Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ozonová vrstva Země a skleníkový efekt. ATMOSFÉRA ZEMĚ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ozonová vrstva Země a skleníkový efekt. ATMOSFÉRA ZEMĚ."— Transkript prezentace:

1 Ozonová vrstva Země a skleníkový efekt

2 ATMOSFÉRA ZEMĚ

3 Atmosféra Země  představuje plynný obal, jež obklopuje Zemi do výšky několika tisíc km plyn, z něhož se atmosféra skládá, se nazývá vzduch (= směs plynů, které navzájem chemicky nereagují)plyn, z něhož se atmosféra skládá, se nazývá vzduch (= směs plynů, které navzájem chemicky nereagují) celková hmotnost činí asi 5, kg; 99 % této hmotnosti je soustředěno ve vrstvě od 0 km do 36 kmcelková hmotnost činí asi 5, kg; 99 % této hmotnosti je soustředěno ve vrstvě od 0 km do 36 km

4 Vývoj zemské atmosféry současná atmosféra je výsledkem evoluce trvající asi 3 – 4 miliardy letsoučasná atmosféra je výsledkem evoluce trvající asi 3 – 4 miliardy let vznikala v důsledku odplyňování lávy, která vytvořila zemskou kůruvznikala v důsledku odplyňování lávy, která vytvořila zemskou kůru prvotní zemská atmosféra byla tenká,prvotní zemská atmosféra byla tenká, její hlavní část tvořila vodní pára;její hlavní část tvořila vodní pára; prakticky neobsahovala volný kyslíkprakticky neobsahovala volný kyslík

5 Vývoj zemské atmosféry kyselé páry tvořené HCl, HF, HBr, NH 3, sírou a jejími sloučeninami spolu s podstatnou částí CO 2 se rozpouštěly ve vodních kapkách a ve formě kyselého deště vypadávaly na zemský povrch;kyselé páry tvořené HCl, HF, HBr, NH 3, sírou a jejími sloučeninami spolu s podstatnou částí CO 2 se rozpouštěly ve vodních kapkách a ve formě kyselého deště vypadávaly na zemský povrch; v prvotní atmosféře tak zůstávalo pouze malé množství špatně rozpustných plynů, např. CH 4, CO, N 2, CO 2,v prvotní atmosféře tak zůstávalo pouze malé množství špatně rozpustných plynů, např. CH 4, CO, N 2, CO 2,

6 Složení zemské atmosféry zemskou atmosféru tvoří směs různých plynů, vodní páry, pevných a kapalných částiczemskou atmosféru tvoří směs různých plynů, vodní páry, pevných a kapalných částic vzhledem k objemovému zastoupení ji lze označit jako dusíkovo – kyslíkovouvzhledem k objemovému zastoupení ji lze označit jako dusíkovo – kyslíkovou vzdušný obal Země můžeme rozdělit na tři složky:vzdušný obal Země můžeme rozdělit na tři složky: 1. 1.suchý vzduch bez znečišťujících příměsí, 2. 2.vodní pára, popř. kondenzační produkty, 3. 3.různé znečišťující příměsi.

7 Složení zemské atmosféry suchý čistý vzduch je směsí plynů, z nichž největší zastoupení mají dusík a kyslík (tvoří 99 % jeho hmotnosti) směs suchého čistého vzduchu s vodní párou se označuje jako vlhký vzduch součástí atmosféry jsou kapalné a pevné částice, tzv. atmosférické aerosoly, mohou být původu:   přírodního   antropogenního

8

9 Vertikální členění atmosféry vertikálně se atmosféra Země člení podle několika hledisek:vertikálně se atmosféra Země člení podle několika hledisek: 1.podle závislosti na výšce na: troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru, exosféru 2.podle stupně ionizace na: neutrosféru, ionosféru 3.podle intenzity vertikálního promíchávání vzduchu na: homosféru (turbosféru) a heterosféru (difuzosféru)

10 Troposféra Troposféra -představuje nejspodnější část zemské atmosféry přiléhající k zemskému povrchu -mezi 42° s. a j. z. š. sahá do výšky km; ve středních zeměpisných šířkách do výšky 11 km; v polárních oblastech jen do výšky 7-9 km -průměrný pokles teploty na 100 metrů výškových má hodnotu 0,65 °C

11 Troposféra -obsahuje téměř veškerou vodu v atmosféře; je oblastí vzniku oblačných systémů, bouřkové činnosti, vzniku a vypadávání srážek a mlh -do značné míry podléhá vlivům zemského povrchu -podle podmínek pro přenos a výměnu tepelné energie rozlišujeme v přízemní vrstvě atmosféry dílčí subvrstvy: 1. laminární subvrstva 1. laminární subvrstva 2. přízemní mezivrstva 2. přízemní mezivrstva 3. přízemní vrstva (též Prandtlova) 3. přízemní vrstva (též Prandtlova) 4. planetární mezní vrstva atmosféry 4. planetární mezní vrstva atmosféry

12  Stratosféra - zasahuje maximálně do výšky 55 km nad zemským povrchem -asi do 25 km výšky teplota vzrůstá vlivem pohlcování UV-záření ozonem -na její horní hranici je max. teplota (kolem 0 °C)

13 Závislost teploty atmosféry na nadmořské výšce Převzato z

14 OZON

15 Charakteristika a vlastnosti ozonu ozon O 3 je modifikací kyslíku, jehož molekula je tvořena třemi atomyozon O 3 je modifikací kyslíku, jehož molekula je tvořena třemi atomy molekulová hmotnost je 48molekulová hmotnost je 48 za normálních podmínek plynná látka o hustotě 1,65 (vzduch = 1) či měrné hmotnosti 2,143 kg.m -3za normálních podmínek plynná látka o hustotě 1,65 (vzduch = 1) či měrné hmotnosti 2,143 kg.m -3 pod teplotou -192 °C tvoří černomodré krystalkypod teplotou -192 °C tvoří černomodré krystalky v rozmezí -192,5 °C až -111 °C je to tmavomodrá kapalinav rozmezí -192,5 °C až -111 °C je to tmavomodrá kapalina

16 Charakteristika a vlastnosti ozonu v plynném stavu se spontánně rozkládá na molekulu dvouatomového kyslíku a jeden kyslíkový atom;v plynném stavu se spontánně rozkládá na molekulu dvouatomového kyslíku a jeden kyslíkový atom; střední doba života O 3 obnáší při teplotě 20 °C 3 dni, při -15 °C 8 dní, při -25 °C 18 dní, při -50 °C 3 měsícestřední doba života O 3 obnáší při teplotě 20 °C 3 dni, při -15 °C 8 dní, při -25 °C 18 dní, při -50 °C 3 měsíce v přírodě vzniká v ovzduší z dvouatomového kyslíku různými fotochemickými procesyv přírodě vzniká v ovzduší z dvouatomového kyslíku různými fotochemickými procesy 80 – 90 % ozonu se nachází ve stratosféře, 10 – 20 % v troposféře80 – 90 % ozonu se nachází ve stratosféře, 10 – 20 % v troposféře celkové množství ozonu v atmosféře se udává v Dobsonových jednotkách DJ (mezinárodní označení D.U., Dobson unit)celkové množství ozonu v atmosféře se udává v Dobsonových jednotkách DJ (mezinárodní označení D.U., Dobson unit)

17 Vznik ozonové vrstvy Země Vznik ozonové vrstvy Země úzce souvisí s růstem obsahu dvouatomového kyslíku v atmosféře během posledních 3 miliard letúzce souvisí s růstem obsahu dvouatomového kyslíku v atmosféře během posledních 3 miliard let výška nad povrchem Země, kde dochází k maximální tvorbě ozonu, je závislá na celkové koncentraci dvouatomového kyslíkuvýška nad povrchem Země, kde dochází k maximální tvorbě ozonu, je závislá na celkové koncentraci dvouatomového kyslíku život vznikající v tehdejším mořském prostředí byl soustředěn v hloubkách kolem 10 m, kde je letální UV- záření absorbováno, ale zároveň zde proniká radiace o vlnových délkách větších než 290 nm, která umožňuje rozvoj fotosyntetizujících rostlin produkujících dvouatomový kyslíkživot vznikající v tehdejším mořském prostředí byl soustředěn v hloubkách kolem 10 m, kde je letální UV- záření absorbováno, ale zároveň zde proniká radiace o vlnových délkách větších než 290 nm, která umožňuje rozvoj fotosyntetizujících rostlin produkujících dvouatomový kyslík ve svrchně silurském období dosáhla oblast s maximální tvorbou ozonu výšky asi 20 km, což umožnilo rozvoj suchozemských forem životave svrchně silurském období dosáhla oblast s maximální tvorbou ozonu výšky asi 20 km, což umožnilo rozvoj suchozemských forem života

18 Historie poznávání a objevů v oblasti problematiky ozonové vrstvy Historie poznávání a objevů v oblasti problematiky ozonové vrstvy existence ozonové vrstvy zjištěna vědci již koncem 19. století na základě studia UV-záření dopadajícího na zemský povrchexistence ozonové vrstvy zjištěna vědci již koncem 19. století na základě studia UV-záření dopadajícího na zemský povrch k vytvoření základních představ o ozonové vrstvě přispěla historická měření stratosférického ozonu i původní teoretické prácek vytvoření základních představ o ozonové vrstvě přispěla historická měření stratosférického ozonu i původní teoretické práce od roku 1920 je možno datovat rychlý rozvoj ozonometrie, kdy byla provedena přesnější měření celkového ozonu v atmosféřeod roku 1920 je možno datovat rychlý rozvoj ozonometrie, kdy byla provedena přesnější měření celkového ozonu v atmosféře první obavy ze škodlivých vlivů lidské činnosti na ozonosféru se objevily v 70. letech s rozvojem nadzvukové dopravyprvní obavy ze škodlivých vlivů lidské činnosti na ozonosféru se objevily v 70. letech s rozvojem nadzvukové dopravy

19  Studium freonů studiem freonů se v 1. polovině 70. let zabývali F. D. Rowland a M. Molinastudiem freonů se v 1. polovině 70. let zabývali F. D. Rowland a M. Molina r vyslovili domněnku, že freony vypouštěné do ovzduší rostoucím tempem po rozptýlení postupně pronikají do stratosféry, kde se z nich působením UV-záření odštěpuje chlor, který pak může katalyticky rozkládat ozonr vyslovili domněnku, že freony vypouštěné do ovzduší rostoucím tempem po rozptýlení postupně pronikají do stratosféry, kde se z nich působením UV-záření odštěpuje chlor, který pak může katalyticky rozkládat ozon

20  Výzkum v Antarktidě ukázal, že atomární chlor vyvolává rozklad ozonu heterogenními reakcemi;ukázal, že atomární chlor vyvolává rozklad ozonu heterogenními reakcemi; v letech 1987 a 1988 byla potvrzena správnost hypotézy o úbytku ozonu při vývoji ozonové díry (2 % za den) na základě měření uskutečněných vědeckými expedicemi v Antarktiděv letech 1987 a 1988 byla potvrzena správnost hypotézy o úbytku ozonu při vývoji ozonové díry (2 % za den) na základě měření uskutečněných vědeckými expedicemi v Antarktidě

21  Vulkanické erupce po výbuchu sopky El Chichon r bylo zjištěno, že vulkanické erupce ovlivňují rozpad ozonupo výbuchu sopky El Chichon r bylo zjištěno, že vulkanické erupce ovlivňují rozpad ozonu r byly pomocí satelitů pozorovány vlivy aerosolů z výbuchu sopky Mt. Pinatubo na rozpad ozonu nad celým zemských povrchem, včetně antarktické ozonové díry, kde přispěly k dosažení extrémních ztrát ozonur byly pomocí satelitů pozorovány vlivy aerosolů z výbuchu sopky Mt. Pinatubo na rozpad ozonu nad celým zemských povrchem, včetně antarktické ozonové díry, kde přispěly k dosažení extrémních ztrát ozonu

22 Vznik ozonu Vznik ozonu  Troposférický ozon -v přízemních vrstvách atmosféry a ve volné troposféře se ozon tvoří fotochemickými reakcemi z nejrůznějších primárních látek, tzv. prekurzorů -ke vzniku troposférického ozonu dochází rychlou reakcí mezi molekulárním dvouatomovým a atomárním kyslíkem podle rovnice: O 2 + O + M → O 3 + M, kde M značí neurální kolizní částici, která se na vlastní reakci nepodílí, vyrovnává však energetické poměry reakce kde M značí neurální kolizní částici, která se na vlastní reakci nepodílí, vyrovnává však energetické poměry reakce

23 Atomární kyslík může v ovzduší vznikat dvěma způsoby: Atomární kyslík může v ovzduší vznikat dvěma způsoby: 1) 1)Fotodisociací molekulárního kyslíku vlivem UV-složky slunečního záření podle reakce O 2 + hν (λ<242 nm) → O + O, (převládající děj ve stratosféře) 2) Fotodisociací oxidu uhličitého NO 2 podle reakce NO 2 + hν (λ<400 nm) → NO + O, (převažujícím procesem vzniku atomárního kyslíku v podmínkách troposféry -k tvorbě troposférického ozonu dochází ve znečištěném ovzduší poměrně rychle (v časovém rozpětí asi 1 h); jedná se vždy o systém nacházející se ve stavu dynamické rovnováhy mezi rychlostí vznikajícího a zanikajícího ozonu - k tvorbě troposférického ozonu dochází ve znečištěném ovzduší poměrně rychle (v časovém rozpětí asi 1 h); jedná se vždy o systém nacházející se ve stavu dynamické rovnováhy mezi rychlostí vznikajícího a zanikajícího ozonu

24  Stratosférický ozon -ve stratosféře vzniká ozon působením UV- záření s vlnovou délkou λ < 242 nm, které je schopno štěpit molekuly dvouatomového kyslíku na jednotlivé molekuly, jež pak reagují s dalšími molekulami kyslíku za vzniku ozonu, podle reakce O 2 + O + M → O 3 + M -vzniklý ozon se ve stratosféře trvale nehromadí, ale opět se zde rozkládá působením dlouhovlnějšího UV-záření a viditelného světla

25 Látky poškozující ozon Látky poškozující ozon lze většinou přiřadit mezi freony nebo halony, patří zde i tetrachlormethan, methylbrobid a jiné látkylze většinou přiřadit mezi freony nebo halony, patří zde i tetrachlormethan, methylbrobid a jiné látky freony našly široké a specifické uplatnění jako propelanty do aerosolových rozprašovačů, hasící prostředky, jako pracovní látky v chladírenské technice, jako nadouvadla při výrobě pěnových umělých hmot nebo jako rozpouštědlafreony našly široké a specifické uplatnění jako propelanty do aerosolových rozprašovačů, hasící prostředky, jako pracovní látky v chladírenské technice, jako nadouvadla při výrobě pěnových umělých hmot nebo jako rozpouštědla u freonů CFC-11 a CFC-12 jako prvních bylo zjištěno, že mají schopnost rozkládat za stratosférických podmínek molekuly ozonuu freonů CFC-11 a CFC-12 jako prvních bylo zjištěno, že mají schopnost rozkládat za stratosférických podmínek molekuly ozonu střední doba života v ovzduší se pohybuje v rozmezí jednotek až desítek let (u CFC-12 až 130 let)střední doba života v ovzduší se pohybuje v rozmezí jednotek až desítek let (u CFC-12 až 130 let) významnou kvantitativní fyzikálně-chemickou vlastností freonů a jiných halogenových uhlovodíků je jejich potenciál ničení ozonu (ODP = Ozon Depletion Potencial)významnou kvantitativní fyzikálně-chemickou vlastností freonů a jiných halogenových uhlovodíků je jejich potenciál ničení ozonu (ODP = Ozon Depletion Potencial)

26 Rozpad ozonu Rozpad ozonu k rozpadu O 3 vedou podle klasické Chapmanovy teorie následující reakce:k rozpadu O 3 vedou podle klasické Chapmanovy teorie následující reakce: O 3 +O → O 2 + O 2 O 3 + hν → O 2 + O, λ< 1200 nm fotodisociace ozonu probíhá narozdíl od fotodisociace kyslíku i za účasti viditelného a blízkého infračerveného záření fotodisociace ozonu probíhá narozdíl od fotodisociace kyslíku i za účasti viditelného a blízkého infračerveného záření ve výškách pod 30 km převažuje rozpad ozonu nad vznikem, neboť se zde nedostává intenzivnější UV- zářeníve výškách pod 30 km převažuje rozpad ozonu nad vznikem, neboť se zde nedostává intenzivnější UV- záření pokud je rozpad ozonu způsoben UV radiací o vlnových délkách pod 310 nm, vytváří se excitované atomy kyslíkupokud je rozpad ozonu způsoben UV radiací o vlnových délkách pod 310 nm, vytváří se excitované atomy kyslíku pokud je rozpad ozonu způsoben UV radiací o vlnových délkách větších než 310 nm, vytváří se atomy kyslíku s normálními energetickými hladinamipokud je rozpad ozonu způsoben UV radiací o vlnových délkách větších než 310 nm, vytváří se atomy kyslíku s normálními energetickými hladinami

27 po roce 1950 vedlo intenzívní studium fotochemických dějů k odhalení katalytických reakcí vedoucích k rozpadu stratosférického ozonu:po roce 1950 vedlo intenzívní studium fotochemických dějů k odhalení katalytických reakcí vedoucích k rozpadu stratosférického ozonu: X + O 3 → O 2 + OX OX + O→ O 2 + X O 3 + O → O 2 + O 2 jako katalyzátor působí zejména NO, H, OH, Cl, Brjako katalyzátor působí zejména NO, H, OH, Cl, Br nejdříve objeven vodíkový cyklus rozpadu ozonu, tzv. HO x cyklus; zahrnuje H, OH a HO 2 radikály, vznikající ve stratosféře především z vodní páry, methanu a vodíkunejdříve objeven vodíkový cyklus rozpadu ozonu, tzv. HO x cyklus; zahrnuje H, OH a HO 2 radikály, vznikající ve stratosféře především z vodní páry, methanu a vodíku r objeven NO x cyklus rozpadu ozonu; katalyzátory jsou zde NO a NO 2r objeven NO x cyklus rozpadu ozonu; katalyzátory jsou zde NO a NO 2 r objeven ClO x cyklus rozpadu ozonu; katalyzátory zde jsou Cl a ClO; hlavním zdrojem atomů chloru ve stratosféře jsou halogenové uhlovodíkyr objeven ClO x cyklus rozpadu ozonu; katalyzátory zde jsou Cl a ClO; hlavním zdrojem atomů chloru ve stratosféře jsou halogenové uhlovodíky k rozpadu stratosférického ozonu rovněž silně přispívá brom; BrO x cyklus je mnohem destruktivnější než ClO x cyklusk rozpadu stratosférického ozonu rovněž silně přispívá brom; BrO x cyklus je mnohem destruktivnější než ClO x cyklus

28 Převzato z

29 Důsledky poškozování ozonové vrstvy Důsledky poškozování ozonové vrstvy ozonová vrstva ve stratosféře absorbuje podstatnou část tvrdšího ultrafialového záření, a tím zabraňuje jeho průniku k povrchu Zeměozonová vrstva ve stratosféře absorbuje podstatnou část tvrdšího ultrafialového záření, a tím zabraňuje jeho průniku k povrchu Země úbytek ozonu se projevuje růstem průniku UV-B zářeníúbytek ozonu se projevuje růstem průniku UV-B záření UV-B záření poškozuje v buňkách důležité molekuly, jako nukleové kyseliny a proteiny; toto vede ke změně genetické informace buňky, popř. jejímu zahynutí; dochází k mutaciUV-B záření poškozuje v buňkách důležité molekuly, jako nukleové kyseliny a proteiny; toto vede ke změně genetické informace buňky, popř. jejímu zahynutí; dochází k mutaci některé buňky mohou žít a dělit se i se změněnou genetickou výbavou, avšak jejich vlastnosti se liší od původních buněkněkteré buňky mohou žít a dělit se i se změněnou genetickou výbavou, avšak jejich vlastnosti se liší od původních buněk mutanti se mohou ve tkáni, kde se nacházejí, rozmnožit a způsobit vznik např. zhoubného nádorumutanti se mohou ve tkáni, kde se nacházejí, rozmnožit a způsobit vznik např. zhoubného nádoru

30  Ovlivnění primárních producentů z globálního hlediska je nejzávažnějšíz globálního hlediska je nejzávažnější jde o ovlivnění fytoplanktonu světového oceánu, vnitrozemských vod, zooplanktonu, zelených suchozemských rostlinjde o ovlivnění fytoplanktonu světového oceánu, vnitrozemských vod, zooplanktonu, zelených suchozemských rostlin tyto organismy jsou základem potravní sítě a pro současnou podobu života na Zemi nepostradatelnétyto organismy jsou základem potravní sítě a pro současnou podobu života na Zemi nepostradatelné jejich narušení, či poškození by mělo konkrétní existenční důsledky pro lidskou populacijejich narušení, či poškození by mělo konkrétní existenční důsledky pro lidskou populaci zvýšení UV-B radiace způsobuje u fytoplanktonu významný pokles produktivity, obsah chlorofylu, druhového složení; mořský fytoplankton váže také značné množství uhlíku z atmosférického CO 2, narušení fytoplanktonu v důsledku poškození ozonosféry by se tedy odrazilo i v zesílení skleníkového efektuzvýšení UV-B radiace způsobuje u fytoplanktonu významný pokles produktivity, obsah chlorofylu, druhového složení; mořský fytoplankton váže také značné množství uhlíku z atmosférického CO 2, narušení fytoplanktonu v důsledku poškození ozonosféry by se tedy odrazilo i v zesílení skleníkového efektu

31  Ovlivnění rostlinného společenstva první pokusy sledování účinků UV-záření na rostliny uskutečněny již v r. 1911první pokusy sledování účinků UV-záření na rostliny uskutečněny již v r z experimentů vyplývá, že citlivost rostlin vůči UV-B záření silně závisí na jejich druhuz experimentů vyplývá, že citlivost rostlin vůči UV-B záření silně závisí na jejich druhu některé rostliny mohou být poškozeny nebo může být poškozena jejich reprodukční schopnost při zmenšení ozonové vrstvy o 15 – 20 %, v jiných případech není přímo ovlivněn růst nebo rozmnožování, ale mění se vzhled a stavba rostliny, což ji celkově může handicapovatněkteré rostliny mohou být poškozeny nebo může být poškozena jejich reprodukční schopnost při zmenšení ozonové vrstvy o 15 – 20 %, v jiných případech není přímo ovlivněn růst nebo rozmnožování, ale mění se vzhled a stavba rostliny, což ji celkově může handicapovat UV-B záření indukuje syntézu některých látek (flavonoidy, anthokyanidy), jež mohou poskytnout rostlinám ochranu před tímto zářenímUV-B záření indukuje syntézu některých látek (flavonoidy, anthokyanidy), jež mohou poskytnout rostlinám ochranu před tímto zářením z hlediska lidské populace velmi důležitý vliv na hospodářské plodinyz hlediska lidské populace velmi důležitý vliv na hospodářské plodiny

32  Vliv na živočichy většina živočichů dobře chráněna před vlivem UV-záření svou srstívětšina živočichů dobře chráněna před vlivem UV-záření svou srstí k poškození kůže dochází na nechráněných místech těla (např. kolem očí); jedná se o nádory kůže nebo okak poškození kůže dochází na nechráněných místech těla (např. kolem očí); jedná se o nádory kůže nebo oka

33  Vliv na člověka pokožce člověka prospívá přiměřené slunění – snižuje se mikrobiální osídlení kožního povrchu, zlepšuje se hojení ran, upravuje se prokrvení kůže, stoupá torba vitaminu Dpokožce člověka prospívá přiměřené slunění – snižuje se mikrobiální osídlení kožního povrchu, zlepšuje se hojení ran, upravuje se prokrvení kůže, stoupá torba vitaminu D zvýšená intenzita UV-B záření související s poškozením ozonosféry se projevuje zejména v jarních měsících, kdy v našich zeměpisných šířkách může dosáhnout ztenčení ozonosféry 20 % i vícezvýšená intenzita UV-B záření související s poškozením ozonosféry se projevuje zejména v jarních měsících, kdy v našich zeměpisných šířkách může dosáhnout ztenčení ozonosféry 20 % i více z experimentálních údajů vyplývá, že redukce ozonosféry o 1 % vede ke zvýšení indukce zhoubných nádorů o 2,3 %z experimentálních údajů vyplývá, že redukce ozonosféry o 1 % vede ke zvýšení indukce zhoubných nádorů o 2,3 % vznik melanomu je pravděpodobně velmi úzce spojen s UV- zářením v dětství; poškozené buňky jsou různě dlouhou dobu v klidu a vlastní nádor se začne vyvíjet např. po 20 až 40 letechvznik melanomu je pravděpodobně velmi úzce spojen s UV- zářením v dětství; poškozené buňky jsou různě dlouhou dobu v klidu a vlastní nádor se začne vyvíjet např. po 20 až 40 letech vznikem melanomu nejvíce ohroženi lidé se světlou pletí a s větším množstvím junkčních a atypických névůvznikem melanomu nejvíce ohroženi lidé se světlou pletí a s větším množstvím junkčních a atypických névů zvýšená intenzita UV-záření může vedle kůže vést k poškození zrakových orgánů – především zákal oční čočky (katarakta)zvýšená intenzita UV-záření může vedle kůže vést k poškození zrakových orgánů – především zákal oční čočky (katarakta) UV-C záření vyvolává zánět spojivek a rohovek, ale jen při značné expozici (např. ve vysokohorských podmínkách)UV-C záření vyvolává zánět spojivek a rohovek, ale jen při značné expozici (např. ve vysokohorských podmínkách)

34 Převzato z Rozloha ozonové díry (10 6 km 2 ) v letech 1979 – 1999

35 Ozonová díra nad Antarktidou mezi lety 1995 – 2000 Převzato z Převzato z ~ dobro/ozon_1.htm

36 SKLENÍKOVÝ EFEKT

37 Historie teorie skleníkového efektu Historie teorie skleníkového efektu oteplující účinek skleníkových plynů v atmosféře rozpoznán v r francouzským vědcem Jean- Baptistem Fourieremoteplující účinek skleníkových plynů v atmosféře rozpoznán v r francouzským vědcem Jean- Baptistem Fourierem r měření absorpce infračerveného záření oxidem uhličitým a vodní párou britským vědcem Johnem Tyndallemr měření absorpce infračerveného záření oxidem uhličitým a vodní párou britským vědcem Johnem Tyndallem r vypočítal švédský chemik Svante Arrhenius účinek zvýšené koncentrace skleníkových plynů - odhadl, že zdvojnásobení koncentrace CO 2 by zvýšilo globální průměrnou teplotu o 5 až 6 °Cr vypočítal švédský chemik Svante Arrhenius účinek zvýšené koncentrace skleníkových plynů - odhadl, že zdvojnásobení koncentrace CO 2 by zvýšilo globální průměrnou teplotu o 5 až 6 °C první projev zájmu o klimatickou změnu kolem r po zveřejnění článku R. Revellea a H. Suesseprvní projev zájmu o klimatickou změnu kolem r po zveřejnění článku R. Revellea a H. Suesse od r též započata rutinní měření CO 2 na observatoři Mauna Kea na Havajiod r též započata rutinní měření CO 2 na observatoři Mauna Kea na Havaji r podepsána Úmluva o změně klimatur podepsána Úmluva o změně klimatu

38 Skleníkový efekt atmosféry Skleníkový efekt atmosféry některé plyny, ačkoli jsou v zemské atmosféře přítomny v malých nebo dokonce stopových množstvích, jsou téměř propustné pro sluneční záření, silně však absorbují dlouhovlnnou radiaci vyzařovanou zemským povrchem a emitují ji tak zpět k povrchu Zeměněkteré plyny, ačkoli jsou v zemské atmosféře přítomny v malých nebo dokonce stopových množstvích, jsou téměř propustné pro sluneční záření, silně však absorbují dlouhovlnnou radiaci vyzařovanou zemským povrchem a emitují ji tak zpět k povrchu Země tyto radiačně aktivní plyny se nazývají skleníkové plyny, působí jako clona pro tepelnou radiaci zemského povrchu a zvyšují jeho teplotutyto radiačně aktivní plyny se nazývají skleníkové plyny, působí jako clona pro tepelnou radiaci zemského povrchu a zvyšují jeho teplotu důsledkem skleníkového efektu atmosféry je dnešní, pro život příznivá, průměrná teplota zemského povrchudůsledkem skleníkového efektu atmosféry je dnešní, pro život příznivá, průměrná teplota zemského povrchu plyny dusík a kyslík, jež tvoří většinu atmosféry, záření ani nepohlcují, ani nevysílajíplyny dusík a kyslík, jež tvoří většinu atmosféry, záření ani nepohlcují, ani nevysílají vodní pára, oxid uhličitý a některé další plyny obsažené v ovzduší v mnohem menší míře pohlcují určitou část tepelného záření, jež opouští povrch; tyto plyny způsobují rozdíl asi 21 °C mezi skutečnou průměrnou povrchovou teplotou na Zemi, jež se pohybuje asi kolem 15 °C, a hodnotou -6 °C pro atmosféru obsahující pouze dusík a kyslíkvodní pára, oxid uhličitý a některé další plyny obsažené v ovzduší v mnohem menší míře pohlcují určitou část tepelného záření, jež opouští povrch; tyto plyny způsobují rozdíl asi 21 °C mezi skutečnou průměrnou povrchovou teplotou na Zemi, jež se pohybuje asi kolem 15 °C, a hodnotou -6 °C pro atmosféru obsahující pouze dusík a kyslík působení této ochranné vrstvy se nazývá přirozený skleníkový účinekpůsobení této ochranné vrstvy se nazývá přirozený skleníkový účinek

39 v určitých infračervených vlnových délkách je ovzduší za nepřítomnosti oblaků většinou průhledné stejně jako ve viditelných částech spektra; všechna radiace o těchto vlnových délkách, která vychází z povrchu Země, opouští atmosféruv určitých infračervených vlnových délkách je ovzduší za nepřítomnosti oblaků většinou průhledné stejně jako ve viditelných částech spektra; všechna radiace o těchto vlnových délkách, která vychází z povrchu Země, opouští atmosféru v jiných vlnových délkách je radiace z povrchu do značné míry pohlcována některými plyny přítomnými v atmosféře (hlavně vodní párou a oxidem uhličitým)v jiných vlnových délkách je radiace z povrchu do značné míry pohlcována některými plyny přítomnými v atmosféře (hlavně vodní párou a oxidem uhličitým) absorbující plyny v atmosféře pohlcují určitou část radiace vyzařované povrchem Země a samy vysílají do prostoru záření; množství tepelné radiace, jež vyzařují, je závislé na jejich teplotěabsorbující plyny v atmosféře pohlcují určitou část radiace vyzařované povrchem Země a samy vysílají do prostoru záření; množství tepelné radiace, jež vyzařují, je závislé na jejich teplotě tyto plyny jsou chladné, vysílají proto přiměřeně slabší záření, než jaké pohlcují z povrchu Zemětyto plyny jsou chladné, vysílají proto přiměřeně slabší záření, než jaké pohlcují z povrchu Země

40 Převzato z Skleníkový efekt atmosféry

41 Zvýšený skleníkový účinek Zvýšený skleníkový účinek ke skleníkovému efektu dochází vlivem vodní páry a oxidu uhličitéhoke skleníkovému efektu dochází vlivem vodní páry a oxidu uhličitého množství vodní páry v atmosféře závisí nejvíce na teplotě povrchu oceánu (většina vodní páry vzniká vypařováním oceánů) a není přímo ovlivněna lidskou aktivitoumnožství vodní páry v atmosféře závisí nejvíce na teplotě povrchu oceánu (většina vodní páry vzniká vypařováním oceánů) a není přímo ovlivněna lidskou aktivitou množství oxidu uhličitého se zvyšuje následkem lidské činnosti (od začátku průmyslové revoluce asi o 25 %) – vlivem průmyslu a odlesňovánímnožství oxidu uhličitého se zvyšuje následkem lidské činnosti (od začátku průmyslové revoluce asi o 25 %) – vlivem průmyslu a odlesňování zvýšené množství oxidu uhličitého vede ke globálnímu oteplování povrchu Země, neboť se zvyšuje jeho skleníkový účinekzvýšené množství oxidu uhličitého vede ke globálnímu oteplování povrchu Země, neboť se zvyšuje jeho skleníkový účinek

42 Skleníkový efekt atmosféry Převzato z: member/cipse/context/;

43 Skleníkové plyny a aerosoly v atmosféře Skleníkové plyny a aerosoly v atmosféře skleníkové plyny jsou plyny v ovzduší, které pohlcují tepelnou radiaci vyzařovanou zemským povrchemskleníkové plyny jsou plyny v ovzduší, které pohlcují tepelnou radiaci vyzařovanou zemským povrchem nejdůležitějším skleníkovým plynem je ; její obsah v atmosféře se však nemění v přímé závislosti na lidských aktivitáchnejdůležitějším skleníkovým plynem je vodní pára; její obsah v atmosféře se však nemění v přímé závislosti na lidských aktivitách důležité skleníkové plyny, které jsou přímo ovlivňovány lidskou činností jsou:důležité skleníkové plyny, které jsou přímo ovlivňovány lidskou činností jsou: a oxid uhličitý, methan, oxid dusný, chlorofluorované uhlovodíky (CFC) a ozon

44  Oxid uhličitý (CO 2 ) -koncentrace CO 2 v atmosféře není konstantní, v historii Země docházelo k jejím značným výkyvům -na rychlém růstu koncentrace CO 2 v posledním století se podílí hlavní měrou činnost člověka  Methan (CH 4 ) -chemicky a radiačně aktivní plyn, který vzniká v důsledku velmi širokého spektra anaerobních procesů -na růstu koncentrace methanu v atmosféře se značnou měrou podílí člověk: spalováním fosilních paliv, pěstováním rýže, spalování biomasy a chovem dobytka -významným přirozeným zdrojem methanu jsou mokřiny

45  Oxid dusný (N 2 O) -současná koncentrace v atmosféře je přibližně o 12 % vyšší než v preindustriálním období -roční přírůstek činí asi 0,25 % -hlavními antropogenními zdroji N 2 O jsou dusíkatá hnojiva, doprava, spalování fosilních paliv a biomasy  Halogenové uhlovodíky - řadíme zde fluorové, chlorové, bromové a jodové deriváty uhlovodíků - řadíme zde fluorové, chlorové, bromové a jodové deriváty uhlovodíků -přítomnost většiny z nich je důsledkem antropogenní činnosti v posledních několika desetiletích -hlavní nebezpečí plynoucí z jejich přítomnosti v atmosféře však v současné době spočívá v destrukci ozonosféry

46  Ozon - hraje významnou roli ve skleníkovém efektu v oblastech spodní stratosféry a také střední a horní troposféry Troposférický Troposférický -koncentrace O 3 v troposféře je značně proměnlivá, a to jak horizontálně, tak i vertikálně -ozon nebývá často v analýzách radiačního efektu skleníkových plynů uváděn, neboť detailní kvantifikace troposférického ozonu je v současné době nemožná StratosférickýStratosférický -snižování stratosférického ozonu je pozorováno od 70. let, zejména ve spodní stratosféře -úbytek ozonu ve spodní stratosféře vede ke snížení radiačního působení

47 Relativní příspěvek skleníkových plynů ke zvýšení skleníkového efektu Převzato z

48  Aerosoly -pod tímto pojmem rozumíme kapalné nebo pevné částice rozptýlené v plynném prostředí -v atmosféře se vyskytují aerosoly přirozené (sopečný a půdní prach, oblaka) i antropogenního původu (částice uvolněné při spalování fosilních paliv a biomasy) -většina antropogenních aerosolů se nachází ve spodní troposféře -aerosoly vzniklé vulkanickou činností se dostávají do stratosféry, kde se pak za několik měsíců či roků mohou rozšířit přes celou Zemi

49 LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE [1] VYSOUDIL, M.: Ochrana ovzduší. Olomouc; Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN , 115 s. [2] BEDNÁŘ, J., ZIKMUNDA, O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Praha; Academia, s. [3] MECHLOVÁ, E., KOŠŤÁL, K., a kol.: Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolský kurz fyziky. Praha; Prometheus, ISBN , 589 s. [4] CÍLEK, V.: Ozonová vrstva Země. Vznik, funkce, poškozování a jeho důsledky, možnosti nápravy. Praha; Vesmír, ISBN – (MŽP), ISBN – X, 160 s. [5] NEUŽIL, V.: Znečišťování ovzduší. Praha; CA „PUBLISHING“, s. [6] JECH, Č.: V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu. Brno; Děti Země, ISBN , 34 s. [7] [8] KOZUBEK,S., KOZUBKOVÁ, M.: Ozónová díra – ohrožení pro lidstvo. Brno; CCB Brno, ISBN , 96 s. [9] HOUGHTON, J.: Globální oteplování. Praha; Academia, ISBN , 229 s. [10] KALVOVÁ, J., MOLDAN, B.: Klima a jeho změna v důsledku emisí skleníkových plynů. Praha; Karolinum,1995. ISBN , 160 s. [11] [12] OBROUČKA, K.: Látky znečišťující ovzduší. Ostrava; VŠB-Technická univerzita Ostrava, ISBN X, 73 s.


Stáhnout ppt "Ozonová vrstva Země a skleníkový efekt. ATMOSFÉRA ZEMĚ."

Podobné prezentace


Reklamy Google