Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Deregulace českého plynárenství referát na mezinárodní konferenci „Deregulace českého plynárenství“ pořádané 22. - 23. listopadu 1999 Jiří Schwarz Liberální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Deregulace českého plynárenství referát na mezinárodní konferenci „Deregulace českého plynárenství“ pořádané 22. - 23. listopadu 1999 Jiří Schwarz Liberální."— Transkript prezentace:

1

2 Deregulace českého plynárenství referát na mezinárodní konferenci „Deregulace českého plynárenství“ pořádané listopadu 1999 Jiří Schwarz Liberální institut

3 Obsah I.Mýtus státní energetické politiky II.Kritická charakteristika českého plynárenství III. K návrhu energetického zákona IV.K pokusům o vzkříšení ČPP (tzv. česká cesta) V. V. Závěry

4 I. Mýtus státní energetické politiky Tuto „starou písničku“ slýcháme už několik let z úst politiků (bez ohledu na stranickou příslušnost), ministerských úředníků a představitelů energetických firem. Dosud však z oné „kvalitní přípravy“ a neustálého „provazování“ nic nevzniklo, až na dobře zformované a v „zákopech“ čekající zájmové skupiny, které vždy úspěšně sestřelily jakýkoli pokus o důslednou strukturální změnu. Nejdříve je potřeba připravit státní energetickou politiku, narovnat ceny energií, přijmout nový energetický zákon, ustavit nezávislého regulátora a postupnými kroky směrnic EU otevřít trh konkurenci. Ale hlavně se nesmí nic uspěchat, jednotlivé kroky detailně rozpracované se musí komplexně posoudit a provázat ostatními.

5 1. vytyčení reformního cíle 2. provedení zásadních nevratných změn vedoucích přímo k určenému cíli Po uskutečnění těchto 2 kroků dostane reformní proces svou vlastní dynamiku a bude se nezadržitelně blížit k cíli. (Samozřejmě, že půjde o mix záměrných reformních kroků a spontánních projevů tržních subjektů.) NYNÍ JE SPRÁVNÝ ČAS NA:

6 II. Kritická charakteristika českého plynárenství Stát hraje v českém plynárenství daleko významnější roli než se všeobecně očekávalo před pěti lety (rizika porušení platební discipliny mezi firmami jednoho vlastníka). Stát se ocitá ve schizofrenické trojroli: 1. autora energetické politiky 2. vlastníka nejvýznamnějších subjektů na energetickém trhu 3. regulátora Výsledkem je neefektivní dělba moci (corporate governance) v energetických společnostech, nedostatek motivací u státních úředníků iniciovat progresivní změny regulačního a institucionálního rámce a absence odvahy politiků prosadit jakékoli zásadní strukturální změny.

7 Plynárenství stejně jako jiná síťová odvětví v České republice strádalo díky častým nesystémovým vládním zásahům iniciovanými potřebami a krátkodobými zájmy určitých zájmových skupin a postrádajícími odbornost. Státní regulační orgány jsou efektivně ovládány regulovanými společnostmi (princip ovládnutého strážce). Ceny plynu stejně jako jiných energií jsou deformované a neodrážejí relativní vzácnost těchto statků. Nelze proto činit racionální a zodpovědná investiční rozhodnutí. 15 letý kontrakt se společností GAZPROM na dovoz plynu do ČR je učebnicovým příkladem uvízlých nákladů (stranded costs). Nestandardní tržní systém generuje relativně vysoké ceny pro průmyslové odběratele (velkoodběratele) a relativně stálé, avšak pomalu rostoucí ceny pro domácnosti, což neustále vyvolává politickou diskusi na téma spravedlivá, resp. objektivní cena plynu. Míru nejistoty a rizika v tomto odvětví zvyšuje nedokončená privatizace, neexistence transparentních pravidel podnikání a neschopnost formulovat reformní cíl.

8 III. Energetický zákon Zákon vytváří právní rámec pro podnikání v energetice, který není v rozporu s příslušnými směrnicemi EU pro elektroenergetiku a plynárenství. Domníváme se však, že tak činí způsobem, který spotřebitelům nepřinese výhody, které se od otevření trhů s energiemi očekávají. Ve směrnicích je řada výjimek, které členské státy mohou stejně jako nemusí převzít, a které jdou proti zájmům spotřebitelů (ustanovení o závazcích veřejné služby, reciprocitě, finančních obtížích se smlouvami take-or-pay apod.). Návrh zákona až marnotratně přejímá všechny z nich. Oproti tomu odůvodnění návrhu předpokládá, že tempo otevírání trhu bude v ČR ještě pomalejší než minimální tempo stanovené Směrnicemi (které není nijak radikální a řada států jej překročila).

9 Hlavní slabiny předkládaného návrhu: 1.Zákon nevytyčuje harmonogram okamžitého (či postupného) otevírání trhu, pouze zmocňuje MPO určovat okruh oprávněných zákazníků vyhláškou. 2.Současný režim udělování autorizací je nahrazen režimem licenčním, který je komplikovanější a spletitější. Zatímco současný zákon neznal autorizace na výstavbu zdrojů, nový zákon zavádí autorizační řízení s řadou kritérií. 3.Zajatí zákazníci (captive customers), kteří musí odebírat energii od monopolních distributorů, jsou eufemisticky nazýváni “chráněnými zákazníky”. 4.V odůvodnění nenacházíme odhad nákladů na novou byrokracii (pracovníci a režie Energetického regulačního úřadu (ERÚ)).

10 5. Postrádáme odhad zdrojů, které spotřebuje Fond zřízený regulačním úřadem na úhradu nákladů spojených s povinnými dodávkami nad rámec licence. 6.Dělení kompetencí mezi ERÚ, MPO a SEI ještě zkomplikuje a zneprůhlední vztahy mezi státními institucemi, které mají s regulací energetiky co dočinění.

11 Hlava II - Plynárenství Ad 2 – Účastníci trhu. Nechápeme, proč v plynárenství je podnikání vyhrazeno pouze právnickým osobám. Zejména obchodování by mělo být umožněno i osobám fyzickým. Ad 4 – Provozovatel přepravní soustavy. Analogicky jako v elektroenergetice, provozovatel přepravní soustavy by neměl provádět výrobní a obchodní činnost. V návaznosti na to navrhujeme změnit bod g), který umožňuje odmítnout přístup do soustavy na základě finančních obtíží s take-or-pay kontrakty. (Je zřejmé, že když provozovatel soustavy nebude smět provádět obchodní činnost, nebude mít ani žádné problémy s take-or-pay.) Stejně tak by neměl mít možnost odmítnout dodávky odporující principu reciprocity. Princip reciprocity odporuje závěru zákona zajistit dodávky plynu za co nejnižší ceny.

12 Ad 5 – Provozovatel distribuční soustavy. Připomínky k bodům e) a f): Pokud každý distributor zpracuje pravidla provozování, rozvoje a údržby distribuční soustavy, a následně je ministerstvo vydá vyhláškou, znamená to, že vyhlášky (tj. obecné právní předpisy) budou vydávány individuálně pro každý REGAS? Bod g): Povinnost připojit každého na vymezeném území dává provozovatelům monopol na distribuční služby. Je-li distribuce přirozeným monopolem, je uzákonění tohoto faktu nadbytečné a mělo by být zrušeno. Dále navrhujeme zrušit ustanovení o take-or-pay a reciprocitě (body i) a j)). Jak jsme již zdůraznili, licence by neměla být omezena na vymezené území, ale měla by se vztahovat na celou ČR.

13 Ad 7 – Ústřední plynárenský dispečink. Nezdá se nám vhodné definování plynárenského dispečinku jako státní organizace. Analogicky s Operátorem na trhu s elektřinou by se mělo jednat o organizaci založenou na soukromém principu, a její činnost by měla být výlučně zaměřena na udržení stability plynárenské soustavy. Naprosto nechápeme, jak jedním z úkolů dispečinku může být diversifikace zdrojů, když o tom, odkud se bude plyn dovážet budou rozhodovat kontrakty mezi dovozci, spotřebiteli a distributory. Doporučujeme zrušit bod j), vzhledem k tomu, že dodávky odporující principu reciprocity nepoškozují veřejný zájem, nevidíme důvod, proč by operátor trhu měl o nich ministerstvo informovat. Ostatně se jedná o obchodní tajemství. Ad 8 – Oprávněný zákazník. Nastíněný harmonogram otevírání trhu je zbytečně pomalý. Místo toho navrhujeme okamžité otevření celého trhu. Jak bylo již několikrát řečeno, okruh oprávněných zákazníků a harmonogram otevírání trhu by neměly určovat ministerské vyhlášky, ale přímo zákon. Bod f) zavazuje oprávněného zákazníka k předávání technických údajů ze smluv ÚPD. Dle našeho názoru tu může být nepříjemná zátěž zejména pro malé oprávněné zákazníky, a tato povinnost by měla být převedena na dodavatele plynu, kteří tento úkol zvládnou též levněji (dané údaje mohou zpracovat na jistý stupeň agregace).

14 Ad 11 – Přímý plynovod. Možnost budovat přímý plynovod by neměla být omezena pouze na situace, kdy je odmítnut přístup k soustavě. Vylučuje se tím výstavba vedení ve chvílích, kdy přímý plynovod je pro zákazníka či obchodníka levnější variantou než platby stávajícím distributorům či přepravní soustavě. Hrozba výstavby přímých plynovodů by měla být jedním z nástrojů “umravnění” monopolních provozovatelů přepravních a distribučních sítí, a jediným kritériem autorizací na přímá vedení by měly být bezpečnostní kritéria. Ad 13 – Výstavba nových plynových zařízení. Doporučujeme vyškrtnout podmínky b) a f) (geografické umístění a požadavky na technické, ekonomické a finanční schopnosti provozovatele). Ad 18 – Měření. Měření na úrovni distribuční soustavy by měl zajišťovat dodavatel, aby si dodavatelé mohli konkurovat i v podmínkách měření. Možnost, že dodavatel touto činností pověří distributora, necháváme otevřenou.

15 Ad 20 – Závazky veřejné služby. Závazek a) (kvalita služeb) je řešen v jiných částech tohoto zákona, mimo institut veřejné služby. Závazky b) a c) (jednotnost tarifů) je zcela v kompetenci regulátora, zda stanoví jednotné nebo rozdílné tarify pro různé skupiny zákazníků. U závazku d) (diversifikace zdrojů) nechápeme, v čem je diversifikace sama o sobě veřejnou službou - pokud zvyšuje cenu plynu, pak se nejedná o veřejnou službu, ale veřejnou škodu. Má-li ustanovení o veřejných službách v zákoně zůstat, namísto ostré formulace “součástí licence … budou závazky veřejných služeb” navrhujeme flexibilnější “součástí licence … mohou být…”

16 IV. K pokusům o vzkříšení ČPP (tzv.česká cesta) Důvody nesouhlasu: Jedná se o návrhy s reverzibilními účinky. Kdo zaplatí vzniklé ztráty? Reverzibilita jakýchkoli minulých vládních rozhodnutí podlamuje důvěru investorů. Snaha o přenesení problémů, resp. nejistoty jedné firmy (TRANSGAS) na celé odvětví, což znejišťuje pozici ostatních firem v odvětví (především REGASů). Plynárenství nepotřebuje konsolidaci, protože je konsolidované (plynule a bezpečně poskytuje služby svým zákazníkům), nýbrž potřebuje privatizaci. Cílem privatizace není maximální jednorázový příjem pro státní rozpočet, nýbrž vytvoření podmínek pro rozvoj odvětví. Skutečným záměrem je odložení a následné prodlužování procesu deregulace, protože z daného stavu a struktury odvětví mají prospěch určité zájmové skupiny.

17 V. Závěry 1.Protože se plynárenství na rozdíl od elektroenergetiky historicky stalo vysoce zpolitizovaným odvětvím, je zahájení reformy nezbytné s politickou podporou. 2.Rychlé cenové narovnání je nutnou podmínkou cenové liberalizace a deregulace. 3.Rizika zásadní reformy snižuje dynamický růst spotřeby plynu – ideální prostředí pro liberalizaci odvětví. 4.„Česká cesta“ (tj. nestandardní řešení) s sebou přináší tato rizika: ­další zpomalení deregulace - oddálení výhod z ní vyplývajících pro celé národní hospodářství ­ztráta investorské kredibility ­nebezpečí tunelování energetických společností ­zaostávání plynárenství oproti jiným energetickým odvětvím ­negativní ekonomické dopady na ostatní průmyslová odvětví 5. Výsledkem deregulace a privatizace bude vyšší spotřeba plynu (viz zahraniční zkušenosti), tj. společný zájem všech současných i budoucích subjektů na plynárenském trhu v ČR jediný dlouhodobý způsob vedoucí ke skutečnému zmírnění rizik 15 letého kontraktu na dovoz plynu. 6.Velcí odběratelé plynu, probuďte se !


Stáhnout ppt "Deregulace českého plynárenství referát na mezinárodní konferenci „Deregulace českého plynárenství“ pořádané 22. - 23. listopadu 1999 Jiří Schwarz Liberální."

Podobné prezentace


Reklamy Google