Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14.  věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti, viděných v jejich celku  poskytuje celkový.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14.  věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti, viděných v jejich celku  poskytuje celkový."— Transkript prezentace:

1 Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14

2  věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti, viděných v jejich celku  poskytuje celkový obraz ekonomického života  nezabývá se detaily ekonomického života v určité zemi a určité tematické oblasti – specializované disciplíny

3  domácnosti – jednotlivci nebo rodiny  nabízejí na trhu svou práci a jsou příjemci důchodů, které vydávají za nákupy spotřebních statků  firmy – jednotky, ve kterých je organizováno podnikání  činnost spočívá ve výrobě a prodeji zboží, poskytování služeb..., jejíž cílem je zisk  stát  orgány státní správy, které zasahují do ekonomiky svými rozhodnutími – parlament, ministerstva, vládní orgány, územní orgány správy,...  stanovují obecná pravidla ekonomické činnosti, nakupují, přerozdělují finanční prostředky

4  místo, kde se setkávají ekonomické subjekty  zahrnuje všechny formy vztahů mezi subjekty, v nichž jde o koupi a prodej  trh statků a služeb  trh práce  finanční trh

5 Mikroekonomie  část ekonomie, která popisuje chování subjektů na trzích  středem jejího zájmu je spotřebitel a firma Makroekonomie  zabývá se chováním ekonomiky jako celku – ekonomickým vzestupem země, krizovými poklesy, inflací v zemi, nezaměstnaností atd. – procesy, které se týkají celé ekonomiky Mezinárodní ekonomie  zabývá se mezinárodními ekonomickými souvislostmi

6  počátky v řecké filosofii  Aristotelés (384 – 322 ante)  Platón (427 – 347 ante) 3 základní otázky:  jaké statky a služby vyrábět  jakými postupy je vyrábět  pro koho je vyrábět

7  ekonomická teorie jako věda se osamostatnila až s nástupem kapitalismu  v Evropě 15. století – prohlubuje a urychluje se rozpad starého feudálního řádu a rodí se kapitalismus  významné změny ekonomické a sociální povahy – rychlý rozvoj obchodu a dělby práce, rozvoj podnikatelských aktivit a vytvoření pracující třídy  výrazné sociální a ekonomické změny jsou úzce spjaty s rychlým kulturním a vědeckým vývojem – emancipace vědeckého myšlení od dogmatické církve – Mikuláš Koperník, Jan Kepler, Galileo Galilei, Isaac Newton

8  nové ekonomické myšlení bylo ve svých počátcích značně pragmatické a nesystematické  první pokusy o teoretický odraz vývoje kapitalistické tržní ekonomiky byly v Anglii a Francii – MERKANTILISMUS  Mercurius – římský bůh obchodu; Mercator – latinsky obchodník  řešil praktické otázky hospodářské politiky spojené se zájmy absolutistických panovníků, velkých finančních domů a obchodních společností – cílem je hromadění peněz  zdroj bohatství a zisku – obchod (nejlépe zahraniční – drahé kovy)  dále obchod s výrobky převážně vyráběnými cechovním řemeslem nebo na feudálních velkostatcích a prodávanými v značné míře panovnickému dvoru či feudálům

9  merkantilismus prosazoval hospodářskou politiku vyznačující se množstvím státních zásahů do ekonomiky  s postupným rozvojem kapitalistického podnikání v průmyslové výrobě se dostává merkantilistická hospodářská politika do rozporu s potřebami a zájmy individuálních podnikatelů, kteří při úsilí o dosahování co největších zisků narážejí na omezení tvořená množstvím státních zákazů a příkazů  k zániku merkantilismu výrazně přispěl nástup nového myšlenkového směru, který si uvědomoval negativní důsledky těchto omezení pro další hospodářský rozvoj, podrobil merkantilistickou hospodářskou politiku zásadní kritice a prosazoval hospodářský liberalismus  tento směr dostal označení klasická politická ekonomie

10  vznik KPE znamená současně i definitivní vznik ekonomie jako samostatné vědní disciplíny  KPE se vyvíjela od poloviny 17. století do poslední třetiny 19. století v Anglii a Francii  procházela procesem postupného zbavování se pozůstatků merkantilismu  tento proces vrcholí v dílech autorů:  Francois Quesnay (1694 – 1774)  Adam Smith (1723 – 1790)  David Ricardo (1772 – 1823)  John Stuart Mill (1806 – 1873)

11  hospodářství má své vlastní, vnitřní a přirozené zákony, které jsou nezávislé na lidské vůli - teoretický základ hospodářského liberalismu, který žádá, aby se stát zdržel zasahování do ekonomiky a ponechal její vývoj na působení neosobních tržních sil, které se prosazují prostřednictvím hospodářských aktivit jednotlivých tržních subjektů  nejznámější vyjádřením tohoto přístupu se stala koncepce „NEVIDITELNÉ RUKY TRHU“ Adama Smitha (Pojednání o podstatě a původu bohatství národů)  koncepce neviditelné ruky je intuitivní, obrazná formulace představy, že tržní ekonomika ponechána sama sobě řeší optimálním způsobem základní ekonomické otázky  každý jednotlivec může uspokojovat své potřeby optimálním způsobem na základě rozvinuté dělby práce, aniž by mu kdokoli cokoli přikazoval

12  klasikové se soustředili zejména na analýzu makroekonomických problémů  svou pozornost zaměřili na růst hmotného bohatství společnosti a jeho zdroje, rozhodující sektory národního hospodářství a sociální třídy vymezené na základě vlastnictví výrobních činitelů (práce, půdy a kapitálu)  na většinu ekonomických problémů se dívali z hlediska dlouhého období

13  teorie ceny byla založena na výrobních nákladech a velmi významnou roli v ní dlouho hrála jednofaktorová pracovní teorie hodnoty (zejména u Davida Ricarda) – jen lidská práce  klasikové rozlišovali mezi hodnotou (rovnovážnou cenou dlouhého období - přirozená cena) a tržní cenou (nerovnovážnou cenou)  v jejich pojetí tržní ceny krátkodobě kolísaly okolo hodnoty v závislosti na poměru mezi poptávkou a nabídkou, zatímco hodnota předpokládala vyčištěný trh (situaci, kdy se objemově poptávka a nabídka při dané ceně rovnají)  hodnota byla pak determinována výrobními náklady  reálné náklady byly často redukovány na náklady živé práce vynaložené při výrobě, což odráží vysokou pracovní náročnost tehdejší výroby

14  v teorii rozdělování (odpovídající na otázku, pro koho jsou statky vyráběny) převažovala teorie přebytku založená na skutečnosti, že práce nabyla v průběhu historického vývoje schopnost (díky rozvoji lidského poznání, dělbě práce a s ní spojené specializaci, po staletí získávaným dovednostem apod.) vytvářet takové množství produkce, které přesahuje její reálnou osobní spotřebu

15  makroekonomická teorie přebytku byla založena na představě, že schopnost práce vytvářet větší hodnotu produkce, než jakou sama spotřebuje, činí práci vysoce atraktivní pro podnikatele  ti zaměstnávají a poskytnou jí obživu, a tak získají možnost dosahovat vysokého zisku  přebytek produktu práce pak vystupoval jako zisk, úrok a pozemková renta

16  přebytek produktu byl rozdělován mezi vlastníky kapitálu, podnikatele a pozemkové vlastníky a byl vysvětlován v kontextu teorie zisku, úroku a pozemové renty  zejména u Davida Racarda vzniká při rozdělování přebytku ostrý rozpor mezi vlastníky půdy na jedné straně a kapitalisty a podnikateli na straně druho

17  tato teorie byla založena na populační teorii Roberta Malthuse (1766 – 1834) a předpokládala dlouhodobý samoregulační mechanismus  zvýšení reálné mzdy nad existenční minimum vede k růstu populace a tím nabídky práce, v důsledku čehož mzda klesá, a snížení reálné mzdy pod existenční minimum vede k poklesu populace, a v důsledku toho i nabídky práce, následkem čehož mzda opět stoupá  tuto teorii ještě doplňovala teorie tzv. mzdového fondu, která byla spíše krátkodobou a tvrdila, že je fond zboží dělnické spotřeby v průběhu každého hospodářského cyklu pevně dán a tím jsou určeny reálné mzdy v krátkém období

18  mnohé teoretické koncepce klasické politické ekonomie byly výrazně poznamenány dobou svého vzniku a byly v dalším vývoji ekonomie revidovány  to se týká zejména jejich mimořádného důrazu na materiální výrobu a tendence k nadhodnocování manuální práce jako rozhodujícího výrobního činitele

19  průmyslová revoluce s sebou nepřinášela pouze růst produktivity práce a materiálního bohatství společnosti  byla rovněž provázena určitými negativními důsledky pro postavení pracujících tříd  docházelo ke koncentraci průmyslového dělnictva ve městech, ke zhoršování životních podmínek, poklesu reálných mezd v důsledku nezaměstnanosti a určité tendenci k poklesu požadavků na kvalifikaci, což umožňovalo využívat hůře placené práce žen a dětí  na tyto negativní sociální důsledky kriticky upozorňoval utopický socialismus, který vycházel z ideálů osvícenství a usiloval o vytvoření společnosti bez vykořisťovatelů a vykořisťovaných

20  hlavním představitelé utopického socialismu – Robert Owen (1771 – 1858), Claude Henri de Saint-Simon ( ) a Francois Marie Charles Fourier ( )  očekávali socialistickou přeměnu společnosti shora od vládnoucích vrstev společnosti  věřili v osvícení mocných a bohatých a svou naději vkládali do propagace socialistických myšlenek a působení názorných příkladů spojených s experimentováním na malých skupinách lidí (Dale and Arkwrright v New Lanarcku či New Harmony)  k ekonomické teorii měl nejblíže Robert Owen a jeho stoupenci v Anglii, kteří v duchu svých socialistických představ interpretovali Ricardovu pracovní teorii hodnoty  na tuto teorii později navázal i marxismus

21  v jeho pojetí dostává pracovní teorie hodnoty ještě jednoznačnější obsah  Marxovi nešlo o vybudování teorie cen, svou teorií se snažil spíše dokázat, že je dělnická třída v podmínkách kapitalismu vykořisťována  nová hodnota produkce je vytvářena pouze živou prací v materiální výrobě  pro její označení používá pojem abstraktní práce, která vytváří hodnotu produktu (a znamená vynakládání tzv. bezrozdílné lidské práce, tedy jakéhosi společného jmenovatele, jehož mírou je vynaložení lidské fyzické a duševní energie), zatímco tzv. konkrétní práce vytváří užitnou hodnotu statku a musíí být podřízena konkrétní povaze statku, který má být vyroben  jde o pracovní postupy spojené se surovinami a materiály, které mají být zpracovány a použité technologické postupy

22  teorii přebytku Marx rozvinul do podoby teorie nadhodnoty, kterou chápal jako důkaz vykořisťování dělnické třídy buržoazií  nadhodnotu vytváří dělnická třída v materiální sféře výroby tam, kde se vynakládá produktivní práce a bezplatně si ji přivlastňují kapitalisté a pozemkoví vlastníci v podobě zisku, úroku a pozemkové renty

23  Marxova ekonomická teorie, ale i ostatní součásti jeho učení se výrazně rozšířily v socialistickém hnutí a staly se postupně ideologickým základem socialistického, sociálně demokratického a v interpretaci ruských pokračovatelů marxismu i komunistického hnutí  soudobá ekonomická teorie považuje Marxovu teorii za převážně překonanou a ve značné míře poplatnou podmínkám kapitalismu 19. století

24  vznik a vývoj soudobé mikroekonomie začíná v poslední třetině 19. století s nástupem marginalistických teorií (teorie mezního užitku, teorie mezní produktivity) a s aplikací tzv. marginální analýzy  tento proces bývá označován jako marginalistická revoluce v ekonomii  tuto revoluci provedla rakouská vídeňská subjektivně psychologická škola, cambridgeská škola, lausanneská škola a někteří další ekonomové, kteří stáli mimo tyto školy  v dalším vývoji bylo učení těchto škol označeno jako neoklasická ekonomie  mezi hlavní autory neoklasické ekonomie patří:  Carl Menger (1840 – 1921)  Alfred Marshall ( )  Léon Walras (1834 – 1910)  Vifredo Pareto (1848 – 1923)  John Bates Clark (1847 – 1938)  Irving Fisher (1867 – 1947)

25  neoklasická ekonomie se zaměřila na zkoumání principů chování mikroekonomických subjektů (domácností a firem) a mikroekonomický přístup v ní zcela převážil  v jejím pojetí se ekonomická věda změnila v teorii o rozhodovacích procesech v podmínkách vzácnosti vedoucích k nejlepšímu možnému využití zdrojů, kterých je vzhledem k existujícím potřebám nedostatek  dalším charakteristickým rysem neoklasické ekonomie je jednostranná orientace na stavy rovnováhy, které jsou interpretovány ve statickém rámci  ekonomickou teorii pojímá neoklasická ekonomie jako nadčasovou odpověď na obecné hospodářské problémy  v tomto pojetí se z ekonomické analýza vytrácí historický čas a do pozadí ustupují i vlastnické vztahy a celé institucionální uspořádání spolčenosti

26  s nástupem neoklasické ekonomie souvisí i proces tzv. scientizace (čili zvědečtění) ekonomické teorie  tento proces znamenal opuštění verbálně deduktivních forem ekonomické analýzy a jejich nahrazení funkčními vztahy, které jsou vyjádřitelné matematicky a umožňují aplikaci vyšší matematiky v podobě marginální analýzy  marginální analýza znamená zkoumání změn jedné proměnné vyvolaných velmi malými změnami jiné proměnné za předpokladu, že se ostatní faktory působící na zkoumaný vztah nemění  např. teorie mezního užitku a teorie mezní produktivity

27  neoklasická ekonomie až do druhé světové války trpěla jedním velmi závažným nedostatkem, jímž byla neadekvátní a nedostatečně rozpracovaná makroekonomická teorie  tato skutečnost se projevila zejména v průběhu velké krize 30. let spojené s vysokou nezaměstnaností a poklesem národního důchodu, pro níž nebyla doporučení vyplývající z neoklasické ekonomie adekvátní  ta odmítala zásahy vlády do ekonomiky a doporučovala pokles reálných mezd jako cestu ke snížení nákladů firem a zvýšení poptávky po práci

28  i když se ekonomové zajímali o makroekonomické problémy již od dob merkantlilismu, bylo zde dlouhé období, které trvalo zhruba od 70. let 19. století do 30. let 20. století, v jehož průběhu se převažující ekonomické teorie soustředily zejména na analýzu mikroekonomických otázek  v této době se makroekonomie zúžila prakticky na výklad vývoje cenové hladiny na základě kvantitativní teorie peněz, zatímco takové významné makroekonomické problémy, jako je úroveň ekonomické aktivity, hospodářského růstu či nezaměstnanosti, byly neoklasickou ekonomií té doby převážně ignorovány

29  v polovině 30. let 20. století vytvořil britský ekonom John Maynard Keynes ( ) nový analytický rámec, který umožňoval vysvětlit, které faktory určují úroveň ekonomické aktivity na makroekonomické úrovni  Keynes shledal kapitalistickou ekonomiku vnitřně nestabilní a došel k závěru, že obvyklým výsledkem automatické fungování tržních sil je vytváření rovnovážných stavů při nižší než plné zaměstnanosti  v jeho pojetí vyspělá tržní ekonomika nevyužívá plně ekonomické zdroje a v zájmu jejich lepšího využití je třeba použít opatření hospodářské politiky stimulující agregátní poptávku

30  Keynesův hlavní přínos makroekonomii spočívá ve vytvoření teorie efektivní poptávky, která zdůrazňuje úlohu investičních výdajů vynakládaných v podmínkách nejistoty jako rozhodujícího faktoru, který určuje úroveň ekonomické aktivity  keynesovské teoretické koncepce se ukázaly být velmi vhodné pro matematickou interpretaci a pro ekonometrické testování  keynesovská revoluce v oblasti makroekonomické teorie byla následována i zásadními změnami v praxi hospodářské politiky, která se začala orientovat na programy zvyšování ekonomické aktivity a snižování nezaměstnanosti

31  uplatňování keynesovstvím zdůvodňované hospodářské politiky však nebylo v poválečném období zcela bezproblémové  postupně se ukazovalo, že tato opatření za určitých okolností spíše než ekonomickou aktivitu mohou stimulovat inflaci  vedle keynesovského výkladu zde opět získává popularitu obrozená neoklasická makroekonomická teorie, která zejména ve formě monetarismu rozvíjeného ve svých počátcích americkým ekonomem Miltonem Friedmanem ( ) nabízela zásadně odlišné řešení problému inflace a postavení státu v ekonomice

32  v monetarismu se klade důraz na automatické tržní mechanismy, které jsou samy schopny udržovat ekonomiku ve stavu optimálního využívání zdrojů  hospodářská politika v tomto kontextu má mít povahu stálých pravidel tvořících stabilní rámec pro působení tržních sil  své pojmenování získal monetarismus díky důrazu, který kladl na úlohu peněz v tržní ekonomice  jedná se o soudobou podobu neoklasické makroekonomie, která se ve srovnání s předkeynovskou etapou svého vývoje podstatně zdokonalila  základní teoretické koncepce monetarismu rovněž rozebíráme v kap

33  vedle teorií hlavního proudu však dlouhodobě existuje množství dalších alternativních teoretických koncepcí, které mají k přístupům charakteristickým pro neoklasickou a neokeynesovskou ekonomii výhrady a formulují vlastní přístupy  jejich přednost často spočívá ve schopnosti pracovat v historickém čase, vysvětlovat dynamiku ekonomických procesů a sociálních struktur a v tom, že požadují značné rozšíření či zcela jiné pojetí předmětu zkoumání ekonomické teorie

34  mezi tyto koncepce patří zejména institucionalismus, jehož kořeny spočívají v dílech americhkých ekonomů:  Thorsteina Veblena (1857 – 1929)  Johna Rogera Commonse ( )  jeho hlavními představitellem byl Američan John Kenneth Galbraith (1908 – 2006)

35  institucionalismus klade důraz na úlohu institucí v hospodářském životě společnosti  jejich vznik a vývoj spojuje s úlohou sociální psychologie a u mnoha institucionalistů i práva  institucionalisté odmítají budovat ekonomickou teorii absolutně deduktivními metodami a dávají přednost induktivním postupům  požadují integraci ekonomie a ostatních společenských věd, která by umožnila interdisciplinární přístup ke zkoumané ekonomické problematice

36  zdůrazňují, že ekonomické chování člověka nelze vysvětlit na základě užitkově-nákladové kalkulace, jak činí neoklasická ekomie, protože ekonomické chování je kulturně podmíněné a má významnou zvykovou složku  Thorstein Veblen požadoval, aby byla ekonomická teorie rozvíjena podobným způsobem jako biologické vědy, protože je to věda o živém organismu  ekonomická teorie by se podle něho měla zabývat především procesem vývoje v čase jako odpovědi na měnící se podmínky prostředí, v němž lidé žijí

37  základem vývoje kapitalistické společnosti byl podle Veblena boj institucí industrie a businessu  industrie představovala instituci, která se zaměřuje na konstruktivní řešení problémů výroby a vytváří základ pro uspokojování potřeb  je personifikována výrobními manažery, inženýry a techniky a kvalifikovanými dělníky a představuje sociální pokrok  instituce business se zaměřuje na vytváření zisku a často nepřináší společnosti svým jednáním prospěch, naopak má tendenci k vytváření překážek rozvoji industrie a tíhne k plýtvání zdroji  je reprezentována zejjména vlastníky akcií, pro něž Veblen používá termín zahálčivá třída a mluví o nepřítomném vlastnictví

38  význam institucionalismu po druhé světové válce poklesl a až v 70. letech 20. století se k problematice institucí ekonomická teorie začíná mnohem více vracet  tento návrat na sebe vzal zejména podobu nové institucionální ekonomie, jejímiž hlavními představiteli jsou významní američtí ekonomové, nositelé Nobelovy ceny za ekonomii:  Ronald H. Coase (1910)  Douglas North (1920)  nová institucionální ekonomie usiluje o spojení neoklasické mikroekonomie založené na racionálním chování ekonomického člověka s historicky se měnící strukturou institucí chápaných jako pravidla chování  její důležitou součástí je teorie vlastnických práv, která sehrála velkou důležitou úlohu i jako teoretické východisko programů transformace skutečné tržní ekonomiky


Stáhnout ppt "Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14.  věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti, viděných v jejich celku  poskytuje celkový."

Podobné prezentace


Reklamy Google