Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku. Dítě není malý dospělý  Dětem nestačí pouze menší porce našeho běžného pokrmu  Specifické nároky dané.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku. Dítě není malý dospělý  Dětem nestačí pouze menší porce našeho běžného pokrmu  Specifické nároky dané."— Transkript prezentace:

1 Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku

2 Dítě není malý dospělý  Dětem nestačí pouze menší porce našeho běžného pokrmu  Specifické nároky dané růstem a vývojem dětského organizmu  Optimální příjem je individuální V závislosti na věku, fázi růstu, zdravotním stavu, fyzické aktivitě  Ukazatelem správného vývoje a růstu jsou: Dobrý zdravotní stav dítěte Optimální hmotnost Psychická i fyzická kondice

3 Základní živiny  Energetická hodnota potravin 1 kJ = 4,1868 kcal Z bílkovin, sacharidů, tuků pro udržení tělesných funkcí (bazální metabolizmus), fyzickou práci Energetickou hodnotu potravin snižuje množství vody nebo vláknina Pokud není příjem energie vyvážen výdejem, dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti – nadváze a obezitě

4 Základní živiny  Biologická hodnota potravin Určena kvalitou a využitelností živin (bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky) Vysoká biologická hodnota: plnohodnotné bílkoviny, hodně vitaminů, minerálních látek apod. Nízká biologická hodnota: sladkosti, cukr, bílé pečivo Lze snížit nesprávným skladováním, nevhodnou tepelnou úpravou Lze zvýšit u masa, luštěnin a brambor správnou tepelnou úpravou

5 Základní živiny  Doporučený vzájemný poměr živin

6 Bílkoviny  Základní stavební látka (tělesné tkáně, enzymy, nukleové kyseliny…)  1 g = 17 kJ (jako zdroj energie jsou využívány jen zřídka)  Složeny z aminokyselin 22 základních AK 10 esenciálních AK pro děti (8 pro dospělé)

7 Bílkoviny  Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální AK ve vhodném poměru Bílkovina masa, mléka, vajec a výrobků z nich, sója (!obsahuje antinutriční látky)

8 Bílkoviny  Neplnohodnotná bílkovina rostlinné bílkoviny (luštěniny, obiloviny, brambory) Pro správný růst a vývoj je třeba dodat min. 40 % bílkovin z živočišných zdrojů. Optimální je 60 – 70 %.

9 Sacharidy  Nejrychleji využitelný zdroj energie  1 g = 17 kJ  Složeny z různého počtu molekul Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza) Disacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza) Oligosacharidy (např. oligofruktóza) Polysacharidy (škrob, vláknina)

10 Sacharidy  Vláknina: patří mezi polysacharidy Hrubá (nerozpustná) vláknina  Mechanicky čistí střeva  Zlepšuje střevní peristaltiku Jemná (rozpustná) vláknina  Chemicky čistí střeva, tím posiluje imunitu  Je živnou půdou pro bakterie žijící ve střevech Doporučené denní množství vlákniny pro dospělé: 25 – 30 g Doporučení denní příjem vlákniny pro děti: Věk + 5

11 Sacharidy  Glykemický index potravin (GI) Schopnost sacharidové potraviny zvyšovat hladinu glukózy Čím vyšší GI, tím rychleji se zvýší hladina glukózy Pro jeho využití je větší množství inzulinu, který mimo jiné podporuje ukládání tuku v těle Energie z potraviny s vyšším GI rychleji mizí a je třeba se dříve najíst

12 Sacharidy  Glykemický index (GI) Vhodnější jsou potraviny s nižším GI  Méně zvyšují hladinu glukózy  Zasycení déle vydrží Potraviny s vysokým GIPotraviny s nízkým GI Pivo, colaCelozrnný chléb HranolkyPřírodní ovocné šťávy CukrSlazený jogurt * Jako referenční hodnota je brán GI glukózy (100) Ovoce Zelenina

13 Tuky  Udržení tělesné teploty těla, mechanická ochrana orgánů, tvorba hormonů, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích  1 g = 36 – 38 kJ  Složeny z glycerolu a mastných kyselin

14 Tuky  Nasycené mastné kyseliny Nemají dvojnou vazbu v řetězci Převažují v živočišných tucích Zvyšují hladinu cholesterolu a tím riziko KVO  Mononenasycené mastné kyseliny Mají jednu dvojnou vazbu Pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu pokud jimi byly nahrazeny nasycené mastné kyseliny

15 Tuky  Polynenasycené mastné kyseliny Více násobných vazeb v řetězci Převažují v rostlinných tucích Snižují hladinu cholesterol, tvorbu krevních sraženin  Esenciální nenasycené mastné kyseliny V rostlinných tucích a olejích, rybím tuku, ořeších Přispívají ke zdraví srdce a cév, snižují tvorbu krevních sraženin, u dětí podporují růst a správný duševní vývoj

16 Tuky  Transmastné kyseliny Přirozeně v malém množství v mléce Pokud dojde k přepálení tuku při kuchyňské úpravě Dříve vznikaly při ztužování rostlinných olejů, tzv. hydrogenace V současnosti již většina výrobců používá jiný způsob, tzv. interesterifikaci, při které ke vzniku transmastných kyselin nedochází

17 Tuky  Cholesterol Látka živočišného původu (v másle a sádle, tučném mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích, ve vejcích a výrobcích z nich) V těle tvoří např. součást buněčných membrán Nadměrná konzumace vede ke zvyšování hladiny cholesterolu u dospělých Děti většinou vyšší příjem cholesterolu v těle využijí

18 Tuky  Čím více nasycených MK, tím je tuk tužší (máslo, kakaové máslo)  Čím více nenasycených MK, tím je tuk tekutější (oleje, rybí tuk)  Doporučený poměr tuků: 1/3 z živočišných zdrojů 2/3 z rostlinných zdrojů

19 Vitaminy  Pro naše tělo nezbytné – esenciální látky  Každý má zcela specifickou funkci  U dětí plní stejné funkce jako u dospělých, jejich nedostatek má však daleko citelnější důsledky Avitaminóza Hypovitaminóza Hypervitaminóza

20 Vitaminy  Rozpustné v tucích (lipofilní) Vitamin A: pro funkci retiny, epitelových buněk, syntézu endokrinních hormonů  Avitaminóza: šeroslepost, porušení celistvosti tkání, drsná pokožka, průjmy, zpomalený růst Vitamin D: pro správné ukládání vápníku do kostí, udržování stálé hladiny vápníku v krvi, řídí svalové kontrakce a relaxace  Avitaminóza: rachitis u dětí, u dospělých osteomalácie, osteoporóza

21 Vitaminy  Rozpustné v tucích (lipofilní) Vitamin E: antioxidant, udržuje stabilitu buněčných membrán  Avitaminóza: zatím nebyla popsána Vitamin K: ovlivňuje srážlivost krve  Avitaminóza: zvýšená krvácivost

22 Vitaminy  Rozpustné ve vodě (hydrofilní) Vitamin C: antioxidant, tkáňové dýchání, oxidace cholesterolu, zvyšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu červených krvinek  Avitaminóza: anémie, kurděje Kyselina listová: podporuje tvorbu erytrocytů, metabolizmus bílkovin, obnova tkání  Avitaminóza: defekty nervové trubice u plodu při nedostatku v těhotenství, makrocytární anémie

23 Vitaminy  Rozpustné ve vodě (hydrofilní) Vitamin B 1 : metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, odbourávání AK  Avitaminóza: nemoc Beri-Beri Vitamin B 2 : metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů  Avitaminóza: zatím nepopsána Vitamin B 3 : metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, antidepresivní účinky  Avitaminóza: pelagra, průjmy, demence

24 Vitaminy  Rozpustné ve vodě (hydrofilní) Vitamin B 6 : enzymová katalýza, metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů  Avitaminóza: Poruchy periferních nervů Vitamin B 12 : růst a bujení buněk kostní tkáně, pro správnou funkci CNS  Poškození nervové trubice, makrocytární nebo perniciózní anémie

25 Minerální látky  Makroprvky: látky, které potřebujeme ve větším množství (g, mg) Vápník: 90 % v kostech a zubech  Nedostatek: osteoporóza nebo osteomalacie v dospělosti, u dětí zhoršená mineralizace kostí a porucha růstu Fosfor: ovlivňuje ukládání vápníku do kostí, je nutný správný poměr!!  Nadbytek: odebírání vápníku z kostí!! Draslík: správná funkce nervové soustavy, srdeční činnost, regulace krevního tlaku

26 Minerální látky  Stopové prvky: potřebujeme jich sice nepatrné množství, jsou ale nezbytné Železo: součást hemoglobinu a myoglobinu  Nedostatek: aménie Jód: nutný pro funkci štítné žlázy  Nedostatek: pokud chybí ve stravě těhotných a kojících, může dojít k nedostatečnému vývoji CNS dítěte

27 Další složky potravy  Fytosteroly Látky rostlinného původu, strukturou podobné cholesterolu Ve střevech blokují vstřebávání cholesterolu a společně jsou vyloučeny, to vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi Přirozeně jsou např. v rýžových otrubách, kukuřičných klíčcích, sójových bobech Přidávají se do některých potravin, např. rostlinný tuk, jogurt, probiotický minidrink, mléko

28 Další složky potravy  Probiotika Bakterie s prokazatelně pozitivním vlivem na střevní mikroflóru, pozitivně působí na celkový zdravotní stav člověka Např. Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, breve, longum Jejich činnosti dochází k poklesu pH a tím k likvidaci nežádoucích mikrobů, potlačení hnilobných procesů, rozkládají rakovinotvorné látky, přispívají ke snížení hladiny cholesterolu,

29 Další složky potravy  Aditiva Přidávají se do potravin za účelem zlepšení jejich kvality Označení E + číslo nebo celý název sloučeniny Zvyšují trvanlivost potravin, zlepšují senzorické vlastnosti, zajišťují udržení směsi dvou vzájemně nemísitelných složek aj.  I látky prospěšné – vitaminy, minerální látky, nenasycené mastné kyseliny Stále se sleduje jejich zdravotní dopad, kontroluje přidávané množství Látky s prokazatelně nežádoucími účinky je zakázáno používat.

30 Pravidelnost  5 – 6 jídel denně  Rozmezí cca 3 hodiny  Pravidelnou stravou se rovnoměrně rozloží příjem energie, tělo ji může zpracovávat průběžně nemá potřebu si její část ukládat do zásoby  Pravidelná strava předchází přejídání ve večerních hodinách

31 Pravidelnost

32 Pravidelnost  Snídaně = správný start do nového dne 20 – 25 % z celkového denního příjmu energie Kromě dostatku energie doplnit také množství tekutin  Přesnídávka u školních dětí podporuje soustředění, pozornost a schopnost učit se 15 % z celkového denního příjmu energie Součástí i dostatek tekutin Podle průzkumu z loňského roku 23 % žáků 6. třídy nesvačí! Přitom bylo prokázáno, že pravidelně svačícím dětem jde učení podstatně lépe.

33 Pravidelnost  Oběd by měl být završením první poloviny dne 30 – 35 % z celkové denní energie (za 1. polovinu dne cca 60 %) Není nutné mít polévku i hlavní jídlo Při stravování ve škole nemají rodiče vždy kontrolu nad tím, co dítě sní (je třeba se aktivně dotazovat, v případě oprávněné nespokojenosti apelovat na školní zařízení) Ovlivňovat složení oběda o víkendech a prázdninách Nedílnou součást by měla tvořit také zelenina nebo ovoce

34 Pravidelnost  Svačina Už jen cca 10 % z celkového denního příjmu energie Přednostně potraviny s nižší energetickou hodnotou a nižším GI Pokud dítě sportuje, může být svačina bohatší  Večeře 15 – 20 % z celkové denní energie Dostatečně objemná, ale méně energeticky vydatná Nemusí být teplé jídlo  II. večeře Poslední jídlo cca 3 hodiny před spaním Vhodná pro sportující děti nebo děti s nízkou hmotností

35 Pečivo a obiloviny Počet porcí za den Děti 2 – 4 roky2 – 3 porce Děti nad 4 roky3 – 4 porce Dospělí3 – 6 porcí  Základ jídelníčku – dobrý zdroj snadno využitelné energie a sacharidů  Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny Pečivo (bílé, celozrnné)1 porce = 1 krajíc chleba Rýže (loupaná, natural)1 rohlík, ¾ hrnku rýže nebo Obiloviny (pšenice,těstovin kukuřice, pohanka aj.) Těstoviny

36 Mléko a mléčné výrobky  Kvůli obsahu vápníku důležité pro rostoucí dětský organizmus  Nejsou vhodné nízkotučné mléčné výrobky  Nevhodné tavené sýry (vysoký obsah fosforečnanů) Mléko 1 porce = 1 sklenice Sýry mléka, 1 jogurt, 50 g Jogurty sýra Počet porcí za den Děti 2 – 4 roky2 - 3 porce Děti nad 4 roky1 – 2 porce Dospělí1 porce

37 Maso a masné výrobky  Zdroj plnohodnotných bílkovin  Zdroj železa, fosforu, zinku, hořčíku, vitaminů sk. B, A a D Drůbež Ryby a rybí produkty Telecí, hovězí Vepřové1 porce = 30 – 50 g masa, Uzeniny1 vejce, 5 lžic luštěnin, Lze nahradit vejcem, 2 lžíce ořechů luštěninami nebo ořechy Počet porcí za den Děti 2 – 4 roky1 porce Děti nad 4 roky1 – 1,5 porce Dospělí1 – 3 porce

38 Tuky a vejce  Ve výživě nezastupitelné!  Místo omezování množství se zaměřit na výběr Tuky pro studenou kuchyni: např. Rama, Flora, Perla Tuky pro teplou kuchyni: Rostlinné oleje (olivový, řepkový) Skryté tuky: V potravinách, např. tučné mléčné výrobky, uzeniny, oplatky aj. Počet porcí za den Děti 2 – 4 roky1 porce Děti nad 4 roky1 – 1,5 porce Dospělí1 – 3 porce

39 Zelenina, luštěniny  Zelenina je nedílnou součástí zdravého jídelníčku dětí i dospělých  Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny Čerstvá, salát Polévka, dušená, zapékaná Šťáva  Luštěniny cca 2x týdně 1 porce = 1 střední (pouze pozor u malých dětí) paprika, ½ hrnku dušené Polévka, kašezeleniny, 1 sklenice Salát, pomazánkazeleninové šťávy Počet porcí zeleniny za den Děti 2 – 4 roky1 porce Děti nad 4 roky3 – 4 porce zeleniny DospělíAlespoň 5 porcí zeleniny a ovoce

40 Ovoce, ořechy  Ovoce nedílná součást zdravého jídelníčku dětí i dospělých  Více jednoduchých sacharidů a energie  Zdroj vitaminů,  minerálních látek a vlákniny Čerstvé, saláty Jednohubky, špízy Kompoty  Ořechy jsou také ovoce, 1 porce = 1 banán, ½ šálku mají ale více tukůdrobného ovoce, 1 sklenice Mají vhodné složení tuku džusu Pozor u alergických dětí Počet porcí ovoce za den Děti 2 – 4 roky2 porce ovoce Děti nad 4 roky2 porce ovoce DospělíAlespoň 5 porcí zeleniny a ovoce

41 Cukr a sladkosti  Cukr (sacharóza) je pro naše tělo především zdrojem energie Nadměrný příjem vede ke zvýšené kazivosti zubů, zvyšování hladiny krevních lipidů, při nevyvážení pohybem také ke zvyšování hmotnosti Hnědý cukr ani melasa nejsou o mnoho vhodnější Fruktóza má stejné množství energie  přirozeně se vyskytuje v ovoci  spolu s ní z ovoce získáme také vitaminy, minerální látky a vlákninu

42 Cukr a sladkosti  Med kromě sacharidů (glukózy, fruktózy) obsahuje také vitaminy, minerální látky a enzymy Energetická hodnota není výrazně nižší  Sladkosti z dětského jídelníčku není možné vyloučit úplně Spíše regulovat jejich množství Zaměřit se na výběr (ovoce, sušené ovoce, ořechy, neslazené müsli, kvalitní čokolády…)  Sladkosti s náhradními sladidly do dětského jídelníčku nepatří

43 Sůl a slanosti  Sůl (resp. sodík) je důležitou složkou stravy  Není ale vhodná ve velkém množství Nadbytek vede k zadržování vody v těle, zvyšování krevního tlaku, potíže s ledvinami  Malým dětem se nedoporučuje solit pokrmy vůbec, starším co nejméně  Je třeba si uvědomit, že sůl je i v těch potravinách, kde není vidět nebo se v nich vyskytuje přirozeně V pečivu, uzeninách, solených potravinách, minerálních vodách Doporučené množství soli na den (podle WHO): 3 – 5 gramů

44 Pitný režim  Pro dospělé 2,5 – 3 litry/den  Pro děti:  Nedostatek tekutin se projevuje únavou, bolestí hlavy, neschopností se soustředit  Je kladen vyšší nárok na ledviny, hrozí potíže se zácpou let7 – 10 let10 – 13 let13 – 15 let15 – 19 let Celkem (l/den)1,61,82,152,452,8 Z nápojů (ml/kg/den)

45 Pitný režim  Vhodné nápoje: Neperlivé stolní vody Sirupy a 100% ovocné džusy ředěné vodou Zelené, ovocné a bylinkové čaje Mléčné nápoje  Nedoporučuje se: Sycené nápoje Větší množství minerální vody Slazené nápoje Silný černý čaj a káva Alkoholické nápoje

46 Výživa v různých věkových kategoriích  Výživa předškolních dětí (3 – 6 let) Jíst by měly 5 – 6x denně Rostou pomaleji než v předchozím období – snědí relativně méně jídla Dodávat dostatek mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny Opatrně s celozrnným pečivem – jeden rohlík může pokrýt celou DDD vlákniny!  Zatím tedy postačí z ovoce a zeleniny (především z listové) Sledovat pitný režim  Ovocné džusy mohou ve větším množství vést k průjmům  Nadměrný příjem energie ze slazených nápojů může nevhodně nahradit energii z pestré stravy

47 Výživa v různých věkových kategoriích  Mladší školní věk (6 – 10 let) Změna v režimu stravování vlivem nástupu do školy Rostou pomaleji – energetická hodnota stravy se zvyšuje nepatrně Dodržet pravidelnost stravování  Nevynechávat v ranním spěchu snídaně  Chystat dětem svačiny do školy včetně nápojů Aktivně se zajímat o složení jídelníčku dítěte ve škole a doma pak doplnit, co za den chybělo Nezapomínat na pitný režim

48 Výživa v různých věkových kategoriích  Starší školní věk (10 – 15 let) Dochází k nástupu puberty a rychlejšímu růstu Je třeba výrazně vyšší příjem energie (někdy je vyšší u dítěte než u dospělého) Je třeba nesnižovat množství tuku ve stravě, aby nedošlo k poruše tvorby hormonů U dívek sledovat také množství železa (při nedostatku je možný vznik anémie v důsledku menstruačního krvácení) Objevují se tendence dodržovat zásady některého z alternativních způsobů stravování U chlapců častěji dochází k nedostatku ovoce a zeleniny, strava je celkově málo pestrá

49 Výživa v různých věkových kategoriích  Dospívající (15 – 18 let) Složení jídelníčku totožné jako zdravého jídelníčku dospělých Omezit konzumaci velkého množství sladkostí, solených pochutin, pokrmů z fast-food, slazených nápojů a celkově se nepřejídat Není vhodné – zejména u dívek – dodržovat „módní diety“ Příjem stravy vyvážit adekvátní pohybovou aktivitou

50 Problematické stravovací návyky dětí  Častým problémem pro maminky není jen správné složení stravy, ale také množství, které dítě sní  Problémy/konflikty vznikají při: Přechodu z kojení na tuhou stravu Ve věku 2 – 3 let, kdy si dítě stále více uvědomuje sebe sama jako samostatnou osobnost Při nástupu do školy V období puberty a dospívání

51 Problematické stravovací návyky dětí  První krůčky ke správným stravovacím návykům Chuť k jídlu je nerovnoměrná  Děti rostou ve skocích – podle toho se řídí také množství snědené stravy Často 3leté dítě sní méně v poměru k tomu, co snědlo jako kojenec  Dítě zkouší projevit své zájmy jakýmkoli způsobem včetně odmítání jídla Chybu dělají také rodiče, kteří se před dítětem zabývají vhodností/ nevhodností některých potravin nebo pokrmů  Např. jídlo není chutné  Není to zdravé  Drží sami diety apod.

52 Problematické stravovací návyky dětí  První krůčky ke správným stravovacím návykům Není vhodné dítěti zcela polevit  Např. nabízet pouze jeho oblíbená jídla  Nabízet pamlsky „za odměnu, když sní polévku“  Dítěti nevěnovat při jídle nadměrnou pozornost, pokud nedojí, dostane až další denní jídlo (po obědě až svačinu apod.), do jídla jej nutí Pokud rodiče v dobré víře, že sní alespoň něco, povolí dítěti jen jeho oblíbené pokrmy, může se stát, že v šesti letech bude jíst jen rohlíky a knedlíky. (pozn.: toto je reálný příklad, není navíc ojedinělý)

53 Problematické stravovací návyky dětí  Nástup do školky/školy Seznámení s novými dětmi, se společným stravováním, nárok na domácí přípravu a úkoly, zájmové kroužky Děti „okoukávají“ návyky od ostatních Nemají na jídlo dostatek času a začínají jíst nepravidelně Rodina by měla ovlivňovat stravu doma  Pravidelné snídaně  Příprava svačiny do školy  Společná večeře a stolování o víkendu

54 Problematické stravovací návyky dětí  Dospívání Mezi 11. – 13. rokem, kdy děti rychleji rostou, dívky nabývají „ženské tvary“, chlapci sílí Snědí velké množství stravy bez výrazného přibývání na váze  Často snědí i větší porci než jejich rodiče Mezi dívkami se ale začíná objevovat zájem o nejrůznější diety, snaží se hubnout  V tomto věku se vyskytuje první epizoda mentální anorexie Podle průzkumu společnosti Unilever z loňského roku chce 16 % dívek ze 6. třídy zhubnout.

55 Poradenské centrum Výživa dětí  Od loňského roku je v provozu poradenské centrum Výživa dětí  Poskytuje konzultace s nutričními terapeuty a lékaři v oblasti zdravé výživy zdravých dětí starších 3 let

56 Poradenské centrum Výživa dětí  Odborní garanti OSPDL ČLS JEP SPLDD ČR Fórum zdravé výživy  Zájem rodičů je velký Za listopad a prosinec návštěv na webových stránkách Do současnosti téměř návštěv Více než vyplněných Dotazníků stravovacích zvyklostí Více než 600 kontaktů prostřednictvím on-line poradny a infolinky

57 Závěr Ze zdravého dítěte může vyrůst zdravý dospělý.

58 Děkuji za pozornost a těším se nashledanou při dalším semináři!


Stáhnout ppt "Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku. Dítě není malý dospělý  Dětem nestačí pouze menší porce našeho běžného pokrmu  Specifické nároky dané."

Podobné prezentace


Reklamy Google