Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická."— Transkript prezentace:

1 Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická analýza trhu práce

2 Model spotřebitelské volby Základní jednotka: domácnost Kriterium užitek Dva typy kriterií: kardinální a ordinální ◦ Kardinální obtížně. Snad:  kalorie v jídle  gigabyty u počítačů či výkon automobilu  míra uspokojení (% ideálu)

3 Kardinální užitek Základní zákon: nárůst uspokojení z dodatečné jednotky klesá Příklad: jsem plně (100 %) uspokojen pěti páry obuvi, plně neuspokojen žádným párem (u=0). Šestý a další páry mi nevadí. Nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (0  1) je větší než nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (4  5)

4 Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby Počet párů bot Uspokojení % Nárůst uspokojení % a více1000

5 Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby

6 Kardinální užitková funkce Předpokládejme existenci kardinální užitkové funkce u(q), kde q je množství komodity ve fyzických jednotkách Def. mezní užit ek Zákon klesajícího mezního užitku: roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Neboli : funkce MU(q) je klesající

7 Předpokládané vlastnosti kardinální užitkové funkce u(q) a) nenasycenost: q 1 >q 2  u(q 1 )>u(q 2 )  rostoucí tvar u(q) b) klesající mezní užitek: pro „malou jednotku“ platí: q 1 >q 2  u(q 1 )-u(q 1 -1)

8 Kardinální užitková funkce u(q)

9 Mezní užitek MU(q) Na osách: objem q spotřebovávaného statku v naturálních jednotkách a mezní užitek při tomto objemu

10 Podmínka spotřebitelské rovnováhy při cenách p 1, p 2,... p n : MU 1 /p 1 = MU 2 /p 2 = …= MU n /p n =konst. Důkaz: sporem (kdyby ne, šlo by zvýšit užitek) Předpokládá se, že vše lze za dané ceny koupit bez nákladů či bez jiné újmy, bez možnosti ovlivnit nákupem cenu (ne monopson, ne cenová diskriminace....) Klesající MU souvisí s klesající poptávkovou funkcí: zvýší-li se např. pouze cena p 1, musí se snížit objem spotřeby prvního statku (aby spotřebitel zůstal v optimu, tj. aby udržel podmínku pro optimum:  MU i /p i =konst. pro všechna i

11 V ordinální koncepci je užitek zadán mapou izokvant užitku Na osách: objemy x 1, x 2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách. Tvar izokvant užitku při respektování axiomů nenasycenosti a klesajího mezního užitku v ordinalistické koncepci:  Nenasycenost  klesající izokvanty užitku  Klesající mezní užitek  konvexní izokvanty užitku

12 Konvexní izokvanty užitku Na osách: objemy x 1, x 2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách

13 Rozpočtové omezení pro důchod M při cenách statků p 1, p 2 : p 1.x 1 +p 2.x 2 = M Verbálně: peníze, které zaplatím za oba statky nesmí převýšit můj důchod M

14 Optimum spotřebitele E = tečný bod E, který představuje bod na nejvyšší izokvantě, která má s rozpočtovou množinou neprázdný průnik

15 Podmínka rovnováhy (optima) MU 1 /p 1 = MU 2 /p 2 Verbálně: užitek z vynaložené peněžní jednotky je v optimu spotřebitele shodný. (Proč? Jinak bych si mohl přesunem peněžních prostředků ve prospěch statku s vyšším MU i /p i zvýšit užitek) Neboli: p 1 /p 2 = MU 1 /MU 2 (= mezní míra substituce ) sklon rozpočtové přímky = sklon izokvanty užitku – z věty o derivaci implicitní funkce

16 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map a) x 1 není žádoucím statkem

17 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map b) x 2 není žádoucím statkem

18 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map c) pevný poměr složek spotřeby

19 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map d) x 1 je žádoucím statkem jen pro x 1  M 1 x 2 je žádoucím statkem jen pro x 2  M

20 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map e) dokonalé substituty z hlediska užitku naprosto bezproblémově zaměnitelné statky, například: ◦ dvojkoruny a koruny, ◦ mýdla dvou zcela stejně oblíbených značek, ◦ různé formy peněžních aktiv při velmi nízké úrokové míře). zde: ◦ Neplatí pokles mezní míry substituce ◦ Je rozumné zagregovat oba statky

21 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map f) dokonalé komplementy: Statky nevyužitelné jinak než „spolu“, Například: levá a pravá bota, pryskyřice a tužidlo epoxidového lepidla

22 Shrnutí k indiferenčním křivkám: Indiferenční křivky odrážejí míru, ve které si je spotřebitel ochoten odepřít jeden statek a nahradit ho jiným. Proto: 2. Indiferenční křivky jsou prakticky vždy klesající: snížení spotřeby jednoho statku je kompenzováno zvýšením spotřeby druhého statku snížit (výjimka: nežádoucí statek, jehož snížení spotřeby netřeba kompenzovat) 3. Výše (směrem doprava resp. nahoru) položené indiferenční křivky jsou preferovány (nenasycenost) 4. Indiferenční křivky se neprotínají 5. Indiferenční křivky jsou konvexní (klesající mezní užitek => s růstem objemu spotřeby statku A klesá mezní míra jeho substituce statkem B (je méně vzácný a odepření jednotky jeho spotřeby je „méně bolestivé“)

23 Cenová spotřební křivka PCC (Price- Consumption Curve) Pozn.: Vodorovná souřadnice bodu E na křivce = poptávková funkce pro x 1. Odtud lze odvodit poptávkovou funkci po x 1 :

24 a) poptávková funkce pro standardní statek

25 b) poptávková funkce pro Giffenův statek Giffenův efekt je výjimkou z pravidla, že zvýšení ceny statku sníží poptávku po něm, např. zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu extrémně chudého Číňana, ten reálně zchudne a nemůže si napříště kupovat na neděli maso, nahradí ho rýží) Zde je rýže giffenovská pro, pro nižší cenu nikoliv!

26 b) poptávková funkce pro Giffenův statek I giffenovskou poptávku lze odvodit z křivky PCC při konvexních izokvantách užitku, tj. i giffenovský spotřebitel splňuje axiomy (je ve smyslu těchto axiomů (viz výše) racionální):

27 Důchodová trajektorie optima spotřebitele a) pro standardní statky x 1, x 2 : Roste-li při zvyšování důchodu poptávka po x 1 rychleji než poptávka po x 2, je x 1 luxusnější.

28 Důchodová trajektorie optima spotřebitele b) x 2 je podřadný statek: Klesá-li při zvyšování důchodu poptávka po x 2, je x 2 podřadnou (inferiorní) komoditou

29 Engelova křivka x – poptávka po statku, M- důchod

30 Mikroekonomická analýza trhu práce A. Subjekt preferuje spotřebu: Důsledek zvýšení mzdy sub A: více práce za mzdu na úkor volného času a zvýšení spotřeby

31 Mikroekonomická analýza trhu práce B. Subjekt preferuje volný čas: Důsledek zvýšení mzdy sub B: více volného času na úkor práce za mzdu a zvýšení spotřeby (menší než sub A)

32 Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: A. Subjekt preferuje spotřebu  rostoucí nabídka práce

33 Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: B. Subjekt preferuje volný čas  klesající nabídka práce

34 Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: C. Subjekt preferuje: - volný čas při vysoké úrovni spotřeby - spotřebu při její nízké úrovni  zpět zakřivená nabídka práce:

35 Zbyde-li čas: (nebude to v testech) Faktor času ve spotřebitelské volbě ◦ Trpělivý spotřebitel odkládá spotřebu, za odložení je odměněn jejím zvýšením (1+r) krát, kde r je úroková míra. ◦ Spotřebitel se rozhoduje o tom, jak rozdělí spotřebu mezi dvě období. Kdyby vše spotřeboval v období 1, měl by C. Kdyby vše spotřeboval v období 2, měl by (1+r).C. Všechny možnosti viz silná čára

36 Faktor času ve spotřebitelské volbě Indiferenční křivka záleží na individuální míře časové preference (= míře preference likvidity). Mění-li se r, mění se optimum. Odtud lze zkonstruovat funkci nabídky vkladatelů.

37 Teorie chování spotřebitele II - Substituční a důchodový efekt - Edgeworthova krabice - Nestandardní teorie spotřebitelského chování

38 Mezní míra substituce MRS 1,2 udává, v jakém poměru je možné zaměnit spotřebu statku x 1 statkem x 2, aby se nezměnil užitek Jinými slovy: MRS 1,2 udává, kolik „malých“ jednotek statku x 2 musíme spotřebiteli přidat, ubereme-li mu „malou“ jednotku statku x 1 Například: máme určit MRS pro funkci u(q 1, q 2 ) = 8q 1 + q 2 + q 1.q 2 u(q 1, q 2 ) = u(q 1 -∆, q 2 +k.∆) 8q 1 +q 2 +q 1.q 2 =8.(q 1 -∆)+(q 2 +k.∆)+(q 1 -∆).(q 2 +k.∆) 0 = -8.∆ +k.∆ - q 2. ∆+k.q 1.∆-∆.q 2 +k. ∆ 2 ) 0 = -8+k-q 2 +k.q 1 -q 2 +k.∆) MRS 1,2 = k = (8+q 2 )/(1+q 1 )

39 Mezní míra substituce MRS 1,2 Obecně (podle věty o derivaci implicitní funkce)

40 Důchodový efekt cenové změny Snížení ceny slaniny zvýší reálný důchod a rozšíří rozpočtovou množinu z  AOB na  AOC M – důchod p 1 – stará cena slaniny p´ 1 – nová cena slaniny OB = M / p 1 (celý důchod utracený za slaninu) OC = M / p´ 1 (celý důchod utracený za slaninu po jejím zlevnění )

41 Rozdělení cenového efektu na substituční a důchodový (x 1 nepodřadná komodita) E 1 -rovnovážný bod před snížením ceny x 1 E 1  E 2 - posun do stejně žádoucího bodu při nových relativních cenách E 2  E 3 - posun (zvýšení spotřeby x 1 ) zohledňující zvýšení reálného důchodu (rozšíření rozpočtové množiny)

42 Substituční a důchodový efekt pro podřadnou (inferiorní) komoditu x E 1 -rovnovážný bod před snížením ceny x 1 E 1  E 2 - posun do stejně žádoucího bodu E 2  E 3 - protisměrný posun zohledňující zvýšení reálného důchodu snížením podřadné spotřeby, v tomto případě slabší než substituční efekt

43 Substituční a důchodový efekt pro Giffenovu komoditu x E 1 - rovnovážný bod před snížením ceny x 1 E 1  E 2 - posun do stejně žádoucího bodu E 2  E 3 - protisměrný posun zohledňující zvýšení reálného důchodu snížením podřadné spotřeby, v tomto případě silnější než substituční efekt

44 Edgeworthova krabice 2 subjekty A, B 2 komodity x, y o cenách p x, p y disponibilní množství komodit x, y (v úhrnu pro oba subjekty): x disp, y disp Alokace :

45 Kontraktační čára

46 Pareto – optimalita (rovnováha) na kontraktační čáře si jeden subjekt může polepšit jen na úkor druhého, mimo kontraktační čáru si mohou polepšit oba zároveň Subjekty maximalizují užitek => situace mimo kontraktační čáru nemůže nastat Proč optimum nemůže ležet mimo kontraktační čáru? Mimo kontraktační čáru se izokvanty subjektů protínají. Proto si oba mohou zároveň polepšit (přesunem směrem do tmavší „čočky“):

47 Pareto – optimalita (rovnováha) Posunem na kontraktační čáru E 0  E 1 se v maximální míře zvýší užitek obou subjektů, izokvanty dotknou, čočka se vyprázdní, dosáhne se Pareto-optima.

48 Rozpočtové omezení a výchozí alokace (společné pro subjekty A,B) Rozpočtová přímka (společná) : ◦ v pohledu subjektu A: p x. x + p y. y = p x. x A + p y. y A ◦ v pohledu subjektu B: p x. x + p y. y = p x. x B + p y. y B

49 Hledání rovnováhy Nemění-li se ceny, přesune se alokace obchodováním do E 1,neboť E 1 leží na vyšší izokvantě užitku pro oba subjekty. Bod E 1 ovšem vykazuje nerovnováhu na trhu obou komodit, dokud se ceny nepřizpůsobí preferencím subjektů :

50 Všeobecná rovnováha E: Přesun (na základě tržní tvorby cen) z bodu E 1 po kontraktační čáře se změnou relativních cen p x, p y tak, že sklon rozpočtové přímky je společnou tečnou izokvant obou subjektů. V bodě E (který za rozumných předpokladů o preferencích subjektů vždy existuje) nejen nikdo nemůže zvýšit užitek jinak než na úkor druhého, ale zároveň relativní ceny plně respektují mezní užitky subjektů a nastane simultánní (současná) rovnováha nabídky a poptávky na všech trzích

51 V bodě E dosahuje maxima spotřebitelský přebytek: Spotřebitelský přebytek (nespojitý případ) Spotřebitel zaplatí: P 1 byl by ochoten zaplatit: P 1 +P 2 získá „navíc“: P 2 Spotřebitelský přebytek (spojitý případ) Spotřebitel zaplatí: P 1 byl by ochoten zaplatit: P 1 +P 2 získá „navíc“: P

52 Poptávka Poptávková křivka při kompenzovaném důchodu : kolik by spotřebitelé nakupovali, kdyby vláda plně kompenzovala důchodový efekt (např. při úvahách vlády o zvýšení spotřební daně). Pozn.: Rozlišuje poptávka v krátkém a dlouhém období :zvýšení ceny motivuje ke snížení spotřeby, ale v krátkém období jí sníží méně, v dlouhém více. Proč? ◦ v krátkém období je substituce obtížnější ◦ funguje setrvačnost (zvykovost) spotřeby Jak se to projeví ve tvaru poptávkové funkce? Krátkodobá D(p) je strmější

53 Závěry teorie spotřebitele pro rovnováhu jsou rozhodující mezní užitky k formulaci a vyřešení optimalizace stačí ordinální užitek (v deterministickém případě) za rozumných předpokladů o trhu existuje simultánní Pareto – optimální rovnováha zároveň na všech dílčích trzích v bodě rovnováhy je maximální spotřebitelský přebytek (společenský blahobyt)


Stáhnout ppt "Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická."

Podobné prezentace


Reklamy Google