Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Měnová politika v EU Veřejná správa v EU. Měnová politika 2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Měnová politika v EU Veřejná správa v EU. Měnová politika 2."— Transkript prezentace:

1 Měnová politika v EU Veřejná správa v EU

2 Měnová politika 2

3 Proč společná měna? 3

4 Hlavní priority MP  Eliminace kolísání kurzů a rizik způsobených kolísáním kurzů  Eliminace transakčních nákladů spojených s výměnou měny  Snižování míry rizika a nejistoty  Doplnění jednotného vnitřního trhu  Vyšší transparentnost cen  Stabilizace cenové hladiny (ECB)  Důsledky pro veřejné finance  Euro jako společná měna – význam pro světové trhy, zvýšení váhy EU ve společném obchodě  Vlastní měnová politika může být na úkor jiného státu 4

5 Měna jako národní symbol 5  Kauza Lucemburska  Černá Hora  Andorra, San Marino, Vatikán, Monako  Středoafrická unie  Vybrané země J. Ameriky ….

6 Rakousko, Řecko, Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Finsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko 6

7 7

8 Symbol EU 8

9 Měnová politika 9  Negativní dopady: - Ztráta autonomie rozhodovat o monetární a měnové politice (např. znehodnocení měny, úprava úrokových sazeb apod.) - Nesystematické udělení výjimek pro vstup některých zemí (Ř, IT, Bel) - Malá koordinace EU prosazení nepopulárních politik - Růst cenové hladiny, ztráta konkurenceschopnosti některých zemí (cenová bublina na trhu nemovitostí) - Různá ekonomická kondice jedn. států

10 Vývojové etapy budování monetární unie 10 ROZMANITOST A RŮZNORODOST „GROŠŮ“ A „DENÁRŮ“ JE TAK VELKÁ, ŽE BY BYLO TÉMĚŘ NEMOŽNÉ STANOVIT JEJICH PŘESNOU HODNOTU A TYTO RŮZNÉ MINCE USPOŘÁDAT. VEDLO BY TO K PROHLOUBENÍ CHAOSU, KTERÝ BY PŘIDĚLAL PRÁCI, POTÍŽE A JINÉ NEPŘÍJEMNOSTI V KAŽDODENNÍM SHONU. ROZMANITOST A RŮZNORODOST „GROŠŮ“ A „DENÁRŮ“ JE TAK VELKÁ, ŽE BY BYLO TÉMĚŘ NEMOŽNÉ STANOVIT JEJICH PŘESNOU HODNOTU A TYTO RŮZNÉ MINCE USPOŘÁDAT. VEDLO BY TO K PROHLOUBENÍ CHAOSU, KTERÝ BY PŘIDĚLAL PRÁCI, POTÍŽE A JINÉ NEPŘÍJEMNOSTI V KAŽDODENNÍM SHONU. Mikuláš Koperník, Monetae Cudendae Ratio (rozprava o penezích), 1528

11 Vývojové etapy budování monetární unie 11  bimetalismus  Románsko-evropská měnová unie  Skandinávská měnová unie  Zlatý standard  Cenový vyrovnávací mechanismus (David Hume, Humeův zákon)  přebytková obchodní bilance vede k přílivu zlata (peněz) do země, následně roste domácí cenová hladina (při konstantní úrovni domácí agregátní produkce) a domácí zboží ztrácí konkurenceschopnost a přebytek obchodní bilance tak mizí (neutralita peněz, transakce jen zboží)  Brettonwoodský systém (konverze dolaru za zlato, )  1957  EMS, ECU, kurzový směnný mechanismus

12 Teorie optimální měnové oblasti 12  Optimální měnové oblasti jsou takové oblasti, v jejichž rámci se lidé snadno pohybují  Tvoří země, jejichž výroba a vývozy jsou široce diverzifikovány a jsou podobné struktury  Tvoří země, které jsou velmi otevřené obchodu a úzce mezi sebou obchodují  Důležité: zda je měnový kurz prospěšným nástrojem při řešení asymetrických hospodářských šoků  Tvoří země, které se dohodly na vzájemné kompenzaci nepříznivých hospodářských šoků  Členské země měnové unie se musí skutečně shodovat v tom, jak se vypořádat s hospodářskými šoky.  Kritérium soudržnosti: Když společná měnová politika vyvolá konflikty mezi národními zájmy, země, které tvoří měnovou oblast, musí přijmout tyto náklady ve jménu společného osudu.

13 EU jako optimální měnová oblast ? 13  Pokud budou kritéria splněna – má smysl měnovou unii založit  Podmínky naplněny jen částečně – obtížná kvantifikace výhod i nákladů  Hlavní problémy  Rigidita mobility za prací, nízká mobilita za prací (nákladovost stěhování za prací, diskriminace na trhu práce, oddanost zemi původu, kulturní a jazykové rozdíly)  nedostatečně fungující finanční transfery a vzájemná soudržnost  Solidarita versus nacionalismus  Rozdílné dopady ekonomických šoků  Společný osud ?

14 Vývojové etapy MP 14

15 Hlavní cíl společné měnové politiky 15  Udržování cenové stability, boj proti inflaci a deflaci  Udržení stabilní cenové hladiny – základní předpoklad pro hospodářský růst a zvyšování životní úrovně (dominantní ekonomické směry)  Pojetí cenové stability dle ECB: „meziroční zvýšení harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu o méně než 2 %“  Cílem Rady guvernérů je udržení inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %

16 16

17 Cenová stabilita 17  Pokud mohou mít investoři jistotu, že ceny zůstanou do budoucna stabilní, nebudou požadovat tzv. prémii za inflační riziko, která by jim vynahradila riziko spojené s dlouhodobější držbou nominálních aktiv. Snížením rizikových prémií, které jsou obsaženy v reálné úrokové sazbě, může měnová politika přispívat k efektivitě alokace zdrojů na kapitálovém trhu a zvyšuje tím motivaci k investování, což ve svém důsledku zvyšuje hospodářský blahobyt.  Při důvěryhodném udržování cenové stability je také méně pravděpodobné, že jednotlivci a podniky budou část svých zdrojů namísto produktivního využití používat na ochranu proti inflaci. Například v prostředí s vysokou inflací existuje motivace hromadit zboží, jelikož to si v tomto případě uchovává hodnotu lépe něž peníze nebo některá finanční aktiva. Hromadění zboží však nepředstavuje efektivní investiční rozhodnutí, a brání tudíž hospodářskému růstu.  Daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení mohou někdy iracionálně motivovat k chování, které nedává z hospodářského hlediska smysl. Tato nelogická motivace je často ještě zesílena inflací nebo deflací. Cenová stabilita omezuje náklady, kterými je zatížena reálná ekonomika v případech, kdy inflace posiluje rušivé vlivy systémů zdanění a sociálního zabezpečení.  Prostředí se stabilními cenami napomáhá k udržení sociální soudržnosti a stability, neboť cenová stabilita zabraňuje značnému a nespravedlivému přerozdělování bohatství a příjmů, ke kterému dochází v inflačním i deflačním prostředí. Ve 20. století několik případů ukázalo, že vysoká míra inflace nebo deflace má tendenci vytvářet sociální a politickou nestabilitu

18 Naplňování měnové politiky prostřednictvím ESB 18  Zohledňovat budoucí vývoj a možná rizika měnové unie  Střednědobý horizont rozhodování  Pevně ukotvovat inflační očekávání  Působit plošně, zohlednění všech faktorů ovlivňujících hospodářství

19 19

20 20

21 Nástroje měnové politiky 21  Operace na volném trhu (ovlivňování úrokových sazeb, řízení likvidity na peněžním trhu, signalizace orientace měnové politiky)  Přímé měnové transakce (nákupy krytých dluhopisů)  Eurosystém může přijmout rozhodnutí změnit sazbu minimálních rezerv, kterou musí banky držet, s cílem ovlivnit poptávku po likviditě bankovního systému  intervence na trzích státních i soukromých dluhových cenných papírů v eurozóně přímým nákupem určitých aktiv  A další…

22 Dopady světové hospodářské a finanční krize 22  Vlivem hospodářské krize vyplynula na povrch strukturální slabost některých ekonomik a nízká institucionální připravenost eurozóny na řešení krizových situací.  S tím souvisí divergence zejména jižního křídla od jádrových zemí eurozóny.  Pozorovaná divergence je nejsilnější v míře nezaměstnanosti a úrokových sazbách.  Pokračující dluhové problémy některých zemí eurozóny vedou k přijímání záchranných a reformních opatření, které mají značné dopady na fungování měnové zóny i na proces jejího budoucího rozšiřování.  Pro země mající závazek budoucího přijetí eura, jako je Česká republika, je tak důležité sledovat institucionální a hospodářský vývoj v zemích jednotné evropské měny a v eurozóně jako celku

23 Plnění konvergenčních kritérií 23

24 Nové institucionální výzvy MP 24  Evropa si je vědoma výše zmíněných problémů, a vytváří opatření vedoucí k nápravě  Posílení rozpočtového dohledu v EU  Dohled nad makroekonomickými nerovnováhami  Posílení vynutitelnosti pravidel dohledu (hlasování o  sankcích obrácenou většinou)  Platí pro země eurozóny i další země EU  „Fiskální kompakt“: obsahuje požadavek kodifikace požadavků na rozpočty v národních legislativách  CZ a UK se zatím nepřipojily

25 Reakce na evropskou krizi, doporučení 2010  posílení fiskální disciplíny zpřísněním a důslednější aplikací Paktu stability a růstu,  posílení národních fiskálních pravidel a rámců,  zlepšení kvality statistických dat,  zavedení nového systému dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami včetně sankčního mechanismu,  ustavení stálého mechanismu stability pro státy eurozóny ve střednědobém horizontu,  posílení/vytvoření institucí poskytujících nezávislé makroekonomické a fiskální analýzy, a to na úrovni EU (EK) i na úrovni členských států  prohloubení koordinace hospodářských politik zakotvením tzv. Evropského semestru 25

26 Evropský semestr  snaha o koordinaci hospodářské politiky včetně sjednocení termínu předkládání programů stability/konvergenčních programů a národních programů reforem členskými státy  Do konce dubna  Doporučení vydaná Radou zapracovat do návrhů státních rozpočtů a jejich střednědobých výhledů ještě v aktuálním roce  zavedení dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami a stanovení minimálních požadavků pro národní fiskální rámce  Odpovědnost rozpočtové politiky 26

27 27

28 Šest legislativních návrhů Evropské komise 28  Nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomických nerovnováh;  Nařízení Evropského parlamentu a Rady o vynucení nápravy makroekonomických nerovnováh v eurozóně;  Směrnice o požadavcích na národní fiskální rámce členských států;  Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik;  Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku;  Nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném vynucení rozpočtového dohledu v eurozóně.


Stáhnout ppt "Měnová politika v EU Veřejná správa v EU. Měnová politika 2."

Podobné prezentace


Reklamy Google