Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Objekty a subjekty soc. politiky Soc. politika IV.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Objekty a subjekty soc. politiky Soc. politika IV."— Transkript prezentace:

1 Objekty a subjekty soc. politiky Soc. politika IV

2 Rozlišení subjektů a objektů sociální politiky Subjekt: realizátoři SP, nesou odpovědnost za její efekt – stát, kraje a obce, zaměstnavatelé, odbory, NNO… Objekt: ti, ke kterým směřuje opatření SP, mají prospěch – jednotlivec, rodina, neformální skupiny Aktéři SP mohou být současně subjekty i objekty sociální politiky (podílím se aktivně na realizaci a současně ji využívám).

3 Rozlišení subjektů a objektů sociální politiky II. Igor Tomeš: Aktéry SP jsou pouze objekty – formální instituce. Občané mohou být pouze příjemci efektů SP, resp. Pouhou nátlakovou skupinou. X Martin Potůček: občané jsou tvůrci i adresáty SP, do prostoru SP vstupují svými hodnotami, preferencemi a činy.

4 I. Subjekty SP - dělení subjektů sociální politiky Státní Nestátní: Tržní Netržní Cíle, role i kompetence jednotlivých aktérů se do urč. míry překrývají Konkurenční tlak Zvyšování efektivity a kvality soc. služeb

5 1. Stát a státní správa Stát – nejsilnější a nejdůležitější aktér SP Institucionální schéma veřejné správy –Vláda – vrcholný orgán výkonné moci –Ústřední orgány státní správy: ministerstva (především MPSV) a další orgány státní správy (ČSSZ) Orgány výše v podstatě řídí příslušné oblasti veřejného zájmu. –Územní orgány se všeobecnou působností – krajské a obecní úřady pověřené výkonem státní moci Hlavní úloha – řešení úkolů v daném území a výkon správních činností. –Územně dekoncentrované orgány státní správy – na vymezeném území působí na základě zvláštních zákonů např. ÚP, okresní správa ČSSZ Zaměřená činnost na určitý segment veřejného zájmu definovaného dle zákona.

6 1. Stát a státní správa II. So učasné trendy: –Decentralizace – přenos kompetencí z oblastí správy do oblasti samosprávy. Např. přenos výkonu sociálních služeb do kompetence krajů a obcí –Subsidiarita – přenos realizačních a rozhodovacích kompetencí na nižší úroveň správy Např. přenos dávkové činnosti na obecní úřady pověřené výkonem státní správy (příspěvek na péči, příspěvek na živobytí atd.)

7 2. Samospráva Vymezená územním teritoriem Základní jednotkou obec a jejich zastupitelstva Vyšší samosprávnou jednotkou kraje a jejich zastupitelstva (od 2001) – ČR má 14 krajů 3. Veřejná správa Pojem v sobě zahrnuje státní správu i samosprávu Tím efektivnější, čím více naslouchá názorů občanům i představitelům hospodářských kruhů Cílem VS: transparentnost, otevřenost, flexibilita, podpora účasti občana na veřejných záležitostech = odstranění bariér občan vs. správa

8 4. Trh Úloha státu – regulace a zmírňování jeho v tvrdosti/dopadů Nevýhoda trhu – krátkozrakost Reaguje na současnou poptávku, té podřizuje nabídku – nedokáže předvídat budoucí vývoj Dekomodifikace - Určité komodity z trhu staženy – poskytovány netržním způsobem Velká pozornost věnována specif.druhu truhu a tím je trh práce

9 5. Firmy a zaměstnavatelé Zaměstnávají pracovní sílu Povinni zabezpečovat opatření stanovená státem např. minimální mzda, pracovně právní předpisy, zdravotní a soc. odvody atd. Zajišťování vlastní firemní sociální politiky V rámci daného bodu není účelem soc.politiky firmy zabezpečování zaměstnanců před soc. riziky, ale vytváření takové kultury posilující stabilitu firmy – zamezení fluktuace, budovaní image, regulace chování zaměstnanců dle představ zaměstnavatele atd.

10 6. Odbory Hájí zájmy svých členů v pracovní a sociální oblasti – kolektivní vyjednávání Realizace vlastních sociálně politických opatření – podnikové rekreace, poradenství atd.

11 7. Neziskové organizace Uspokojování veřejného zájmu v tzv. občanském sektoru NNO musí splňovat následující kritéria: –Formální stanovy – stanovy, registrace, zakl. listina –Soukromost – zakladatelem není stát či samospráva –Neziskovost – mohou produkovat zisk, ale ten musí být použit k rozvoji organizace –Samosprávnost – vlastní mechanismy řízení, nezávislost na vnější struktuře –Dobrovolnost

12 8. Svépomocná sdružení Zvláštní druh NNO – členové nepomáhají jiným ale sobě samotným Vzájemná materiální pomoc, rada nebo sdílení osudu Nátlaková svépomocná sdružení – vynutit si přijetí nějakých sociálních opatření ze strany dalších aktérů soc. pol.; vznikají z pocitu, že zavedené soc. instituce jim pomoci nemohou Největší svépomocná skupina – AA (anonymní alkoholici)

13 8. Svépomocná sdružení II. Anonymní alkoholici: A.A. je společenství mužů a žen, kteří se navzájem dělí o své zkušenosti, síly a naděje, aby mohli řešit svůj společný problém a pomáhat ostatním uzdravovat se z alkoholismu. Jedinou podmínkou pro členství je přání přestat pít. Nejsou tu žádné povinné poplatky; jsme soběstační díky vlastním dobrovolným příspěvkům. A.A. není spojeno s žádnou sektou, církví, politickou organizací či jakoukoliv jinou institucí; nepřeje si zaplést se do jakékoli rozepře, ani nepodporuje, ale ani neodporuje žádným programům. Naším prvořadým cílem je zůstat střízliví a pomáhat ke střízlivosti jiným alkoholikům.

14 9. Církve a náboženská společenství Není jen duchovní služba, ale i mravní a vzdělanostní rozvoj společnosti, péče o druhé, charita Neformální církevní společenství – lidé z jedné farnosti si pomáhají zcela neorganizovaně 10. Politické strany Koncepce přístupu k řešení soc.problémů v rámci svých programů Zprostředkování koloběhu informací mezi aktéry soc. politiky 11. Politické strany

15 12. Mezinárodní organizace Nejstarší a stále fungující organizace na poli sociální politiky – Mezinárodní organizace práce (ILO), vznik 1919 Ovlivňováním soc. politik se po roce 1945 zabývali/jí organizace: OSN, UNESCO, Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Rada Evropy, Evropská unie atd. Společné obecné cíle v oblasti SP: –Organizace sociální pomoci – mezistátní a meziregionální podpora států –Harmonizace SP – stanovení minimální hladiny sociální ochrany jedince –Vybudování mechanismů na ochranu lidských nebo jiných práv

16 Objekty SP II. Objekty sociální politiky Nejdůležitější aktér SP – subjekt i objekt Objektem se člověk stává prostřednictvím: –Členství v systému (pojišťovací příspěvky, odbory atd.) –Vzniklé potřeby (nemoc, chudoba atd.) Jako objekt SP může být občan: –Pasivním příjemcem pomoci (je o něj pečováno) –Aktivizován k zachování a rozvoji potenciálů – péče o zdraví, připojištění, vzdělávání se atd. 1. Občan

17 Objekty SP 2. Rodina Tradičně přebírá starost o své členy, kteří vyžadují zvláštní péči Od 19. Stol oslabení role rodiny ve smyslu subjektu SP – více pomoci ze strany státu 3. Sousedství Instituce sousedské pomoci je postavena na vztazích přátelství a solidarity V posledních století oslabení významu – dnes však opět podpora viz. Komunitní programy

18 Problémové oblasti jednotlivých aktérů SP 1.Malá účast občanů na formování a realizaci sociální politiky 2.Nízká profesionalita politiků – neschopnost odborné a adekvátní reflexe sociálních problémů, 3.Špatně fungující státní správa – neumí komunikovat s občany, nízká kvalita informací, nesystematičnost atd. 4.Nepřipravenost politických stran – neschopnost akceptace změn 21. století


Stáhnout ppt "Objekty a subjekty soc. politiky Soc. politika IV."

Podobné prezentace


Reklamy Google