Úvod 1 - Podpora skupinového rozhodování.  Přednášky  10 tématických okruhů + zvaná prezentace: ▪ Systémy pro podporu skupinového rozhodování ▪ EIS.

Prezentace na téma: "Úvod 1 - Podpora skupinového rozhodování.  Přednášky  10 tématických okruhů + zvaná prezentace: ▪ Systémy pro podporu skupinového rozhodování ▪ EIS."— Transkript prezentace:

1 Úvod 1 - Podpora skupinového rozhodování

2  Přednášky  10 tématických okruhů + zvaná prezentace: ▪ Systémy pro podporu skupinového rozhodování ▪ EIS (Executive Information Systems) ▪ Vícekriteriální rozhodování, Teorie her a rozhodovací modely ▪ Data warehousing a data mining (Datové sklady, strojové učení a dobývání znalostí + technologie) ▪ e-business a podpora rozhodování ▪ Reengineering a podpora firemního rozhodování ▪ Business Intelligence ▪ Rozhodování za rizika a neurčitosti ▪ Inteligentní systémy pro podporu rozhodování 1 (DSS a znalostní systémy, DSS a neuronové sítě, …) ▪ Perspektivy počítačové podpory managementu

3  Cvičení  2 projekty: ▪ Prezentace vybraného odborného článku (individuální) ▪ Analýza a řešení potřeb firmy v oblasti podpory rozhodování (skupiny 2-4)  Témata cvičení: ▪ ACCESS a relační databáze ▪ Rozhodování za neurčitosti – systém Nefrit pro podporu fuzzy rozhodování ▪ Software pro podporu skupinového rozhodování Expert Choice ▪ SW pro BI – Good Data ▪ Teorie her v praxi ▪ Zpracování projektů ▪ Prezentace projektů

4 Literatura: Mařík, V. a kol.: Umělá inteligence 4. Academia 2003 Altrock, C. von: Fuzzy Logic and Neurofuzzy Applications in Business and Finance. Prentice Hall 1997 Turban, E.: Decision Support and Expert Systems. 5th edition. Prentice – Hall, 1998 Post, G.V., Anderson, D.L.: Management information systems: solving business problems with information technology, 3rd edition. McGraw-Hill Higher Education 2003 Sugumaran, V. ed.: Intelligent support systems: knowledge management. IRM Press 2002 Watson, H.J., Houdeshel, G., Rainer, R.K.: Building Executive Information Systems and other Decision Support Applications. John Wiley & Sons 1997 Moss L.T., Atre S.: Business Intelligence Roadmap: the complete Project Lifecycle for Decision-support applications. Addison-Wesley 2003 Biere, M.: Business Intelligence for the Enterprise. Prentice Hall 2003 Matsatsinis N.F., Siskos, Y.: Intelligent Support Systems for Marketing Decisions. Kluwer Academic Publishers 2003 Čech, P. a Bureš, V. (2007) Software pro manažery. Hradec Králové, Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové. ISBN: 978-80-7041-597-9. Molnár, Z. (2001) Efektivnost informačních systémů. 2. vydání, Praha, Grada. ISBN: 80-247-0087-5. Sveiby, K.-E. (2010) Methods for Measuring Intangible Assets. [Online] Dostupné z: http://www.sveiby.com/articles/IntangibleMethods.htm [Citace: 19/09/2010] Mareš, S., Mohelská, H., Šabatová, M. (2004) Manažerské metody: Systematický aplikační přehled. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN: 80-7041-534-7. Novotný, O., Pour, J. a Slánský, D. (2005) Business Intelligence: jak využít bohatství ve vašich datech.Edice: Management v informační společnosti. Praha, Grada. ISBN: 80-247-1094-3. Fotr, J., Švecová, L., Dědina, J., Hrůzová, H., Richter, J. (2006) Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. Praha, Ekopress. ISBN: 80-86929-15-9. Další zdroje: http://www.dssresources.com http://citeseer.ist.psu.edu/ http://spm12.pbworks.com/

5  Z historie GDSS (Group Decision Support Systems)  Definice  Cíle  Některé výhody a nevýhody skupinové práce  Model Vrooma a Yettona  Přínosy GDSS pro skupinovou práci  Úrovně GDSS  Základní GDSS technologie  Některé sw aplikace GDSS  GDSS a Internet  Negotiation Support Systems  Tvorba GDSS  Kritické faktory úspěchu GDSS  Výzkum GDSS

6  Emisari (1971) Emisari  podpora rozhodování 100-200 lidí při národních krizových situacích;  pomáhal monitorovat, organizovat a vyhodnocovat relevantní informace za proměnlivých podmínek  Planning Laboratory (konec 70. let)  místnost s terminály, společným zobrazováním a programovým vybavením;  psychologické i technické hledisko GDSS;  inspirace pro dnešní ST/SP GDSS (Same Time/Same Place systémy)

7  Set of software, hardware, language components, and procedures that support a group of people engaged in a decision- related meeting [Huber 1984]  Interactive, computer-based system that facilitates solution of unstructured problems by a set of decision makers working together as a group [DeSanctis & Gallupe 1985]

8  Snížit časovou a pracovní náročnost účastníků skupinových setkání  Omezit nedostatky skupinové práce při zachování nebo zdůraznění jejích výhod

9 + Skupina má více znalostí než jedinec + Společně lze dosáhnout lepších výsledků než individuálně + Synergické efekty + Členové skupiny se mohou učit od sebe navzájem + Lepší odhalování formálních chyb v návrzích + Vyšší přijatelnost řešení … - Dostupný čas se dělí mezi účastníky - Informace mohou být prezentovány rychleji, než je lze přijímat - Dominantní osobnosti - Obavy z negativního hodnocení návrhů - Spoléhání na druhé - Odbočení od tématu - Vyšší sklon k riziku …

10 typ problému dobře strukturovanéšpatně strukturovanékonfliktní složení skupiny koordinátor a specialisté heterogennínestranný vedoucí, zástupci frakcí role členůpřispívat speciálními znalostmi generovat a zkoumat nápady a řešení hledat kompromisní řešení procesyspecifikace cílů a variant ve dvojicích plná participace; oddělení fází formulace, generování a hodnocení formalizované postupy, využití veta povaha interakcí vysoký stres (požadavků na kvalitu řešení, časový tlak) uvolněnost, zájemupřímnost, vyhnout se emočnímu nepřátelství, schopnost korekce standard chování individuální profesionalismus originalita,otevřenost, hledání konsensu přání souhlasit, svoboda nesouhlasu

11  návod, jak úspěšně a rychle analyzovat problém a zvolit vhodný styl rozhodování  dvě dimenze rozhodování  kvalita – objektivní faktory  akceptovatelnost – přijatelnost pro členy skupiny řešení efektivní  kvalitní & akceptovatelné

12 Styl rozhodování Význam AKSAKS Autokratický Konzultativní Skupinový I II Na řešení se podílí vedoucí a nejvýše několik jednotlivců Na řešení se podílí vedoucí a více spolupracovníků

13 AIvedoucí vyřeší problém sám, stačí mu informace, které má momentálně k dispozici AIIvedoucí získává informace od podřízených, rozhoduje sám KIvedoucí probere problém s jednotlivci, zváží podněty, při rozhodnutí může brát v úvahu názory ostatních (ale nemusí) KIIvedoucí svolá poradu všech, shromáždí podněty, při rozhodnutí může brát v úvahu názory ostatních (ale nemusí) SIIcelá skupina diskutuje o problému a snaží se dospět ke společnému řešení

14 APožadavek kvality BDostatek informací CStrukturovanost DVýznam akceptovatelnosti EAkceptovatelnost pro spolupracovníky FCílová orientace spolupracovníků GPravděpodobnost konfliktů mezi spolupracovníky

15  Do jako míry je důležitá kvalita rozhodnutí?  Jak se od sebe liší jednotlivé varianty z hlediska kvality?  kvalita důležitá, řešení různě kvalitní  ANO  kvalita hraje malou roli nebo varianty jsou z hlediska kvality srovnatelné  NE

16  Má vedoucí dostatek informací k tomu, aby mohl sám dospět k dostatečně kvalitnímu rozhodnutí?  ANO  NE

17  Je problém strukturován, tj. jsou vedoucímu jasné cíle, varianty řešení a kritéria, podle kterých se budou varianty hodnotit?  ANO  nestrukturované problémy: vedoucí  neví, kde informace získat  nedostane údaje včas  ví, kdo informace má, ale též ví, že mu nebudou poskytnuty  NE

18  Je pro efektivní realizaci rozhodnutí důležité, aby je podřízení akceptovali?  ANO  je nutný víc než věcný souhlas  vedoucí nemá možnost kontrolovat plnění požadavků  pokus o dosažení jednomyslnosti až po učiněném rozhodnutí může mít nepříjemné následky  NE

19  Jestliže vedoucí rozhodne sám, budou podřízení toto autoritativní rozhodnutí akceptovat?  důvody pro:  kulturní: autorita a hierarchie přirozené, nepochybuje se o nich  ANO  podnikové klima: vedoucí v roli otce; požadavek účasti podřízených na rozhodování považován za slabost  NE

20  Jsou cíle podřízených v souladu s cíli organizace?  jsou podřízení motivováni, aby řešili stanovený problém v souladu s cíli organizace?  budou podřízení sledovat spíše vlastní zájmy nebo zájmy organizace?  všichni jsme na jedné lodi  ANO  podřízení navrhují řešení prospěšnější vlastním cílům než cílům organizace  NE

21  Myslíte si jako vedoucí, že by mezi spolupracovníky mohlo dojít ke konfliktu, týkajícího se správného výběru prostředku řešení problému?  ANO  NE (pozor – nesměšovat s F, zde jsou všichni jednotni v názoru o cíli, jde o prostředky jeho dosažení)

22  rozhodovací strom: 1 – 5 doporučených stylů  2 alternativy výběru:  model A: časově efektivní, s preferencí času – preferuje nejvíce autokratický styl  model B: časově náročný, preferuje nejvíce participativní styl  A: klade váhu na čas, neklade důraz na rozvoj  B: neklade váhu na čas, klade důraz na rozvoj

23 Časově efektivní volba

24 PodmínkyPravidloNevhodný stylZdůvodnění A, ¬ B 1 informaceAIbrání lepšímu rozhodnutí A, ¬ F 2 sladění cílůSIIzanedbání cílů firmy A, ¬ B, ¬ C 3 velmi nejasný problém AI, AII, KIchybějící informace D, ¬ E 4 akceptovatelnostAI, AIInedostatečná komunikace D, ¬ E, G 5 konfliktAI, AII, KIobtížné vyjasnění konfliktů ¬ A, D, ¬ E 6 férovostAI, AII, KI, KIIchybějící souhlas skupiny D, ¬ E, F 7 přednost akceptovatelnosti AI, AII, KI, KIInedostatečný podíl na rozhodování

25  nedává jednoznačné doporučení  nediferencuje mezi nedoporučenými styly  nebere v úvahu všechny významné rozdíly (vyžaduje odpovědi ANO-NE, neumožňuje rozlišovat míru)  opomenutí významných atributů  neptá se na informovanost podřízených  nebere v úvahu možný časový tlak  nerespektuje geografická omezení

26  Podpora procesů, interakcí mezi účastníky, zlepšení nebo umožnění:  Anonymity  Skupinové paměti  Paralelní komunikace  Řízení časových a obsahových vzorců komunikace  Sdílení znalostí relevantních řešené problematice  Digitální materiály (multimédia)  Podpora strukturování řešené problematiky

27  1. úroveň – ▪ Snižují komunikační bariéru a stimulují nebo urychlují výměnu zpráv ▪ Elektronická komunikace ▪ Společná zobrazovací plocha ▪ Anonymní zadávání a hodnocení návrhů ▪ Zobrazování souhrnů (statistiky)  2. úroveň – ▪ Redukují neurčitost nebo šum při skupinových procesech ▪ Přidány možnosti modelování a rozhodovací analýzy (integrace s DSS)  3. úroveň – řídí nebo usměrňují celý rozhodovací proces

28  Elektronická zasedací místnost  Audiovizuální projekce, připravené projekce  ST/SP (stejný čas i místo)  Telekonferenční místnost  Audiovizuální přenosy mezi místnostmi  ST/DP (stejný čas, různá místa)  Skupinová síť  Oddělené místnosti, počítačová síť  S(D)T/DP (stejný nebo různý čas, různá místa)

29

30  Informační centrum  Konferenční místnost s videoprojekcí, počítače/individuální terminály  ST/SP (stejný čas i místo)  Laboratoř spolupráce  Konferenční místnost s elektronickou tabulí  Software pro společné zapisování, navrhování, podporu strukturované argumentace  S(D)T/SP (stejný nebo různý čas, stejné místo)  Rozhodovací místnost  Konferenční místnost, videoprojekce  Brainstorming, volby, modelování, rozhodovací analýzy  S(D)T/SP (stejný nebo různý čas, stejné místo)

31

32  Počátky: Plexsys (University of Arizona), SAMM (Software-Aided Meeting Management – University of Minnesota), Colab (Xerox PARC)…  odkaz odkaz  VisionQuest (Collaborative Technologies Corporation) - Intellect – 1995 Ventana Corp. – nyní GroupSystems…  Lotus – nyní pod hlavičkou IBM  odkaz odkaz  Facilitate  odkaz odkaz  ThinkTank - GroupSystems  odkaz odkaz

33  TCBWorks (University of Georgia)  Odkaz Odkaz  Asynchronní spolupráce  Sledování stavu procesu  Bezpečnost  Univerzální přístup  Kdo je on-line?

34  Systémy pro podporu vyjednávání  Pomáhají překonávat konfliktní situace: ▪ Rozdílné cíle, zájmy, úroveň porozumění problému, kognitivní limity  Příklady: MEDIATOR, NEGO, GENIE, INSPIRE,…  Paměť organizace

35  Hw, sw a organizační požadavky  Vlastní prostory x pronájem x distribuované řešení  Software  Procedury  Trénink řídícího pracovníka  … to celé spojit dohromady

36  Tvorba  Zapojení pracovníků organizace  Zachování anonymity (je-li požadována)  Ergonomie  Implementace  Kvalitní proškolení uživatelů  Kvalitní řídící pracovník  Podpora vrcholového managementu  Zaškolení na zkušebních situacích  Řízení  Spolehlivost, bezpečnost  Možnost postupného vylepšování (upgrade)  Školení

37  Laboratorní experimenty x terénní průzkum  Přínosnost pokročilých vlastností x jednoduchost  Zkoumání uživatelského rozhraní  Podpora problematických skupin  Zdokonalování AT/AP konfigurací  Požadovaná míra podpory  Inteligentní GDSS

38  Co skupiny skutečně dělají  Vliv GDSS na skupiny a organizace  Ovlivnění GDSS rozvojem HW a SW  Kulturní dopady používání GDSS  Nové možnosti využití GDSS  GDSS a distanční vzdělávání

39