistné – pokud si nehradí dobrovolné nemoc.pojištění OSVČ, doplatí pojistné při podání Přehledu -pokud tato osoba měla nárok na výplatu nemocenského z pojištění OSVČ, snižuje se její VZ na poměrnou část podle počtu celých kal. měsíců trvání skutečnosti

60 Pravděpodobné pojistné : -Jestli-že OSVČ, popř. zaměstnavatel, nesplnil povinnost podat měsíční přehled o platbě pojistného (OSVČ roční), a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené v písemné výzvě, příslušná ZP stanoví rozhodnutím „Pravděpodobnou výši pojistného“. (např. v r poj. 4967,-Kč za zaměstnance, u OSVČ 2484,-Kč měsíčně) – vypočítává se z všeobecného VZ pro účely důch zákona za r (tj. 2 roky zpět) -Z této částky jsou plátci (OSVČ + ZAM) povinni platit penále !

61 Splatnost pojistného : Zák.č. 592/1992 Sb.§ 17 – způsob placení pojistného : Za den platby se od považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb ZP (do den, kdy došlo k odepsání z účtu plátce) Prodloužení promlčecích lhůt - promlčení přeplatku § 14 odst. 1 zák.č. 592/1992 Sb. prodlužuje promlčecí lhůtu nároku na vrácení přeplatku na pojistném z 5 na 10 let. ZP má povinnost vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění (pokud zde není jiný nedoplatek na pojistném, popř. penále). Promlčecí lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku přeplatku – ode dne, kdy bylo pojistné uhrazeno na účet ZP. Přeplatek, který vznikl dne může být považován za promlčený již Přeplatek, který vznikne dne může být považován za promlčený až po

62 Prodloužení promlčecích lhůt - § 16 odst. 1 a § 16 odst. 2 (promlčení dlužného pojistného) V § 16 odst. 1 se prodlužuje promlčecí lhůta práva předepsat dlužné pojistné z 5 na 10 let. V § 16 odst. 2 se prodlužuje promlčecí lhůta práva vymáhat pojistné z 5 na 10 let. Pokud tedy přeplatek nebo právo předepsat dlužné pojistné či právo vymáhat pojistné vznikly před účinností novely (před ), bude se postupovat dle staré právní úpravy – přeplatek, resp. právo se promlčí za 5 let – naposledy poj. za 10/2011 (spl.8, resp ) Pokud přeplatek, resp. právo předepsat dlužné pojistné a penále vznikly po bude se postupovat podle nové právní úpravy, tzn. přeplatek, resp. právo se promlčí za 10 let / až Pokud ex.tituly (PV/VN) nabudou právní moci či vykonatelnosti po datu , pak všechny pohledávky v něm obsažené budou podléhat promlčecí době 10 let.

63 Úhrada pojistného – pořadí plateb : -má-li plátce vůči ZP splatný závazek, je povinen ho splácet v uvedeném pořadí : -pokuty, -přirážka k pojistnému -nejstarší nedoplatky pojistného -běžné platby pojistného -penále. Pokud uvedené pořadí plátce nedodrží, je ZP oprávněna jeho platbu takto použít. Penále z prodlení plateb – nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, je plátce povinen platit penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za kal.den. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100,-Kč za kal.rok. Prominutí penále – odstranění tvrdosti zákona § 53a odst. 3 a 4 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění – o prominutí nelze rozhodnout, jestli-že plátce nezaplatil pojistné.

64 Výše pojistného roku 2012 / min. záloha OSVČ 1 697,- / 1 748,- (za 1/2013 do ) -odpočet (stát) 5 355,- /5 355,- -max. VZ ,- /zrušen Minim. VZ zaměstnanců a pojistné OBZP: -VZ 8000,-Kč poj.: 1 080,- /1 080,- Splatnost pojistného : u OSVČ :do 8 dne následujícího kal.měsíce u zaměstnavatelů : od 1 do 20 dne násl. kal. měsíce + podání měsíčního přehledu zaměstnavatelů do 20 násl.měsíce ! -stát platí pojistné do 25 dne

65 Děkuji za pozornost. Věra Tománková


Stáhnout ppt "Zdravotní pojištění v roce 2013 Právní předpisy : Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní."

Podobné prezentace


Reklamy Google