Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jsem zemědělec a potřebuji podpořit... Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jsem zemědělec a potřebuji podpořit... Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR"— Transkript prezentace:

1 Jsem zemědělec a potřebuji podpořit... Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR

2 Obsah prezentace 1.Společná zemědělská politika EU a její vývoj? 2.Rozpočet EU 3.Systémy podpory zemědělců v EU 4.Dopady vstupu do EU na české zemědělství 5.Postavení zemědělců ve výrobní vertikále 6.Budoucnost Zemědělské politiky

3 SZP je nejstarší politikou EU Začátky SZP spadají do roku 1962 a po celou dobu byla nejdůležitější politikou společenství (v současnosti ještě ex. další politiky regionální politika, celní politika, dopravní politika, atd…) V současnosti již není zemědělství na venkově dominantní sektor ale stále hraje nezastupitelnou roli. Agro-potravinářský průmysl zaujímá cca 13% podíl na celkové evropské zaměstnanosti. Z celkového počtu 80 tisíc stránek komunitárního práva jich přibližně polovina připadá na SZP 3 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj

4 Zpočátku byl důraz kladen na podporu vyšší zemědělské produkce, na stálou dostupnost potravin spotřebitelům a na to, aby se zemědělství v EU opět stalo životaschopným odvětvím. – nadprodukce MAC SHARRYHO REFORMA - zavedení kvót, které pomohly snížit nadprodukci, snížení finační náročnosti, zvýšení konkurenceschopnosti (PP, snížení intervenč. cen). Začal být také kladen důraz na postupy šetrné k životnímu prostředí (AEO, set aside) „Agenda 2000“ podpora konkurenceschopnosti + politika rozvoje venkova. Byl zaveden rozpočtový strop, 4 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj

5 2003 – „FISCHLEROVA REFORMA “ - oddělení plateb od produkce, platby spojeny s ekologickými normami a požadavky v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin a welfare zvířat, snížení PP velkým zemědělským podnikům, uspořené prostředky přesunuty na rozvoj venkova, finanční disciplína agrárního rozpočtu Health check – ne reforma ale úprava SZP – postupné rušení mléčných kvót, čl. 68 (3,5% z PP na ohrožené sektory), zrušení dalších couplovaných plateb (zůstávají pouze KBTPM, ovce, kozy), modulace z 1.pilíře do PRV, zrušení set aside, další omezení intevencí, 5 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj

6 6

7 2. Rozpočet EU Náklady na SZP je treba posuzovat v souvislostech. Na rozdíl od ostatních odvětví, například výchovy a vzdělávání, obrany, dopravy, zdravotní péče nebo sociálního zabezpečení, jejichž náklady nesou jednotlivé členské státy, v případě odvětví zemědělství členské státy dohodly, že rozhodnutí o zemědělské politice EU budou prijímána na úrovni Společenství a v souvislosti s tím bude zaveden i příslušný rozpočet. V roce 1979 představovaly výdaje na SZP 75 % rozpočtu tehdejšího EHS a postupně s reformami docházelo ke snižování rozpočtu. 7

8 V současnosti představuje SZP cca 46 % celkového rozpočtu EU, 0,43 % HDP EU. Podíl výdajů na SZP v rámci HDP Unie se průbežně snižuje (v pol. 80.let představoval 0,63% HDP EU, do konce r by měly klesnout na 0,40% (resp. 0,30% pokud bereme v úvahu pouze 1.pilíř) Celkové výdaje rozpočtu EU na SZP představují méně než 1,% veřejných výdajů EU. Je současná SZP drahá??? 8 2. Rozpočet EU

9 9

10 Společný rozpočet EU = 1 % HDP EU - z toho 43% tvoří SZP (tj. 0,4 % HDP EU) Výdaje na zemědělství (tj. SZP + výdaje jednotl. zemí EU) tvoří cca 0,6 % HDP EU Každý občan přispívá na financování SZP v průměru 2 eury týdně. 2. Rozpočet EU

11 Zemědělství jako podíl z celkového rozpočtu EU

12 Je současná SZP drahá??? Zdroj: Central Intelligence Agency - World Fact Book Rozpočet EU

13 3. Systémy podpory zemědělců v EU

14 14

15 15

16 Nárůst přímých plateb SAPS v % s možností doplnění o TOP-UP 3. Systémy podpory zemědělců v EU Rok Obálkamil. €559,6654,2739,9832,1909,3 Plocha z.p.mil. ha3,5 SAPS€/ha

17 17 3. Systémy podpory zemědělců v EU

18

19 Rozvoj venkova Od r samostaný pilíř SZP (do roku 2006 byl financován z EAGGF). Venkov=hustota zalidnění menší než 150 obyv./km 2 (OECD) Venkovské oblasti zaujímají 87 % území EU. – Převážně venkovský region (více jak pol. obyv žije ve venkovských obcích) Zem. tvoří 18,5% zaměstnanosti a 4,6% přidané hodnoty – Významně venkovský region (15-50% obyv. žije ve venkov. obcích) Zem. tvoří 7% zaměstnanosti a 2,9% přidané hodnoty – Městský region 19 Zastoupení jednotlivých os v Programech rozvoje venkova – příspěvek EAFRD EU-27EU-15EU-12ČR Osa 134 %31 %39 %22 % Osa 244 %50 %34 %55 % Osa 314 %10 %20 %17 % Leader6 %7 %4 %5 % Technická pomoc2 % 3 %1 % 3. Systémy podpory zemědělců v EU

20 V ČR pouze na TTP – voda, redefinice LFA (suché oblasti, těžké půdy…) 20 Podpora znevýhodněných oblastí 3. Systémy podpory zemědělců v EU

21 Spol. org. trhu 1. pilíř – SOT Vyrovnání výkyvů na trhu Použití podle společných pravidel EU na: vývozní subvence, intervenční nákupy, skladování, vývozy, podporu soukromého skladování, podporu školního mléka, další tržně konformní a regulační mechanizmy. V současnosti 1 organizace trhu (dříve 21) Systémy podpory zemědělců v EU

22 Proč řešit kolísání trhu???

23 3. Systémy podpory zemědělců v EU

24

25 25 3. Systémy podpory zemědělců v EU

26 Průměrná výměra zemědělského podniku v roce 2007 (ha) 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

27 Celková pracovní síla v zemědělství v roce 2008 (AWU na 100 ha) 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

28 Placená pracovní síla v roce 2008 (AWU na 100 ha) 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

29

30

31 Dopady vstupu do EU na české zemědělství

32

33 K poklesu HZP přispělo také výrazné omezení spotřeby průmyslových hnojiv V roce 1990 byla spotřeba průmyslových hnojiv 217, 9 kg/ha z.p. v roce 1993 to bylo jen 96,6 kg/ha z.p. minimum bylo v roce 1999 pouze 65,6 kg/ha z.p. v roce 2006 to bylo jen 98,5 kg/ha z.p. v současnosti je to cca 110 kg/ha z.p. 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

34 34 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

35 Hospodářský výsledek zemědělství (zisk/ztráta) v mld. Kč 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

36

37 Podíl podpor na příjmech zemědělců Dopady vstupu do EU na české zemědělství

38 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále Přes maloobchodní obchodní řetězce se prodává 72 % potravin v ČR.

39 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

40

41

42

43

44

45

46

47 Růst počtu obyvatel na Zemi OCDE-FAO Agricultural Outlook Population (1000) OSN ( ) Světová populace roste o 1% ročně (Evropa méně) Růst průměrného příjmu obyvatele planety = 2.9% ročně (kupní síla) Podíl obyvatel měst převáží v roce 2010 na podílem obyvatel venkova 1. Budoucnost zemědělské politiky

48 Klíčové priority strategie EU 2020 Evropská komise zveřejnila klíčové priority strategie EU nová strategie Evropské unie EUROPE 2020 byla představena 3. března 2010 a obsahuje pět klíčových priorit. 1.Zvýšení zaměstnanosti osob ve věku mezi 20 a 64 lety na nejméně 75 procent, což by za současného stavu znamenalo zvýšení o 6 %. 2.Zvýšení investic do vývoje a výzkumu, podle plánu EU by to mělo být ze současných 1,9 % HDP EU na 3 %. 3.Zvýšení podílu obnovitelné energie na 20% do roku 2020 a zároveň by se mela snížit spotřeba energie o 20 %. 4.Dalším cílem je rozvoj školství, konkrétně se jedná o podporu terciálního vzdělávání u osob ve veku mezi 30 a 34 let. 5.Co možná nejvyšší snížení míry chudoby, která v současnosti dosahuje 17 procent. Pokud vše bude probíhat podle představ komise, mely by členské státy přijmout novou strategii ještě v tomto roce. V oblasti zemědělství je dle návrhu EK nutno spojit požadavky na rozvoj venkova, na rozvoj zemědělství a rybolovu, ale i na klimatické změny a biologickou rozmanitost; tento dokument byl diskutován na jednání předsedů vlád ve dnech Budoucnost zemědělské politiky

49 Potravinová soběstačnost x potr. bezpečnost Kvalita potravin (EU největší dovozce potravin z rozvojových zemí na světě např. hovězí maso 1.Brazílie, 2.Argentina, 3. Uruguay, 4. Botsvana 2,5%, Namibie 2%). Obnovitelné zdroje energie Sociální a ekonomická role Klimatické změny a OŽP Biotechnologie

50 Potravinová bezpečnost à la Velká Británie Leden 2010: Vláda zveřejňuje národní potravinovou strategii do roku 2030 Od roku 1947 se nic podobného nestalo, jde o zásadní obrat v tradičně liberální a ke globalizaci obrácené zemi Většina textu se shoduje s názory farmářů Uznání hodnoty domácí produkce potravin Po nedávných zkušenostech již nelze počítat s jistotou levných potravin, ani s dostatkem ropy či vody Každý večer na planetě zemi ke spánku uléhá miliarda lidí hlady 1. Budoucnost zemědělské politiky

51 Potravinová bezpečnost à la Velká Británie Strategie vyjmenovává řadu priorit: – Umožnit a pobídnout obyvatelstvo ke zdravému a udržitelnému způsobu stravování – Zajištění odolného, konkurenceschopného a ziskového komplexu výroby potravin – Zvýšení výroby potravin udržitelným způsobem (produktivita) – Snížení emisí skleníkových plynů plynoucích z výroby potravin; snížení a recyklace odpadů – Zvýšit roli a pozitivní vliv znalostí, zkušeností, vědy a technologií v potravinovém řetězci Jde o strategii, která se však musí naplnit konkrétními politickými činy 1. Budoucnost zemědělské politiky

52 Jak opravdu podpořit zemědělce?

53 Kupujte české potraviny Sledujte kvalitu potravin

54 Nezlobte se na nás a zkuste nás pochopit

55 Děkuji za pozornost. Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR


Stáhnout ppt "Jsem zemědělec a potřebuji podpořit... Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR"

Podobné prezentace


Reklamy Google