Lenka Svobodová ZŠ a MŠ Višňové Nová Třída: VIII

Prezentace na téma: "Lenka Svobodová ZŠ a MŠ Višňové Nová Třída: VIII"— Transkript prezentace:

1 Lenka Svobodová ZŠ a MŠ Višňové Nová 228 671 38 Třída: VIII
Lenka Svobodová ZŠ a MŠ Višňové Nová Třída: VIII. A Školní rok: 2013/ 14 Biologická olympiáda: Kategorie C Vstupní úkol: Etiolované rostliny

2 Úkol 3: Etiolované rostliny
Úkol: Sledovat a srovnávat růst rostlin (hrášku a brambor) na světle a ve tmě

3 Postupy: Postup 1: Hlízy brambor Postup 2: Klíčky hrášku

4 Postup 1: Hlízy brambor Obstarala jsem si 3 hlízy brambor s různě dlouhými klíčky. Brambory jsem rozřízla na poloviny, které jsem si poté rozdělila do dvou trojic. Změřila jsem délku jejich klíčků a po změření jsem je položila do nádob s vlhkým pískem. Jednu nádobu jsem umístila tmavé místnosti a druhou jsem umístila na okenní parapet. Každý 3. den jsem měřila délku lodyh na hlízách umístěné jak ve tmě, tak na světle. Jako u předchozího měření jsem spočítala průměr. Tento pokus jsem prováděla 3 týdny. Tyto údaje jsem zapisovala do tabulek, ze kterých jsem následně udělala graf. Vytvořila jsem fotodokumentaci. POMŮCKY:3 hlízy brambor s klíčky, 2 nádoby s vlhkým pískem, fotoaparát, tabulky, pravítko, dobrá nálada a trpělivost

5 Tabulky: ø ø TMA 0 dnů 3 dny 6 dnů 9 dnů 12 dnů 15 dnů 18 dnů 21 dnů
SVĚTLO 0 dnů 3 dny 6 dnů 9 dnů 12 dnů 15 dnů 18 dnů 21 dnů 1. hlíza 1,1 cm 1,2 cm 1,3 cm 1,4 cm 1,5 cm 1,6 cm 2. hlíza 0,9 cm 1 cm 3. hlíza 0,5 cm 0,6 cm 0,7 cm 0,8 cm 1,7 cm 1,8 cm ø 0,83 cm 0,93 cm 1,03 cm 1,13 cm 1,23 cm 1,56 cm 1,63 cm TMA 0 dnů 3 dny 6 dnů 9 dnů 12 dnů 15 dnů 18 dnů 21 dnů 1. hlíza 1,6 1,8 1,9 2,3 2,6 3,3 3,7 2. hlíza 1,1 1,2 0,9 1,4 1,7 2,7 3. hlíza 0,8 1,3 2,2 3,5 3,9 4,3 4,7 5,2 ø 1,16 1,43 1,66 2,53 2,86 3,43 3,86

6 Světlo Grafy:

7 Světlo Fotodokumentace:

8 Tma Grafy:

9 Tma Fotodokumentace:

10 Postup 2: Hrášek Koupila jsem si balíček se semeny hrachu.
Přichystala jsem si vatu, sklenici s vodou, semínka hrachu a nádobu. Vlhkou vatu jsem vložila do nádoby, do které jsem následně vložila přes dvacet semínek hrášku. Nádoba byla v teple a na světle Až se objevily větší klíčky, oddělila jsem semínka hrášku do dvou nádob – jedna nádoba byla na světle, druhá nádoba ve tmě. Každý den jsem pečlivě měřila, o kolik klíčky vyrostly, zapisovala si údaje do předem připravených tabulek a vytvářela fotodokumentaci. Pomůcky: balíček (na sázení) se semeny hrachu, vata 2nádoby, pravítko, tabulky, fotoaparát, trpělivost a dobrá nálada

11 Tabulky: Světlo SVĚTLO 1 . Den 2.den 3. den 4.den 5.den 6.den 7.den
1. hrách 4,5 4,6 4,7 4,8 5 5,2 5,3 5,7 6 6,2 6,4 6,7 6,9 7 2.hrách 3 3,2 3,4 3,5 3,8 4 4,3 4,4 5,1 5,8 6,1 3.hrách 2,9 3,1 3,7 3,9 4,1 4.hrách 1 1,2 1,9 2,4 2,7 2,8 3,3 4,2 4,9 5.hrách 1,1 1,3 1,6 2,1 6.hrách 0,9 1,4 1,7 2 2,2 2,3 2,6 5,6 8,3 9 7.hrách 0,1 0,5 8.hrách 0,4 0,7 2,5 9.hrách 0,2 3,6 10.hrách 0,3 1,8

12 Světlo Grafy:

13 Světlo Grafy:

14 Světlo Fotodokumentace:

15 Tabulky: Tma TMA 1 . Den 2.den 3. den 4.den 5.den 6.den 7.den 8.den
1. hrách 0,8 2,2 4,6 6,3 9,1 11,8 13,7 16,9 19 20,4 21,9 23,2 24,1 25,3 2.hrách 0,4 1,7 3,5 5 8,8 11,4 13,2 15,6 17 17,9 18,6 19,4 20,8 22,1 3.hrách 0,5 0,9 2,8 4,1 5,6 7,2 8,3 9,5 10,1 10,7 11,3 11,9 12,5 4.hrách 2,4 5,1 6,7 9 12,2 15,3 17,6 19,5 22 24,5 25,9 27,3 28,4 5.hrách 0,3 1,4 2,1 3,8 4,3 6,2 7,4 8,5 9,3 14,2 15,2 6.hrách 0,7 1,6 4,9 6,8 10,2 13,3 15 16,5 17,8 18,5 19,1 20 7.hrách 1,2 3 5,4 7,8 10,9 14,4 18,7 20,5 23 23,7 8.hrách 1,3 2,6 4,8 7,3 12,4 15,9 18 19,2 19,9 20,2 21,1 22,4 23,6 9.hrách 3,2 7,1 9,9 15,1 17,3 18,1 20,1 21 10.hrách 1 1,9 3,1 4,5 5,8 7,9 12

16 Tma Grafy:

17 Tma Grafy:

18 Tma Fotodokumentace:

19 Závěr: Rozdíly jsou značné, ve tmě tyto rostliny – Etiolované rostliny, rostou v podstatě rychleji než rostliny na světle. Ve tmě výhonky zesvětlaly a na světle zase naopak ztmavly. Platí to v obou dvou případech. (Hrášek, Brambory) Ano, pokusy dopadly shodně. Výhonky ve tmě rostly rychleji a na světle pomaleji. Jsou rostliny, které lépe rostou ve tmě a ve vlhkém prostředí. (Ve sklepě brambory rostly v podstatě lépe než v mém pokusu, jelikož tam bylo větší vlhko, které rostliny potřebují) Odborníci by k tomu dodali, že jsou tyto rostliny bledé, jelikož si nevytvořily vlastní chlorofyl. (Který mají rostliny na světle) Oxid+Voda+Světlo= Kyslík + Cukry, což znamená, že etiolované rostliny neprodukují Kyslík (O2). Příklad neovlivněné rostliny člověkem jsem bohužel nenašla.(Ale myslím si, že příklady bychom mohly najít v lesních a lučních porostech) V přítomnosti rostlin vyrůstajících na světle se nachází Zelené barvivo neboli Chlorofyl. Rostlinám slouží k vytváření potravy pro sebe – Cukry, ale potřebují k tomu, jak jsem již zmiňovala, Oxid Uhličitý (CO2) a Vodu (H2O). Etiolizaci využívá v zemědělství při pěstování květáku, chřestu, čínského zelí či pórku.