Psychofyziologie stresu a jeho prevence

Prezentace na téma: "Psychofyziologie stresu a jeho prevence"— Transkript prezentace:

1 Psychofyziologie stresu a jeho prevence
Bartůňková S. katedra fyziologie a biochemie UK FTVS Praha

2 nehody zemětřesení tsunami

3 věznění terorismus války exodus

4 Různé pohledy na stres:
fyziolog Stres je soubor reakcí na vnější a vnitřní změny vedoucí k narušení normálního chodu organismu. Reakce na stav skutečného nebo domnělého ohrožení integrity. molekulární biolog Stres (oxidační) je působení volných kyslíkových radikálů na buněčnou membránu a jádro. Vede k narušení integrity organismu, k rychlejšímu stárnutí a riziku předčasné smrti. psycholog Stres je stav, ve kterém organismus reaguje úzkostí, napětím a dalšími obrannými mechanismy. - fyzik Stres je mechanické působení sil vyvolávající deformaci.

5 Obecně stres vede k narušení integrity (celistvosti) domnělé či skutečné
Současné pohledy na stres vychází ze dvou základních koncepcí: fyziologické, nespecifické (založené na obecných poznatcích) psychologické, specifické (vycházejících ze specifik každého jednotlivce) René Descartes (od 17.stol.) – dualismus duše a těla

6 1. Fyziologické pojetí stresu:
koncepce nespecifická se opírá o teorie: obecného adaptačního syndromu (Seley) teorie homeostázy (Cannon) teorie podmíněných reflexů (Pavlov), teorie učení a paměti (ukládání do složité neurokognitivní síťě) kortikoviscerální teorie (Bykov) -vysvětlení vzniku psychosomatických chorob - teorie emocí jako funkce limbického systému - klinické zkušenosti s psychofarmaky (působení léků na neurotransmitery)

7 2. Psychologické pojetí:
koncepce specifická, psychoanalytická vychází z teorií:  - hlubinné psychologie, vývoje pudových sil - vysvětlení mnohých poruch psychiky – Jung, Freud - vědomých a nevědomých konfliktů (různé životní události) - specifických postojů vůči konfliktům (různá tolerance proti stresorům) - specifických změn emocí (typické pro individuum) - teorie osobnostních profilů, typů (např. Rosenman: kardiovaskulární typy A,B, ale i karcinogenní typ C či depresivní typ D) Eysenck: typ labilní:stabilní, extravertní:introvertní) Hippokrates (sanquinik, cholerik, flegmatik,melancholik)

8 Snahy o systémové, celistvé, holistické pojetí:
Alexander (1950) akceptoval propojení: vnitřní faktor (predispozice) vnější noxa (událost) zprostředkující mechanismy: především autonomní nervový a hormonální systém Označil 7 klasických psychosomatických onemocnění: bronchiální astma, hypertenze, neurodermatitida, revmatoidní artritida, tyreotoxikóza, ulcerózní kolitida a duodenální peptický vřed V současné době již existují obory neuropsychologie a psychofyziologie

9 Neurobiologie stresu

10 Stres Stresová reakce je fylogeneticky zakódovaná neuro-humorální a metabolicko-funkční příprava organismu na boj nebo útěk Stresová reakce je výraznější odchylka od normálu - skutečné nebo domnělé narušení integrity organismu. Mobilizují se silnější obranné nebo kompenzační mechanismy než u narušení homeostázy. Rozlišení mezi homeostázou a stresem není však příliš jednoznačné. Stresory jsou faktory, které vyvolávají stres.

11 Stresory všechny faktory , které vedou ke zvýšení ACTH z adenohypofýzy (Ganong,1981) od kapajícího kohoutku až po zemětřesení Stres experimentální: u zvířat – možnost detailnějšího studia změn –– možnost podávání blokujících látek, navození extrémních stavů - experimentování s přežitím - fyzikální (chlad, teplo, záření) - chemické (éter, toxiny) - hypoglykémie - krvácení s hypotenzí, - imobilizace - fyzická zátěž - vyvolávání bolesti (elektrické šoky)

12 Další z experimentálních stresových modelů u zvířat (blízkých situacím u člověka):
- modely raného stresu (rané trauma, ztráta, narušení vztahu s matkou známé u obratlovců a zejména u savců). Klinicky je první popsal Freud. Separovaná mláďata vykazovala přehnané reakce, agitovanost a stereotypní aktivity. V mozkové kůře i v hipokampu byla porušena aktivita serotoninových receptorů a poškozeny dendrity, což vedlo až k zániku určitých neuronů. - modely podřadného postavení (dlouhodobý sociální stres) sledovaný u makaků, vedl k degeneraci hipokampu. Objevily se zde také změny ve funkci receptorů.

13 Limbický systém Temenní lalok Týlní lalok Čelní lalok hipokampus
Spánkový lalok amygdala Limbický systém

14 Experimentální stresory u člověka
- izolace v jeskyních (tma, ztráta kontaktu) - spánková deprivace - hospitalizační deprivace - fyzická zátěž - působení sauny - simulace zkoušky Reálné lidské stresory (nejčastěji působící) – i kombinace různých stresorů fyzikální (teplo, chlad, tlak, vibrace, záření, elektrický proud), chemické (jedy, toxiny, otravy, infekce, alkohol) biologické (hlad, žízeň, bolest, patologické stavy jako operační, popáleninový, posttraumatický, hemoragický stres)

15 psychosociální (úzkost, strach ze zkoušky, vystoupení, ze
psychosociální (úzkost, strach ze zkoušky, vystoupení, ze sexuální nedostatečnosti, inkontinence, z nemoci, z bolesti, ze smrti, hospitalizace, specifické jsou fobie – jen subjektivní Velice časté lidské stresory jsou v narušení interpersonálních vztahů rodina – nedostatečná rodičovská péče v dětství, bití, narušené partnerské vztahy, ztráta blízké osoby pracoviště – domnělé či skutečné nezvládání nároků, nezaměstnanost, šikana parta – šikana, vyloučení z komunity

16 Je rozlišován pozitivní a negativní stres, eustres a distres.
Pro člověka hraje eustres či mírný stres „prestres“ významnou roli. Člověk potřebuje určitou míru stresu, protože vede k větší odolnosti vůči závažnému stresu. Vyhýbání se jakémukoli stresoru na jedné straně, ani působení vysoké intenzity nebo dlouhého trvání stresoru na druhé straně, však není žádoucí.

17 Reakce na stresor Každý jedinec má jiný práh vnímavosti na určitý typ stresoru Jsou jedinci, kteří bytostně stres vyhledávají a zase naopak, ti kteří se mu záměrně vyhýbají. Vyhýbání se stresu není jen lidská reakce, jsou známé reakce živočichů: mimikry - barevná adaptace, ochrana před nepřítelem hibernace - zimní spánek, ochrana před chladem estivace - strnulost živočichů v době sucha a horka migrace - sezónní únik před chladem a hladověním.

18 Reakce na stresor Jedinci, kteří se stresu záměrně vyhýbají jsou označováni jako vyhýbači a zase ti, kteří ho bytostně vyhledávají jako konfrontéři.

19 S konfrontéry se setkáváme:
- při výběru profese (profesionální vojáci, policisti, záchranáři atd.) - ve sportu (např.automobiloví závodníci, horolezci, boxeři apod.) ve způsobech trávení volného času (agresivní řidiči, hospodští rváči, účastníci extrémních soutěží atd.)

20 V poslední době je velice rozšířenou formou vyhledávání stresu,
stres z přihlížení (akční filmy, horory, ale i autonehody apod.)

21 Stresový syndrom (obecný adaptační syndrom)

22 Rozlišujeme akutní a chronický stres.
Akutní stres trvá minuty, hodiny, dny. Organismus mobilizuje energetické rezervy pro bezprostřední situaci „přežití“. Aktivován je nervový, endokrinní, pohybový a kardiorespirační systém. Utlumen je přitom systém trávící,vylučovací a reprodukční. Chronický stres trvá týdny, měsíce, roky. Jsou aktivovány dlouhodobější nervové, hormonální a imunologické mechanismy. Dochází k zvětšení nadledvin, zmenšení brzlíku a k redukci lymfocytů. Chronický stres vede k potlačení imunity, růstu a sexuálních funkcí.

23 Podle stresové teorie se rozlišují 3 fáze stresové reakce:
1. fáze poplachová (alarm) 2. fáze adaptační (rezistence) 3. fáze vyčerpání (exhausce) 1. Fáze - alarmová (poplachová) reakce slouží k mobilizaci energetických zdrojů. Jsou při ní aktivovány mechanismy, které zajišťují redistribuci krve směrem k mozku, srdci a kosterním svalům, i hospodaření vodou a elektrolyty. Je nezbytná pro přežití. Reakce se nastartovává automaticky. Uplatňuje se: - sympatoadrenální systém (SAS) - systém hypotalamus-hypofýza-nadledvina (HHN)

24 Alarmová reakce zajišťuje:
rychlou mobilizaci energetických zdrojů (glukózy a mastných kyselin ze svalu, jater a tukové tkáně zvýšení funkce kardiorespiračního systému, zajišťujícího transport kyslíku a energetických substrátů (s redistribucí krve především k srdci a ke svalům končetin) zvýšení svalového tonu a svalové síly snížení pocitu bolesti zlepšení kognitivních a smyslových schopností se zlepšením paměti (výjimkou je extrémní stres)

25 rozšíření zornic (pro zlepšení orientace v prostoru)
zkrácení koagulačního času, srážení krve (příprava na riziko zranění) snížení obranyschopnosti k uchování energie pro krizový stav potlačení trávicích pochodů útlumem peristaltické a sekreční funkce, zatímco tlusté střevo, stejně jako močový měchýř, je stimulováno obsah uvolnit a snížit nadbytečnou tělesnou hmotnost zvýšení pocení, udržení termoregulace snížení reprodukčních mechanismů (erekce a vaginální lubrikace, provlhčení sliznice).

26 Základní hormonální změny při stresové reakci
hypotalamus: ↑ CRH a další RH, ADH hypofýza: ↑ ACTH, STH, TSH, PRL, ↓ FSH, LH HHN SAS štítná žláza: ↑ ↓ T4,T3 tymus: ↓ kůra: ↑ KOR, ALD nadledvinky dřeń: ↑ A, NA játra: ↑ SOM pankreas:↑ GLU, ↓ INS vaječníky: ↓ EST varlata: ↓TES

27 RH – spouštěcí (releasing) hormony z hypotalamu
CRH – kortikotrofin – velmi důležitý hormon stresové reakce ADH – antididiuretický hormon (vasopresin) - řídí objem H2O ACTH – adrenokortikotropní hormon ovlivňuje kortikoidy STH – somatotropní (růstový) hormon z adenohypofýzy TSH – tyreoidu (štítnou žlázu) stimulující hormon PRL – prolaktin – při stresu tlumí reprodukci FSH – folikulostimulační hormon (řídí s LH sexuální funkce, LH – luteinizační hormon reprodukci a sekreci EST a TES) T4 – tyroxin (metabolismus a nervosvalová dráždivost) KOR – kortisol, kortison – stresové hormony ALD – aldosteron – nepřímo ovlivńuje objem H2O A, NA – adrenalin, noradrenalin – stresové hormony TES, EST–testosteron, estrogeny) – sex. funkce a reprodukce

28 hypotalamus endorfiny, enkefaliny
RF (liberiny) a CRF ADH (vazopresin) hypofýza retence vody GH TSH ACTH kůra nadledvin: glukokortikoidy aldosteron  glykémie,  MK retence Na a vody pankreas: glukagon ( glykémie) játra: somatomediny, SM ( glykémie,  MK ) štítná žláza: tyroxin, T4 ( glykémie) locus ceruleus sympatikus dřeń nadledvin: adrenalin, A ( glykémie)

29 2. fáze - resistence (adaptace) nastává vlivem
opakovaného působení stresoru. Adaptační reakce nastávají jak na buněčné úrovni, tak i na úrovni celkových reakcí organismu jako celku. Týkají se změn strukturálních, funkčních i biochemických. Neschopnost jedince vyrovnat se s chronicky působícím, zejména psychosociálním stresem, však může mít vztah k incidenci některých chorob, nazývaných choroby psychosomatické. Poruchou adaptace v oblasti sportu (kombinace fyzických a psychických faktorů) je i přetrénovaní.

30 3. fáze – vyčerpání (exhausce)
3.fáze – vyčerpání (exhausce). Získaná adaptace (rezistence) je nedostatečná, nebo se ztrácí. Příčinou může být: - nadměrná intenzita stresoru (pak tato fáze navazuje přímo na poplachovou reakci) - mechanismy stresové reakce jsou nedostatečné - může končit i smrtí (hypotenze – šok – smrt) ve sportu je fyzická exhausce spojená buď s ohrožením života nebo s negativním vlivem dopingu – schvácení) - porucha adaptačních mechanismů, např. při selhání nadledvin (významnou strukturou obou stresových os) pozorováno např. u vězňů koncentračních táborů

31 Kritické připomínky k teorii obecného adaptačního syndromu
Vnímavost působení stresoru je u různých lidí odlišná. Reakce některých hormonů na různé stresové situace není vždy stejná. Chybí kauzalita. Stejný stresor nevyvolá stejný patogenní účinek na organismus (ve smyslu poruchy různých funkcí). Určité psychosomatické onemocnění není vyvoláno určitým typickým stresorem. Výsledky experimentů na zvířatech se nedají vždy aplikovat na reakce u lidí. .

32 Odlišnost reakcí specifičnost některých hormonů při stresových situacích
tyroxin ↑ tyroxinu: krátkodobá fyzická zátěž emoční stres (úleková Basedowova choroba) stres operační (tyreotoxikóza) ↓ tyroxinu: dlouhotrvající vyčerpávající zátěž hladovění (význam pro přežití) inzulin ↓inzulinu: krátkodobý stres (alarmová fáze) ↑ inzulinu: chronický stres (metabolický syndrom) testosteron ↓ testosteronu (běžná odpověď stresové reakce) ↑ testosteronu (behaviorální vlivy – např. vítězství)

33 kortikoidy ↑ kortikoidy obecně zvýšeny, ↓ kortikoidů (u posttraumatické stresové poruchy, ale se zvýšenou citlivostí jejich receptorů růstový hormon ↑ GH- enormní nadprodukce - kompenzační mechanismus stresu (např.u vojáků z Vietnamu. Zvýšené hodnoty růstového hormonu odpovídaly patologickým nálezům pacientů s akromegalií). ↓ GH - chronický stres (potlačuje růst, vede k úbytku hmotnosti vlivem kortikoidů adrenalin - obrovská nadprodukce (např. při operačním stresu). Možnost přežití při mnohonásobném zvýšení adrenalinu při operacích je umožněna pouze prostřednictvím tlumivého vlivu kortikoidů.

34 Zajímavosti: oboustranné vlivy (stresor a následky stresové reakce)
bolest – bolest je stresorem, stresová reakce snižuje vnímání bolest infekce je stresor, stres snižuje imunitu a zvyšuje tím riziko infekcí sex– psychosociální stres narušuje sexualitu, strach ze sexuálního selhání je však sám stresorem alkohol je prostředek používaný proti stresu, sám však je stresorem

35 Bolest jako stresor Vnímání bolesti je velmi individuální. Je ovlivněno např.: aktuálním stavem psychiky (očekávání dobrého efektu snižuje, naopak úzkost a strach zvyšuje vnímání bolesti), aktuální situací (voják z fronty cítí v nemocnici úlevu, je v bezpečnějším prostředí, civilista má před hospitalizací strach, bojí se bolesti), předchozí zkušeností (setkání s bolestí v dětství může působit pozitivně, ale i negativně) kulturními vlivy (rozdílné je vnímání porodních bolestí u domorodky a ženy z „civilizovaného“ světa). Chronická bolest je více stresující, trpí 8-30 % dospělých. Přitom polovina si stěžuje na bolesti krční páteře a bolesti zad, bolest hlavy udává 8-19 % lidí. Pacienti s chronickou bolestí podléhají distresu z bolesti. Často se objevují depresivní symptomy spojené se stresujícími faktory jako jsou: chronicita, množství „selhávající léčby“, „katastrofismus“. Bolest : deprese

36 Infekce jako stresor Při infekcích se kromě klasické hormonální HHN osy aktivuje i paralelní stresová reakce, nazývaná dříve „reakcí akutní fáze“, nyní systémová zánětlivá odpověď Tělo si zvyšuje teplotu svého termostatu (vliv pyrogenů), zvyšuje svou obranyschopnost (↑ počet fagocytů, T a B lymfocytů s tvorbou protilátek) v játrech si tvoří bílkoviny jako např. C- reaktivní protein, v mozku mozkový "faktor S" vyvolávající spánek V uzavřeném prostoru se může hromadit hnis (abces) Infekce se může šířit krevní cestou a vyvolat sepsi

37 Alkohol jako stresor fyziologická hranice 0,03-0,1 promile
těžký stupeň opilosti 2,0-3,0 promile (přežití se 7 ‰ ) Stadia opilosti: excitační, narkotické a komatózní Konzument pije „příležitostně“. Piják pije pro účinky, pro lepší náladu, uvolnění od starostí. Alkoholik pije vše a denně, pití je droga. (v ČR až 550 000 osob závislých na alkoholu) Alkoholická závislost. Alkohol, se v játrech rozkládá na acetaldehyd a reaguje s dopaminem, vytváří endogenní opioid salsolinol. Potomci alkoholiček (či jinak závislých) mají v dospělosti zhoršenou schopnost zvládat stres.

38 Sex jako stresor Dětství (emoční konflikty dětí ve vztahu k rodičům (Elektřin a Oidipův komplex), setkání s devianty, zejména s pedofily. Puberta a dospívání (zmatky z nedostatečné sexuální výchovy, vyrovnávání se s dospíváním, první negativní zkušenosti se sexem, konfrontace se sexuálními delikventy, znásilnění apod.) Dospělost –stres z „nepřístojné“ masturbace, z pohlavních chorob… Stres u žen ze sexuálního obtěžování, znásilnění, otěhotnění i nemožnosti otěhotnět apod. Stres u mužů ze sexuálního selhání. Pracovně stresovaní muži mají horší parametry spermiogramu.

39 Nejčastěji sledované stresové stavy
Stresová analgézie (snížená citlivost na bolest) Stresové podněty vyvolávají analgetickou reakci a zvyšují práh pro vnímání bolesti. Aktivují se totiž endogenní regulační mechanismy pro bolest, produkují se endorfiny, enkefaliny působící spolu dalšími nervovými a hormonálními mechanismy. Je patrně příčinou stresové euforie. Stresová hyperprolaktinémie Prolaktin působí tlumivě na reprodukční systém. Klinický význam není znám, ale může se jednat o biologickou reakci bránící ženě ve stresu v početí. U vysoce intenzivně trénujících sportovců může vést i k hypogonadismu ( u žen poruchy menstruace až amenorea, u mužů snížená produkce testosteronu)

40 Stresová hyperfágie Souvisí se zvýšenou sekrecí endorfinů a neuropeptidu Y. Opačnou roli hraje leptin tvořený v tukové tkáni. Zvýšení jeho hladiny dlouhodobě redukuje příjem potravy). Stresová hyperfagie (žravost) je u člověka přestřelujícím kompenzačním mechanismem s biologickým účinkem.

41 Stresová hyperglukagonémie
Stresová hypertenze Zvýšení krevního tlaku (vlivem katecholaminů) je projevem akutní fáze stresu. U jedinců s predispozicí může emoční stres vést k časné manifestaci hypertenze Stresová hyperglukagonémie Zvýšená sekrece glukagonu, ale i dalších hyperglykemicky působících hormonů (adrenalinu, kortikoidů) v průběhu stresu je příčinou hyperglykémie a poruchy metabolismu cukrů (diabetes). Je známo zhoršení diabetu působením stresu. U diabetu 2.typu je insulinorezistence, hyperinzulinémie je součástí metabolického syndromu Stresová imunodeficience Zvýšená zejména kortikální aktivita ovlivňuje počet a funkci lymfocytů. Chronický stres narušuje imunitní mechanismy a snižuje rezistenci vůči zánětlivým onemocněním a vznikem nádorů.

42 Psychologické aspekty stresu

43 psychosociálního stresu
Obecné příčiny psychosociálního stresu vědecko technická revoluce (informační boom, složitost techniky) změny společenského uspořádání (město a jeho problémy – odcizení, osamění starých lidí, ekonomicko-politické změny, frustrace z nesplnění očekávaných změn, nezaměstnanost) změny jednání a myšlení (zrychlení, změny hodnot, ztráta ideálů, honba za penězi a úspěchem, kriminalita) změny životního prostředí

44 - informační nadbytek (vstup) vede k chudosti výstupů. (zapomínání)
- informační nadbytek (vstup) vede k chudosti výstupů (zapomínání). Při nedostatku (informační deprivaci) naopak k přemíře výstupů (bludy, halucinace) - překročení vzorců chování (vrozených a získaných norem) stresuje - boj o dominantní pozici v kolektivu, ale i v partnerském vztahu (submisivní postavení často stresuje) - ale také touha po soukromí – hájení „svých kruhů“ (individuální rozdíly v nárocích)

45 Psychické projevy stresu:
1. Bezprostřední (závisí na intenzitě stresoru) a. běžné: - únava - emoční a náladové stavy (smutek, deprese, úzkost) b. s dispozicí: - agresivní reakce - hysterická reakce c. extrémní situace: - motorické projevy (stupor, útěk, pobíhání, strhávání šatů) - zkratkovité jednání – kriminální činy – nutnost posouzení odpovědnosti (nevyzrálá slabší osobnost) - paradoxní reakce (např. šibeniční humor) – ochrana před bezvýchodnou situací reakce silnější osobnosti

46 2. trvalejšího charakteru na fyziologickém terénu
(jasný stresující podnět) - pracovní nespokojenost – vyhoření, „burnout“ (profesionální problémy) – emocionální vyčerpání, odcizenost, bez vztahu k práci – učitelé, zdravotní personál, ale i manažéři, úředníci. - poruchy přizpůsobení (maladaptivní reakce) – deprese, úzkost, porucha emocí po prodělané psychosociální zátěži. Častější u starších lidí. - krákodobá reaktivní psychóza (inkoherence, katatonní projevy – produktivní či stuporózní, halucinace) – hodiny až 2 týdny - postraumatická psychóza – akutní, chronická, opožděná znovuprožívání traumatu, otupené reakce, poruchy spánku, paměti, soustředění a psychotické projevy (noční děsy až halucinace, paranoa)

47 3. trvalejší změny na patologickém terénu
(bez výrazného stresujícího podnětu, vrozená dispozice) - toxikomanie, alkoholismus – útěk před stresujícím podnětem - neurotické poruchy (úzkostná až panická porucha – až „panic fear“) - fobická úzkostná porucha– klaustrofobie, agarofobie, homofobie, karcinofobie - obscedantní porucha - nutkavá k určitému jednání, konání - hysterické poruchy - ztráta paměti, ochrnutí, oslepnutí, mrákotné stavy, motorická bouře (hysterický záchvat) - histrionská reakce (dramatizace) – upozornění na potřebu pomoci hopelesness – helplessness (beznaděj – bezpomocnost) - somatoformní - somatizace problému

48 Fyziologie emocí Emoce jsou fylogeneticky stará funkce především tzv.čichového mozku. Emoce mohou být kladné i záporné (mají různou intenzitu). Projevují se změnami v produkci různých mediátorů, v aktivitách autonomního nervového systému i ve viditelných zevních projevech. Třídění emocí: - mobilizující (zlost) – ↑ adrenalin (excitační procesy) - demobilizující (smutek) - ↓ serotonin (inhibiční procesy) - libé (radost) – ↑endorfiny, serotonin - nelibé (strach) – ↑ adrenalin, ↑ dráždivost - pozitivní (štěstí) – ↑endorfiny, parasympatikotonie - negativní (agrese) – ↑ testosteron, adrenalin

49 Emoce s různými vegetativními projevy.
1. Negativní akutní emoce (s převahou podráždění sympatiku) Hněv (agrese) – redistribuce krve – převážně do horní poloviny těla (do HK – popadnout někoho nebo něco, zrudnutí) Strach – redistribuce krve do dolní poloviny těla, do DK (potřeba útěku), zblednutí, první fáze ztuhnutí, vyčkání co a jak (utéct či se skrýt), zvýšené napětí, ostražitost 2. Negativní emoce (po vyhodnocení) Smutek až deprese – pokles energie, snížení metabolismu – deprese, snížený tonus, převaha parasympatiku, ochablé držení

50 Amygdala - sídlo vášní, - zdroj emočního přestřelení (poplach v amygdale, slabý útlum levého čelního neokortexu – vypínač přehnaných emocí) - sídlo emoční paměti, rychlejší reakce než vědomí o co se jedná Přímé spojení zrakových, sluchových drah z talamu do amygdaly. Amygdala již automaticky pracuje, kůra přemýšlí co a jak a potom teprve vysílá impulsy do amygdaly Převaha emocí (nejsme schopni jasně myslet) – narušená kontrola amygdaly – riziko od alkoholismu po agresivitu až kriminalitu Amygdala také spouští poplašnou reakci - strach

51 informace z nejrůznějších receptotorů
šedá hmota kolem aquaduktu mícha ventrální rohy n.vagus páteřní mícha nadledvina emoční chování parasympatikus sympatikus stresové hormony (motorika) (činnost vnitřních orgánů) (metabolismus) talamus neokortex Amygdala hypotalamus hypofýza Některé nervové struktury strachu

52 Hipokampus - centrum paměti – registrace prostých fakt
Významné jsou obě struktury hipokampus zajišťuje poznání známé tváře, amygdala hlásí emoční vztah k této tváři Spojení emočního mozku s neokortexem Existují nezávislé reakce, ale navzájem propojené Mozková kůra (neokortex) pracuje přesně, ale pomalu zpracovává, vyhodnocuje… Limbický systém (podkoří) vyhodnocuje okamžitě zajištuje reakce umožňující přežití. Poplachové zařízení je staré, v současné době nevyhovující, ale běží…

53 Extrémní situace

54 Extrémní situace jsou neobvyklé, jsou vyvolané silným stresorem
Extrémní situace jsou neobvyklé, jsou vyvolané silným stresorem. Důležitá je: - intenzita stresového vlivu - délka trvání stresové zátěže - míra akceptace stresoru Formy extrémních situací: fyzické: strádání polárních expedic, zabloudění v horách, zkroskotání psychické: nátlaky, vyhrožování, únos, ztráta dítěte (jen 10 % populace je odolná) kombinované: živelné pohromy (zemětřesení), bojové situace, věznění, mučení

55 Živelné katastrofy

56 Selhání techniky

57 Traumatizující zážitky

58 Akutní stav bezprostřední ohrožení
bezmoc, pocit nezvladnutelného smrtelného strachu. Někdy se objevují zkraty, různé panické reakce. Nicméně ztráta naděje je špatná, stejně jako nadměrná horlivost.

59 4 základní typy reakce 1. žádné vnější změny v chování - racionální překonání emočního stavu (jen 5-15 % zůstane emocionálně chladnými a klidnými). 2. určitý stupeň excitace (bledost, nezvladnutelný třes na celém těle, zvýšení TF,TK, pocení - čelo, dlaně, pot je lepkavý, páchne). Schopnost k práci zachována % se nechá řídit, ovládat. 3. reaktivní deprese, útlum, pokles schopnosti k práci, těžko ovladatelný stav, hrozí vznik neurózy, akutní vyčerpání. Nepříznivá prognóza % osob je nepoužitelných. 4. emoční šok s panickou reakcí, zastřené vědomí 1. akineticko-stuporózní forma - emoční paralýza 2. hyperkinetická forma - raptus emotius

60 Příklady různých reakcí
žena při náletu - ztráta jakékoli aktivity (sedí, kývá se, vydává vzdechy, naříká, má ochablé svaly) (u zvířat neexistuje výraz beznaděje - dvě reakce - útěk nebo předstírání smrti) Hirošima - výbuch atomové bomby (pozorován zájem maximálně o nejbližší, otupení pro postižení druhých) - válečná situace - reakce vojáka s utrženou rukou - bezúčelná bouře pohybů pobíhání v palbě, není k zastavení - havárie letadla - přeživší pobíhají bezúčelně zmateně po letištní ploše - nehledají záchranu v hale

61 Existují značné rozdíly v jednání jednotlivce či skupiny
Čím je člověk méně připraven, tím horší mohou být psychické i somatické následky Vyhodnocení situace může být: a. stereotypním jednáním (podkoří) b. snahou o konstruktivní řešení (mozková kůra) k rozvažování ale většinou nebývá čas Dril ukazuje na význam stereotypních reakcí (příprava: armáda, záchranáři, expedice) Význam návodů jak se zachovat (zřícení letadla, ztroskotání, hladovění)

62 Co je třeba k přežití ? - psychická odolnost (různá, od silné osobnosti - charismatického vůdce až po slabocha (pro kterého je vše špatné a nic nezvládá) Psychická odolnost: - vrozená - získaná výchovou (výcvik elitních jednotek) pozitivní motivace, myšlení víra (víra ve smysl, poslání) pozitivní působení kolektivu (válka, koncentrační tábory), čas (psychická odolnost roste s prodlouženým časem varování), důležitá je ale také anticipace (předvídavost)

63 Kolísání psychické odolnosti (po radioaktivním výbuchu)
Kolísání psychické odolnosti (po radioaktivním výbuchu). V okamžiku výbuchu psychická odolnost klesla na 20 %, za půl hodiny stoupla na 75 % (radost z přežití), potom kolísala (dopad toho, co se stalo), po 10 dnech však vzrostla na % V extrémních situacích je nezastupitelná role vůdců Nebojové situace (u armády) způsobují až 50 % ztrát (důvod - psychické trauma) Srovnatelný je výsledek 60 dnů boje a ročního málo intenzivního boje – vyřazuje většinu subjektů

64 Přežití jako nadlidský výkon:
útěky nebo jiné život ohrožující situace vyvinutí neuvěřitelné výbušné síly - přeskočení 2 m ostnatého drátu v bagančatech a plášti (2.světová válka) – překonání světového rekordu vyvinutí neuvěřitelné síly umožňující zadržení 1,5 tunového auta padajícího při selhání heveru na syna hypoxie a chlad – (opět válečná zkušenost) uplavání 100 m pod vodou v šatech - extáze - nevnímání bolesti

65 Výkony při extrémních emocích: Fyziologické vysvětlení: - enormní aktivace sympatiku - zvýšení svalového tonu a bezprostředního silového výkonu - snížení vnímavosti na únavu, na bolest (nervové a humorální mechanismy stresové reakce) Jogínské výkony: Dlouhodobá příprava, nácviky poloh, dýchání, koncentrace, svalové relaxace, psychologická příprava Fyziologické vysvětlení: ovlivnění podmíněných i nepodmíněných reflexů - adaptace vegetativních orgánů, převaha parasympatiku - opak sportovního tréninku - snášení vysoké koncentrace CO2 (zakopání jogína na několik týdnů)

66 Opožděné reakce s určitou dobou latence

67 Posttraumatická stresová porucha
Depresivní stavy

68 Hlavní příčiny přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy;
válečná situace; vážná neštěstí; přítomnost u násilné smrti jiných osob; mučení, terorizmus; znásilnění aj. Pokud jsou přítomny predisponující faktory, jako osobnostní rysy nebo neurotická onemocnění dříve, mohou snižovat práh pro rozvinutí tohoto syndromu nebo mohou zhoršovat jeho průběh.

69 Časový průběh PTSP a její podtypy
Pozdní nástup PTSP Chronická PTSP Akutní PTSP Akutní porucha měsíce roky Trauma čas (S. Kasper asp, 2002)

70 Posttraumatická stresová porucha
Nadměrné vzrušení – vegetativní hyperaktivita (hyperventilace, tachykardie, třes, pocení, pocit nevolnosti, mdloba), přehnané úlekové reakce, výbuchy strachu a paniky Vtíravé příznaky – opakované traumatické prožívání události ve vzpomínkách (flashback – zpětné záblesky) či ve snech – děsivé sny, noční můry Příznaky stažení – stranění se lidí, vyhýbání se situacím připomínajícím trauma, Neuropsychické poruchy (nespavost, úzkost, deprese, deformované vnímání, později vedoucí k omezení aktivity a emočního prožívání)

71 PTSP a dysbalance neurotransmiterů
Detekce Registrace Odpovědi Senzorické vstupy Stresová odpověď Paměť zrak, sluch, čich, hmat hipokampus amygdala FAKTA EMOCE CRF a AVP ACTH Kortizol Glutamát excitační AMK GABA inhibiční AMK noradrenalin + serotonin (podle Nutt, 2000)

72 Holocaust (problémy účastníků, ale i mezigenerační přenos - problémy ob jednu generaci)
Genocida Židů – zavražděno 6 milionů (70 % všech židovských obyvatel Evropy) Přeživší Židé: emigranti partyzáni nejvíce trpěli: vězňové skrývané děti Následek věznění – chronická progresivní astenie (vyčerpání nadledvin, získaná encefalopatie) – únavnost, snížená adaptabilita na stres, poruchy spánku, noční můry perioda latence !!!

73 Děti holocaustu (výzkumy v 70. -80
Děti holocaustu (výzkumy v  letech ukázaly vazby na postižené rodiče, výskyt úzkostných stavů, vyhledávání psychiatrů

74 genocidy genocidy a exodus skupin obyvatel po celém světě
větší kolektivní snášenlivost pozdnější následky

75 Terorismus existuje možnost adaptace ?

76 Expozice terorismu Studie v Izraeli: psychický dopad na teroristické akce Zkušenost s terorismem: osobní (16 %) u člena rodiny (37 %) U 77 % alespoň 1 příznak postraumatického sy 50 % mělo deprese (více ženy, starší, s nižším příjmem) ale pouze u 5 % potřeba pomoci (vyhledat psychiatra) ve srovnání s USA nižší prevalence PTSP určitá adaptace je zřejmě možná! (podobně Londýn za bombardování)

77 Lidské způsoby zvládání stresu

78 1. Pasivní techniky zvládání stresu
(instinkt „ mrtvého brouka“) – využívání podobných technik se jeví jako osobnostní znak popření, rezignace na řešení („dětské zavírání očí“, „pštrosí obranná reakce“). Tato technika může jedince dočasně zklidnit regrese, zprimitivnění reakcí – ochrana přes stresem, návrat do dětství

79 izolace, únik do samoty, neřešení. Tímto způsobem se. ale snižuje
izolace, únik do samoty, neřešení. Tímto způsobem se ale snižuje schopnost řešení nových stresových situací, schopnost sociální adaptace únik do nemoci – známý již u dětí, zvýšení zájmu o svou osobu, záměrné zneužití – simulace, nezáměrné – hypochondrie denní snění – známé u dětí a mladistvých, útěk z reality, kompenzace stresové situace pro sebe přijatelnějším řešením

80 2. Aktivní techniky zvládání stresu
upoutávání pozornosti v diskuzi, v oblékání, chování (zvyšuje sebevědomí) agrese – nejefektivnější technika zvládání konfliktů, frustrací, problémových situací. V různých situacích je však společensky vhodná (hrdinství), v jiných nevhodná (terorismus). Východiskem, sublimací agresivity je sport identifikace, ztotožnění s hrdinou či „hrdinou“(zlepšuje sebevědomí)

81

82 kompenzace, řešení nedostatku,. komplexu méněcennosti. (např
kompenzace, řešení nedostatku, komplexu méněcennosti (např.napoleonovského komplexu). Jsou známy i případy dosažení vynikajících úspěchů ve sportu při kompenzaci určité vady racionalizace vysvětluje nepřípustné přípustným vysvětlením, snižuje pocit viny sublimace (nevědomý přesun společensky neschvalovaných pudů do sociálně přijatelných nebo i oceňovaných aktivit) př. agrese – úspěšný boxer pedofilie – vedoucí tábora

83 Stres a jeho prevence

84 Významnou roli ochrany před nepříznivými životními událostmi hrají faktory:
a. vnější - emočně sociální podpora (péče, empatie, finance, informace) ! Význam rodiny, přátel – soudržnost – možnost svěřování se (bohužel někdy i opačný efekt, konflikty, deprivace, zejména ve vztazích dítě – matka) b. vnitřní – nezdolnost (aktivní přístup, překážky jsou výzva) – důležitější

85 Odolnost byla dříve považována
za trvalý osobnostní rys, analogický faktoru inteligence. V současné době se používají spíše termíny jako přizpůsobivost stresu a pružnost ve stresové situaci. Jsou vytvářeny ucelené osobnostní koncepce vzdorování dopadům psychické zátěže.

86 Techniky překonávání strachu:
výchova v rodině (k nezávislosti až k riskování) výcvik, trénink ve stresových situacích, využívají drilu (vojáci, záchranáři, jednotky speciálního nasazení) ideová příprava (jistota víry ve správnou věc) pozitivní vliv skupiny (identifikace „my“, povzbuzování) vhodný věk (puberta, adolescence) respektování pohlavních rozdílů (muži jsou odvážnější v situacích fyzického ohrožení, ženy odolávají lépe existenčním strachům a strádání v základních životních potřebách) preference racionality nad emocionalitou vedoucí až ke „chladnokrevnosti“, není však dána každému psychoterapeutické techniky: systematická desenzibilizace, sugesce a hypnóza, farmaka

87 Obecné antistresové techniky jsou:
eliminace stresoru (pokud je to možné), dostatečný odpočinek (spánek a relaxace ve volném čase), nácviky klidného hlubokého dýchání, vizualizace pocitů vedoucích k relaxaci, různé formy meditací (buddhistické transcendentální meditace, Bensonova relaxační odpověď), speciální autogenní relaxační tréninky (Schulzův autogenní trénink, Kretschmerův aktivně hypnotický trénink, Machačova relaxačně aktivační metoda, psychologický trénink podle Seilera a Stocka, Feldekraisova autoregulační metoda, progresivní relaxační trénink podle Jacobsona), jóga (s nejrozpracovanější filosofickou koncepcí), aktivní cvičení, sport, ale také relaxační masáže a jiné regenerační techniky.

88 Specifická pravidla pro předcházení pracovního stresu
v krizových situacích pojmenovat základní problémy, volit v nich priority, hierarchii významnosti, hledat kompromisy, když optimální řešení není možné, ovládat emoce, a to jak v roli nadřízeného, tak i podřízeného, přesouvat pravomoce (předávat úkoly podřízeným), odmítat nezvládnutelné, riskantní úkoly, správně si rozvrhnout čas, naučit se relaxovat

89 Děkuji za pozornost