Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Změny klimatu vliv člověka 3.část RNDr.M. Starostová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Změny klimatu vliv člověka 3.část RNDr.M. Starostová."— Transkript prezentace:

1 Změny klimatu vliv člověka 3.část RNDr.M. Starostová

2 Obsah: Změny klimatu, rizika a dopady Emisní situace, snižování emisí Možná řešení

3 Příčiny změn (IPCC AR4) „Značná část nárůstu průměrných globálních teplot je velmi pravděpodobně (> 90 %) spojena se zvýšenou produkcí skleníkových plynů antropogenního původu.“ Z upřesněné spolehlivosti výroku nelze 1. dovozovat kvantitativní stanovení podílu člověka na globálním oteplování a následně na klimatické změně 2. zpochybňovat existenci vlivu člověka na globální klima

4 Odhad budoucího vývoje  matematické modely  fyzikální systém (atmosféra, oceán, zemský povrch, biosféra)  chemické vazby  biologické změny  zpětné vazby  vývojové emisní scénáře  sociální a demografické podmínky  ekonomika  surovinové zásoby  energetické zdroje  technologie  globalizace

5

6 Vývojové emisní scénáře (1) postupující globalizace, rychlý rozvoj informačních technologií, služeb, zavádění nových technologií B1 důraz na udržitelný rozvoj, podpora regionálních ekonomik, různorodost technologických změn B2 heterogenní svět, silný populační nárůst, přetrvávající regionální ekonomické rozdíly A2 vyvážené využívání všech zdrojů energieA1B bez fosilních palivA1T intenzivní využívání fosilních palivA1FI rychlý růst ekonomiky a vývoj nových technologiíA1

7 Odhad budoucího vývoje (1)  emisní scénáře SRES  do r nezávisí na volbě scénáře  příští dvě desetiletí  T  0,2 o C / 10 let  stabilizace koncentrací (2000)  T  0,1 o C / 10 let  nárůst teploty  vyšší než dosud, větší prostorové rozdíly  vyšší oteplení nad pevninou a ve vyšších z.š. N polokoule  nižší oteplení nad jižními oceány a N Atlantikem  nárůsty hladin 0,26 – 0,592,4 – 6,44,0A1FI 0,23 – 0,512,0 – 5,43,4A2 0,21 – 0,481,7 – 4,42,8A1B 0,20 – 0,431,4 – 3,82,4B2 0,20 – 0,451,4 – 3,82,4A1T 0,18 – 0,381,1 – 2,91,8B1 není k dispozici0,3 – 0,90,6stabilizace (2000) modelový rozsahrozsahnejlepší odhad zvýšení hladiny moří (m) nárůst teploty (ºC) scénář konec 21. století

8 Odhad budoucího vývoje (2)

9 Odhad budoucího vývoje (3)  snižování výšky i rozsahu sněhové pokrývky  tání permafrostu  ubývání pevninských, arktických a částečně i antarktických ledovců  extrémně vysoké teploty  silné a přívalové srážky  pokles výskytu tropických cyklón (vyšší intensita)  změny srážkového režimu (vyšší zeměpisné šířky nárůst, subtropické oblasti nad pevninami pokles)

10 Výhled dopadů a rizik  všechny kontinenty a většina oceánů  postižené sektory  nehomogenní rozložení dopadů a rizik  změna klimatu = problém globální  dopady, zranitelnost = problém regionální / lokální  vazba na sociální a ekonomické podmínky vodní hospodářství zemědělství lesnictví lidské zdraví energetika turistika

11 změna teploty

12 zima léto

13

14 Evropa  tání horských ledovců (- 1,3 % / rok)  2035   50 %, 2050   75 %, 2100   100 %  delší vegetační období – problém vláhy  posun živočišných i rostlinných druhů  zdravotní rizika (teplotní vlny)  záplavy, povodně (i časně jarní)  pobřežní vlny, erose půdy (Atlantik)  turistika (zimní, letní)  pokles lesní produktivity  změny srážkového režimu (léto – silné, intenzivní srážky)  dopady na energetiku (vodní, chlazení, posun špiček)  klíčový prvek = VODA

15 Dopady změny klimatu  negativní (i positivní) environmentální a socio-ekonomické změny  čím větší budou změny a jejich rychlost, tím více negativní důsledky lze očekávat Dopady na vodní hospodářství zemědělství a lesnictví lidské zdraví biodiversitu a produktivitu ekologických systémů energetiku turistiku malé ostrovní státy, příbřežní zóny ekonomickou a ekologickou migraci obyvatelstva trhy …………

16 Klíčová rizika v Evropě

17 Voda (dnes)

18 Změny odtoků v 21. století Scénář A1B = velmi rychlý ekonomický nárůst v celém světě, vysoký populační nárůst, rovnoměrný energetický mix

19 Změny odtoků v 21. století Scénář A1B = velmi rychlý ekonomický nárůst v celém světě, vysoký populační nárůst, rovnoměrný energetický mix

20 Pozorované změny v ČR  nárůst ročních průměrů T max, T min a T prům ; trendy statisticky významné  nárůst sezónních průměrů T max a T prům (ne podzim)  nárůst zimních a jarních T min nad 700 m n.m.  teplejší než ; jednoznačně nejteplejší období; pokračuje i po r.2000  trvání denních T prům ≥ 0 °C delší o 11 dní, ≥ 5°C o 4 dny, ≥ 10°C o 5 dní, ≥ 15 °C o 15 dní  jaro + léto = zvýšení denní amplitudy  podzim + zima = pokles denní amplitudy  srážky = mírný pokles konec jara+léto, nárůst v zimě  zvýšená extremalita počasí

21 Modelové scénáře (r. 2050)  zvýšení T prům o 0,9 až 3,0 °C  zvyšování T max  počet dní s extrémními teplotami  častější střídání extrémně teplých, resp. chladných období zejména v létě  pokles ročních úhrnů srážek o 0,2 až 0,6 %/rok  posun k nižším srážkovým úhrnům na jaře a v létě, k vyšším v zimě  častější výskyt extrémních povětrnostních jevů

22 Dopady ve vodním hospodářství  pokles průměrných průtoků o %  redukce zásoby vody ze sněhu  zvýšení územního výparu  klesání odtoků od jara do podzimu  nebezpečí eutrofizace vodních toků  variabilita rozložení srážek a extremalita počasí  nárůst rizik povodní a záplav  nárůst rizik období sucha

23

24

25

26

27

28

29

30 Dopady v zemědělství  prodloužení bezmrazového období o 20 – 30 dnů  posunutí počátku vegetačního období na začátek března a konce do závěru října  dřívější vzcházení rostlin a nástupy dalších fenofází  uspíšení období zrání a sklizně o > 10 – 14 dnů  pěstování teplomilných kultur  nebezpečí teplotního stresu  ohrožení suchem (stř. a j.Morava, stř. a sz. Čechy, dolní a stř. Polabí a Povltaví)  snížení výnosů v nejproduktivnějších oblastech  šíření a plošné působení zemědělských škůdců a virových a houbovitých chorob

31 Dopady v lesnictví  převážně pozitivní dopad zvýšené koncentrace CO 2 na růstovou aktivitu lesních porostů  zhoršení vodní bilance  letní přísušky  extrémní jevy počasí jako predispoziční stresor  posun lesních vegetačních stupňů  posun přirozené hranice lesa  přirozené změny druhové skladby  narušení fyziologických procesů vaskulárními mykózami  výskyt podkorního a listožravého hmyzu

32 Globální emise  »  70%  »  24%  2004: AXI   20% populace   46% emisí

33 Regionální emise  5 % světové populace (N-Amerika)  19 % emisí  30 % světové populace (S-Asie)  13 % emisí  AXI produkují 57 % světového HDP  emisní intensita  AXI 0,68 kg CO 2 /HDP  non-AXI 1,06 CO 2 /HDP

34 Spotřeba PEZ  :   1,4 % / rok  rychlý nárůst v non-AXI státech  pokračuje trend spotřeby fosilních paliv z posledních tří desetiletí (1970 = 86%, 2004 = 81%)  velké hydro a geotermální zdroje stagnují  nárůst větrné a solární energetiky (z nízké úrovně)

35 35 Potenciál snížení emisí PEZ (2030)  celkové emise  48,5 Gt  potenciál úspor  7,4 Gt   15 % AXI non-AXI AXI

36 Jak problém řešit ? klimatická změna a proměnlivost klimatu dopady na společnost řešení problémů adaptace snižování emisí

37 Kjótský protokol  formulace a přijetí - prosinec 1997  průmyslové státy - kvantitativní redukční cíle  rozvojové státy - žádné redukční cíle  redukce emisí CO 2, CH 4, N 2 O, PFC, HFC, SF 6 (ve formě agregovaných emisí CO 2 ) do o nejméně 5,2 % vůči stavu v roce 1990  snižování emisí na národní úrovni (deklarovaná priorita)  další mechanismy  „bublinový“ přístup (EU)  projekty společné implementace JI (mezi průmyslovými státy)  projekty mechanismu čistého rozvoje CDM (průmyslové – rozvojové státy)  emisní obchodování dle čl.17 (průmyslové státy)  vstup v platnost  „neúčast“ USA a Austrálie, změna postoje Kanady

38 Příprava IPCC AR IPCC WG I (věda) WG II (dopady) WG III (emise) Paříž únor Brusel duben Bangkok květen SYR (syntéza) Valencia listopad  rozhodnutí o přípravě (Londýn)  struktura obsahu a kapitol – 2003 (Marrákeš, Potsdam)  vlastní příprava –  tři připomínková kola  každý díl = tři části: SPM, TS, zpráva

39 Vývoj světových emisí + 27 %Kanada + 7 %Japonsko + 16 %USA + 25 %Austrálie -55 %Ukrajina - 32 %Rusko - 1 %EU %EU %ČR trend nárůstu světových emisí 1,3 % / rok Emise rozvojových států 1990 – 30 % 2000 – 40 % 2010 – 50 % 2025 – 75 % SVĚT ASIE 2004 vs. 1990

40

41 Plnění Kjótského protokolu v EU EU-15 EU-10

42 Trendy emisí

43 Podíl emisí ČR EU-10 83,5% ČR 16,5% ČR 2,9% EU-25 97,1% podíl na celosvětových emisích 0,2 – 0,4 %

44 Trend emisí ČR

45 Podíly plynů a sektorů

46 Emise 1990 – 2004 a projekce do r (ČR) Kyoto target Národní program – usnesení vlády 187/04 a)snížit měrné emise CO2/obyv. do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000 = snížit celkové agregované emise CO2 do roku 2020 o 25 % v porovnání s rokem 2000 b)pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030 c)zvýšit podíl OZE na spotřebě PEZ na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku 2030 Cíle umožní splnit pouze varianta s dodatečnými opatřeními !!!

47 Adaptační opatření (1)  předjímající (před vznikem rizika)  reaktivní (po zjištění rizika) (IPCC TAR, 2001) soubor možných přizpůsobení přírodního nebo antropogenního systému skutečné nebo předpokládané změně klimatu a jejím dopadům  autonomní (přirozené adaptace)  plánovaná (výsledek politického uvažování) soukromá sféra veřejnost, státní správa

48 Adaptační opatření (2) Důvody k zahájení adaptačních opatření  klimatická změna je realita  budoucí změny mohou být rychlejší než ukazují současné projekce  předjímající opatření bývají efektivnější než opatření reaktivní typu „last-minute“  téměř okamžité výsledky Adaptační kapacita = potenciál nebo schopnost systému, regiónu, nebo společnosti se přizpůsobit existující či předjímané změně (geografická a socio-ekonomická proměnná)

49 Adaptace ve vodním hospodářství  zvýšení retenční vlastnosti krajiny  revitalizace systémů  zamezování znehodnocení vody kontaminacemi  zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách (rizikové a neurčité situace)  zajištění bezpečnosti proti přelití  zkvalitnění rozhodovacího procesu,  změny ovladatelného retenčního prostoru  zvýšení flexibility a efektivnosti vodohospodářských soustav  zajišťování bezpečného průchodu povodní

50 Adaptace v zemědělství  změna druhů zemědělských plodin  používání nových agrotechnických postupů  snižování ztrát půdní vláhy  zajištění reprodukce půdní úrodnosti  zvýšení stability půd, erozní ohrožení  zlepšení využití závlah (rozšíření) pro produkci speciálních plodin  eliminace zvýšeného tlaku infekčních chorob, působení plísní a hmyzu a plevelů

51 Adaptace v lesnictví  lokální predikce možného ohrožení  dlouhodobé plánování a respektování specifik lesních oblastí  zvyšování adaptačního potenciálu lesů  druhová, genová a věková diverzifikace porostů  náhrada jednodruhových porostů směsí dřevin  eliminace rizika gradací hmyzích škůdců, vaskulárních mykóz a kořenových hnilob

52 Současná politika EU (1)  Vedoucí úloha EU v mezinárodním jednání  post-2012 období (jednání )  Zajistit, aby nárůst globální teploty nepřevýšil 2 o C (od preindustriální doby)  Integrovaná energetická a klimatická politika  Energetická politika musí zajistit  bezpečnost dodávek energie  konkurenceschopnost ekonomiky  environmentální udržitelnost  Úkol pro všechny vyspělé státy = snížit emise o 30% ( ), 60-80% ( )  EU chce 30%, pokud ostatní ne, tak sami 20% („vzor“)  Snaha naklonit si rozvojové státy

53 Současná politika EU (2)  Diferencovaný přístup členských států  národní okolnosti, BY KP, spravedlnost, transparentnost  zahájení technických analýz ihned  Páteřní úloha EU ETS z dlouhodobého pohledu  Energetická politika  Energetický akční plán (EPE) pro  zvýšení energetické účinnosti o 20 %  závazný celkový cíl 20% energie z OZE  závazný minimální cíl 10% biopaliv  respektování národního výběru energetického mixu  náznak otevření jádra

54 Závěry  Klimatická změna je realitou 21.století  Obtížné rozlišení přirozených a antropogenních příčin  Vliv člověka nelze podceňovat (ani přeceňovat)  Antropogenní interference s klimatickým systémem je regionálně nehomogenní (poloha, dopady, adaptační kapacita)  Integrovaná „klimatická politika“ = vyváženost přístupů snižování emisí a adaptací

55 Děkuji za pozornost Nashledanou


Stáhnout ppt "Změny klimatu vliv člověka 3.část RNDr.M. Starostová."

Podobné prezentace


Reklamy Google