Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

© GI, konzultační a vzdělávací skupina MĚŘENÍ EFEKTIVITY A KVALITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 7.2.2013 Podpora plánování.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "© GI, konzultační a vzdělávací skupina MĚŘENÍ EFEKTIVITY A KVALITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 7.2.2013 Podpora plánování."— Transkript prezentace:

1 © GI, konzultační a vzdělávací skupina MĚŘENÍ EFEKTIVITY A KVALITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji CZ.1.04/3.1.00/ kraj,

2 Co je to kvalita? © GI, konzultační a vzdělávací skupina

3 V rámci normy ISO 9000 je kvalita (jakost) definována jako: stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik © GI, konzultační a vzdělávací skupina

4 Jaké požadavky nebo čí požadavky se to mají v sociálních službách plnit? © GI, konzultační a vzdělávací skupina

5 Poskytovatel se snaží klienta co nejdéle udržet. Je to tržně správné chování. Je to špatně z hlediska zásad a účelu sociálních služeb.

6 Neoddělitelnost produkce a spotřeby u sociálních služeb a jejich plánování © GI, konzultační a vzdělávací skupina

7 kvalita = záměr © GI, konzultační a vzdělávací skupina cíl Požadavky, záměry, zadání plán způsob, jak tyto požadavky naplnit

8 Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Definice užívané v sociálních službách (Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění)

9 Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Sociálním začleňováním se rozumí proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.

10 Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Sociální službou se rozumí činnost nebo souhrn činností podle tohoto zákona zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.

11 Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Nepříznivá situace oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením

12 Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. § 2 Základní zásady (1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

13 13 Základní schéma jednoho cyklu procesu plánování rozvoje sociálních služeb v území Aktuální stav sítě sociálních služeb. Potřeby uživatelů, zadavatelů, poskytovatelů, zákonných norem a dalších zainteresovaných stran. Optimalizovaný stav sítě sociálních služeb naplňující / uspokojující potřeby jejich uživatelů.. Analytická fáze Vyjednávací fáze Projektová fáze Kontraktační a realizační fáze Plán rozvoje sítě sociálních služeb Plán neschválen Plán schválen Řízení procesu Informování a získávání informací Monitorování a vyhodnocování Řízení a realizace změn vstup výstup

14 14 S11 S10 S9 S8 S7 S6 S5 S4 S3 S2 S1 S12 Agentura sítě řídící, plánovací a realizační centrum Agentura sítě řídící, plánovací a realizační centrum Potřeby Zadání Koncepce Možnosti Zdroje Plán rozvoje sociálních služeb vyjednávání rozhodování analyzování informování Kvalita Potřebnost Dostupnost Nákladovost / Zdroje

15 Projekt „Koordinace vytváření kritérií kvality plánování sociálních služeb“ byl připraven Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, odborem sociálních služeb, v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a jako součást veřejné zakázky „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“. Kritéria kvality plánování sociálních služeb vznikala v průběhu 1. – 3. čtvrtletí roku 2007 v pracovní skupině; jejich první verze byla ověřena v několika městech ČR (Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Jindřichův Hradec, Olomouc, Praha 12, Tábor, Ústí nad Labem). Kritéria kvality sociálních služeb a plánování sociálních služeb – kvalitativní kritéria PRSS.

16 Postupně bylo vytvořeno osm klíčových oblastí, kterými jsou: Legitimita Popis aktuální situace Kvalifikace a kompetentnost Řízení procesu plánování Zapojování Plán rozvoje sociálních služeb Informovanost Zvyšování kvality procesu. Tyto oblasti se člení na jednotlivá kritéria a důkazy/indikátory. © GI, konzultační a vzdělávací skupina Kritéria kvality sociálních služeb a plánování sociálních služeb – kvalitativní kritéria PRSS.

17 Kritéria kvality sociálních služeb a plánování sociálních služeb - kvalitativní kritéria PRSS.

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28 Specifika prvního a druhého plánovacího cyklu První plánovací cyklus: První plánovací cyklus (období) se většinou zaměřuje na: získání legitimity celého procesu, definici a ukotvení organizační struktury procesu, zavedení základních pravidel, mechanizmů, postupů implementaci důležitých principů souvisejících s procesem plánování sociálních služeb zajištění základních lidských, finančních a materiálních zdrojů informování analýzu stávajícího stavu motivování účastníků procesu a zainteresovaných stran (navázání spolupráce) stanovení priorit sepsání a někdy také i vyjednání plánu

29 Specifika prvního a druhého plánovacího cyklu Druhý plánovací cyklus: Druhý plánovací cyklus se většinou zaměřuje na: zodpovězení otázky:...opravdu to myslíme vážně? zapracování výstupů revize plánu prvního období udržení legitimity celého procesu, redefinici a optimalizaci organizační struktury procesu, upravení pravidel, mechanizmů, postupů obhájení důležitých principů souvisejících s procesem plánování sociálních služeb zajištění základních finančních a materiálních zdrojů kontinuální informování a sběr informací cílené průzkumy motivování účastníků procesu a zainteresovaných stran (udržení spolupráce) aktualizace priorit, stanovení funkčních opatření zpracování, zajištění a realizace komplexního projektu jehož výstupem je optimalizovaná síť sociálních služeb.

30 DŮSLEDKY NEKVALITY ANEB CO NÁM PŘI PLÁNOVÁNÍ SLUŽEB NEFUNGUJE (Nejčastější výstupy a podněty z monitorování a vyhodnocování ) Oblasti: Legitimita, ignorace zadavatele Zadání, záměr (opisování, absence) Organizační struktura (ignorace zavedených způsobů rozhodování, pracovní skupiny bez práce) Kompetence a pravomoci Střety zájmů (zřizovatelské) Absence veřejné kontroly Priority – opatření – projekty Konkrétní výstupy a přínosy

31 Co to znamená v našem případě? Ptejme se a požadujme řešení, pokud nedostaneme uspokojivou odpověď: Kdo plánování potřebuje a co se po nás vlastně chce (dlouhodobé koncepce, legislativa)? Jaké máme zadání a jaké jsou pravidla hry a zdroje, které máme k dispozici (legitimita, zadávací listina, metodika práce)? Je plánování integrováno jako nedílná součást plánovacích nebo sociálních odborů relevantních institucí (města, kraje, obce). Nejedná se o duplicitní struktury? Kdo proces vlastně řídí (politici, metodici, koordinátoři, manažeři) a jaká je vymahatelnost výstupů tohoto rozhodování (plánu) v souladu s dohodnutými pravidly. Jaké jsou přínosy ze strany uživatelů služeb, jejich blízkých osob a veřejnosti? Chtějí takovýto způsob zajištění sítě služeb? Co vlastně chtějí a mohou to chtít (viz zásady)? Mají všichni dostatek informací a možnosti, aby mohli komunikovat reálné a relevantní potřeby?

32 Příklady dobré praxe. Zhotovení pravidel sítě a její aktivní management za využití principů a nástrojů komunitního plánování sociálních služeb. Kontinuální informování a sběr potřeb. Rozhodování a řízení procesu plánování rozvoje má jasně popsané rozhodovací pravomoci a rozhodnutí jsou vymahatelná.

33 „Lidé, kteří se ve světě neztratí, jsou lidé, kteří zvednou hlavu a rozhlédnou se po tom, co chtějí. A když to nenajdou, vytvoří to“. Georgie Bernard Shaw Co s tím ?!!!!!!

34 Děkuji Vám za pozornost.


Stáhnout ppt "© GI, konzultační a vzdělávací skupina MĚŘENÍ EFEKTIVITY A KVALITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 7.2.2013 Podpora plánování."

Podobné prezentace


Reklamy Google