Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilJonáš Fišer
2
Prof. PhDr. Svatava Raková, CSc. Historický ústav AV ČR SOCIÁLNÍ DĚJINY V USA proměny, diskursy, osobnosti
3
I. Specifika americké historické vědy I.1 Identifikační role I.2 Legitimizační role I.3 Role v aktuální politice
4
II.1 Celospolečenský kontext ekonomicko-demografické vlivy sociální vývoj historiografie intelektuální vlivy vznik profesionální historie nástup sociální tematiky II. Zrod sociálních dějin: pokrokářství; New History
5
charakteristika pokrokářství charakteristika pokrokářství profilové práce Frederick J. Turner, The Significance of Frontier in American History (1893) Frederick J. Turner, The Significance of Frontier in American History (1893) Charles Beard, The Economic Interpretation of the Constitution (1913) Charles Beard, The Economic Interpretation of the Constitution (1913) pokrokářské dědictví II.2 Pokrokářské koncepce sociálních dějin
6
J. H. Robinson, The New History (1912) zásady filozofie pragmatismu interdisciplinarita II.3 New History
7
III.1 Celospolečenský kontext ideologická konfrontace se socialismem fragmentace společnosti a vznik tzv. předměstské civilizace vznik konzumní společnosti a konzumní mentality exponenciální růst vlivu médií, technototalita popkultura/kontrakultura radikální emancipace „menšin“ III. Návrat sociálních dějin po 2. světové válce
8
III.2 Nadvláda liberální historie III.3 Revolta 60. let sociální a rasové bouře intelektuální a univerzitní odpověď historik jako veřejný intelektuál angažovaná a stranická historie důraz na „použitelnou minulost“ (useful past) akcent na sociální dějiny
9
vznik a počátky program osobnosti (James Weinstein, Eugene Genovese, Paul Buehle, Staughton Lynd, Jesse Lemisch, Ronald Radosh, Herbert Gutman) radikální organizace hlavní práce imperialistická zahraniční politika (William A. Williams, Walter LaFeber) teorie liberálního korporativismu (J. Weinstein, Gabriel Kolko) radikální disentní tradice (S. Lynd) radikální tradice americké revoluce, koncepce inarticulated (J. Lemisch) zpřítomnění historických koncepcí, radikální minulostí připravit radikální budoucnost (Warren Susman, Howard Zinn) III.3.1 Nová levice, radikální historie
10
tematika: místní (městská, regionální) mikro/historie, dějiny rodiny, ženské dějiny, černošské dějiny, dějiny původních obyvatel; dělnická historie (labor history) jako zvláštní případ; metodika: interdisciplinarita, demografie, sociologie, etnologie, antropologie - potřeba nových přístupů vzhledem k povaze témat a relevantních pramenů; periodika: Journal of Interdisciplinary History, Journal of Social History, Labour History, History Workshop case study: rané koloniální dějiny III.3.2 Nové sociální dějiny (60. a 70. léta)
11
IV.1 Celospolečenský kontext postupující fragmentace společnosti rozmach „okrajových“ emancipačních hnutí potřeba scientistních metod v historii konceptualizace jinakosti postupně ztrácí politickou účelovost IV. Od sociálních dějin k lingvistickému a kulturnímu obratu
12
zánik teleologických konceptů vliv francouzských postmoderních koncepcí konceptualizace odchylek a jejich marginalizace relativita pohledů a hodnocení podle změny subjektu (koncept jiných a jinakosti) zkoumání historické konstrukce a obsahu (konstruktu) klíčových pojmů dešifrace kulturního kontextu civilizačních projevů klíčová slova: narace (příběh), diskurs, reprezentace, moc, disciplinace, tělo,self (identita) rekonfigurace modernizačních výkladových modelů IV.3 Projekce do historie dějiny odlišnosti revize stereotypů 60. a 70. let IV.2 Intelektuální kontext
13
otroci jako oběti otroci jako nositelé specifické rozvinuté kultury snaha o vyvážené postižení mezirasových strategií a možností V. Případová studie: black history
14
Sociální dějiny představují hlavní proud historického bádání v USA v různých tematických modifikacích; odpovídají silné vazbě historiografie na společenskou a posléze politickou poptávku; kopírují či dokonce předjímají legitimizační požadavky různých sociálních skupin a hnutí; využívají evropských teoretických konceptualizací a diskursů (disciplinace…) na domácí potřeby; přebírají metodiky, ale i postuláty a modely sousedících disciplín (sociologie). VI. Závěr
15
Obecné práce: Gerald Grob – George Billias, Interpretations of American History: Patterns and Perspectives, New York, Free Press Eric Foner, The New American History, Philadelphia, Temple Press 1990 (edited for the AHA) American Historical Review – tematická čísla a historiografická fóra: 1989/3 – Intellectual History; Description, Expanation, Narrative; Old and New History 1991/3 – pojetí historiografie u P. Novicka, That Noble Dream 1992/1 – Intellectual History 1994/2 – American Conservatism and Historians 1995/3 – Grand Narrative in American Historical Writing 1997/5 – Collective Memory and Cultural History Literatura zahraniční
16
Nové trendy v raných amerických dějinách: paralely a inspirace. In ed. Pešek, Jiří. VIII. sjezd českých historiků. Praha: Scriptorium 2000, p. 119-128 Hledání hrdiny: Severoamerické otroctví jako historiografický problém. In red. Skřivan, Aleš a Pelikán, Jan. Acta Universitatis Carolinae - philosophica et historica: Studia historica. Praha: Karolinum, 2001 (act. ed. 2002), vol. 2/1998, p. 75-89 Mosty mezi univerzitou a společností: příklad Americké historické asociace a Organizace amerických historiků. In ed. Pešek, Jiří. Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a Evropské unii III: Univerzity a vzdělání. Praha: Matfyzpress, 2002, p. 57-67 Reflexe aktuální politiky v soudobé americké historiografi. In usp. Köpplová, Barbara a Vykoukal, Jiří et al. Rozvoj české společnosti v Evropské unii. Vol. 3: Média, teritoriální studia. Praha: Matfyzpress, 2004, p. 323-333 Věda mezi levicí a pravicí: politika ve výkladu národních dějin USA po druhé světové válce. Český časopis historický, 2006, vol. 104, no. 3., p. 527-557 Současná americká historiografie: témata, diskursy, metody. In red. Pešek, Jiří. Současná situace historiografií soudobých dějin v Evropě a USA. Praha: Karolinum, 2006, p. 37-55 (=Acta Universitatis Carolinae: Studia territorialia VIII - 2005) Profesionalizace amerického dějepisectví a změna diskursu na přelomu 19. a 20. století. In ed. Hanuš, Jiří a Vlček Radomír. Historik v proměnách doby a prostředí – 19. století. Brno: Matice moravská-Historický ústav AV ČR-Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, 2007, p. 163-175 V tisku: Jesse Lemisch a neukončený spor o novou levici. In ed. Hanuš, Jiří a Vlček, Radomír. Historik v proměnách doby a prostředí: 20. století. 40 norms. rkp. (2008) Literatura domácí
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.