Onemocnění ptačího integumentu

Prezentace na téma: "Onemocnění ptačího integumentu"— Transkript prezentace:

1 Onemocnění ptačího integumentu
1

2 Anatomie kůže ptáků Kůže ptáků (cutis) je na rozdíl od kůže plazů a savců velmi tenká. Na běhácích a křídlech kůže pevně přirůstá ke kostem a pojivové tkáni, na ostatních částech těla je její připojení volnější. Kůže má několik vrstev je složena z pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkoží (subcutis). Ptačí kůže neobsahuje potní žlázy. Ptačí kůže má určité okrsky, ve kterých přirozeně kůže roste – pernice (pterylae) Mezi pernicemi jsou neopeřené části – nažiny (apterylae). Jejich vzájemný rozsah je u jednotlivých ptáků různý.

3 Význam peří Jedním z typických znaků ptáků je jejich peří. Jedná se o nejlehčí tělní pokryv, ale jeho struktura je velmi složitá. Peří zajišťuje : termoregulační funkci aerodynamickou podporu letu svým zbarvení výrazně ovlivňuje páření a výběr partnerů jako ochranné zbarvení chrání ptáky v jejich přirozeném prostředí. Ptačí pero je produktem kůže. Vyrůstá z péřového folikulu v kůži v období přepeřování.

4 Vlastnosti peří Peří u amazónka tmavého (Pionus fuscus), které je nepropustné pro vodu.

5 Specializované struktury peří
Tzv. hřebínek na náběžné straně křídla u sov – kalous ušatý (Asio otus) umožňující tichý let.

6 Ptačí obrysové pero prapor (vexillum) osten (rhachis) brk (calamus)

7 Typy ptačího peří Hlavní typem per jsou obrysová neboli konturová pera (pennae), která určují tvar těla ptáků a jeho typické zbarvení. Obrysová pera se mezi sebou liší mimo umístění na těle také velikostí. Největší pera jsou letky křídel a rýdovací pera ocasu. Druhým nejčastějším typem per jsou pera prachová (plumae), jejich osten je velmi krátký nebo může chybět úplně. Větve praporu těchto per nejsou navzájem spojeny. Vytváří velmi hustou a měkkou vrstvu pod obrysovými pery, která má termoregulační funkci. Další typy prachových per: poloprach (semiplumae) prach drobivý (pulviplumae) pera vlasová (filoplumae) pera štětečkovitá (pennae penicilliformes)

8 Topografie ptačího křídla - specializovaná pera
letky křídélka malé krovky velké předloketní krovky ruční letky velké ruční krovky střední krovky předloketní letky

9 Výměna peří v průběhu života
Mláďata nekrmivých druhů ptáků a řady krmivých se líhnou s vyvinutým prachovým peřím (neoptile) nebo též pápěří. Krátce po vylíhnutí dochází v průběhu prvního přepeření k jeho výměně za peří dospělých (teleoptile) a pták je potom na tzv. druhém peří. To se liší od peří dospělých ptáků zejména svou délkou, velikostí a u některých druhů velmi výrazně i barvou. Proces přepeření u dospělých ptáků nastává v cyklických obdobích, které u většiny ptáků trvá jeden rok. Jsou však i druhy které mohou přepeřovat i několikrát během roku (např. svatební šat u jespáků).

10 Dvoutýdenní mládě amazoňana vínorudého (Amazona vinacea)
U mláděte je patrný počátek výměny peří. Dochází k růstu peří na letkách. Zatím v podobě „špendlíkovitého“ peří.

11 Třítýdenní mládě sokola stěhovavého (Falco peregrinus)
U tohoto mláděte je již patrná tvorba praporu na perech letek. Všechna letková pera jsou ještě v péřových pochvách.Ty chrání rostoucí peří, dokud nebude dostatečně zralé před mechanickým poškozením.

12 Mládě kakadua šalamounského (Cacatua ducorpsii) – věk 2 měsíce
Tělo kakadua je již v tomto věku plně pokryto obrysovým peřím. Komicky působí dosud nedorostlá pera tvořící chocholku na hlavě. V diferenciální diagnostice poruch opeření je třeba uvažovat, zda-li je peří fyziologicky obměňováno adekvátně věku ptáka.

13 Zobák tukana obrovského
Zobák (rostrum) Derivátem kůže je i zobák. Je tvořen horní (maxila) a dolní (mandibula) čelistí a jejich rohovitým pokryvem (rhamphotheca). Ptákům nahrazuje chrup i pysky, proto je tvořen velmi tvrdou rohovinou. Mezi jednotlivými druhy se liší tvarem v závislosti na způsobu příjmu krmiva a jeho adaptaci. Pod rohovinou zobáku je okostice (periost) nasedající na vlastní kosti. Zobák ary zelenokřídlé (Ara chloroptera) Zobák loskutáka posvátného Zobák tukana obrovského

14 Ozobí u andulek vlnkovaných (Melopsittacus undulatus)
Pomocí barvy ozobí můžeme určovat pohlaví u andulek. Sameček jej má výrazně modré, u samiček je hnědé. sameček samička

15 Onemocnění zobáku Rozdělení onemocnění zobáku dle etiologie:
vývojové deformace - především u mláďat parazitární onemocnění - Knemidocoptes spp. přerůstání zobáku z důvodu nedostatečné abraze a nesprávného růstu traumata zobáku - většinou od druhých ptáků

16 Pravostranná deviace horního zobáku u mláděte papouška senegalského (Poicephalus senegalus)
Pravděpodobnou příčinou deviace zobáku u tohoto z ruky krmeného mláděte je jednostranné krmení v průběhu odchovu.

17 Výrazně přerostlý spodní zobák u papouška senegalského (Poicephalus senegalus)
Na obrázku je vidět nejen výrazně přerostlý konec spodního zobáku (viz šipka), ale též že špička horního zobáku přechází na pravou stranu a tak brání další okluzi.

18 Šavlovitě přerostlý zobák u alexandra (Psittacula spp.)
Pravděpodobnou příčinou šavlovitého přerůstání obou zobáků u tohoto alexandra je vývojová porucha zobáku.

19 Knemidokoptóza u andulky vlnkované
Tentýž pták týden po zahájení terapie. Kráterovitý vzhled lézí v koutcích zobáku způsobených Knemidokoptes pilae.

20 Knemidokoptóza Onemocnění je vyvolané infekcí Knemidocoptes pilae.
U papoušků je lokalizované na horním zobáku, ozobí, koutcích zobáku a zprostředkovaně na pánevních končetinách v důsledku výrazného pruritu lézí a jejich škrábání. Tvorba lézí trvá delší dobu - až měsíce. Často je v počátku chovateli u nového papouška přehlédnuta. Terapie spočívá v lokální aplikaci avermektinů, kdy se léze potírá avermektiny ředěnými 1:10 v propylenglykolu. Frekvence této terapie je jeden týden. Jsou nutná minimálně dvě až tři ošetření.

21 Nepravidelný růst zobáku
Nepravidelný růst a přerůstání zobáku je ovlivněn anatomickým uspořádáním zobáku u daného jedince. Při špatné inkubaci může dojít k morfologickým změnám horního nebo spodního zobáku a okluze není poté dostatečná. Zobák papoušků je uzpůsoben k drcení ořechů a tvrdých plodů. Pokud nedochází k dostatečné abrazi zobáku, může přerůstat. Negativní vliv na přerůstání zobáku mají též hepatopatie, kdy nově vytvořená rohovina zobáku velmi rychle odrůstá a není tvořena kvalitním keratinem. Terapie spočívá ve zkrácení přerostlé rohoviny a úpravě vyvolávajících příčin, pokud je to možné.

22 Přerůstání rohoviny horního zobáku
Extrémně přerostlý horní zobák u amazoňana kubánského (Amazona leucocephala) Tatáž změna u samce eklektuse různobarvého (Eclectus roratus)

23 Příčinou přerůstání horního zobáku u této andulky byla hepatopatie.
Přerůstání zobáku u andulky vlnkované Příčinou přerůstání horního zobáku u této andulky byla hepatopatie. Klinicky byl u samce andulky nalezen lipom. V dietě byl nadbytek tuků – byla zkrmována černá slunečnice. Terapie mimo krácení horního zobáku spočívá v úpravě diety a aplikaci ochranné léčby jater. Specifická terapie v tomto případě je možná podáváním L-karnitinu.

24 Traumata zobáku K traumatům zobáku dochází většinou při agresivním kontaktu dvou jedinců. Příčinou bývá neadekvátně provedené spárování ptáků, kdy ptáci jsou k sobě dáni příliš brzy či bez dostatečné kontroly chovatele. Traumata zobáku dále mohou být způsobeny nevhodným technickým stavem voliéry či klece. Nebezpečné jsou i některé hračky pro papoušky. V neposlední řadě trauma zobáku může způsobit i člověk.

25 Ukousnutý spodní zobák u amazoňana –
důsledek nevhodného sestavení páru

26 Ukousnutí spodního zobáku u samice amazoňana
Chovatel nakoupil samici amazoňana a bez předchozího kontaktu obou jedinců je spároval. Nekontroloval je a druhý den zjistil, že samec samici ukousnul spodní zobák. Terapie spočívala v aplikaci nesteroidních antiflogistik s účelem potlačit bolestivost stavu a snížit zánět. Dále byla podávána baktericidní antibiotika ve snaze zabránit sekudární bakteriální infekci, fluidní terapie z důvodu výrazné ztráty krve a umělé krmení prostřednictvím sondy do volete. Bohužel poranění byla příliš rozsáhlá a pacienta se nepodařilo zachránit.

27 Střelné trauma spodního zobáku u čápa bílého (Ciconia ciconia)
Provizorní fixace spodního zobáku pomocí umělohmotné folie.

28 Střelné poranění spodního zobáku u čápa bílého
Čáp bílý byl referován ze záchranné stanice. Poranění zobáku působilo čápovi problém s příjmem krmiva. Čáp používá svůj zobák jako dlouhou pinzetu, kterou uchopí svou potravu. Pokusili jsme se doplnit chybějící tkáň zobáku umělou pryskyřicí, aplikovanou na intraoseálně zavedené hřeby. Po provedení zákroku byl čáp opět schopen přijímat krmivo. U tohoto druhu jsou obtíže s aplikací protéz zobáku či náhradou jeho tkáně. Je třeba, aby mimo adekvátní hmotnosti náhrady (nesmí být příliš těžká) mu umožnila i provádění péče o peří.

29 Střelné trauma spodního zobáku u čápa bílého II
Detail poranění – výrazná ztráta tkáně spodního zobáku.

30 Trauma horního zobáku u andulky vlnkované
Chovatel anamnesticky uváděl, že se mu podařilo papouška přibouchnout mezi dveře. Přílišné zkrácení horního zobáku může mít negativní dopad na příjem krmiva u papoušků. U těchto pacientů je třeba kontrolovat jejich výživný stav. Pro andulku je horní zobák nezbytný pro louskání drobných semen.

31 Poranění zobáku u dvou mláďat ary horského (Primolius couloni)

32 Poranění zobáku u dvou mláďat ary horského (Primolius couloni)
U obou jedinců došlo k akutní traumatizaci horního zobáku po útoku větší ary ze sousední voliéry. Velká ara útočila z důvodu obhajoby svého teritoria. Vnímala tyto drobné ary jako své potenciální sexuální soky. Případu se dalo zabránit, kdyby mezi voliérami nebylo pouze pletivo, ale též neprůhledná přepážka. Terapie byla obdobná jako u výše uvedeného amazoňana. Mláďata byla hospitalizována v inkubátoru s plastovými stěnami, aby si dále nemohla traumatizovat zobák pokusem o zachycení se o pletivo. V pozdějších fázích terapie byla arům podávaná i vařená semena, která jsou měkčí a ovoce bylo krájeno na jemno. Tento případ skončil úspěšně uzdravením jedinců.

33 Poranění zobáku u dvou mláďat ary horského (Primolius couloni)
Oba papoušci před propuštěním do domácí péče.

34 Vyškubávání vlastního peří
Oškubávání peří by mělo být považováno za syndrom, nikoliv za diagnózu. Důležité je diagnostikovat příčinu škubání, aby terapie byla cílená a účinná. Doporučení před vlastním klinických vyšetřením: majitel by si měl být jist, že papoušek si skutečně škube peří, v případě, že je chován s ostatními ptáky, by měl být oddělen. ke klinickému vyšetření by měl být přivezen papoušek ve své vlastní kleci, pokud je to možné

35 Virová etiologie versus škubač
PBFD Tento kakadu inka má částečně vypadané peří na hlavě, letková pera zůstala zachována. Veškeré peří na hlavě u aratingy je zachované, ocasní a letková pera jsou zřetelně okousaná.

36 Aratinga (Aratinga spp.) škubač – ztráta opeření s výjimkou hlavy
Na křídelních letkách jsou patrné známky okusování – rozstřepené okraje per.

37 Vyškubávání vlastního peří II
Při klinickém vyšetření je papoušek nejprve pozorován z povzdálí, kdy pták je umístěn ve své vlastní kleci a je sledována jeho reakce na prostředí a chování papouška. Během této doby jsou získány informace do standardního anamnestického dotazníku pro škubající se papoušky: Nacionále, zahrnující druh, věk, pohlaví (pokud je známo) a zdroj odkud pták pochází Předchozí onemocnění Aplikoval chovatel nějaké volně dostupné vitaminové preparáty či přípravy podporující přepeření Podávané krmivo, podíl jednotlivých složek krmiva a jejich příjem papouškem Prostředí ve kterém je papoušek chován. Majitel je kuřák? Nepoužívají se v blízkosti osvěžovače vzduchu? Denní režim. Kolik času stráví papoušek v kleci? Může jí opustit? Pokud je aplikováno UV světlo, pak jak dlouho? Kdy začíná noční klid papouška? Kolik času denně stráví chovatel s papouškem? Když je papoušek sám, je puštěno rádio či televize? Je v domácnosti další papoušek? Jestliže je tomu tak, jakého druhu? Je třeba znát detaily o interakci mezi ptáky a jejich anamnézu onemocnění.

38 Vyškubávání vlastního peří III
Další anamnestické dotazy: Je pták denně koupán/sprejován/mlžen? Jestliže ano, co je přidáváno do vody? Je dům centrálně vyhříván? Anamnézu odchovu. Jedná se o papouška odchovaného z ruky či pod rodiči? Jestliže je odchován z ruky, ví chovatel, kdy byl odebrán rodičům? Byl odchován sám nebo spolu se sourozenci? Vztahy s chovatelem. Kdo je jeho nejoblíbenější? Jedná se o muže či ženu? Snaží se papoušek krmit chovatele nebo vykazuje sexuální chování vůči němu? Jak majitel zachází/ hladí papouška? Je jeho oblíbený chovatel často pryč? Došlo k nějakým sporům/změnám v rodině? Změní se chování papouška, když určitý člen rodiny je přítomný nebo chybí? Nedochází ke škubání papouška, pouze když někdo z chovatelů je přítomný nebo chybí? Reprodukční anamnéza. Snášel pták vejce? Kdy? Anamnéza přepeřování. Kdy pták přepeřoval? Jak dlouho? Zastřižení křídel. Byla ptáku zastřižena křídla? Byla mu někdy zastřižena křídla?

39 Vyškubávání vlastního peří IV
Anamnestické dotazy týkající se přímo škubání peří Jedná se o první výskyt škubání/kousání peří? Jestliže nikoliv, kdy k němu došlo předtím? Jak dlouho trvalo? Která pera byla postižena? Přepeřil pták úplně před tím, než se začal znovu škubat? Kdy se pták začal škubat? Jak dlouho se škube? Která pera byla postižena jako první? Byla změněna postižená oblast nebo rozšířena? Jak se pták škube/kouše – „ožužlává“, jemně okusuje nebo se jedná o výrazné agresivní okusování? Kouše si též drápy? Kdy se pták oškubává/okusuje? V přítomnosti chovatele nebo bez jeho přítomnosti? Jestliže je přítomen chovatel, jak na situaci reaguje? Stává se, že pták přeruší nějaké chování a začne se škubat/okusovat?

40 Vyškubávání vlastního peří V
Bezprostřední reakce škubajícího papouška na nové prostředí Zatímco byl pták pozorován během získávání anamnézy, jaký stav byl zjištěn: Vypadá pták dobře? Je načepýřený? Vypadá spokojeně, zdravě? Je tichý/introvertní? Extrovertní? Jak chovatel a papoušek na sebe navzájem reagují? Škube si pták peří nebo kouše? Jestliže ano, je to prohloubení normálního čištění peří nebo ustává papoušek s jinou činností aby se kousal/škubal? Pokud je tomu tak, kousání/škubání může být náhradní aktivitou jestliže pták je vystrašený nebo může indikovat, že papoušek má pruritus.

41 Vyškubávání vlastního peří VI
Doporučené základní klinické vyšetření škubajícího se papouška Klinické vyšetření škubajícího se papouška by mělo být provedeno standardním způsobem, zahrnuje cytologické vyšetření trusu (barvení Gramem, Diff Quick) hematologické vyšetření biochemické vyšetření rentgenologické vyšetření Důvodem je, že i systémové onemocnění může vést ke škubání peří a mělo by být proto vyloučeno.

42 Možné systémové příčiny škubání peří u papoušků
inhalační, kontaktní alergie či alergie na krmivo endoparazitární infekce vnější parazité podráždění kůže vysušení kůže hypothyroidismus bolest reprodukční onemocnění systemické onemocnění – nejčastěji jater aerosakulitida otrava těžkými kovy bakteriální či plísňová folikulitida neoplazie neuropatická gastrická dilatace

43 Systémové onemocnění jako příčina škubání peří u papoušků I
Desetiletý samec ary ararauny se škubal na prsou, reagoval tak na aerosakulitidu patrnou na pravé straně ventrodorzálního RTG snímku (viz šipka) . Klinicky byla zjištěna výrazná leukocytóza.

44 Systémové onemocnění jako příčina škubání peří u papoušků II
Porucha opeření na hrudi a břichu v souvislosti s enteritidou. Primární příčinou enteritidy byla neuropatická gastrická dilatace. Tento stav je často provázen oškubáváním peří. RTG tohoto amazoňana se zřetelnou dilatací žaludku Amazoňan kubánský Amazona leucocephala

45 Ztráta peří u papouška patagonského (Cyanoliseus patagonus)

46 Ztráta peří u papouška patagonského (Cyanoliseus patagonus)
Klinickým vyšetřením - cytologickým vyšetřením trusu - byla u prezentovaného papouška patagonského zjištěna výrazná enteritida. Majitel uváděl, že ztráta opeření na těle je dlouhodobá – trvá déle než půl roku. Byla nasazena antibiotická terapie a doporučena změna krmiva – obsahovalo příliš vysoké procento slunečnice, dále chovatel měl přidávat do pitné vody preparáty obsahující vitamíny a aminokyseliny. Bohužel na kontrolní vyšetření se již nedostavil.

47 Poruchy chování vedoucí k oškubávání peří
papoušek si škube peří s cílem získat si pozornost chovatele separační úzkost obscesivní záchvatovitá porucha chování strach navyklé chování upevněné nevhodnou výchovou papouška škubání vázané na reprodukci - typické pro papoušky odchované uměle, pták považuje za svůj druh člověka. Je důležité zeptat se chovatele, jak reaguje na ptačí sexuální výzvy, či zda-li hlazením či mazlením nestimuluje chovatel ptačí sexuální chování.

48 Příčiny oškubání související se špatnou socializací papouška
špatná socializace - z ruky individuálně (bez ostatních ptáků) odchovaný papoušek, který je úzkostný a bojácný a proto se škube nenaučil si upravovat peří - bylo zjištěno, že péče od peří, se během života učí, pokud byl pták chován vždy samostatně, stará se o své peří nevhodně nadměrné vyčerpání, špatná denní rutina – papoušek je chován v místě, kde nemá dostatečný čas pro svůj odpočinek (např. v obývacím pokoji). Je třeba uvažovat, že většina papoušků má v zemích svého původu většinou 12 hodinový světelný den iatrogenní - nevhodně provedené zastřižení křídel, které stimuluje jeho kousání

49 Ara arakanga (Ara macao) – škubač
V tomto případě se jednalo o mladého špatně socializovaného ptáka, který byl odchován jako jediný pták z ruky.

50 Použití límce v terapii škubání vlastního peří
Doplňující terapie u škubání peří je aplikace límců – vlevo komerčně prodávaný, vpravo připravený na míru u téhož pacienta.

51 Použití límce v terapii škubání vlastního peří
Negativa která je třeba uvážit před aplikací límce: nemusí zabránit vzniku škubání u ptáka, naopak jej může podpořit tím, že si pták škube peří, na které dosáhne může vést k poškození papouška může zvýšit stres v případě, že příčinou škubání je pruritus je jeho použití nepřiměřené, bez odstranění příčiny pruritu či medikamentózního tlumení zábrana možnosti pečovat si o peří může vést k dermatologickému onemocnění. límec je podpůrný nástroj ke změně chování papouška nikoliv terapie sama o sobě. Jednoznačnou indikací k aplikaci límce jsou stavy, kdy se pták sám výrazně poškozuje a není jiných prostředků, jak tomuto stavu zabránit.

52 Vyšetření jednotlivých per
Dalším krokem diagnostického postupu je kontrola jednotlivých per. K usnadnění diagnostiky je možné použít zvětšovací sklo či lupu. Všímáme si především, zda- li vyšetřované peří nevykazuje nějaké abnormality. Nemá peří abnormální barvu? Jestliže se pták kouše, jaké peří je poškozené? Jak moc? Je postiženo též peří hlavy? Mimo škubaní vlastního peří je možné ještě, že si pták poškozuje peří hlavy třením o klec či škrábáním drápy. V případě postižení letek křídel je třeba zjistit, zda-li nebylo v  minulosti kráceno peří na křídlech? Není klinicky patrná nějaká deformita křídla? Jsou krvavá pera přítomná v postižené oblasti? Nebo peří vypadá normálně? Jsou péřové folikuly normální? U dlouhodobých škubačů, péřové folikuly jsou často úplně inaktivní či atrofované nebo dokonce mohou chybět. U těchto ptáků je nepravděpodobné, že se obnoví růst peří.

53 Stresové linie v praporu peří
Průhledné linie přes prapor peří jsou často popisovány jako stresové linie. Tyto abnormality představují segmentální dysplazii, která se vyskytla v období vývoje háčků a představuje krátkou dobu dysfunkce epidermálního límce. Tyto linie mohou být vyvolány aplikací exogenních kortikoidů, což naznačuje, že jsou skutečně stresové. Fixace, nemoc, krátké období deprivace krmiva nebo expozice extrémnímu prostředí může vyvolat vznik těchto lézí.

54 Detail oškubaného peří u ary zelenokřídlé
Peří má vykousaný prapor, jinak je celistvé – známky škubání.

55 Krvavá pera U mladého rostoucího pera se škárová papila vysouvá velmi hluboko do brku a dodává mu červenou až tmavomodrou barvu. Lidově se takovému rostoucímu peru říká pisk. Dojde-li k poranění ochranné keratinové pochvy, objeví se silné krvácení. Pro zastavení této hemoragie je nejlepší odstranit vyvíjející se pero. Je třeba izolovat bázi konkrétního krvavého pera, pevně jí zachytit a jemných tlakem vytáhnout peří z folikulu.

56 Krvavá pera u korely chocholaté
(Nymphicus holandicus) U této korely byla krvavá pera v jejím ocase, ale také letková pera byla velmi fragilní a po narušení silně krvácela. Na středovém obrázku jsou vytažená pera z uvedeného jedince.

57 Péřové cysty – mládě ary zelenokřídlé
Péřová cysta, zřetelně je patrný oblouk tvořený rostoucím perem.

58 Péřové cysty – mládě ary zelenokřídlé
V tomto případě došlo k vytvoření péřových cyst na letkách u mladé čtyř měsíční ary zelenokřídlé (Ara chloroptera) po pokousání od rodičů v době odchovu na hnízdě. Mládě vykazovalo značnou nervozitu při klinické prezentaci. Péřové folikuly byly pokousáním uzavřeny a dlouhá letková pera rostla pouze v nich. Jedinou terapeutickou možností je otevření péřových folikulů chirurgicky a vynětí poškozených per. Poškozené péřové folikuly již však nebudou dále schopny své funkce, tj. růstu nového peří.

59 Péřové cysty – mládě ary zelenokřídlé
Otevírání péřových cyst u ary.

60 Péřové cysty – mládě ary zelenokřídlé
Vyňatá poškozená pera.

61 Možnosti úpravy poškozeného peří
U dravců v případě poškození důležitých per (letky, rýdovací pera) existuje možnost jejich úpravy vlepením podobných per, aby byl umožněn jejich let a lovecké využití.

62 Perzistence péřových pochev
Tento stav může mít dvě hlavní příčiny: Infekce PBFD. Papoušek si neumí odstranit péřové pochvy na vyvíjejícím se peří.

63 Peří u žaka postiženého PBFD
Na všech třech obrázcích je patrné zaškrcení brku, které je způsobeno virovým zánětem péřového folikulu. To vede také k tomu, že peří samovolně vypadává.

64 Peří u žaka postiženého PBFD
V případě infekce papouščím cirkovirem může dojít k poruše vývoje peří. Na předchozím snímku je třeba si všimnout zaškrcení brku, které je způsobeno virovým zánětem péřového folikulu. Toto peří samovolně vypadlo v průběhu provádění klinického vyšetření jedince.

65 Onemocnění zobáku a peří u papoušků
Psittacine beak and feather disease – PBFD Stav je vyvolán infekcí papouščím cirkovirem. Ke ztrátě peří u papoušků s PBFD dochází v různém rozsahu - od mírné po těžkou – v závislosti na stádiu vývoje peří, ve kterém infekce začala. U starších ptáků má onemocnění většinou chronický charakter. Dochází k symetrické dystrofii peří s jeho ztrátou, která je nevratná. Tento proces se postupně rozšiřuje po celém těle. V důsledku poškození lymfatických orgánů dochází k těžké imunosupresi, která umožňuje nástup letálních sekundárních infekcí. Peří přestává růst krátce potom, co vystoupí z péřových folikulů. Počet poškozených dystrofických per vzrůstá s každým dalším přepeřením. U postižených per dochází k retenci péřových pochev a mohou být patrné hemoragie v pulpální dutině. Proximální osten může být zlomen. Dále lze pozorovat krátké peří kyjovitého tvaru nebo deformované zkadeřené peří. V praporu postižených per mohou být patrné stresové linie. Při bázi brku pozorujeme prstencovité zaškrcení.

66 PBFD u papouška chocholatého (Eunymphicus cornutus)
Papoušek je bez chocholky, která je pro tento druh typická a rýdovacích per.

67 Kožní forma PBFD u papoušků kakadu (Cacatua spp.)
Kakadu inka Kakadu inka Kakadu žlutočečelatý

68 Poškození zobáku u kakadu inky při PBFD
Poškození zobáku způsobené papouščí cirkovirou infekcí (PBFD). Kakadu inka s PBFD. .

69 Polyomavirová infekce u andulek vlnkovaných
Infekce aviárním polyomavirem (APV) bývá též popisována jak nemoc výletků papoušků vlnkovaných (budgerigar fledgling disease – BFD). Klinicky je od PBFD neodlišitelná. Vhodné je provést diagnostiku obou viróz, protože je možná též smíšená infekce.

70 Změna barvy peří I U tohoto žaka došlo k výskytu atypicky zbarvených obrysových per. Normální opeření u žaků je šedé, v okolí očí bílé a pera v ocase by měla mít červenou barvu. Tento papoušek má červeně zbarvená obrysová pera. Po provedení PCR diagnostiky byla potvrzena infekce papouščím cirkovirem (PBFD).

71 Změna barvy opeření II U tohoto papouška senegalského došlo ke změně barvy peří ze zelené (nutričně náročnější) na žlutou. Příčinou je většinou neadekvátní výživa. V tomto případě byl stav komplikován i výrazným poraněním kýlu prsní kosti.

72 Porucha celkového opeření
Kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea) Samec, věk 9 let 3 měsíce trvající porucha opeření, občasná apatie Vyšetření na PBFD bylo negativní Zvýšená hladina amylázy. Opeření je změněné z důvodu systémového onemocnění probíhající v době přepeření. Zdravé peří může narůst papouškovi až při dalším přepeření.

73 Otrava fenbendazolem Negativní vliv na tvorbu peří má i podávání léčiv v dobře přepeřování či jeho růstu. U tohoto mladého holuba došlo k několikanásobnému předávkování fenbendazolem v době tvorby jeho prvního peří. Klinicky byla patrná defektní tvorba praporu per.

74 Změna barvy peří po podávání léků
Papoušek šedý – žako byl prezentován kvůli lézím na pánevních končetinách. U tohoto ptáka došlo k výraznému ztmavnutí veškerého opeření po několikatýdenní aplikaci kortikoidů, nevhodně podávaných předchozím veterinárním lékařem.

75 Xantom u alexandra malého (Psittacula krameri)
Kožní xantomatóza je unikátní stav u ptáků, kdy dochází k nadměrné akumulaci tuků v kůži. Xantom není skutečná neoplazie, ale zánětlivá zduřenina vedoucí k akumulaci makrofágů naplněných lipidy, gigantických buněk, volného cholesterolu a různého stupně fibrózy. Je třeba kontrolovat obsah tuku v dietě nebo toxických v tuku rozpustných substancí. Restrikce olejových semen v dietě je vhodná. Možné je i chirurgické řešení.

76 Chronická ulcerativní dermatitida u žaka
Léze je typicky lokalizovaná na propatagiu pod křídlem. Je velmi pruritózní. Na lézi se podílí i lokální bakteriální infekce. Terapie mimo antibiotik a analgetik zahrnuje též použití límce, neboť často si papoušci rozruší již zhojenou lézi zobákem.

77 Autorský kolektiv Taras Ladislav, MVDr., Ph.D.
Tukač Viktor, MVDr., CSc. Vondráčková Martina, MVDr.

78 Použitá literatura ALTMAN, R.B., CLUBB, S.L., DORRESTEIN, G.M., QUESENBERRY, K. (1997):Avian Medicine and Surgery. W.B. Saunders Co., Philadelphia. 1070 s. HARRISON, G.J., LIGHTFOOT, T. (2006) Clinical avian medicine (2 volume set), Spix Publishing, Inc., Palm Beach, Florida, 1008 s. CHITTY, J. (2003) Feather plucking in psittacine birds 1. Presentation and clinical investigation, In Practice 25(8): CHITTY, J. (2003) Feather plucking in psittacine birds 2. Social, enviromental and behavioural consideration, In Practice 25(9): RITCHIE B.W., HARRISON, G.J., HARRISON, L.R., (1994) Avian medicine: principles and application, Wingers Publishing, Inc., Florida, 1384 s. VESELOVSKÝ, Z. (2001) Obecná ornitologie. Akademia, Praha, 357 s.

79 79