Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Onemocnění ptačího integumentu

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Onemocnění ptačího integumentu"— Transkript prezentace:

1 Onemocnění ptačího integumentu
1

2 Anatomie kůže ptáků Kůže ptáků (cutis) je na rozdíl od kůže plazů a savců velmi tenká. Na běhácích a křídlech kůže pevně přirůstá ke kostem a pojivové tkáni, na ostatních částech těla je její připojení volnější. Kůže má několik vrstev je složena z pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkoží (subcutis). Ptačí kůže neobsahuje potní žlázy. Ptačí kůže má určité okrsky, ve kterých přirozeně kůže roste – pernice (pterylae) Mezi pernicemi jsou neopeřené části – nažiny (apterylae). Jejich vzájemný rozsah je u jednotlivých ptáků různý.

3 Význam peří Jedním z typických znaků ptáků je jejich peří. Jedná se o nejlehčí tělní pokryv, ale jeho struktura je velmi složitá. Peří zajišťuje : termoregulační funkci aerodynamickou podporu letu svým zbarvení výrazně ovlivňuje páření a výběr partnerů jako ochranné zbarvení chrání ptáky v jejich přirozeném prostředí. Ptačí pero je produktem kůže. Vyrůstá z péřového folikulu v kůži v období přepeřování.

4 Vlastnosti peří Peří u amazónka tmavého (Pionus fuscus), které je nepropustné pro vodu.

5 Specializované struktury peří
Tzv. hřebínek na náběžné straně křídla u sov – kalous ušatý (Asio otus) umožňující tichý let.

6 Ptačí obrysové pero prapor (vexillum) osten (rhachis) brk (calamus)

7 Typy ptačího peří Hlavní typem per jsou obrysová neboli konturová pera (pennae), která určují tvar těla ptáků a jeho typické zbarvení. Obrysová pera se mezi sebou liší mimo umístění na těle také velikostí. Největší pera jsou letky křídel a rýdovací pera ocasu. Druhým nejčastějším typem per jsou pera prachová (plumae), jejich osten je velmi krátký nebo může chybět úplně. Větve praporu těchto per nejsou navzájem spojeny. Vytváří velmi hustou a měkkou vrstvu pod obrysovými pery, která má termoregulační funkci. Další typy prachových per: poloprach (semiplumae) prach drobivý (pulviplumae) pera vlasová (filoplumae) pera štětečkovitá (pennae penicilliformes)

8 Topografie ptačího křídla - specializovaná pera
letky křídélka malé krovky velké předloketní krovky ruční letky velké ruční krovky střední krovky předloketní letky

9 Výměna peří v průběhu života
Mláďata nekrmivých druhů ptáků a řady krmivých se líhnou s vyvinutým prachovým peřím (neoptile) nebo též pápěří. Krátce po vylíhnutí dochází v průběhu prvního přepeření k jeho výměně za peří dospělých (teleoptile) a pták je potom na tzv. druhém peří. To se liší od peří dospělých ptáků zejména svou délkou, velikostí a u některých druhů velmi výrazně i barvou. Proces přepeření u dospělých ptáků nastává v cyklických obdobích, které u většiny ptáků trvá jeden rok. Jsou však i druhy které mohou přepeřovat i několikrát během roku (např. svatební šat u jespáků).

10 Dvoutýdenní mládě amazoňana vínorudého (Amazona vinacea)
U mláděte je patrný počátek výměny peří. Dochází k růstu peří na letkách. Zatím v podobě „špendlíkovitého“ peří.

11 Třítýdenní mládě sokola stěhovavého (Falco peregrinus)
U tohoto mláděte je již patrná tvorba praporu na perech letek. Všechna letková pera jsou ještě v péřových pochvách.Ty chrání rostoucí peří, dokud nebude dostatečně zralé před mechanickým poškozením.

12 Mládě kakadua šalamounského (Cacatua ducorpsii) – věk 2 měsíce
Tělo kakadua je již v tomto věku plně pokryto obrysovým peřím. Komicky působí dosud nedorostlá pera tvořící chocholku na hlavě. V diferenciální diagnostice poruch opeření je třeba uvažovat, zda-li je peří fyziologicky obměňováno adekvátně věku ptáka.

13 Zobák tukana obrovského
Zobák (rostrum) Derivátem kůže je i zobák. Je tvořen horní (maxila) a dolní (mandibula) čelistí a jejich rohovitým pokryvem (rhamphotheca). Ptákům nahrazuje chrup i pysky, proto je tvořen velmi tvrdou rohovinou. Mezi jednotlivými druhy se liší tvarem v závislosti na způsobu příjmu krmiva a jeho adaptaci. Pod rohovinou zobáku je okostice (periost) nasedající na vlastní kosti. Zobák ary zelenokřídlé (Ara chloroptera) Zobák loskutáka posvátného Zobák tukana obrovského

14 Ozobí u andulek vlnkovaných (Melopsittacus undulatus)
Pomocí barvy ozobí můžeme určovat pohlaví u andulek. Sameček jej má výrazně modré, u samiček je hnědé. sameček samička

15 Onemocnění zobáku Rozdělení onemocnění zobáku dle etiologie:
vývojové deformace - především u mláďat parazitární onemocnění - Knemidocoptes spp. přerůstání zobáku z důvodu nedostatečné abraze a nesprávného růstu traumata zobáku - většinou od druhých ptáků

16 Pravostranná deviace horního zobáku u mláděte papouška senegalského (Poicephalus senegalus)
Pravděpodobnou příčinou deviace zobáku u tohoto z ruky krmeného mláděte je jednostranné krmení v průběhu odchovu.

17 Výrazně přerostlý spodní zobák u papouška senegalského (Poicephalus senegalus)
Na obrázku je vidět nejen výrazně přerostlý konec spodního zobáku (viz šipka), ale též že špička horního zobáku přechází na pravou stranu a tak brání další okluzi.

18 Šavlovitě přerostlý zobák u alexandra (Psittacula spp.)
Pravděpodobnou příčinou šavlovitého přerůstání obou zobáků u tohoto alexandra je vývojová porucha zobáku.

19 Knemidokoptóza u andulky vlnkované
Tentýž pták týden po zahájení terapie. Kráterovitý vzhled lézí v koutcích zobáku způsobených Knemidokoptes pilae.

20 Knemidokoptóza Onemocnění je vyvolané infekcí Knemidocoptes pilae.
U papoušků je lokalizované na horním zobáku, ozobí, koutcích zobáku a zprostředkovaně na pánevních končetinách v důsledku výrazného pruritu lézí a jejich škrábání. Tvorba lézí trvá delší dobu - až měsíce. Často je v počátku chovateli u nového papouška přehlédnuta. Terapie spočívá v lokální aplikaci avermektinů, kdy se léze potírá avermektiny ředěnými 1:10 v propylenglykolu. Frekvence této terapie je jeden týden. Jsou nutná minimálně dvě až tři ošetření.

21 Nepravidelný růst zobáku
Nepravidelný růst a přerůstání zobáku je ovlivněn anatomickým uspořádáním zobáku u daného jedince. Při špatné inkubaci může dojít k morfologickým změnám horního nebo spodního zobáku a okluze není poté dostatečná. Zobák papoušků je uzpůsoben k drcení ořechů a tvrdých plodů. Pokud nedochází k dostatečné abrazi zobáku, může přerůstat. Negativní vliv na přerůstání zobáku mají též hepatopatie, kdy nově vytvořená rohovina zobáku velmi rychle odrůstá a není tvořena kvalitním keratinem. Terapie spočívá ve zkrácení přerostlé rohoviny a úpravě vyvolávajících příčin, pokud je to možné.

22 Přerůstání rohoviny horního zobáku
Extrémně přerostlý horní zobák u amazoňana kubánského (Amazona leucocephala) Tatáž změna u samce eklektuse různobarvého (Eclectus roratus)

23 Příčinou přerůstání horního zobáku u této andulky byla hepatopatie.
Přerůstání zobáku u andulky vlnkované Příčinou přerůstání horního zobáku u této andulky byla hepatopatie. Klinicky byl u samce andulky nalezen lipom. V dietě byl nadbytek tuků – byla zkrmována černá slunečnice. Terapie mimo krácení horního zobáku spočívá v úpravě diety a aplikaci ochranné léčby jater. Specifická terapie v tomto případě je možná podáváním L-karnitinu.

24 Traumata zobáku K traumatům zobáku dochází většinou při agresivním kontaktu dvou jedinců. Příčinou bývá neadekvátně provedené spárování ptáků, kdy ptáci jsou k sobě dáni příliš brzy či bez dostatečné kontroly chovatele. Traumata zobáku dále mohou být způsobeny nevhodným technickým stavem voliéry či klece. Nebezpečné jsou i některé hračky pro papoušky. V neposlední řadě trauma zobáku může způsobit i člověk.

25 Ukousnutý spodní zobák u amazoňana –
důsledek nevhodného sestavení páru

26 Ukousnutí spodního zobáku u samice amazoňana
Chovatel nakoupil samici amazoňana a bez předchozího kontaktu obou jedinců je spároval. Nekontroloval je a druhý den zjistil, že samec samici ukousnul spodní zobák. Terapie spočívala v aplikaci nesteroidních antiflogistik s účelem potlačit bolestivost stavu a snížit zánět. Dále byla podávána baktericidní antibiotika ve snaze zabránit sekudární bakteriální infekci, fluidní terapie z důvodu výrazné ztráty krve a umělé krmení prostřednictvím sondy do volete. Bohužel poranění byla příliš rozsáhlá a pacienta se nepodařilo zachránit.

27 Střelné trauma spodního zobáku u čápa bílého (Ciconia ciconia)
Provizorní fixace spodního zobáku pomocí umělohmotné folie.

28 Střelné poranění spodního zobáku u čápa bílého
Čáp bílý byl referován ze záchranné stanice. Poranění zobáku působilo čápovi problém s příjmem krmiva. Čáp používá svůj zobák jako dlouhou pinzetu, kterou uchopí svou potravu. Pokusili jsme se doplnit chybějící tkáň zobáku umělou pryskyřicí, aplikovanou na intraoseálně zavedené hřeby. Po provedení zákroku byl čáp opět schopen přijímat krmivo. U tohoto druhu jsou obtíže s aplikací protéz zobáku či náhradou jeho tkáně. Je třeba, aby mimo adekvátní hmotnosti náhrady (nesmí být příliš těžká) mu umožnila i provádění péče o peří.