Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komplexní analýza dalšího vzdělávání v Pardubickém kraji

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komplexní analýza dalšího vzdělávání v Pardubickém kraji"— Transkript prezentace:

1 Komplexní analýza dalšího vzdělávání v Pardubickém kraji
Mgr. Petra Vondráčková

2 Základní informace o projektu
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání období realizace: – rozpočet projektu: ,92 Kč realizátor projektu: KONEP, o.s. V Pardubickém kraji, ale i v celém Česku nejsou k dispozici souhrnné, komplexní a aktuální informace o nabídce DV, chybí také informace o poptávce po těchto službách. Obtížně dostupné informace o nabídce dalšího vzdělávání, poskytovatelích, ale i o obsahu a formě kurzu snižují efektivitu prostředků, jež jsou na další vzdělávání zaměstnanců vynakládány.

3 Základní informace o projektu
Analýza je strukturována do 3 hlavních bloků, kterými jsou: analýza nabídky; analýza poptávky; závěry a doporučení pro stimulaci nabídky dalšího vzdělávání a poptávky po něm. Výstupy projektu jsou volně dostupné na a na kde je umístěna také tabulková databáze vzdělávacích organizací a kurzů dalšího vzdělávání, jež poskytují.

4 Další vzdělávání Další vzdělávání – takové oblasti vzdělávání, které rozšiřují kvalifikaci účastníka dalšího vzdělávání a jeho uplatnitelnost na trhu práce. V úvahu nebyly brány kurzy a školení, které jsou pro určité profese povinné ze zákona, a výkon dané profese není přípustný bez úspěšného absolvování tohoto vzdělávání.

5 Metodika – analýza nabídky
Vyhledávání vzdělávacích subjektů prostřednictvím internetu: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání EU-DAT Katalog firem na Portálu města Pardubice - Katalog kurzů EduCity Google – Seznam –

6 Metodika – analýza nabídky
Vyhledávány byly všechny vzdělávací organizace se sídlem na území Pardubického kraje poskytující na tomto území své služby Vyhledávány byly také informace o poskytovaných kurzech (název, cena, akreditace, délka kurzu, frekvence a forma konání kurzu a cílová skupina). Aktuálnost vyhledávaných dat byla kontrolována přímo poskytovateli DV, žádost o kontrolu vyslyšelo cca 30 % poskytovatelů Data pochází z léta 2011

7 Metodika – analýza poptávky
Oslovovány 3 cílové skupiny: Zaměstnaní (7 000 dotazníků) Nezaměstnaní (500 dotazníků) Ekonomické subjekty (200 dotazníků) V případě obyvatel byla reprezentativnost vzorku zajištěna dle SO ORP, pohlaví, věku a vzdělání respondentů – nepravděpodobnostní technika kvótního výběru Šetření probíhalo od 12/2010 – 6/2011 v obcích s více než obyvatel Šetření mezi zaměstnanými prováděli proškolení tazatelé, mezi nezaměstnanými většinou pracovníci detašovaných pracovišť ÚP, kteří byli taktéž proškoleni Na co jsme se respondentů ptali?

8 Metodika – analýza poptávky
Ekonomické subjekty vybírány náhodně Výběr byl prováděn z cca 160 tis. ekonomických subjektů na území Pardubického kraje, které měli alespoň 1 zaměstnance Šetření prováděl 1 tazatel telefonicky Dotazníky byly skenovány do SW OMR Remark Office a následně vyhodnocovány ve statistickém SW SPSS Na co jsme se respondentů ptali?

9 Analýza nabídky Nalezeno 142 poskytovatelů DV a kurzů, tj. obdobný počet jako v Královéhradeckém kraji v šetření z roku 2008 Organizace DV jsou koncentrovány do velkých měst, v Pardubicích sídlí nebo má pobočku téměř 55 % všech vzdělávacích institucí, v okresních městech je koncentrováno 28 % kurzů Průměrně 1 organizace poskytuje 28 kurzů, medián počtu kurzů na 1 organizaci je 9 kurzů Největšími organizacemi zajišťujícími DV v PUK jsou: MARLIN s.r.o. MIPECOM s.r.o. CC Systems a.s. Marlin – všechny okresní města, v každém 250 kurzů; Mipecom – přes 300 kurzů CC systems - 400

10 Žádné kurzy nenalezeny v MT

11

12 Analýza nabídky - jazyky
Nejrozšířenější oblast DV, alespoň 1 jazykový kurz poskytuje 66 organizací, tj. 46 % všech nalezených poskytovatelů dalšího vzdělávání; celkem nalezeno 983 kurzů

13 Analýza nabídky - jazyky
Počet kurzů v dělení dle úrovně studenta a zaměření kurzu odpovídá jazykové vyspělosti studentů a potřebě dané trhem práce komunikovat tímto jazykem Cena celoročního kurzu se pohybuje do max. výše 10 000,- Kč vč. DPH, max. cena 1 vyučovací hodiny je 450,- Kč v případě individuální výuky a snižuje s rostoucím počtem studentů na hodině.

14 Analýza nabídky - management
V oblasti managementu bylo nalezeno 305 kurzů, přičemž 159 kurzů, tj. více než 52 % je lokalizováno do Pardubic Manažerské kurzy jsou zajišťovány 28 organizacemi. Na rozdíl od poskytovatelů jazykových kurzů se jedná o organizace, které se věnují dalšímu vzdělávání ve více oblastech, většinou ve 3 – 4 (komunikační dovednosti, marketing, IT) 75 kurzů - personalistika a HR; 57 kurzů – manažerské dovednosti 31 kurzů projektového řízení 50 % kurzů poskytují 2 organizace Cena za dvoudenní manažerský kurz se pohybuje v rozmezí od 7 do 14 tis. Kč v závislosti na odbornosti a specializaci kurzu. Kurzy v podobě e-learningu se v této oblasti dalšího vzdělávání nevyskytují.

15 Analýza nabídky - management
Cena za dvoudenní manažerský kurz se pohybuje v rozmezí od 7 do 14 tis. Kč v závislosti na odbornosti a specializaci kurzu. Kurzy v podobě e-learningu se v této oblasti dalšího vzdělávání nevyskytují.

16 Analýza nabídky – marketing a obchod
103 kurzů, přičemž 45 % z nich je lokalizováno do Pardubic Kurzy nabízí17 poskytovatelů, přičemž polovina kurzů je nabízena 3 organizacemi. Žádný z poskytovatelů není primárně soustředěn právě na poskytování kurzů v této tematické oblasti Kurzy jsou nejčastěji zaměřeny na prodej, prodejní dovednosti, key account management; rekvalifikační kurzy jsou cíleny na obchodní zástupce Kurzy jsou často 1denní s náklady do 5 000,-Kč vč. DPH

17 Analýza nabídky – PC kurzy
Po jazykových kurzech a kurzech ve sféře služeb se jedná o 3 nejsilnější oblast vzdělávání 734 kurzů prostřednictvím 27 vzdělávacích organizací Uživatelé: 318 kurzů – základy obsluhy PC, kancelářský SW, internet, operační systémy, příp. Grafický SW; 2 dny max. 7 tis. Kč Odborníci: 292 kurzů; 3-4 dny, tis. Kč Rekvalifikace: 124 kurzů – základy oblsuhy PC, grafika, web; cca 100 hodin, max. 10 tis. Kč

18 Analýza nabídky – PC kurzy

19 Analýza nabídky – obsluha strojů a zařízení
401 vzdělávacích programů zajišťovaných 22 organizacemi Kurzy jsou koncentrovány v Č. Třebové – lokalizace poskytovatele zaměřeného na železniční dopravu Železniční doprava – 117 kurzů Silniční doprava – 59 kurzů Svářečské práce – 103 kurzů Další stroje – 83 kurzů Rekvalifiakce – 39 kurzů Silniční doprava – řidičská oprávnění; výstavba silnic Železnice – obsluha lokomotiv, ale i jiné pomocné práce, Svářečské školy – 117 kurzů– 117 kurzů- 3 v Puk, ČT, Lanškroun, Králíky

20 Analýza nabídky – služby
2. nejčetnější kurzy – 754 kurzů poskytovaných 29 organizacemi Více než polovina kurzů je posyktována 1 organizací Nejvýznamnějšími oblastmi vzdělávání jsou sociální služby (382 kurzů) a rekvalifikační kurzy (128) Akreditace MPSV

21 Analýza nabídky – služby

22

23 Analýza nabídky – řemeslné práce
101 kurzů poskytovaných 11 organizacemi Mezi poskytovatele těchto kurzů často patří střední odborné školy Dominuje počet rekvalifiakčních kurzů Koncentrace řemeslných kurzů do Pardubic je 47 %, tj. podobná jako v případě služeb.

24 Analýza nabídky – sociální a komunikační dovednosti
316 kurzů poskytovaných 22 organizacemi, 44 % lokalizováno do Pardubic 114 kurzů je určeno pro pracovníky v sociálních službách, resp. pomáhající profese Častými kurzy jsou kruzy komunkační, kurzy prezentačních dovedností, asertivity apod. V ss jsou kurzy zaměřené na komunikaci, psychologii, supervizi, manipulaci apod.

25 Analýza nabídky – služby

26 Analýza nabídky – účetnictví
240 kurzů poskytovaných 20 organizacemi 50 % kurzů zajišťují 3 poskytovatelé, kteří jsou zaměřeni pouze na kurzy v oblasti účetnictví Koncentrace do Pardubic – 68 % Dominantní – rekvalifikace, zejména na mzdové účetní a účetní, Rekvalifikace – dlouhé, jinak 1denní kurzy

27 Analýza nabídky – výkon veřejné správy
14 kurzů poskytovaných 6 organizacemi v Pardubicích, Poličce a Chrudimi Většinou kurzy 1denní, často akreditované MV Analýza nabídky – ostatní 105 kurzů Výrazná koncentrace do Pardubic a do 1 organizace Zaměření: BOZP, požární ochrana, kvalita, jakost ¼ kurzů formou e-learningu

28 V ss jsou kurzy zaměřené na komunikaci, psychologii, supervizi, manipulaci apod.

29 Analýza poptávky – zaměstnaní, Účast na DV
V rámci kraje se v roce 2010 účastnilo dalšího vzdělávání 38,3 % oslovených respondentů. Více než 30 % dotázaných absolvovalo kurz/y dalšího vzdělávání na požadavek svého zaměstnavatele Necelých 19 % dotázaných se vzdělává nad rámec požadavku zaměstnavatele

30 Analýza poptávky - zaměstnaní

31 Analýza poptávky - zaměstnaní

32 Analýza poptávky - zaměstnaní, Účast na DV
zaměstnavatelé požadují další vzdělávání zejména po zaměstnancích ve věku 25–44 let. V této věkové kategorii se vzdělává více než 1/3 dotázaných

33 Analýza poptávky - zaměstnaní

34 Analýza poptávky - zaměstnaní, Účast na DV
V profesích, jež jsou častěji vykonávány osobami s vyšším vzděláním, je podíl respondentů, kteří se účastnili dalšího vzdělávání jednoznačně vyšší

35 Analýza poptávky - zaměstnaní, Účast na DV
dle odvětví, v němž respondenti pracují, jsou nejčastěji vzdělávanými zaměstnanci veřejné správy (65 %), zaměstnanci zdravotnických a sociálních služeb (52 %), školství (52 %) a cestovního ruchu (41 %).

36 Analýza poptávky – zaměstnaní, Hrazení DV zaměstnavatelem
69 % zaměstnavatelů platí svým zaměstnancům další vzdělávání, které po nich požaduje V případě, že se zaměstnanec dále vzdělává nad rámec zaměstnavatelových požadavků, hradí takovéto vzdělávání pouze 14 % zaměstnavatelů Zaměstnavatel nejčastěji hradí další vzdělávání osobám ve věku 35–54 let, tj. zaměstnancům, kteří již mají důvěru zaměstnavatele, disponují již určitými zkušenostmi a znalosti získané vzděláváním ve své práci budou moct dostatečně využít. Nejmenší podporu ve vzdělávání mají mladí do 24 let, kteří mají vzdělávání hrazeno zaměstnavatelem v necelých 63 %.

37 Analýza poptávky – zaměstnaní, Hrazení DV zaměstnavatelem

38 Analýza poptávky – zaměstnaní, Oblasti vzdělávání
Respondenti absolvovali nejčastěji kurzy v oblasti obsluhy strojů a zařízení (téměř 20 %, tj. 694 odpovědí), na druhém místě se umístily jazykové kurzy s podílem necelých 17 % (597 odpovědí). Nad hranici 10 % se vyšplhala také účast na PC kurzech (12 %, 428 odpovědí) a v oblasti sociálních a komunikačních dovedností (necelých 11 %, 378 odpovědí). Z grafu je vidět částečně odlišné rozložení oblastí vzdělávání v případě, že respondent absolvuje kurzy ve svém volném čase nad rámec požadavků zaměstnavatele. V těchto případech se soustředí především na zvyšování svých jazykových a IT dovedností, naopak výrazně nižší pozornost věnuje obsluze strojů a zařízení.

39 Analýza poptávky – zaměstnaní, Oblasti vzdělávání
V závislosti na zvyšujícím se věku respondenta dochází také k proměně oblastí vzdělávání, v nichž kurz absolvuje. Zatímco u osob do 34 let jsou hlavní oblastí vzdělávání jazyky, u osob starších 45 let již převládá obsluha strojů a zařízení Kurzy obsluhy strojů a zařízení jsou hlavní oblastí vzdělávání v zemědělství (40 %), průmyslu (39 %), stavebnictví (28 %) a dopravě a spojích (47 %). Jazykové kurzy jsou dominantní v cestovním ruchu (47 %) Ve školství, vědě a výzkumu jsou stěžejní jazykové kurzy (22 %) a kurzy práce na PC (18 %), ve zdravotnictví a sociálních službách se jedná o sociální a komunikační dovednosti (27 %) a práci ve sféře služeb (26 %).

40 Analýza poptávky – zaměstnaní, Oblasti vzdělávání
profese jazyky management PC soc. a kom. dovednosti veřejná správa stroje a zařízení vedoucí a řídící pracovník 19,1 18,3 12,3 9,8 7,8 8,3 vědecký pracovník 20,0 5,7 34,3 4,3 1,4 15,7 technický, zdravotnický a pedagogický pracovník 19,8 3,2 13,8 25,8 2,6 16,9 nižší administrativní 17,9 6,7 12,5 7,7 22,2 3,8 provozní pracovník 20,7 2,8 10,2 10,4 3,6 15,6 kvalifikovaný dělník 7,4 0,7 10,7 1,3 45,0 řemeslník, kvalifikovaný výrobce 2,2 0,4 9,3 0,0 40,3 obsluha strojů a zařízení 4,7 7,0 0,8 75,8 pomocný pracovník 16,8 11,8 1,7 21,8 příslušník armády 14,8 3,3 13,1 4,9

41 počet absolvovaných kurzů
Analýza poptávky – zaměstnaní, Počet kurzů Více než polovina dotázaných absolvovala pouze kurz, více než 3 kurzů se zúčastnilo pouze 10 % respondentů, kteří se do dalšího vzdělávání v uplynulém roce zapojili. I v tomto případě bylo prokázáno, že zájem o vzdělávání roste s vyšším dosaženým vzděláním, tj. také i s vyšší zastávanou pracovní pozicí. odpověď počet odpovědí počet absolvovaných kurzů abs. % 1 kurz 1 348 51,9 2–3 kurzy 979 37,7 1 958 4–5 kurzů 204 7,8 816 více než 5 kurzů 68 2,6 408 celkem 2 599 100,0 4 530

42 Analýza poptávky – zaměstnaní, Vyhledávání kurzů
30 % absolventů kurzů si kurzy nevyhledává samo nejčastěji bývají kurzy vyhledávány prostřednictvím internetových vyhledávačů (33 %), častým zdrojem jsou také doporučení získaná od známých, přátel a rodiny (29 %) 17 % vyhledává kurzy přímo prostřednictvím vzdělávacích agentur S rostoucím vzděláním dochází k upřednostňování internetových vyhledávačů, portálů zaměřených na vzdělávání a také se zvyšuje podíl těch účastníků, jež upřednostňují již ověřené vzdělávací agentury, naopak klesá vliv doporučení od známých

43 Analýza poptávky – zaměstnaní, Důvody neúčasti na DV
Nedostatek času – roste se vzděláním a pozicí; Nepřinese užitek – bez závislosti na věku, vzdělání

44 Analýza poptávky – zaměstnaní, Motivy k účasti na DV
Motivy se liší dle toho, zda je respondent do DV již zapojen či nikoliv Pro všechny je však společné – že téměř polovina respondentů by se vzdělávala pod hrozbou propuštění z práce; 1 217 dotázaných, tj. 17,4 % respondentů by k účasti na vzdělávání nemotivovalo vůbec nic. Více než 90 % tvoří respondenti nezapojení do dalšího vzdělávání. . Z hlediska věkové struktury se jedná zejména o starší respondenty ve věku nad 54 let, osoby s nižším vzděláním, pracující v zemědělství a průmyslu Nebyla však prokázána závislost odpovědí na vývoji míry nezaměstnanosti v těchto regionech v 1. polovině roku 2011, kdy bylo dotazníkové šetření realizováno.

45 Analýza poptávky – zaměstnaní, Zájem o DV
Zájem o vzdělávání, který mají účastníci DV, je blízký rozvržení vzdělávacích oblastí, které respondenti absolvovali v rámci svého dobrovolného vzdělávání Představy o DV zaměstnanců se ne vždy shodují se vzdělávacími oblastmi, které musejí absolvovat na požadavek svého zaměstnavatele Účastníci DV mají větší zájem o studium jazyků a managementu, zatímco byli intenzivněji vzděláváni ve službách či obsluze strojů a zařízení. Zaměstnanci, kteří v loňském roce nebyli do DV zapojeni, mají zájem o absolvování kurzů v oblasti služeb, řemesel, managementu a jazykových kurzů.

46 Analýza poptávky – zaměstnaní, Zájem o DV
S přibývajícím věkem klesá zájem o jazykové kurzy (38 % - 18 %), marketing (13 % – 9 %) S rostoucím vzděláním se zvyšuje zájem o kurzy managementu, klesá zájem o řemeslné kurzy a kurzy v obsluze strojů a zařízení

47 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Účast na DV
DV se účastnilo 28 % nezaměstnaných respondentů Účast na dalším vzdělávání se v závislosti na výši dosaženého vzdělání zvyšuje až do kategorie úplné střední vzdělání s maturitou, v níž dosahuje nejvyšší hodnoty, a to 45 % Nejvyšší podíl účastníků na DV byl prokázán na pozici provozního pracovníka (36 %) a řemeslníka (32 %) Nejčastěji se dalšího vzdělávání účastní osoby nezaměstnané 6–12 měsíců, podíl účasti na dalším vzdělávání v této kategorii činí 37 %. S délkou nezaměstnanosti nad 1 rok účast na dalším vzdělávání klesá na 30 %

48 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Počet kurzů
odpověď (abs.) (%) 1x 113 83,1 2x–3x 20 14,7 4x–5x 2 1,5 více než 5x 1 0,7 celkem 136 100,0

49 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Oblasti DV
Struktura vzdělávacích kurzů, jež nezaměstnaní absolvují, se poměrně výrazně liší od struktury kurzů, jež absolvovali zaměstnaní respondenti. Zaměstnanci jsou vzděláváni v pestřejší škále vzdělávacích kurzů, zatímco v případě nezaměstnaných se celá třetina kurzů věnuje výpočetní technice a ostatní oblasti vzdělávání mají spíše doplňkovou roli Rekvalifikačních kurzů se na základě doporučení od úřadů práce zúčastnilo 57 % respondentů – účastníků dalšího vzdělávání, tj. 82 dotázaných Jednalo se o osoby s nižším dosaženým vzděláním, provozní pracovníky, řemeslníky a pomocné pracovníky ZŠ – 81 % rekval. Kurz, SŠ – 62 %, SOU -50 %

50 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Oblasti DV
rekvalifikační kurzy tvoří více než polovinu absolvovaných kurzů v oblasti sociálních a komunikačních dovedností (75 %), účetnictví (69 %), PC kurzů (62 %) a řemesel (50 %)

51 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Důvody neúčasti na DV
Nejčastěji zmiňovaným důvodem pro neúčast na kurzech dalšího vzdělávání je názor respondenta, že jeho vzdělávání je dostatečné. Tento názor uvedlo 15 % respondentů, přičemž se jednalo zejména o nezaměstnané do 34 let věku a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity. Druhým nejsilnějším argumentem pro neúčast na dalším vzdělávání bylo považování vzdělávání za příliš náročné. Podíl této odpovědi se zvyšuje s věkem nezaměstnaného a s dobou jeho nezaměstnanosti. Třetí důvod „nebaví mě se dále vzdělávat“ vybralo necelých 10 % dotázaných, přičemž platí, že s rostoucím nejvyšším dosaženým vzděláním podíl této odpovědi výrazně klesá.

52 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Motivy účasti na DV
2/3 respondentů se domnívají, že DV jim může pomoci získat práci Negativní postoj ke vzdělávání a jeho podpoře v nalezení pracovního uplatnění se zvyšuje s věkem nezaměstnaného. Více než polovina dotázaných starších 54 let nevěří, že by jim další vzdělávání v hledání práce pomohlo. Obdobný podíl těchto odpovědí byl zaznamenán ve skupině nezaměstnaných se ZŠ Podíl negativních odpovědí roste s délkou nezaměstnanosti, zatímco respondenti nezaměstnaní max. 6 měsíců zastávají negativní názor v 25 %, v případě osob nezaměstnaných více než 1 rok je to již téměř polovina respondentů

53 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Motivy účasti na DV

54 Analýza poptávky – nezaměstnaní, Zájem o DV
Zelená – rozložení kurzů, kterých se nezaměstnaní účastnili; Červení – zájem nezaměstnaných, kteří nebyli do DV zapojeni Modrá – nezaměstnaní zapojení do DV - vyplývá,že by volili více rovnoměrné rozložení kurzů, je vša kotázkou, zda by se uplatnili na trhu práce

55 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Účast na DV
Své zaměstnance vzdělává 174 ekonomických subjektů, tj. 87 % dotázaných téměř 90 % dotázaných organizací, tj. 156 respondentů, vzdělává své pracovníky v účetnictví, druhou nejčastěji vybíranou oblastí dalšího vzdělávání byla obsluha strojů a zařízení, v rámci níž se kurzů účastnili zaměstnanci 87 % oslovených organizací Ze srovnání odpovědí je zřejmé, že struktura dalšího plánovaného vzdělávání ve firmách je shodná s kurzy a vzdělávacími oblastmi, v nichž se zaměstnanci vzdělávali v posledních 12 měsících, tj. v nejbližší době nelze ze strany ekonomických subjektů očekávat výraznou změnu v poptávce po dalším vzdělávání

56 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Oblasti DV – jazyky, management
¼ respondentů (56 firem) vzdělává své zaměstnance v jazycích Všichni vzdělávaní v angličtině, další jazyky jsou doplňkové 21 dotázaných vzdělává své zaměstnance ve 2 a více jazycích – jedná se především o subjekty působící ve službách a průmyslu 38 oslovených subjektů, tj. 19 % ze všech respondentů Byly poptávány kurzy ze 3 dílčích oblastí vzdělávání (manažerské dovednosti, projektové řízení a HR

57 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Oblasti DV – marketing, PC kurzy
Velice slabá poptávka 10 % respondentů Realizované kurzy zaměřené především na rozvoj obchodních a prodejních dovedností V PC kurzech vzdělává své zaměstnance 1/3 organizací, jedná se zejména o subjekty působící ve veřejné správě a službách Poptávány byly nejčastěji 2 oblasti vzdělávání v PC kurzech (kancelářský a ekonomický SW)

58 Analýza poptávky – zaměstnavatelé,
Oblasti DV –soc. a komunikační dovednosti, účetnictví Nejčastěji vzdělává veřejná správa (50 %) a subjekty působící ve službách (1/3) Řešení konfliktů, komunikace, prezentační dovednosti Kurzy v účetnictví byly realizovány v 78 % oslovených subjektů Legislativní změny v účetnictví a mzdovém účetnictví

59 Analýza poptávky – zaměstnavatelé,
Oblasti DV –stroje a zařízení, služby Poptávány jsou zejména subjekty v průmyslu a zemědělství Zaměřené především na vzdělávání řidičů 2/3 veřejné správy a 50 % subjektů ve službách Školství (41 %), sociální služby (29 %), zdravotnictví (22 %)

60 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Vyhledávání kurzů
odpověď (abs.) (% ze všech odpovědí) (% z respondentů) na internetu ve vyhledávačích 77 28,6 45,8 inzerce 5 1,9 3,0 doporučení od známých a kolegů 7 2,6 4,2 na internetu v portálech věnovaných vzdělávání máme ověřené vzdělávací agentury 139 51,7 82,7 jiné 34 12,6 20,1

61 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Hrazení dobrovolného DV zaměstnanců
Ze 170 organizací, které na otázku odpovídalo, přispívá na další vzdělávání zaměstnanců 28 organizací, tj. 16 % Odpověď je tedy v souladu s výpověďmi zaměstnanců (uváděli 14 %) ¼ firem si vybírá, které kurzy bude svým zaměstnancům financovat (AJ, svářečské, ekonomické, PC kurzy)

62 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Důvody neúčasti na DV
Odpovídalo pouze 25 subjektů odpověď (abs.) (% ze všech odpovědí) (% z respondentů) vzdělávání zaměstnanců dostatečné 15 60,0 71,4 vzdělávání nepřinese žádný užitek 7 28,0 33,3 ceny kurzů jsou vysoké 1 4,0 4,8 nedostatek finančních prostředků organizace nedostatečná nabídka kurzů  celkem 25 100,0

63 Analýza poptávky – zaměstnavatelé, Motivy zapojení do DV
45 % respondentů uvedlo, že k zapojení zaměstnanců do dalšího vzdělávání, příp. jeho navýšení by je nic nepřimělo 28 % respondentů by motivovalo získání dotace na DV zaměstnanců 2/3 subjektů, které tuto odpověď uvedly, však o dotaci dosud nepožádaly!!! Tj. nemají finanční, personální či časové kapacity nebo informace 18 % by své zaměstnance vzdělávalo v důsledku zavedení nové technologie či metody

64 Srovnání nabídky a poptávky po DV
Nebyla zjištěna žádná oblast vzdělávání, v níž by byla nedostatečná nabídka kurzů

65 Srovnání nabídky a poptávky po DV
SO ORP nabídka kurzů poptávka celkem nabídka (%) poptávka (%) Česká Třebová 179 145 4,5 4,1 Hlinsko 9 109 0,2 3,1 Holice 51 133 1,3 3,7 Chrudim 573 588 14,3 16,5 Králíky 6 67 0,1 1,9 Lanškroun 73 193 1,8 5,4 Litomyšl 87 2,4 Moravská Třebová 114 0,0 3,2 Pardubice 2 274 946 56,6 26,5 Polička 34 152 0,8 4,3 Přelouč 116 3,3 Svitavy 276 250 6,9 7,0 Ústí nad Orlicí 314 232 7,8 6,5 Vysoké Mýto 139 166 3,5 4,7 Žamberk 270 7,6 Pardubický kraj celkem 4 016 3 568 100,0 Pardubice – převis; Velká SO ORP – vyrovnaná Vzdálenější a menší SO ORP a MT – možné zvyšovat nabídku

66 Srovnání nabídky a poptávky po DV
Výsledky prezentované analýzy jsou srovnatelné s jinými analýzami na úrovni krajů, či ČR jako celku Dle šetření na úrovni EU27 je podíl účastníků DV v PUK srovnatelný s celorepublikovou úrovní (37,6 %) V porovnání s EU27 však Česko za vyspělými státy EU zaostává (Švédsko, Finsko, Norsko – %; VB 49 %) Zvýšení účasti na DV, motivování zaměstnanců i zaměstnavatelů může podpořit konkurenceschopnost kraje nejen na celostátní úrovni, ale i na úrovni evropské

67 Doporučení - Podpora provázanosti nabídky a poptávky po dalším vzdělávání
Krokem, který by měl navazovat na závěry Komplexní analýzy dalšího vzdělávání v Pardubickém kraji, je plošné  a cílené zmapování  potřeb  zaměstnavatelů v oblasti lidských zdrojů v měnících se podmínkách české ekonomiky. Mapování by mělo být zaměřeno na vytipování možností dalšího profesního vzdělávání alespoň u  80 % zaměstnavatelů v Pardubickém kraji. Byly by zjištěny podrobné specifikace obsahu a formy kurzů dalšího profesního vzdělávání, na jejichž základě by bylo možné podpořit konkurenceschopnost zaměstnavatelů v době ekonomické krize. Bylo by možné docílit také větší míry propojení potřeb zaměstnavatelů, nabídky vzdělávacích organizací a podpory dalšího vzdělávání krajem. Vytvářené kurzy dalšího vzdělávání by plně navazovaly na potřeby zaměstnavatelů a trhu práce, čímž by bylo možné pozitivně ovlivnit míru nezaměstnanosti.

68 Doporučení - Podpora kvality kurzů dalšího vzdělávání
Z analýzy vyplynulo, že nabídka kurzů dalšího vzdělávání je z hlediska oblastí vzdělávání i regionálního rozložení dostatečná. Účastníci dalšího vzdělávání jsou schopni si kurzy vyhledávat a svou informovanost o kurzech považují také za odpovídající. Není tedy nutné, aby veřejné dotace směřovaly právě do těchto oblastí. Ačkoliv analýza přímo nesledovala spokojenost účastníků dalšího vzdělávání s kvalitou kurzů, ze zpětných vazeb tazatelů vyplynulo, že někteří respondenti spontánně komentovali nejistou kvalitu nabízených kurzů. V tomto ohledu lze proto doporučit právě přijetí nástrojů, které podpoří projekty, jejichž cílem bude zvýšení kvality stávajících kurzů, spíše než další rozšiřování nabídky.

69 Doporučení - Podpora dalšího vzdělávání ve firmách
Z dotazníkového šetření mezi ekonomickými subjekty vyplynulo, že 28 % respondentů by přimělo k intenzivnějšímu zapojení svých zaměstnanců do dalšího vzdělávání získání dotace za tímto účelem. Dvě třetiny organizací, které takto odpověděly, však o žádnou dotaci dosud nepožádaly, neboť nemají pro učinění tohoto kroku dostatečné kapacity. Zjednodušením administrace žádostí o dotaci je tedy možné dosáhnout vyšší intenzity dalšího vzdělávání zaměstnanců ve firmách.

70 Doporučení - Podpora vzdělávání nad rámec požadavků zaměstnavatelů
Analýza také podala důkaz o tom, že téměř pětina respondentů se vzdělává ve svém volném čase nad rámec požadavků zaměstnavatele. Jedná se tedy o proaktivní obyvatele, kteří věnují svůj volný čas zvýhodnění své pozice na trhu práce, zvýšení možnosti svého uplatnění a minimalizace rizika nezaměstnanosti. Podporou, jejímiž příjemci by byli právě účastníci dalšího vzdělávání (spíše než samotné vzdělávací agentury), by bylo možné nejen docílit vyššího zájmu o další vzdělávání, ale také vyšší kvality kurzů. Podpora by mohla mít podobu finanční podpory (zejména v případě znevýhodněných skupin např. matky na rodičovské dovolené) či bezúročné půjčky.

71 Doporučení - Podpora informovanosti o významu dalšího vzdělávání
Pro čtvrtinu zaměstnanců a osminu nezaměstnaných neexistuje žádný motiv, který by je přiměl účastnit se dalšího vzdělávání. Obecně platí, že osoby s nižším vzděláním vnímají vzdělání jako málo důležité, zároveň mají se vzděláváním relativně malé zkušenosti a v porovnání s osobami s vyšším vzděláním se u nich mnohem častěji objevuje vnímání školy a vzdělávání jako nutného utrpení bez zřejmého smyslu. Právě podpora této cílové skupiny by měla být žádoucí, neboť se jedná o skupinu obyvatel, která častěji trpí nezaměstnaností a představuje tak pro stát značné finanční výdaje. Podpora může spočívat v informační kampani orientované na důležitost dalšího vzdělávání v profesním, ale i sociálním životě a výhody, jež další vzdělávání účastníkovi přináší.

72 Děkuji za pozornost! Mgr. Petra Vondráčková vondrackova@konep.cz
Koalice nevládek Pardubicka, o.s. Pernštýnská 15 Pardubice Tel.: 461 031 821, 774 412 876


Stáhnout ppt "Komplexní analýza dalšího vzdělávání v Pardubickém kraji"

Podobné prezentace


Reklamy Google