Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PAMĚŤ A IQ Martina Kadlecová, Adam Kvapilík, Andrea Raušerová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PAMĚŤ A IQ Martina Kadlecová, Adam Kvapilík, Andrea Raušerová."— Transkript prezentace:

1 PAMĚŤ A IQ Martina Kadlecová, Adam Kvapilík, Andrea Raušerová.

2 Paměť  Není vysvětlena komplexně, každá teorie pouze popisuje určité paměťové jevy  Fyziologická teorie : zajištěna plastičností vzruchů (stopy v neuronech)  Chemická teorie : chemické změny za působení podnětů, RNK je nositel individuální paměti

3 Paměť  Prostředí (medium) pro uchovávání info  Info o ní se využívá v mnoha oborech – psychologie, biologie, genetika, fyzika, informatika, sociologie,..  Dělení : dle délky uchování (krátkodobá, dlouhodobá)  Dle formy ukládání (vizuální, akustická, sémantická)  Dle účinnosti (mechanická, logická)

4 Dělení paměti  Dle způsobu zachycení podnětu (senzorická) : vizuální X sluchová X hmatová  Dle důvodu : úmyslná X neúmyslná - učení X otřesné zážitky  Dle způsobu zapamatování : mechanická X logická  Dle rychlosti zapomínání : krátkodobá X dlouhodobá  Dle rychlosti a obtížnosti zapamatování : názorný typ X slovně logický typ X emocionální typ  Názorný typ – uplatnění 1. signální soustavy, člověk si lépe vybavuje názorné podněty  Slovně logický typ – 2. signální soustava (slova), člověk si lépe zapamatuje pojmy, soudy, úsudky – myšlenky  emocionální typ paměti - projevuje se lehčím a rychlejším zapamatováním citů a citově zabarvených zážitků

5 Vizuální, sluchová a hmatová paměť  Akustická bývá výhodnější na delší zapamatování  Výjimkami jsou děti - lépe si pamatují vizuální pamětí (proto často vynikají ve hře pexeso); také proto se využívá při jejich výuce mnoho obrázků

6 Krátkodobá a dlouhodobá paměť  Krátkodobá uchovává info po dobu několika vteřin či minut  Má omezenou kapacitu : prvků  Např. děti píší diktát : napíší slovo, které si pamatují jen na tak dlouhou dobu, než ho napíší  Dlouhodobá ukládá poznatky životně důležité či důležité k vykonávání k nějaké činnosti

7 Fáze paměti  1. Zapamatování (vštípení do paměti) : vznik stop na základě vnějších či vnitřních podnětů  2. Pamatování (podržení v paměti) : čas mezi zapamatováním a vybavováním; mění se kvalita – přesnost, kvantita – menší množství, struktura – přeskupování složek, jistota, pohotovost  3. Vybavování : aktivizace minulé zkušenosti

8 Zapomínání  Kladný význam : zapomínají se nepříjemné a tragické události (zdravý vývoj osobnosti)  Záporný : zapomínají se vědomosti, dovednosti, návyky, atd.  Proti zapomínání : opakování, uplatňování nově nabitých poznatků v praxi

9 Učení  1. přehledný způsob zápisu mluvené řeči  2. logické třídění informací na podřadné  3. spojování slov do příběhu nebo do vizuální představy  4. vyslovování jmen nahlas, případně spojit rytmikou  5. vizuální představa, která napomůže lepšímu zapamatování díky pohybu, či řazení slov za sebe – mechanická  superlearning – metoda výuky pro efektivní činnost mozku pomocí klidné hudby  pro pokusy s pamětí se jako první začaly používat číselné řady – prof. A. C. Aitken byl schopen si zapamatovat číslo π (pí) na tisíc desetinných míst

10 Způsoby, jak zlepšit paměť  Vědci se snaží objevit látky, které se odborně nazývají „smart drugs“ (nootropika)  Připravují se uměle, ale obsahují přírodní aminokyseliny  Pomáhají na zlepšení okysličování mozku, obnovení spojů mezí neurony  Přisuzuje se jim za následek vyšší IQ  Často však funguje placebo efekt  Nejčastější přírodní látka : lecitin

11 Lecitin  Obsažen ve vaječném žloutku, rybách, libovém mase, pšenici a sójových bobech  Začíná účinkovat asi 90 min po podání a působí až pět hodin  Výsledky studentů, na kterých byl pokus proveden, se po pravidelném užívání lecitinu začaly zlepšovat  Pomáhají i vitaminy

12 Vitaminy a jejich efekt na mozek  A, B1, B5, C, E : chrání neurony před poškozením chemickými procesy a procesy souvisejícími se stárnutím  B5 : potřebný na tvorbu látek pro lepší funkci nervových přenosů a paměťových dějů  B6 : podílí se na tvorbě látek nutných pro soustředění, spánek, souvislé myšlení a ovládání pohybů  D : nezbytný pro vznik el. signálů mezi neurony

13 Látky mající dobré účinky na mozek  Glutamin (L-glutaminu) : používá se na léčbu retardovaných dětí; v množství g denně podporuje činnost mozku  Extrakt z jinanu dvoulaločného : V Číně se používá po několik tisíciletí pro údajnou schopnost navracet mládí  Oktakosanol : použití pro sportovce na zvýšení výkonnosti a odolnosti; lékaři s ní léčí poškození mozku  Germánium : najdeme ho v česneku, řeřiše, ječmeni, aloe a ženšenu; pomáhá imunitnímu systému, podporuje schopnost učení a může odstraňovat bolesti; preventivní dávka - 30 mg denně  Čínská bylina "quian ceng ta" : napomáhá dle vědců zlepšit paměť u lidí s Alzheimerovou chorobou nebo dokonce zvrátit některá poškození paměti; vědci z Mayo Clinic a Hong Kong University chtějí syntetizovat účinnou složku rostliny, aby byla dostupná jako lék

14 Trénink paměti Pro posílení spolupráce obou hemisfér :  Nejdříve uklidnění – zavřené oči  Podívat se doprava a představit si zřetelně číslici 1  Pak vlevo – představit si písmeno A  Takto dojet až na konec abecedy (vpravo čísla, vlevo písmena)  Následně prohodit obě strany  Po pár týdnech trénování se propojování hemisfér výrazně zlepší, a pak i řešení problémů bude snazší  Posílení paměti : opakované zadržování dechu – posílení krkavic, a tím větší okysličení mozku  Argument proti uvádí nebezpečný dopad zadržování dechu na odumírání neuronů

15 IQ (Kvocient inteligence)  Existují tři typy inteligence : praktická/konkrétní (zacházení s nástroji), racionální (řešení pomocí logiky), emocionální (sociální přizpůsobivost), dnes se začíná mluvit i o duchovní, tj. vyšší inteligenci  Roku 1912 objevil německý psycholog William Stern vzorec pro výpočet IQ : mentální věk (MA) / chronologický věk (CA). 100  IQ je 80 % dědičné, z 20 % můžeme ovlivnit  Psychologové vyvinuli testy pro měření IQ  O masové rošíření těchto testů se zasadili Američané během 2. svět. války : chtěli najít schopné velitele do armády  Průměrná inteligence se pohybuje mezi body  Pod IQ 70 se mluví o mentálním postižení

16 Rozvrstvení IQ v populaci

17 Jaké faktory obsahuje IQ test?  číselný/numerický faktor  slovní/verbální myšlení a porozumění slovním sdělením  schopnost zvládat problémové situace  pamětový faktor - schopnost zapamatovat a vybavit si informace, nejen dle množství ale také i času, po který jsme schopni informaci udržet  prostorové vnímání a představivost  schopnost rozlišovat podněty

18 Co pozitivně působí na IQ?  Chladnější prostředí : o 1 až 3°C méně než normální teplota při odpočinku  Dostatek kyslíku  Mírný stres : podporuje rychlost myšlení  Čokoláda : ↑ odolnost, ↓únava (betaendorfin)  Káva a Semtex : nejrozšířenější stimulanty  Vhodná doba na psaní : u každého jiná  Nutrienty : ↑ mozková činnost (Geriavit, atd.)  Uvolnění : odstranit rušivé elementy v mysli  Relaxační cviky : jedno z nejužitečnějších  Tahák : nejefektivnější, nejkrátkodobější

19 Dlouhodobé zlepšení IQ  Příprava : zjištění tradičních testových otázek  Četba knih : ve všech směrech přínosné  Strategie : prohlédnout si test; vyplnit nejdřív to, co vím; nestresovat se nedostatkem času  Cvičení : fyzická aktivita ve všech směrech přínosná  Hraní her : ↑ duševní schopnosti  Luštění : kvízy, hádanky, hlavolamy  Funkční gramotnost : orientace ve světě  Vzdělávání : po celý život  Životní zkušenosti : prožití všech životní situací nám pomůže se ve světě lépe orientovat

20 Mensa  mezinárodní společenská organizace založená roku 1946 v Oxfordu  U nás jako občanské sdružení od roku 1991  Poslání : výzkum a především vhodné společenství pro lidi s vysokým IQ  Členství : každý, kdo má nad 15 let a složí IQ test nad 130 bodů (horní dvě procenta celkové populace)  Existuje i dětská mensa : pro nadané děti 10 – 15 let  Momentálně má Mensa 2350 člunů (celosvětově asi lidí)

21 Příčiny mentálních poruch  1. Vrozené : chybný vývoj mozku v těhotenství (dáno i špatnou životosprávou), při porodu (krátká zástava, nedostatek kyslíku)  2. získané : dětská mozková obrna, záněty mozku, nádory na mozku, úraz, mentální retardace  Postižení, které vzniká během těhotenství a při porodu se nazývá oligofrenie  Oligofrenik : pohybový, psychický vývoj a jemná motorika zaostávají, typickým projevem jsou stereotypní pohyby těla – kývání

22 Mentální retardace  Debilita : 50 – 70 bodů, zaostává po pohybové i mentální stránce, menší slovní zásoba, vady řeči, mechanické myšlení, ne logické (na paměti se se tolik neprojeví), dítě bývá zařazováno do ZŠ, občas do ZvŠ, profese : jednoduché řemeslo, tvoří zhruba 80% mentálně postižených  Imbecilita : 40 – 50 bodů, problémy s navazováním kontaktu, jednoduché věty až jednoslovné, problémy s návyky se sebeobsluhou (učí se pomalu, těžce), děti jsou v týdnu vychovávány v ústavu, o víkendu doma, profese : nelze  Idiocie : pod 40 bodů, velmi silné postižení, nevytváří se řeč, naprosto odkázáni na ostatní, nevzdělatelní, nedožívají se vysokého věku, nestávají se psychicky dospělými, trvale v ústavu  Existují případy, kdy nelze zjistit stupeň IQ – např. nefungují smysly, těžké poruchy chování, autismus, těžké těl. postižení

23 Downův syndrom  Tzv. Mongolismus  způsobena odchylkou ve skladbě chromozomů (u 1 – 2% narozených dětí)  vrozená vada v chromozomech  úzké a šikmé oči (daleko do sebe posazené), tupý nos, malé uši, velký jazyk, malý vzrůst, malé dlaně s krátkými prsty, suchá kůže, řídké vlasy, nepříliš vyvinuté orgány, volné klouby, často trpí rýmou etc.  Stupně postižení různé (debilita – idiocie)  Nedožívají se vysokého věku  Společenští, nejsou agresivní

24 Autismus  Vývojové duševní postižení projevující se abnormální sociální interakcí (neschopnost navázat normální vztahy), stereotypními repetitivními vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi  Objevuje se do třetího roku věku  Příčina zatím neznámá  Medicínský termín autismus objasnil psychiatr Leo Karner z Baltimoru v roce 1943  Aspergerův syndrom : lehčí forma autismu (častá genialita)  Vyhýbají se očnímu kontaktu, nepřiměřená reakce na doteky, zvuky, pohyby, nedokáží svým rodičům dát nějak najevo svou lásku či hněv (reagují nepřiměřeně chladně či hystericky)  Zdravé děti nad pět let už projevují empatii, autistické nikoliv  Často si vytváří imaginární přátele či světy  Vítají rutinní záležitosti (odchýlení způsobuje přehnanou reakci)  Echolálie : říkají jen to, co už někde slyšeli (např. v TV)

25 Emocionální inteligence  Daniel Goleman na počátku 90. let popularizoval výzkumy mnoha neurologů a psychologů – ty ukazují, že stejnou důležitost má kromě IQ i tzv. inteligence emocionální (EQ)  EQ se zatím nedá změřit testy  psychologové vymysleli postup (PONS – Profile of nonverbal sensibility), jak částečně zachytit lidskou empatii  Je to např. projekce filmů nebo obrázků  Ukázalo se navíc, že lidé s rozvinutou EQ jsou v životě optimističtější (s nadsázkou lze říci, že EQ se dá zjistit i z míry optimismu)

26 Marshmallův test  Goleman zkoušel na dětech pokus trpělivosti (mohou si vzít bonbon, ale pokud počkají půl hodiny, dostanou dva)  dvě ze tří dětí si vzaly bonbon hned  Děti, které vydržely čekat, byly v dospělosti emocionálněji vyvinutější, společensky oblíbenější a přístupnější

27 Čím se vyznačuje EQ ?  Sebeovládání – zvládání a kontrola citů  Sebeuvědomění – znalost sebe, svých emocí a regulace svého chování (i sebeironie)  Motivace – schopnost využít emočního potenciálu pro dosahování cílů  Sociální dovednosti – navazování a udržování společenských vztahů  Empatie – vnímání emocí druhých a následná regulace chování k nim

28 Smích  Smích je i podle psychologů zdravý pro organismus  Gelotologie – věda o smíchu  Dlouhodobá americká studie se 300 účastníky ukázala, že lidé se smyslem pro humor lépe zvládali stres a žili zdravěji  Smích zlepšuje z fyziologického hlediska dýchání a krevní oběh  Nejčastěji se smějí dívky od 13 do 20 let věku

29 Tzv. „duchovní inteligence“  schopnost být pružný (aktivně a spontánně přizpůsobivý)  vysoký stupeň vědomí sebe sama  schopnost čelit utrpení a zpracovat ho  schopnost čelit bolesti a překonat ji  být inspirován hodnotami a vizemi  neochota zraňovat někoho, není-li to nevyhnutelné  sklon vidět spojení mezi různými věcmi  výrazný sklon prát se „Proč“ nebo „Co kdyby?“ a hledat odpovědi na hlubší otázky  být tzv. „nezávislý na okolí “  mít schopnost bránit se proti konvencím


Stáhnout ppt "PAMĚŤ A IQ Martina Kadlecová, Adam Kvapilík, Andrea Raušerová."

Podobné prezentace


Reklamy Google