Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OCHRANA OBYVATELSTVA – I 3. Základní přístupy k řešení OOB ve světě, NATO a EU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OCHRANA OBYVATELSTVA – I 3. Základní přístupy k řešení OOB ve světě, NATO a EU."— Transkript prezentace:

1 OCHRANA OBYVATELSTVA – I 3. Základní přístupy k řešení OOB ve světě, NATO a EU.

2 OOB v Evropě – stručná historie: 2. pol. dvacátých a 1. pol. třicátých let: 2. pol. dvacátých a 1. pol. třicátých let: –počátky budování ochrany obyvatelstva před účinky leteckého napadení civilního obyvatelstva, –vznikají organizace OOB a jsou přijímány zákony vymezující jejich činnost – spočívala především v prevenci před účinky leteckého napadení civilního obyatelstva, –obecně se hovoří o civilní protiletecké ochraně nebo obraně.

3 OOB v Evropě – stručná historie: po 2. světové válce: po 2. světové válce: –bezprostředně po ukončení války dočasný útlum aktivit, –následně vznikem bipolárního světa došlo v řadě zemí k budování organizované OOB a jejího legislativního vymezení, –veškerá opatření směřovala k OOB výhradně pro případ války konvekčními prostředky (do pol. 50. let) a v dalším období zaměřená na OOB před ZHN, –v řadě států dochází k masivnímu budování ochranné infrastruktury jako rozhodujícího způsobu OOB před napadením (Švýcarsko, skandinávské státy).

4 OOB v Evropě – stručná historie: od sedmesátých let: od sedmesátých let: –po uvolnění mezinárodního napětí se začínají prosazovat tendece, aby organizovaná OOB (pevné i flexibilní struktury, síly a prostředky, materiál, finanční zdroje pro předurčené případ války) mohla být využívaná v míru při likvidaci následků přírodních nebo antropogenních katastrof, –tomuto se přizpůsobovala i legislativa.

5 OOB v Evropě – stručná historie: od devadesátých let: od devadesátých let: –snahy z předchozího období dostaly konkrétní podobu po ministerské schůzce EU v roce 1986, kde byly položeny základy pro společnou politiku EU v oblasti civilní ochrany, –přijetím tzv. Římské smlouvy státy NATO v roce 1991 došlo ke změně priorit posunutím na první místo politického a ne vojenského řešení (změna strategické koncepce NATO), –řada států ruší drahé pevné organizační a institucionární struktury, určené především OOB v období války (organizace civilní obrany), –vznikají nové bezpečnostní systémy určené k OOB v odbobí míru a využitelné i za války.

6 OOB v Evropě – sdružený systém: do právního řádu některých zemí, včetně České republiky je zaveden pojem ochrana obyvatelstva jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému. Mnoho zemí zůstalo u tradičního názvu Civilní obrana nebo Civilní ochrana se stejným zastřešujícím obsahem. Tento systém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: do právního řádu některých zemí, včetně České republiky je zaveden pojem ochrana obyvatelstva jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému. Mnoho zemí zůstalo u tradičního názvu Civilní obrana nebo Civilní ochrana se stejným zastřešujícím obsahem. Tento systém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: –každodenní (mimořádné) události - dopravní nehody, havárie v železniční dopravě, pády letadel, zřícení staveb, výbuchy a havárie inženýrských sítí, záchrana osob v nejrůznějších situacích atd.,

7 OOB v Evropě – sdružený systém: do právního řádu některých zemí, včetně České republiky je zaveden pojem ochrana obyvatelstva jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému. Mnoho zemí zůstalo u tradičního názvu Civilní obrana nebo Civilní ochrana se stejným zastřešujícím obsahem. Tento systém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: do právního řádu některých zemí, včetně České republiky je zaveden pojem ochrana obyvatelstva jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému. Mnoho zemí zůstalo u tradičního názvu Civilní obrana nebo Civilní ochrana se stejným zastřešujícím obsahem. Tento systém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: –katastrofy a nouzové situace - přírodní a technologické katastrofy s velkým počtem zdravotnických a nenávratných ztrát, s velkými hmotnými škodami, s masivním narušením infrastruktury společnosti, života obyvatel a životního prostředí (povodně, zemětřesení, havárie v průmyslu, teroristické útoky atd.),

8 OOB v Evropě – sdružený systém: do právního řádu některých zemí, včetně České republiky je zaveden pojem ochrana obyvatelstva jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému. Mnoho zemí zůstalo u tradičního názvu Civilní obrana nebo Civilní ochrana se stejným zastřešujícím obsahem. Tento systém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: do právního řádu některých zemí, včetně České republiky je zaveden pojem ochrana obyvatelstva jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému. Mnoho zemí zůstalo u tradičního názvu Civilní obrana nebo Civilní ochrana se stejným zastřešujícím obsahem. Tento systém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: –ozbrojené konflikty. Schéma

9 OOB v Evropě – rizika a hrozby: většina evropských zemí akceptuje, považuje za závažná a připravuje se na tato rizika: většina evropských zemí akceptuje, považuje za závažná a připravuje se na tato rizika: –přírodní katastrofy, –technogenní katastrofy, –narušení životního prostředí v důsledku antropogenní činnosti, –poruchy v zásobování, –epidemie, –masová migrace, –organizovaná kriminalita, –terorizmus a extremizmus všeho druhu,

10 OOB v Evropě – rizika a hrozby: většina evropských zemí akceptuje, považuje za závažná a připravuje se na tato rizika: většina evropských zemí akceptuje, považuje za závažná a připravuje se na tato rizika: –obchod s drogami, –nekontrolovatelné rozšiřování ZHN, –mezistátní konflikty mimo Evropu, ale v její blízkosti (Střední východ). přehodnocením rizik na konci minulého století se změnil i přístup k OOB – odklon od ochrany před účinky války (civilní ochrana, civliní obrana) směrem k ochraně před výše uvedenými riziky v období míru. přehodnocením rizik na konci minulého století se změnil i přístup k OOB – odklon od ochrany před účinky války (civilní ochrana, civliní obrana) směrem k ochraně před výše uvedenými riziky v období míru.

11 OOB v Evropě – poslání: –poslání ochrany obyvatelstva je ve všech vyspělých zemích obdobné - rozdílné názvy systémů, které jsou "ochrana obyvatelstva", "civilní ochrana", "civilní obrana" nebo "civilní bezpečnost" neznamenají, že se jedná o systémy zásadně rozdílné, –zpravidla se hovoří o ochraně obyvatelstva a jeho životních podmínek, o ochraně a záchraně osob při katastrofách a nouzových situacích, při zvláštních nebezpečích, za všech okolností tj. v době míru i za války, –nově přibyla problematika terorismu,

12 OOB v Evropě – poslání: –ve všech zemích jsou opatření přijímána pro nevojenská i vojenská ohrožení na bázi prostředků, určených k nasazení při každodenních událostech (hasiči, policie, zdravotníci, civilní ochrana), –je tendence, aby tytéž zejména pevné řídící, organizační i výkonné struktury zabezpečovaly úkoly jak při každodenních událostech, tak po náležitém posílení při katastrofách a nouzových situacích a eventuálně v případě války, –rovněž je tendence již při každodenních událostech směřující k co největší integraci jednotlivých záchranných subjektů (obdobně jako IZS v ČR),

13 OOB v Evropě – poslání: –rozdíly spočívají v prvé řadě při stanovování úkolů organizacím, určeným k nasazení, a ve zvláštnostech při opatřeních, které jednotlivé země provádějí k posílení prostředků určených k nasazení, Pozn.: –ve Švýcarsku, v Německu a ve Francii jsou k dispozici pro nasazení při katastrofách druhoplánové prostředky, –armáda vykonává ve všech zemích subsidiární podporu, –nečlenské země NATO (Finsko, Švédsko, Švýcarsko) činí dlouhodobě obsáhlá opatření pro případ války (ukrytí apod.).

14 OOB v Evropě – hlavní úkoly: při každodenních událostech se jedná o úkoly, které plní záchranářské prvoplánové složky ve sdruženém (integrovaném) systému v rámci své profesní náplně a které směřují především k záchraně osob a jejich majetku – rutinní činnost, při každodenních událostech se jedná o úkoly, které plní záchranářské prvoplánové složky ve sdruženém (integrovaném) systému v rámci své profesní náplně a které směřují především k záchraně osob a jejich majetku – rutinní činnost, při katastrofách a nouzových situacích a zejména při ozbrojeném konfliktu jde o řadu úkolů, které jsou předem plánované, včetně přípravy na jejich plnění, materiálního a finančního zabezpečení, při katastrofách a nouzových situacích a zejména při ozbrojeném konfliktu jde o řadu úkolů, které jsou předem plánované, včetně přípravy na jejich plnění, materiálního a finančního zabezpečení, –předpokládá se, že řada opatření předurčených pro OOB před katastrofami a nouzovými situacemi, by se po rozšíření a doplnění realizovala i ve válce.

15 OOB v Evropě – hlavní úkoly: V současné době se jedná na úseku OOB ve většině evropských zemí obecně o tyto úkoly: V současné době se jedná na úseku OOB ve většině evropských zemí obecně o tyto úkoly: –varování a vyrozumění, –stanovení zásad chování a činnosti obyvatelstva při různých mimořádných událostech, –budování ochranné infrastruktury pro zabezpečení ochrany obyvatelstva, –ochrana zdraví, –sebeochrana a vzájemná pomoc, –ochrana kulturních hodnot, téměř každý stát má svá specifika… téměř každý stát má svá specifika…

16 OOB v Evropě – hlavní úkoly: Specifika: Specifika: –v některých zemích (Německo) se VaV rozdělilo na mírové období a válečný stav jak z hlediska kompetencí (ve válce stát, v míru spokové země), tak z hlediska technických prostředků (v válce masmédia, v míru sirény), –největší rozdíly jsou v budování ochranné infastruktury – Švýcarsko 100% pokrytí úkryty, Francie nemá a nebuduje, –některé země (Rakousko) věnují mimořadnou pozornost OOB před ionizujícím zářením v míru v případě vzniku havárie v JEZ v sousedství Rak.

17 OOB v Evropě – hlavní úkoly: Specifika: Specifika: –některé země (Francie) zahrnují do oblasti OOB úkoly spojení s ochranou ŽP zejména v souvislosti s jeho narušováním při rozsáhlých katastrofách a nouzových situacích, –mezi úkoly OOB v Evropě naopak nepatří IPCHO osob, tzn. vybavení občanů ochranými maskami ze státních prostředků, toto fungovalo ve státech tzv. výchdoního bloku a zde je již snaha tyto prostředky minimalizovat.

18 OOB v Evropě – kompetence: Kompetence v jednotlivých oblastech činnosti v rámci ochrany obyvatelstva jsou odvislé od správního členění daného státu, které lze obecně rozdělit na následující úrovně: Kompetence v jednotlivých oblastech činnosti v rámci ochrany obyvatelstva jsou odvislé od správního členění daného státu, které lze obecně rozdělit na následující úrovně: –centrální (stát, spolkový stát, federativní stát), –zemská (spolková země, kanton), –vyšší střední (kraj, provincie), –nižší střední (okres, departement), –obecní (obec,město). Obecně platí, že čím menší negativní událost ve vztahu k OOB, tím nižší správní stupeň je kompetentní a odpovědný za její řešení Obecně platí, že čím menší negativní událost ve vztahu k OOB, tím nižší správní stupeň je kompetentní a odpovědný za její řešení

19 OOB v Evropě – kompetence: Při katastrofách a nouzových situacích: Při katastrofách a nouzových situacích: –kompetence k řešení - ale také prevenci – náleží střední úrovni řízení, –ve státech se spolkovým uspořádáním (Německo Rakousko) jsou to spolkové země, ve Švýcarsku kantony, ve Francii departementy, –výjimku tvoří skandinávské země – střední úroveň řízení je potlačena (pouze havárie JEZ), odpovědnost je na obcích za přímé podpory státu –ve všech zemích sehrává stát podpůrnou a koordinační roli při katastrofách a těch situací, které přesahují hranice spolkových zemí, kantonů

20 OOB v Evropě – kompetence: Při katastrofách a nouzových situacích: Při katastrofách a nouzových situacích: –v postkomunistických zemích setrvává tendence řešit OOB při těchto situacích pokud možno co nejvíce z úrovně stát.

21 OOB v Evropě – kompetence: Za války: Za války: –za OOB v případě války je vždy zodpovědný stát bez ohledu na charakter ozbrojeného konfliktu, –stát pro OOB v případě války činí obvykle již v míru řadu organizačních, materiálních, technických a perzonálních opatření v závislosti na konkrétních podmínkách a finančních možnostech.

22 OOB – záchranné subjekty: Záchranné subjekty v oblasti ochrany obyvatelstva lze rozdělit na: Záchranné subjekty v oblasti ochrany obyvatelstva lze rozdělit na: –prvoplánové (hasiči, zdravotníci a v některých zemích tzv. pomocné služby…), –druhoplánové (v některých zemích speciálně vytvořené síly a prostředky - např. Technická pomocná služba - THW - Německo, zvláštní vojenské jednotky - Dánsko, Francie, Rusko, Bělorusko, osoby podléhající povinné službě v civilní ochraně - Švýcarsko), –působící na subsidiárním principu (obvykle Armáda) – podpora.

23 OOB – záchranné subjekty: Pomocné služby: Pomocné služby: –Německo, Rakousko – Červený kříž, Maltézská záchranná služba, Johanitánská úrazová pomoc apod. - určené především pro záchranu života a zdraví osob, legislativní opora, –Rakouský ČK je rozhodující prvoplánovou zdravotnickou záchrannou organizací.

24 OOB – záchranné subjekty: V současné době se projevuje ve většině zemí tendence k integraci zejména prvoplánových složek do sdružených záchranných systémů pod společné řízení. V současné době se projevuje ve většině zemí tendence k integraci zejména prvoplánových složek do sdružených záchranných systémů pod společné řízení.

25 OOB – záchranné subjekty: Modely služby jsou na bázi: Modely služby jsou na bázi: –povinné služby – v histotorii Polsko (voj. služba u hasičů), Švýcarsko (miliční systém), Francie (vojenské záchranné jednotky MV UIISC), Rusko, Bělorusko, Ukrajina (vojenské jednotky CO), –dobrovolnosti – Německo, Rakousko – PO mimo velkých měst (50 tis. obyvatel) a velkých podniků, záchranné organizace, THW, –profesionality – Finsko, Švédsko, ve většině zemí východního bloku jsou hasiči organizováni na úrovni státu ve služebním poměru (polovojenská služba profesionálů).

26 OOB – spolupráce s armádou: Armáda poskytuje ve všech zemích subsidiární podporu při katastrofách a pomoc v nouzi, Armáda poskytuje ve všech zemích subsidiární podporu při katastrofách a pomoc v nouzi, ve všech zemích platí zásada, že armáda je o pomoc žádána, pokud civilní prostředky již nepostačují ke zvládnutí mimořádné události. ve všech zemích platí zásada, že armáda je o pomoc žádána, pokud civilní prostředky již nepostačují ke zvládnutí mimořádné události.

27 OOB – mezinárodní spolupráce: Zásahy v zahraničí sehrávají ve většině států stále větší roli v rámci: Zásahy v zahraničí sehrávají ve většině států stále větší roli v rámci: –mezinárodní pomoci při katastrofách, –humanitární pomoci. Pro mezinárodní pomoc při katastrofách budují státy speciální týmy – např. USAR týmy, disponují speciálním vybavením Pro mezinárodní pomoc při katastrofách budují státy speciální týmy – např. USAR týmy, disponují speciálním vybavenímUSAR speciálním vybavenímUSAR speciálním vybavením

28 OOB v Evropské unii: Členské státy EU mají OOB vymezenou vlastní legislativou, přesto se ukazuje rostoucí potřeba co největší standardizace, Členské státy EU mají OOB vymezenou vlastní legislativou, přesto se ukazuje rostoucí potřeba co největší standardizace, počátek evropské spolupráce v této oblasti se datu­ je rokem 1985, kdy byla předložena tzv. Zelená kniha Evropské komise (dále jen „Komise“) s názvem „Péče o naše životní prostředí - akce pro evropské životní prostředí“, počátek evropské spolupráce v této oblasti se datu­ je rokem 1985, kdy byla předložena tzv. Zelená kniha Evropské komise (dále jen „Komise“) s názvem „Péče o naše životní prostředí - akce pro evropské životní prostředí“,

29 OOB v Evropské unii: Návrhy, obsažené Zelené knize, byly v různých usneseních Rady Evropské unie v letech konkretizovány a týkají se opatření v těchto oblastech ochrany obyvatelstva: Návrhy, obsažené Zelené knize, byly v různých usneseních Rady Evropské unie v letech konkretizovány a týkají se opatření v těchto oblastech ochrany obyvatelstva: –Nástroje spolupráce. –Elektronické prostředky komunikace a výměny informací. –Výměna expertů, vzdělávání, simulační cvičení. –Terminologie. –Jednotné evropské nouzové telefonní číslo. –Informace a komunikace s veřejností.

30 OOB v Evropské unii: Návrhy, obsažené Zelené knize, byly v různých usneseních Rady Evropské unie v letech konkretizovány a týkají se opatření v těchto oblastech ochrany obyvatelstva: Návrhy, obsažené Zelené knize, byly v různých usneseních Rady Evropské unie v letech konkretizovány a týkají se opatření v těchto oblastech ochrany obyvatelstva: –Prevence a připravenost. –Zvláštní rizika.

31 OOB v Evropské unii: Zásadními dokumenty ochrany obyvatelstva Společenství v současné době jsou: Zásadními dokumenty ochrany obyvatelstva Společenství v současné době jsou: –Akční program Společenství pro ochranu před katastrofami - slouží k podpoře a doplňování opatření členských států při přírodních a technogenních katastrofách s cílem ochrany osob, životního prostředí a majetku, –Postup Společenství na podporu spolupráce při nasazení k ochraně před katastrofami – řeší přístup ke zdrojům, které má Unie k dispozici.

32 OOB v Evropské unii: Postup obsahuje prvky, týkající se uvedení do stavu pohotovosti, a to: Postup obsahuje prvky, týkající se uvedení do stavu pohotovosti, a to: –zásahových jednotek včetně další podpory nasazení v případě katastrofy, –expertů pro vyhodnocovací a koordinační týmy, –centra pro předávání informací mezi komisí a členskými státy Unie, –zdravotnických zdrojů. Postup může být aktivován již při hrozícím nebezpečí, nemusí jít přímo o stav katastrofy, Postup může být aktivován již při hrozícím nebezpečí, nemusí jít přímo o stav katastrofy,

33 OOB v Evropské unii: Postup může být aktivován i při vzniku katastrofy mimo Unii: Postup může být aktivován i při vzniku katastrofy mimo Unii: –jako samostatný zásah za koordinace státu, předsedajícího v té době Unii, –nebo jako příspěvek k zásahu, který je řízen jinou mezinárodní organizací, –rozhodnutí členského státu Unie o nasazení vlastních zdrojů v takovémto případě je výlučně v jeho kompetenci.

34 OOB v NATO: k zásadním změnám ve strategické koncepci NATO v oblasti ochrany civilního obyvatelstva (civilní ochrany) došlo v 90. letech v důsledku změn bezpečnostně-politické situace v Evropě a ve světě: k zásadním změnám ve strategické koncepci NATO v oblasti ochrany civilního obyvatelstva (civilní ochrany) došlo v 90. letech v důsledku změn bezpečnostně-politické situace v Evropě a ve světě: –pravděpodobnost vzniku válečného konfliktu globálního charakteru se podstatně snížila, –ukázalo se ale, že bezpečnostní zájmy NATO mohou být ohroženy jinými riziky, mezi které patří zejména šíření zbraní hromadného ničení, narušování zásobování pro životně důležité záležitosti, teroristické akce a sabotáže velkého rozsahu, –do popředí proto vystoupily otázky plánování opatření pro případy tzv. nevojenského ohrožení a OOB.

35 OOB v NATO: v NATO je pojmu civilní ochrana (ochrana obyvatelstva) nadřazen pojem civilní nouzové plánování, v NATO je pojmu civilní ochrana (ochrana obyvatelstva) nadřazen pojem civilní nouzové plánování, ve všech výborech je ČR zastoupena. ve všech výborech je ČR zastoupena. Vyšší výbor pro CNP - SCEPC Výbor pro civilní ochranu - CPC Plánovací výbor pro civilní letectví Plánovací výbor pro průmysl

36


Stáhnout ppt "OCHRANA OBYVATELSTVA – I 3. Základní přístupy k řešení OOB ve světě, NATO a EU."

Podobné prezentace


Reklamy Google