Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Václav Víška, Ph. D. Katedra č eského jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Václav Víška, Ph. D. Katedra č eského jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Václav Víška, Ph. D. Katedra č eského jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové 3. dubna 2008 Pedagogický den

2  Úvod do problematiky.  Metody v Č J v sou č asné škole.  Aktivizující metody výuky.  Didaktická hra  Projektová metoda  Miniprojekty  Portfolio  Ukázky didaktických her  Nám ě ty pro práci v č eském jazyce  Datová úlo ž išt ě pro u č itele  Odkazy  Literatura

3  Je zavedený p ř elomový Rámcový vzd ě lávací program, ruší se osnovy.  V souvislosti s RVP je t ř eba upozornit na zm ě ny, které takový rozsáhlý proces provázejí.  Jedná se o tvorbu a uplat ň ování nových metod výuky ve výchovn ě -vzd ě lávacím procesu, a také obm ě nu organiza č ních forem výuky. Klíčová slova: Výuková metoda, aktivizující metody výuky, didaktická hra, projektové vyučování, miniprojekt, alternativní školy, RVP ZV.

4  V moderní škole se objevují inova č ní didaktické teorie a koncepce, které jsou zalo ž eny nejenom na metodické kompetenci vyu č ujícího, ale i na aktivní spoluú č asti ž ák ů.  Aktivizující metody výuky.

5  Uplat ň ují problémový p ř ístup k u č ení. Jsou zalo ž eny na bázi heuristického p ř ístupu k u č ivu, proto jsou siln ě motiva č ní.  Základní skupiny aktivizujících metod jsou následující:   diskusní metody,  situa č ní metody,  inscena č ní metody,  didaktické hry.

6 metody projektové, miniprojekty, metoda práce s portfoliem, didaktické hry.

7

8  Didaktická hra rozvíjí logické a kombina č ní myšlení ž ák ů, zlepšuje koncentraci pozornosti, rozvíjí tvo ř ivé myšlení, cvi č í pam ěť, p ř edstavivost.  Hry mohou ž áka velmi intenzivn ě zapojovat do výuky a p ř im ě t je k takovému soust ř ed ě ní, jakého nelze dosáhnout pomocí ž ádné jiné metody.  Díky zvýšenému zájmu a motivaci, které jsou vyvolány zejména kratší hrou, mohou ž áci získat k p ř edm ě tu i k u č iteli kladný vztah.  Vrátíme se k nim v záv ě ru prezentace.

9

10 projektová metoda  Alternativou k tradi č nímu pojetí výuky je projektová metoda.  Její podstatou je p ř edlo ž ení ur č itého úkolu, který má komplexn ě jší charakter a který ž áci musí ř ešit.  Primární motivace spo č ívající v samotném zadání úkolu vede k zájmu o získávání poznatk ů i dovedností, u č ení je výraznou pot ř ebou a v této situaci je u č ení velice intenzivní.

11  V sou č asné dob ě k projektové metod ě sm ěř uje konstruktivistické pojetí školní práce. integrovan ě  P ř i vyu ž ívání projektové metody je d ů le ž ité pojmout eduka č ní proces integrovan ě.  Tématem vyu č ování p ř estává být izolovaný p ř edm ě t.  Stávají se jím ur č ité problémy, které je t ř eba p ř i projektu vy ř ešit.  Výuka vedená klasickým stylem výkladu u č itele samoz ř ejm ě zcela nemizí, spoustu v ě cí je t ř eba ž ák ů m vysv ě tlit, t ěž išt ě se však p ř esouvá do oblasti ř ešení úkol ů v rámci projektu. P ř itom si ž áci znalosti ješt ě dopl ň ují a upev ň ují.

12  P ř i práci na projektech je úkolem u č itele naplnit vyu č ovací dobu č innostmi s takovým obsahem, aby byla probírána procvi č ována témata z jednotlivých oblastí vzd ě lávacího programu (Rámcový vzd ě lávací program).

13  Název projektu – motiva č ní název (m ě l by na první pohled zaujmout).  Zam ěř ení – t ř ída (v duchu RVP).  Zam ěř ení – u č ivo (meze se nekladou – mezip ř edm ě tové vztahy jsou jenom vítány).  Úvod do projektu – č ím se budete se ž áky zabývat, kolik hodin tomu v ě nujete, co je cílem projektu apod.  Po č et hodin, typy vyu č ovacích hodin, p ř edm ě ty.  Popište celý projekt – jak byste postupovali, cvi č ení a metody, které byste pou ž ívali apod. D ů le ž ité jsou metody a formy práce (o č ekávány jsou ty inova č ní a netradi č ní).  Literatura a pom ů cky, které budete pot ř ebovat p ř i samotné realizaci projektu, uve ď te pom ů cky a literaturu, kterou m ůž ou ž áci vyu ž ít p ř i práci na projektu. Uve ď te také literaturu (v soupisu), kterou jste m ě li v ruce p ř i zpracovávání projektu.

14  Zapojte více vyu č ovacích p ř edm ě t ů ne ž jen č eský jazyk.  Popište prost ř edí, ve kterém se projekt realizuje (škola, mimoškolní prost ř edí, jiné prost ř edí: knihovny, muzea, p ř íroda, domov, les, ulice, rozhlas, TV, tisk, virtuální prost ř edí apod.

15 O č ekávaný výstup U č ivoPr ůř ezové téma, interdisciplinárnost

16  klí č ové kompetence,  pr ůř ezová témata,  o č ekávané výstupy.

17  kompetence k u č ení;  kompetence k ř ešení problém ů ;  kompetence komunikativní;  kompetence sociální a personální;  kompetence ob č anské;  kompetence pracovní.

18  kompetence k u č ení,  kompetence k ř ešení problém ů,  kompetence komunikativní,  kompetence sociální a personální,  kompetence ob č anskou,  kompetence k podnikavosti.

19  osobnostní a sociální výchova;  výchova demokratického ob č ana;  výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech;  multikulturní výchova;  environmentální výchova;  mediální výchova.

20  osobnostní a sociální výchova;  výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech;  multikulturní výchova;  enviromentální výchova;  mediální výchova.

21  Základní vzd ě lávání Základní vzd ě lávání  Gymnaziální vzd ě lávání Gymnaziální vzd ě lávání

22

23  Komunikativní kompetence  Kompetence sociální a personální  Kompetence k ř ešení problém ů  Mediální výchova Projekt

24  Komunikativní kompetence  Kompetence sociální a personální  Kompetence k ř ešení problém ů Projekt

25  Komunikativní kompetence  Kompetence sociální a personální  Kompetence k ř ešení problém ů  Mediální výchova Projekt

26  Mezip ř edm ě tovost  Komunikativní kompetence  Kompetence sociální a personální  Kompetence k ř ešení problém ů  Osobnostní a sociální výchova Projekt

27  Mezip ř edm ě tovost  Komunikativní kompetence Projekt

28

29  Výuková metoda, která je zalo ž ená na podobných charakteristikách jako metody projektové.  Zkrácená je pouze doba realizace nebo zam ěř ení u č iva.

30  Moderní pojetí výuky č eského jazyka se neschovává za pravopis a syntax, nebo za popis pracovního postupu č i vypravování o zá ž itku z prázdnin.  Cesta je v duchu zm ě n a v duchu Rámcového vzd ě lávacího programu otev ř ená mezip ř edm ě tovým vztah ů m a tvo ř ivé práci.  Jedním ze zp ů sob ů jsou miniprojekty. Následují ukázky miniprojekt ů v č eském jazyce.

31 ve škole

32  Ž áci mají za úkol p ř epsat jednu ze svých ulo ž ených zpráv do sešitu v p ů vodní podob ě. Poté jinou barvou ozna č í hrubé chyby, hovorová slova, chyb ě jící interpunkci, velká písmena.  Prob ě hne krátká diskuse o chybách a o tom, pro č k nim dochází.  U č itel zadá domácí úkol: po dobu 14 dn ů si vypisujte ze svých „esemesek“ dvojzna č ná slova. - nap ř. m ě j se = mej se apod. Po 14 dnech spole č né vyhodnocení.

33  Ž áci se procvi č í v pravopise.  Zopakují si pojmy – slova jednozna č ná a mnohozna č ná.  Hovorová slova.

34 ve škole

35 Práce ve dvojicích:  promyšlení pravidel p ř i telefonování,  shrnutí pravidel a zapsání na tabuli,  dojde k ur č ení doporu č eného po ř adí – oslovení, p ř edstavení se, formulování dotazu (informace), vlastní dialog, ukon č ení hovoru.

36  T ř ída se rozd ě lí na dv ě skupiny – volající a volaní.  Volající si vylosují líste č ek s názvem instituce nebo jménem osoby (na líste č ku je popsána i tématika hovoru).  Volaní si také vylosují své „za ř azení“.  Simulace telefonních hovor ů – po dvojicích. Ostatní kontrolují pravidla telefonování.

37  Ž áci získají další zkušenost p ř i jednání s dosp ě lými.  Podle chování volajícího, jeho reakcí, mimiky atd. se dá poznat, kam asi volá.  Zjišt ě ní pocitu volajícího a „hodnocení“ od ostatních ve t ř íd ě.  Uv ě dom ě ní si, ž e svým telefonováním na sebe mohou volající p ř itahovat i necht ě nou pozornost (mimika, hlasitost, …).  Automatické dodr ž ování ur č itého spole č enského jednání p ř i jakékoli komunikaci.

38 ve škole

39  Ž áci mají dovoleno p ř inést si mobil do školy a mít jej zapnutý.  Spole č ná aktivita – diskuze nad otázkami: „Známe dob ř e své mazlí č ky?“ „Co vím o (svém) mobilním telefonu?“

40  U č itel zapisuje na tabuli jednotlivé post ř ehy a sd ě lení ž ák ů.  Diskuse sm ěř uje k vyu ž ití jednotlivých funkcí v praxi, jejich smysluplnosti.  Ž áci si mohou n ě které č innosti vyzkoušet (kalkula č ka, sv ě tlo, budík, apod.).

41  T ř ída je roz č len ě na na t ř i pracovní prostory. Ka ž dý prostor obsahuje úkoly napsané na karti č kách.  Ž áci si vybírají stanovišt ě i úkoly podle svých schopností a zájm ů. Povinností ka ž dého ž áka je splnit p ř edem stanovený základ z ka ž dé oblasti (1 – 2 úkoly). Další úkoly plní podle volného č asu. Pokud bychom cht ě li, aby všichni ž áci splnili všechny zadané úkoly, bylo by nutné omezit jejich rozsah, nebo poskytnout další č as.  Spln ě né úkoly vyzna č ují do tabulky na velkém papíru zav ě šené na tabuli. Tabulka obsahuje jména ž ák ů a názvy úkol ů.

42  Vymyslete báse ň o mobilu a telefonování.  Vymyslete p ř íb ě h, jeho ž hlavním hrdinou bude mobilní telefon.

43  Na záv ě r dne, kdy bylo mo ž né neomezen ě pou ž ívat mobilní telefony, ž áci spole č n ě sestavují pravidla pro pou ž ívání mobilního telefonu ve škole.  Pravidla se zapisují na velký formát papíru, kde je mo ž né formou kolá ž e vystavit n ě které práce ž ák ů vytvo ř ené b ě hem dopoledne.  Plakát se pak vyv ě sí ve t ř íd ě nebo na chodb ě školy.

44 a lexikologie

45  SMSky vytvá ř ejí hovorové neologizmy, jazyk se jim ve spisovné podob ě brání, avšak v hovorové form ě (která p ř istupuje i v podob ě SMS) se objevují.  JAXEM, TAXEM  MEJSE (m ě j se? mej se?)

46 a stylistika

47  P ř e č teme ž ák ů m známý text, p ř im ěř en ě dlouhý vzhledem k v ě ku. Pro mladší d ě ti nap ř íklad úryvek pohádky apod. Pro starší ž áky text známý být nemusí. Úkolem ž ák ů je zkrátit text formou SMS, tedy formou 160 znak ů tak, ani ž by ztratil smysl. Další č innosti:  Popis formou krátké textové zprávy.  Vypravování formou krátké textové zprávy.  Tvorba inzerát ů formou krátké textové zprávy.

48 Miniprojekt brainstormingového typu nazvaný Moje koláž.

49 Ž áci mají za úkol zpracovat informace o své osob ě a nakonec je ur č itou formou prezentovat. Postup:  3 vybraní ž áci mají za úkol n ě koho p ř edvést. Ostatní se nejprve pokusí uhodnout osobu a následn ě diskutují o charakterových vlastnostech tajemné osoby.  Na tabuli nebo jiné viditelné místo ka ž dý ž ák zaznamená jednu zápornou a jednu kladnou lidskou charakterovou vlastnost.

50  Ka ž dý ž ák si vybere a zapíše p ě t vlastností, které charakterizují jeho samotného.  Ka ž dý ž ák si obkreslí na papír svou ruku a vlastnosti vypíše do prst ů. Mezi prsty ž ák vepíše č innosti, které rád d ě lá.

51  Potom si ka ž dý sám doplní cvi č ení, které rozvíjí charakterové vlastnosti netradi č ní formou:  Kdybych byl zví ř etem, byl bych …, proto ž e …  Kdybych byl nábytkem, byl bych …, proto ž e …  Kdybych byl autem, byl bych …, proto ž e …  Kdybych byl barvou, byl bych …, proto ž e …  Kdybych byl jiným č lov ě kem, byl bych …, proto ž e …  Kdybych byl hudebním nástrojem, byl bych …, proto ž e …

52  V další č innosti, nazvané Moje reklama má ž ák napsat ve spolupráci s p ř edchozími body reklamu o své osob ě.  Následuje prezentace vizuální a verbální.

53 Dla ž ební kostka vypravuje

54  Dla ž ební kostka vypravuje  Zam ěř ení: vypravování, inzerát, reportá ž, ž ivotopis, r ů zné jazykové prost ř edky, osnova.  Pravidla: Ž áci mají za úkol napsat vypráv ě ní na dané téma (Dla ž ební kostka vypravuje). Vybrané práce se p ř e č tou nahlas. Ka ž dý si p ř ipíše, co se mu na své práci nejvíce líbí (Hodnocení). Ka ž dý nahlas ř ekne, co p ř ipsal.

55  Další č innosti:  Vymyslet jméno hlavní postav ě (kostce).  Napsat jako formu SMS (zkrácení na podstatné).  P ř evypráv ě t na inzerát (Hledá se..), reportá ž (Stalo se…), smute č ní oznámení (Vá ž ení poz ů stalí,...), ž ivotopis, popis …  P ř e č íst nahlas za pou ž ití jazykových prost ř edk ů (mimika, gesta, melodie hlasu, …).  Napsat ž ivotopis hlavní postavy.

56 Na podobný postup lze uplatnit další témata:  Sladkovodní pira ň a vypravuje.  P ř íb ě hy kuchy ň ského spot ř ebi č e.  Jak mobil na sv ě t p ř išel.  Rozhovor mobilu a dopisní obálky.

57 Na jedné rušné ulici ž ila byla jedna moc stará dla ž ební kostka. Jmenovala se Agáta. Ani sama nev ě d ě la, jak dlouho u ž tam byla, ale za tu dobu sta č ila poznat ž ivot n ě kolika lidí a za ž ít s nimi pár p ř íb ě h ů.. Jednoho dne kolem Agáty prošla hol č i č ka Kája. Byla moc smutná, proto ž e se jí ztratil pejsek. Maminka ji ráno poslala do obchodu, tak si s sebou vzala i Hafíka, aby jí cestou nebylo smutno. P ř ed obchodem ho p ř ivázala k zábradlí a šla nakupovat. Ale kdy ž vyšla, zarazila se. Hafík nikde! B ěž ela na konec ulice a zase zpátky, volala ho, ale po Hafíkovi ani vidu, ani slechu. „Co se mu tak mohlo stát?“, ř íkala si a za č ala vzlykat. U ž si v ů bec nev ě d ě la rady, a tak šla pomalu dom ů a myslela na svého mazlí č ka. Odbo č ila z ulice na cesti č ku, která vedla k jejich dome č ku a co nevidí. Hafík stojí p ř ed vchodem a spokojen ě vrtí ocáskem! A není sám! Kolem n ě j pobíhá krásná, sn ě hov ě bílá psí sle č na. „Tak Hafík si p ř ivedl nev ě stu!“, spráskla ruce Kája a rozb ě hla se k nim. Kdy ž ji Hafík spat ř il, za č al na ni samou radostí skákat. „Tys mi teda dal!“, pokárala ho Kája, ale byla moc ráda, ž e jsou zase spolu. A naše Agáta? Ta si jen spokojen ě oddychla, ž e vše dob ř e dopadlo a samou únavou usnula.

58  1) Jméno: Agáta  2) SMS: Dla ž ební kostka Agáta za ž ila n ě kolik p ř íb ě h ů.. Jednou se Káje ztratil pejsek Hafík. Hledala ho, nikde nebyl. Avšak p ř ed domem co nevidí. Hafík s nev ě stou! To bylo radosti!

59  3)Popis: Malá, špinavá, hranatá s odštípnutými r ůž ky a se zašlápnutou ž výka č kou na pravé stran ě.

60 Životopis:  jméno a příjmení: Agáta Betonová  narozena: v Č eské republice…mo ž ná  bydliště: Velká 335, na p ů li mezi ulicemi Pouchovská a Na Dubech, Hradec Králové  národnost: doufám, ž e č eská   rodný stav: zatím svobodná, bez závazk ů (po ř ád č ekám na toho pravého)  konference: ú č ast na konferenci o inovaci dlá ž d ě ní v Bratislav ě v r  zájmy: pozorování, pomoc p ř átel ů m, spánek, jídlo  zdravotní stav: vzhledem ke svému v ě ku velmi dobrý (a ž na pár šrám ů )

61 Cesta pohádkou

62  Za devatero horami …  Bylo, nebylo …  Byl jednou jeden …  Za sedmero ř ekami …  Co takto za č íná?  Jak ješt ě m ůž e za č ínat pohádka?  Jak bude pohádka pokra č ovat?  Jak pohádka kon č í?

63 P ř ídavná jména, která pou ž ijeme v pohádce o princezn ě :  krásná, veselá, smutná, milá, bohatá… Jména pro princeznu:  Jasn ě nka, Vodn ě na, Belzeba …

64 Pohádkové postavy:  kouzelník, vodník, č ert, král … Pohádkové p ř edm ě ty:  kouzelný m ě šec, kouzelný prsten, sedmimílové boty … Pohádkové vlastnosti lidí:  hloupý Honza, chytrá Horákyn ě, kouzelný d ě de č ek …

65 Te ď nám ji ž nezbývá ne ž vymyslet celou pohádku. Nezapome ň te na její název! Pohádky je dobré vypráv ě t.

66  Karel a Josef Č apek – Devatero pohádek – synonymické ř ady podstatných jmen, p ř ídavných jmen apod.  Miloslav Macourek – moderní pohádky – výchovné aspekty.

67  Pokuste se stvo ř it pohádku, která bude celá psána naruby.  Taková pohádka musí za č ínat jindy kon č ící formulkou (nap ř. … a jestli neum ř eli, ž ijí dodnes).  Na konci pohádky naruby samoz ř ejm ě najdeme v ě ty jako Bylo nebylo …

68 Psaní scéná ř e

69  K dispozici máme videonahrávku filmu, ve kterém je mnoho d ě jových zvrat ů, ale nemluví se v n ě m.  Z hlediska výše zmín ě ných krit é rí je vhodný nap ř íklad Krtek.

70  Pustíme ž ák ů m filmovou ukázku (celou, pouze č ást) a necháme je dopsat dialogy jednotlivým postavám.  V našem p ř ípad ě se jedná o film Krtek a Je ž ek.Krtek a Je ž ek

71 1. Vypíšeme postavy. 2. Pojmenujeme postavy. 3. Charakterizujeme postavy. 4. P ř ipravíme si tzv. scéná ř (m ůž e následovat vysv ě tlení pojm ů – scéná ř, scénárista, re ž isér apod.) 5. Píšeme dialogy.

72 Ž áci si osvojí tyto v ě domosti:  Hlavní postavy.  Dialogy (rozhovory).  Otázka.  Odpov ěď.  Oslovení.

73  Vybraný ž ák m ůž e ve finální fázi simultánn ě dabovat film.  Do této č innosti m ůž eme zapojit víc ž ák ů – rozd ě lit role.

74 Ve t ř íd ě m ůž eme rozd ě lit „filma ř ské profese“ a vyzkoušet natá č ení. Budeme pot ř ebovat:  re ž iséra,  herce,  skript,  kameramana,  maskérky,  kulisáky  apod.

75  Touto č inností jsme se dotkli pr ůř ezového tématu RVP – Mediální výchova.

76 Lidské vlastnosti

77  MOTIVACE: Č etba bajky od I.A.Krylova „Vrána a liška“.  CÍL: Hlavním cílem je poznání lidských vlastností formou p ř irovnání k zví ř ecím typ ů m. Vedlejším cílem vyplývajícím z podstaty projektu je seznámení s literární teorií ( ž ánr bajka) a historií (auto ř i bajek).  MATERIÁLNÍ VYBAVENÍ: kniha bajek od I.A.Krylova, fixy, 3 č tvrtky A2, papíry

78  Motivace - č etba bajky od I.A.Krylova „Liška a vrána“  rozbor bajky - vysv ě tlení ž ánru bajky (p ř isouzení lidských vlastností zví ř at ů m, rostlinám nebo ne ž ivým p ř edm ě t ů m v č etn ě pou č ení)  uvedení jmen autor ů (Ezop, I.A.Krylov)  p ř íklady n ě kolika p ř irovnání (nap ř.: pilná v č elka, lstivá liška, pomalý šnek, moudrá sova atd.)

79  Na koberci le ž í 3 č tvrtky A3. Na jednu č tvrtku ž áci píší lidské vlastnosti, na druhou zví ř ata a na t ř etí p ř i ř azují k vybranému zví ř eti ur č itou vlastnost dle svého úsudku.  Diskuse nad výsledkem práce na t ř etí č tvrtce (d ů vod za ř azení vlastnosti k danému zví ř eti).

80  Individuální práce - ka ž dý ž ák v lavici sám na papír namaluje libovolné zví ř e, ke kterému napíše lidskou vlastnost, o ní ž si myslí, ž e zví ř e nejlépe charakterizuje.  Ž áci mimicky s pou ž itím citoslovcí p ř edvád ě jí p ř ed ostatními zvolené zví ř e tak, ž e chodí v prostoru a chovají se zp ů sobem ur č ujícím danou vlastnost a navzájem se zdraví (p ř.: pyšný páv p ř ehlí ž í povýšen ě ostatní, lstivá liška se všem vnucuje atd.).  Poté, co se všichni p ř edvedou, sednou si do kruhu, kde jsou p ř ipravené jejich obrázky - dalším úkolem je vzájemn ě se poznávat podle t ě chto obrázk ů.  Následuje rozbor obrázk ů (zd ů vodn ě ní, pro č ur č ité zví ř e charakterizuje ur č itá vlastnost).

81  T ř ída se rozd ě lí na skupinky nejlépe po p ě ti, z nich ž ka ž dá dostane jedno téma bajky s pou č ením.  Úkolem d ě tí bude zamyslet se nad bajkou a podle zadání ji secvi č it a posléze ji s p ř ípadným hudebním doprovodem p ř ed t ř ídou zahrát.

82

83  V n ě kterých základních školách se stále č ast ě ji objevují tzv. desky, které n ě jakým zp ů sobem doká ž í podat informaci o jejich majiteli. ž ákovské portfolio  Jedná se o tzv. ž ákovské portfolio. Ž ákovské portfolio p ř ipravuje Centrum pro informace ve vzd ě lávání (Cermat) a m ě lo by je dokon č it do roku Školy budou moci tuto koncepci vyu ž ívat dobrovoln ě.  Hlavním p ř isp ě vatelem do ž ákovského portfolia by m ě l být u č itel, jeho ž úlohou je nap ř íklad pr ů b ěž né hodnocení ž ákových výkon ů a jejich srovnávání se spolu ž áky i s mo ž nostmi dít ě te.

84  Na svém hodnocení se má podílet i ž ák, který dostane mo ž nost za ř adit do slo ž ky své školní i mimoškolní práce nebo komentovat dosa ž ené výsledky. Materiály ve slo ž ce doplní i vysv ě d č ení nebo výsledky z národních hodnotících zkoušek.  M ě la by tak vzniknout č itelná a ucelená forma, ze které se nap ř íklad rodi č e dozv ě dí, jaké jsou studijní výsledky jejich d ě tí.  P ř edpokládá se, ž e portfolio u č itel ů m naopak pom ůž e lépe plánovat další výuku. Ž ákovská slo ž ka by mohla být i ur č itým ukazatelem p ř i p ř ijímání na st ř ední a vysoké školy.

85

86  Zam ěř ení: rozvíjení slovní zásoby.  Pom ů cky: psací pom ů cky.  Pravidla:  U č itel rozd ě lí ž áky do rovnom ě rn ě po č etných skupin. Ka ž dá skupina si ur č í zástupce-zapisovatele, jeho ž úkolem bude co nejrychleji zapisovat, co ostatní spoluhrá č i vymyslí, a vytvo ř í si podle následujícího schématu tabulku, do které bude zapisovatel b ě hem hry dopl ň ovat slova. Zástupce jedné skupiny od ř íkává v duchu abecedu, zástupce druhé ho v libovolné chvíli zastaví slovem „stop“. Ž ák od ř íkávající abecedu ř ekne nahlas písmeno, u kterého se zastavil. Úkolem je napsat v co nejkratším č ase do ka ž dé kolonky slovo za č ínající tímto písmenem. Hodnotit m ůž eme podle rychlosti – poslední skupina získá jeden bod, p ř edposlední dva body a ostatní v ž dy postupn ě o jeden víc.

87  Zam ěř ení: rozvíjení slovní zásoby.  Pom ů cky: tabule, k ř ída, psací pot ř eby.  Pravidla:  U č itel ur č í a napíše na tabuli písmeno, úkolem ž ák ů je v daném č asovém limitu vymyslet co nejvíce slov,  která za č ínají na toto písmeno,  která kon č í na toto písmeno,  která začínají a zároveň končí na toto písmeno,  ve kterých se dané písmeno objeví v ur č itém po č tu (dvakrát, t ř ikrát). M

88  Zam ěř ení: rozvíjení slovní zásoby, schopnosti analyzovat slova.  Pom ů cky: tabule, k ř ída.  Pravidla:  U č itel vybere 3-4 ž áky a na tabuli napíše jedno písmeno. Ž áci k n ě mu postupn ě p ř ipisují po jednom písmenu, mohou si vybrat, zda p ř ed skupinu ji ž napsaných písmen, nebo za n ě. Ka ž dý ž ák musí mít p ř edstavu o kone č ném slov ě, kdy ž dopl ň uje další písmeno. Snahou ka ž dého ž áka je, aby p ř ipsáním písmena oddálil ukon č ení slova. Kdo ukon č í slovo, prohrává. Kdy ž je slovo dokon č eno, nelze ho ji ž rozši ř ovat.

89  Zam ěř ení: slovní zásoba, tvo ř ivost.  Pravidla:  Ž áci ve skupinách vymýšlí v ě ty; ka ž dé slovo ve v ě t ě musí za č ínat na jedno písmeno, které u č itel p ř edem zadá. V ě ty by m ě ly dávat smysl.  Obm ě na: Ž áci mohou napsat krátký p ř íb ě h, ve kterém budou na stejné písmeno za č ínat všechna.

90  Zam ěř ení: tvo ř ení slov.  Pravidla:  Ž áci mají za úkol vymyslet v ě tu ze slov se stejným ko ř enem.  P ř : U č itel vyu č uje u č ivo.

91  Zam ěř ení: tvo ř ivost, v ě tná skladba.  Pom ů cky: k ř ída, tabule, psací pot ř eby.  Pravidla:  U č itel napíše na tabuli 10 slov. Úkolem ž ák ů je vymyslet co nejv ě tší po č et v ě t sestavených pouze z t ě chto slov. Slova je mo ž né ohýbat.  Koruna, píše, ruka, moje, dávat, p ě t, telefon, podívat, škola, v č era.

92  Zam ěř ení: popis, rozvoj prostorového vnímání.  Pom ů cky: šátek na zavázání o č í.  Pravidla:  U č itel vybere dva ž áky, jednomu zavá ž e o č i šátkem a druhý ž ák se sna ž í popsat „nevidomému“ cestu tak, aby se dostal na p ř edem ur č ené místo. Abychom „nevidomému“ ztí ž ili orientaci, m ůž eme ho n ě kolikrát oto č it o 360 °.

93  Zam ěř ení: popis.  Pravidla:  První ž ák ř ekne libovolné slovo – „vykopne“. Sousední ž ák musí vymyslet slovo, které bude za č ínat na poslední písmeno slova p ř edchozího, toto slovo však ne ř ekne nahlas, ale musí ho popsat tak, aby ostatní ž áci pochopili, o jaké slovo jde. Pokud pokra č ující hrá č stále nem ůž e uhodnout správné slovo, zjistíme, kolik hrá čů ji ž slovo uhodlo. Je- li jejich po č et nadpolovi č ní, dostane pokra č ující hrá č trestný bod, poslední slovo zve ř ejníme pro všecky ž áky a ve h ř e se pokra č uje. Výhodou této varianty hry je, ž e se p ř i h ř e musí soust ř edit všichni ž áci, jinak se „ztratí“.  Nap ř. 1. ž ák: „Motorka.“ - 2. ž ák: „Je to dopravní prost ř edek na č ty ř ech kolech.“ (Myslí auto.) - 3. ž ák: „Je to zví ř e, které hýká.“ (Myslí osla.) atd.

94  Zam ěř ení: charakteristika  Pom ů cky: psací pot ř eby.  Pravidla:  Ž áci dostanou za úkol napsat vtipný inzerát.  P ř. Hledám pilnou, pracovitou dívku, v ě k a vzhled nerozhoduje. Zn. Pot ř ebuji uklidit pokoj.

95  Zam ěř ení: charakteristika  Pom ů cky: psací pot ř eby.  Pravidla:  Ž áci si napíší své k ř estní jméno. Potom p ř emýšlejí a zapisují, co si pod ním p ř edstavují, co si pod jejich jménem mohou p ř edstavovat jiní lidé, co jejich jméno vyjad ř uje, zda se význam jejich jména shoduje s jejich skute č nými vlastnostmi atd.

96  Zam ěř ení: dopis, motiva č ní cvi č ení.  Pom ů cky: p ř edtišt ě né formulá ř e s textem, psací pot ř eby.  Pravidla:  U č itel rozdá všem ž ák ů m p ř edtišt ě ný text. Ž áci ho doplní a bez podpisu ho odevzdají u č iteli. Ten texty č te a ž áci hádají, kdo je autorem.

97 Milý(á) _____________. Je mi ___ let. Má oblíbená barva je____________. Je mi smutni, kdy ž _____________. Ze zví ř at mám nejrad ě ji __________. Mé nejoblíben ě jší jídlo je __________. Raduji se, kdy ž _______________. M ů j nejhez č í zá ž itek z poslední doby je __________. Pot ě šilo by m ě ___________. Ve škole mám strach z ___________. A ž budu starší, p ř eji si, aby ___________. Mám k tob ě prosbu, ___________. Č asto __________. Doufám, ž e __________. Chci ti ješt ě ř íci, ž e _____________. Tak se m ě j krásn ě, t ě ším se na odpov ěď

98  Základem moderní výuky je tv ů r č í práce. Komunikativní dovednosti lze tv ů r č ím zp ů sobem nacvi č it ji ž od prvního stupn ě.  Soubor n ě kolika nám ě t ů a didaktických her pro získávání komunikativních klí č ových kompetencí.

99  Zam ěř ení: vypravování.  Pravidla:  Ž áci mají vypravovat nebo napsat p ř íb ě h, který kon č í slovy „… a tak se ztratil pes“. Je mo ž né konec obm ěň ovat.

100  Zam ěř ení: vypravování.  Pravidla:  Ž áci mají za úkol vytvo ř it vypráv ě ní, které obsahuje ur č itá slova (podle délky textu doporu č ujeme 5-15 slov). Slova m ůž e stanovit u č itel, mohou je zvolit sami ž áci, mohou je vylosovat z nepr ů hledného sá č ku, který p ř edem p ř ipraví u č itel.  Obm ě na: Sestavujeme spole č né vypravování. První ž ák za č ne vypravovat p ř íb ě h a musí mluvit tak dlouho, dokud nepou ž ije první zadané slovo, pak navá ž e ve vypravování p ř íb ě hu další ž ák a mluví tak dlouho, dokud nepou ž ije druhé slovo z tabule atd.

101  Zam ěř ení: vypravování.  Pom ů cky: pom ů cky na kreslení a malování, č tvrtky.  Pravidla:  Ž áci mají za úkol nakreslit komiks podle vlastního vypravování, které si p ř edtím písemn ě p ř ipravili, nebo podle textu, který vybere u č itel.

102  Zam ěř ení: vypravování.  Pom ů cky: sady rozst ř íhaných obrázk ů, psací pot ř eby.  Pravidla:  U č itel ž ák ů m p ř edlo ž í obrázkové vypravování (lze vyu ž ít komiks), ve kterém bude chyb ě t poslední obrázek. Ž áci mají vypráv ě t p ř íb ě h podle obrázk ů a domyslet, jak asi dopadne.  Obm ě na: ž áci mohou poslední obrázek nejd ř íve dokreslit a potom dovypráv ě t celý p ř íb ě h.

103  Zam ěř ení: stylizace, schopnost stru č n ě vystihnout podstatu textu.  Pom ů cky: psací pot ř eby.  Pravidla:  U č itel p ř e č te ž ák ů m snadno zapamatovatelný text (pro mladší ž áky se doporu č uje známý text, p ř ípadn ě pohádka), ne p ř íliš dlouhý. Úkolem ž ák ů je zkrátit text do formy krátké textové zprávy, tedy s pou ž itím 160 znak ů tak, aby text neztratil smysl a vystihoval podstatu sd ě lení. (Pozor, mezera je také znak!)

104  Zam ěř ení: stylizace, tv ů r č í psaní.  Pom ů cky: psací pot ř eby.  Pravidla:  Ka ž dý ž ák ve t ř íd ě si najde klidné místo, pokud tu mo ž nost máme, mohou ž áci sed ě t na koberci. Sna ž í se soust ř edit na vlastní dech. Jakmile jsou ž áci soust ř ed ě ni, u č itel je vyzve, aby psali p ř íb ě h na libovolné téma. V ž dy po šedesáti vte ř inách ř ekne u č itel slovo, které musí být zakomponováno do p ř íb ě hu. Celkem to bude deset slov. P ř i posledním slov ě u č itel upozorní, ž e je konec. Je dobré volit dramatická slova. P ř íb ě hy č teme nahlas, hodnotí se originalita.

105  Zam ěř ení: práce s textem, tv ů r č í psaní.  Pom ů cky: nedokon č ené texty, psací pot ř eby.  Pravidla:  Ž áci dostanou text známé básni č ky, pohádky nebo pov ě sti, v nich ž bude vynechán konec. Mají za úkol text dokon č it.

106  Zam ěř ení: formula č ní dovednosti, schopnost rychlého úsudku.  Pravidla:  U č itel p ř edstavuje známou osobu (zvolenou p ř im ěř en ě v ě ku ž ák ů ). Ž áci v p ř edem ur č eném po ř adí pokládají zjiš ť ovací otázky, ka ž dý má právo polo ž it v ž dy jednu. (P ř : Jste mu ž ? Ž ijete v sou č asnosti?) U č itel m ůž e odpov ě d ě t pouze ano/ne. Pokud n ě kdo tuší, koho u č itel p ř edstavuje, m ůž e se p ř ihlásit a svou domn ě nku vyslovit. Kdy ž se mu „tajemnou osobu“ nepoda ř í uhodnout správn ě, vypadává ze hry. Kdo první „tajemnou osobu“ pozná, vyhrává a má právo stát se další „tajemnou osobou“.

107  Zam ěř ení: komunika č ní dovednosti, kultivace mluveného projevu, schopnost improvizace.  Pom ů cky: klobouk obsahující lístky s tématy (nap ř.: babi čč iny brýle, boule na č ele).  Pravidla:  Ž ák si z klobouku vylosuje jedno téma, jeho úkolem je bez p ř ípravy na toto téma plynule hovo ř it po dobu jedné minuty.  Obm ě na: je to úkol dost obtí ž ný, m ůž eme ž ákovi poskytnout ur č itou dobu, aby si rozmyslel, o č em bude mluvit.

108  Pravidla:  Kdo chce být neomezený vládce, č eštiná ř, sedne si na ž idli p ř ed tabuli. Ž áci mu v p ř edem ur č eném po ř adí kladou otázky vztahující se ke všem slo ž kám č eštiny – gramatice, pravopisu, slohu, literatu ř e. Vládce na otázky odpovídá, ostatní dávají pozor a kontrolují správnost odpov ě dí spole č n ě s u č itelem. Kdo polo ž í otázku, na kterou vládce neumí odpov ě d ě t nebo odpoví nesprávn ě, st ř ídá jej. Vít ě zí ten, kdo odpov ě d ě l správn ě na nejv ě tší po č et otázek v jednom sledu.

109  Pom ů cky: otá č ecí tabule, k ř ída, psací pot ř eby.  Pravidla:  Jeden ž ák ř eší úkol zadaný u č itelem za otá č ecí tabulí, tak, aby ostatní ž áci nevid ě li, co píše. Ostatní ve t ř íd ě ř eší stejný úkol do svých sešit ů. Pokud je ž ák u tabule s úkolem hotový, ukon č í hlasit ě hru ( ř ekne „stop“) a oto č í tabuli, aby na ni vid ě li všichni ž áci. Kdo z ostatních ž ák ů je u ž rovn ěž s úkolem hotov, postaví se. Pokud je stojících mén ě ne ž polovina, vít ě zí ž ák u tabule.

110

111

112  Č itatel: po č et pou ž itých hlásek hledaného slova.  Jmenovatel: celkový po č et písmen slova z legendy.  Legenda: a) Doba jinak. b) Sídlo ve st ř edov ě ku. c) Mu ž ský zp ě vný hlas. d) Č ást jinak.

113  Legenda: a) Doba jinak – č as. b) Sídlo ve st ř edov ě ku – tvrz. c) Mu ž ský zp ě vný hlas – tenor. d) Č ást jinak – kus. Hledané slovo je Č tvrtek.

114  Jazykolamy – zlomjazý č ky.  Výslovnost samohlásek.  Výslovnost souhlásek.  Pr ůř ez ústní dutinou – co všechno se realizuje p ř i výslovnosti.

115  Napište p ě t slov, ve kterých se vyskytuje y po c – co mají tato slova spole č ného?  Napište deset slov s p ř edponou z.  Napište co nejdelší v ě tu, ve které má ka ž dé slovo alespo ň jedno i.  Napište v ě tu, ve které všechna slova za č ínají velkým písmenem.  Napište p ě t slov, ve kterých se uprost ř ed píše ú.

116  Jak vzniklo slovo AUTOOPRAVNA?  Napište podstatné jméno na osm písmen.  Pište slova od M – kolik jich napíšete?  Napište slovo, které lze č íst z obou stran.  Pište slova tak, aby první slova tvo ř ila abecedu.

117  Centon – báse ň, která je slo ž ena z r ů zných verš ů od r ů zných autor ů.  Ukázky Ukázky

118       

119      osv.php?cast=pripravy osv.php?cast=pripravy

120  - Alternativní školy Č R  - portál Výzkumného ústavu pedagogického, jsou zde k dispozici aktuální verze RVP.  - metodický portál Rámcového vzd ě lávacího programu pro PV, ZV a GV  - v sekci Didaktický koutek najdete materiály do výuky Č J

121  KREJ Č OVÁ, Eva, VOLFOVÁ, Marta. Didaktické hry v matematice. Hradec Králové: Gaudeamus,  NELEŠOVSKÁ, Alena, SVOBODOVÁ, Jana. Hry zam ěř ené na osobnostní a sociální rozvoj ž ák ů mladšího školního v ě ku. Olomouc: UP Olomouc,  PIŠLOVÁ, Simona. Jazykové hry. Praha: Fortuna,  POLÍVKOVÁ, Dorota. Hry pro jazykové vyu č ování. Praha: SPN,  VÍŠKA, V., NOVÁKOVÁ, L. Č eština nás baví. Praha: Triton, 2005.

122


Stáhnout ppt "Mgr. Václav Víška, Ph. D. Katedra č eského jazyka a literatury Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové"

Podobné prezentace


Reklamy Google