Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N ový O bčanský Z ákoník Právní dopady NOZ do energetiky - vybraná doporučení ke změnám v oblasti smluv v energetice Vratislav Košťál ČEPS, a.s. Vypracováno.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N ový O bčanský Z ákoník Právní dopady NOZ do energetiky - vybraná doporučení ke změnám v oblasti smluv v energetice Vratislav Košťál ČEPS, a.s. Vypracováno."— Transkript prezentace:

1

2 N ový O bčanský Z ákoník Právní dopady NOZ do energetiky - vybraná doporučení ke změnám v oblasti smluv v energetice Vratislav Košťál ČEPS, a.s. Vypracováno pro účely XXIV. semináře energetiků Horský hotel Jelenovská, Valašské Klobouky 22. ledna 2014 Názory v prezentaci uvedené představují toliko osobní názory autora a nejsou úplným a uceleným výkladem odborníka. Autor prohlašuje, že s ohledem na nejednotné výklady prezentovaných ustanovení NOZ nemá podle § 2950 NOZ v úmyslu udílet komukoliv vědomě či nevědomě nesprávné, neúplné či škodlivé informace nebo rady, naopak, do značné míry je tato prezentace důkazem toho, že autor ví, že nic neví.

3 Záchytné body  I. Několik povšechných kritických komentářů k NOZu  II. Komplikace v pravidlech uzavírání smluv  III. V čem nám NOZ při uzavírání smluv snad pomůže…  IV. …a v čem nám NOZ při uzavírání smluv vezme jistotu  V. Závěrem aneb jakým být v novém roce 2014

4 I. Několik povšechných kritických komentářů k NOZu

5 Několik kritických komentářů I. Externí makrokosmické hledisko – celá společnost a vydání NOZ:  diskontinuita ve vztahu k předchozí právní úpravě OZ/ObZ/ZoR – revoluční způsob provádění změn v právu; v naší zemi probíhá již podruhé, byť opačným směrem… –doprovázena nikoliv nezbytnými změnami v terminologii (právní úkon – právní jednání; odpovědnost – povinnost k náhradě škody apod.) s dopadem do obecné teorie práva –navíc dále iniciuje spoustu druhotných změn v řadě propojených předpisů (čeká i energetický zákon)  opožděné (a historicky neopodstatněné) převracení základů soukromého práva 22 let po návratu do společenské normality (nízká míra legitimity změny) – plodí poměrně citelný odpor adresátů NOZ (vrcholí v neutuchajících snahách o odklad účinnosti NOZ) – ANI Mustafa Kemal nenechal přijmout nový turecký OZ dle švýcarského vzoru později než čtyři roky po pádu sultána Mehmeda VI. (1926)…  snad jím kulminuje období překotné dynamičnosti práva, kdy změna střídá změnu…

6 Několik kritických komentářů II.  idealismus = popírání dosažené (sociální) reality;  abstrakce = spousta právní nejistoty dotčených subjektů ohledně výkladu; zdánlivou výhodou nezvykle obecné právní úpravy - větší odolnost vůči změnám – v reálném prostředí spíše iluzorní představa při současném zachování způsobu nastaveného právního myšlení a nízké úrovni právního vědomí obyvatel; abstrakci neprospívá mnohdy i úsporné pojetí důvodové zprávy… ústí do přeceňování schopností člověka…  jazykový purismus a nemodernost neodpovídající době, který předpis odcizuje většině: –obrana před používáním zaužívaných pojmů cizího původu (např. inflace) a jejich opisy přes několik řádků, které navozují atmosféru druhé národní obrody… –naopak zavádění výrazů přežitých, knižních až archaických (rozhrada, pacht…)  zjevné chyby ve znění NOZu – je výsledkem práce kolektivu autorů, který se nedokázal dobře zkoordinovat…  ovšem dnes platná právní norma, účinnost od , byť byly pokusy o odklad  nevýhoda bouřlivých vod střední Evropy – jsme zatím jediní ze zemí V4, kteří se uchýlili k „rozmražení“ sametové revoluce, Poláci a Slováci dále žijí se zákony z roku 1964, Maďaři dokonce z roku 1959 – jsou v komparativní výhodě… opět v kategorii ZA KAŽDOU CENU JINÍ…

7 II. Komplikace v pravidlech uzavírání smluv

8 A. Doporučení první: uzavřete maximum smluv v současném režimu do konce roku 2013  vyšší míru právní jistoty mezi stranami lze zajistit tím, že se maximum smluv i v roce 2014 uzavře v režimu stávajícího obchodního a občanského zákoníku, a to přes k již uzavřeným smlouvám – je pro ně zachován režim „staré“ právní úpravy včetně těch, které je budou prodlužovat…; pouze procesní pravidla sjednávání smluv budou jiná;  nejasná komplikace - § 3028/3 NOZ totiž říká, že smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti NOZ, jakož i z nich vznikající práva a povinnosti stran (tj. po ) se řídí dosavadními právními předpisy (obchodním a občanským zákoníkem) – výjimkou je problematických prvních 14 paragrafů NOZ – základní zásady soukromého práva (ochrana poctivosti, slabší strany, zákaz zjevného zneužití práva, soulad s dobrými mravy, zásadami spravedlnosti a práva… - široká a mnohomluvná právní úprava s nejasným dopadem do již uzavřených smluv);

9  výjimkou jsou nájemní smlouvy k nemovitostem – všechny staré smlouvy se od řídí NOZ – je vhodné přezkoumat textaci starých nájemních smluv – jen u nás ponovu zavedeno osm poddruhů nájemních smluv + smlouva o pachtu zemědělských pozemků…);  obdobné platí u smluv o účtech – vhodné se u bank informovat, případně zahájit jednání s bankami a všechny stávající smlouvy v případě nejistoty nahradit novou smluvní úpravou;  smluvní strany se však ještě před nabytím účinnosti NOZ mohly domluvit na smlouvě, která se bude řídit NOZ, nejdříve však s účinností NOZ (tj. od ) – u nás například rámcová dohoda o kontraktačních pravidlech;

10 B. Doporučení druhé: uzavírejte rámcovou kontraktační smlouvu  kontraktační pravidla = pravidla uzavírání smluv  NOZ přináší změny, které zhoršují postavení smluvních stran při uzavírání smluv (není dále nutná písemná forma; je možno, aby druhá strana prováděla tzv. nepodstatné změny do poslaného návrhu smlouvy, a tak bude smlouva uzavřena apod.);  tam, kde bude dosaženo dohody se smluvním partnerem – doporučujeme přijetí vlastních kontraktačních pravidel ve formě zvláštní rámcové smlouvy/dohody, a to I PO nabytí účinnosti NOZ (smluvní fixace kontraktačních pravidel stran v režimu obdobném současné situaci);  nevýhoda: neúplný okruh oslovených kontrahentů (některé ještě neznáme, někteří pravidla nepřijmou) – vhodné kontraktační pravidla nabízet VŠEM před uzavřením jakékoliv smlouvy i po nabytí účinnosti NOZu (tj. po );  je-li dobře koncipována, kontraktační dohoda fixuje stav prakticky ve „starém“ režimu pravidel uzavírání smluv;  nepraktická je však u jednorázových smluvních vztahů;

11 C. Doporučení třetí: co dělat, není-li uzavřena kontraktační smlouva  Není-li s protistranou před uzavřením jakékoliv smlouvy (pro nesouhlas druhé smluvní strany) uzavřena kontraktační dohoda, doporučujeme: –smlouvu s takovou protistranou neuzavírat, je-li jiná alternativa; –v případě, že je potřeba ji uzavřít, do jakéhokoliv písemného návrhu (znění) smlouvy je VHODNÉ psát klauzuli o tom, že návrh smlouvy nelze přijmout s jakoukoliv odchylkou či dodatkem (klauzule nezměnitelnosti návrhu); –pokud budete zasílat návrh znění smlouvy = nikoliv (podepsaný) návrh smlouvy, doporučuji do záhlaví písemně doplnit klauzuli, že se nejedná o návrh smlouvy jako takový, ale jen o první znění, o němž je vedeno jednání, které podléhá změnám – aby nedošlo k uzavření ústní smlouvy; obdobně vhodné umístit i výhradu/disclaimer do zápatí externí elektronické pošty; –vždy po jednání o smlouvě (ústním), psát a druhé straně jednání posílat (např. em) záznam či zápis z jednání primárně do zápisu uvádět, že návrh znění smlouvy je stále předmětem jednání; –v případě, že zápis sepíše druhá strana jednání o smlouvě, nutnost v případě jakéhokoliv nesouhlasu s jeho zněním takový zápis/záznam z jednání protestovat – i ty nepodepsané, posílané e- mailem, a to VČAS, nejlépe okamžitě – zde se NOZ kloní k zásadě „kdo mlčí, souhlasí“…;

12 D. Doporučení čtvrté: sjednávejte smluvně písemnou formu s podpisy na téže listině  NOZ staví na zásadě bezformálnosti smluv = vysoké nároky na obezřetnost při jakýchkoliv jednáních zaměstnanců navenek společnosti!!! Není možné ponechat naprosto zásadní a složité smlouvy „náhodným“ dohodám po telefonu či po u (viz výše výhrada do externí ové pošty).  PÍSEMNÁ FORMA S PODPISY NA TÉŽE LISTINĚ: podle NOZ – absence povinné písemné formy pro smlouvy; dokonce i v případě, že si strany sjednají, že lze smlouvy měnit či doplňovat jen písemně, je připuštěno, že smlouva může být poté uzavřena i zcela neformálně (obsah písemně uzavřené smlouvy lze změnit i v jiné formě, vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran…); obdobou tohoto znění je nastolení vyvratitelné domněnky ohledně dodržení formy (tedy lze i přes předchozí dohodu zachovat platnost i zcela neformálního sjednání smlouvy) – hrozba pro běžný denní styk s obchodními partnery;  pro smluvní vztahy zdroj právní nejistoty;  navíc problémy s určením, co se rozumí písemnou formou (i výměna dvou prostých ů může znamenat uzavření smlouvy);  proto v případě písemných smluv doporučujeme do nich vkládat ustanovení o možné změně smlouvy mezi stranami pouze na základě písemné formy s podpisy stran na téže listině;

13 III. V čem nám NOZ při uzavírání smluv snad pomůže…

14 E. Doporučení páté: dbejte dvojkolejnosti soukromého a veřejného práva  =POZOR: problematika pravidel provozování soustav v energetice – kodexů či řádů (elektro, plyn) versus NOZ: –u řádů/kodexů se nejedná o obchodní podmínky ve smyslu NOZ; nesdílejí tedy osud odkazovaných obchodních podmínek ve smlouvách; –mají veřejnoprávní charakter – jsou upraveny přímo energetickým zákonem; schvaluje je (či dokonce stanovuje) Energetický regulační úřad (ERÚ); EZ jejich závaznost na několika místech předpokládá (smluvní přímus – viz obsahové náležitosti smluv podle EZ, povinnosti některých účastníků trhu apod.); individuálně se stávají závaznými až odkazovou integrací do uzavíraných energetických smluv; –jsou na pomezí mezi právním předpisem a obchodními podmínkami, ale jsou autoritativně měněny ERÚ; jejich změny tedy nezáleží na vůli smluvních stran, či dokonce jedné smluvní strany; –potenciální překvapivost ustanovení ve smyslu NOZ je eliminována závaznou (veřejnoprávní) správní procedurou podle § 97a EZ (zvážení ERÚ + veřejné konzultace);

15  § 1769 NOZ – pozor na přijímání takových smluvních závazků, ve kterých se zavazujete, že třetí (na smlouvě nezúčastněná) strana něco splní vůči druhé smluvní straně – jestliže však třetí osoba nesplní, musíte zaplatit náhradu škody z toho vzniklou!!!  pozor na domněnku doby dojití (§ 573 NOZ) – nově platí, že pošle-li se zásilka poštou v tuzemsku a je-li skutečně doručena, má se zato, že došla třetí pracovní den po odeslání – je-li tedy skutečně doručeno, přesouvá se důkazní břemeno nedojití na adresáta – ten musí doložit, že mu zásilka nedošla (nesnadný úkol…); zároveň i zdánlivá výhoda pro námi odesílané zásilky, jsme-li schopni dokázat, že byla doručena…; tuto domněnku lze smluvně vyloučit, resp. nahradit domněnkou jinou dle potřeby – proto vhodné navrhovat smluvní text domněnky doručení;  pozor rovněž na domněnku solidarity společně zavázaných smluvních stran – je-li vícero dlužníků na jedné strany smlouvy, NOZ prezumuje, že je- li více dlužníků, jsou zavázáni společně a nerozdílně, tj. solidárně; chceme-li aplikaci této domněnky vyloučit, doporučujeme přímo ve smlouvě vymezit rozsah jednotlivých nedělitelných plnění jednotlivých dlužníků; F. Doporučení šesté: buďte přímočaří, verbálně nekličkujte

16 G. Doporučení sedmé: chovejte se k protějšku spíše jako k méně duševně rozvinutému  problém smluv uzavíraných adhezním způsobem – tj. v případě, že některé smlouvy budou považovány za jednostranně určené (čili „formulářové“) smlouvy (standardní vzory smluv o připojení, dodávkových smluv, o přeložce apod.), může se druhá smluvní strana podle okolností hájit nesrozumitelností, nečitelností či neobvyklostí, a namítat neplatnost;  pakliže je druhou smluvní stranou PODNIKATEL, lze aplikaci ustanovení o adhezních smlouvách vyloučit; doporučeníhodné pro podnikatelské vztahy;  ovšem i tak se u smluv mezi podnikateli nepřihlíží k těm ustanovením obchodních podmínek, která druhá strana nemohla rozumně očekávat (§ 1753 NOZ) – řešením je vkládání takto rizikových ustanovení přímo do smluv, nenechávat je v obchodních podmínkách (byť jsou integrální součástí smlouvy jako její příloha);

17 H. Doporučení osmé: nenaběhněte si na vlastní nůž  připuštění anatocismu – tedy úroků z úroků (§ 1806 NOZ); jinak u úročení je třeba vždy uvést dobu, na kterou se úroková sazba vztahuje, jinak je ze zákona roční (§ 1803 NOZ); nejsou–li úroky sjednány vůbec, platí, že dlužník v prodlení musí platit úroky dle nařízení vlády (již připraveno), případně úroky OBVYKLÉ – doporučení je úrokovou sazbu sjednávat;  dosáhnou-li ovšem úroky z prodlení výše jistiny, musí věřitel své právo na ně uplatnit u soudu, jinak nemá nárok na další úroky z prodlení;  nově je možno sjednat tzv. ZÁVDAVEK (§ 1808 NOZ) – nová forma ujištění o plnění smlouvy a zajišťovací instrument (propadná záloha)– musí být odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy – nesplní-li dluh strana poskytující závdavek, je možno si jej nechat + dala-li také druhá strana závdavek a závdavek protistrany propadne pro nesplnění dluhu, je dlužník povinen navíc vydat dvojnásob závdavku, příp. též náhradu škody; zvláštní je role závdavku u sjednaného odstoupení od smlouvy – odstoupí-li oprávněná strana, náleží jí cizí závdavek a navíc dvojnásobek jejího závdavku u dlužníka, dala-li také závdavek;

18  automatické „skládání“ vzájemně rozporných obchodních podmínek – pošlou-li smluvní strany v rámci sjednávání smlouvy obchodní podmínky, které si odporují, platí, že SMLOUVA JE UZAVŘENA S OBCHODNÍMI PODMÍNKAMI V ROZSAHU, V JAKÉM SI NEODPORUJÍ… - krajně nebezpečné, nakonec nikdo přesně neví, do jaké míry se které obchodní podmínky použijí… proto doporučuji: – v rámci kontraktačních pravidel upravit např. ve prospěch jen jedněch obchodních podmínek, nebo –v případě neuzavření kontraktační dohody přímo do návrhu smlouvy uvádět, že smlouvu (včetně příloh) nelze, byť nepodstatně, měnit;  pozor na institut převzetí majetku či jeho části (§ 1893 NOZ) - nabyvatel majetku se totiž stává ze zákona spoludlužníkem do výše převzatého majetku (nevztahuje se na zcizení závodu či jeho pobočky); máme-li nabýt nějaký funkční soubor věcí, je nutné hodnotu pasiv započítat do pořizovací ceny, resp. doplnit smluvní doložku chránící před dodatečnými dluhy + právo odstoupit od smlouvy;  u každého nabytí věci (např. na základě kupní smlouvy či smlouvy o dílo) nově platí, že na nového vlastníka přecházejí nejen práva, ale i povinnosti s věcí spojená (vyloučit nelze různé dluhy na věci váznoucí - např. nedoplatky za elektřinu u kupovaného bytu apod.) je tedy nutné vždy nechat druhou stranu prohlásit, že byly splněny všechny povinnosti spojené s věcí + sjednat smluvní pokutu + náhradu škody smluvní pokutu převyšující v případě porušení tohoto prohlášení;

19 I. Doporučení deváté: neukvapujte se  extrémní opatrnost je třeba u uzavírání smluv o jakékoliv smlouvě budoucí (kupní k movitým i nemovitým věcem, o dílo, o připojení apod.) – ponovu totiž není třeba ujednávat obsah do podrobností, stačí smlouvu sjednat pouze obecným způsobem, tj. v podstatě i jen ústně sjednat typ smlouvy mezi určitelnými stranami… není již třeba ani sjednávat právo výzvy k uzavření smlouvy, není-li totiž sjednáno má právo výzvy kterákoliv strana, a to ve lhůtě do jednoho roku od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí; co nebude ve smlouvě určeno, stanoví v cílové smlouvě soud s použitím kritérií obvyklosti a poctivosti…  zvláště nebezpečné je sjednání smlouvy o smlouvě budoucí s tím, že její obsah namísto soudu určí třetí strana (někdy užitečné, než čekat na soud, např. ERÚ, MPO, energetický ombudsman, jiný nezávislý subjekt) – opět nutno vážit každé slovo v souvislosti s principem bezformálnosti smluv – smlouva o smlouvě budoucí může být snadno uzavřena i ústně, třebas i „mezi řečí“…

20 J. Doporučení desáté: zažijte si novou smluvní terminologii  smlouva o půjčce přestává svým názvem existovat – místo ní smlouva o zápůjčce (nové názvy smluvních stan – zápůjčitel v. vydlužitel…)  mandátní smlouva podle obchodního zákoníku a příkazní smlouva podle občanského zákoníku jsou nahrazovány jednotnou úpravou příkazní smlouvy (§ 2430 NOZ)  výpůjčka se rozpadá na výpůjčku (bezplatné dočasné přenechání věci) a výprosu (bezplatné přenechání věci na předem neurčenou dobu a účel)  dosavadní nájem se rozpadá na nájem (jen čisté právo užívací, bez práva na plody pronajaté věci) a pacht (včetně práva požívacího, tedy brát užitky z propachtované věci);  licenční smlouva se již vztahuje na všechna práva duševního vlastnictví, včetně práv autorských (dosud je autorskoprávní licence v režimu autorského zákona, to se od ruší)  staronové smluvní typy – tzv. zaopatřovací smlouvy – o důchodu a o výměnku (práva výměnkáře k nemovitostem budou zapisována do katastru nemovitostí – povaha služebností a/nebo reálných břemen)

21 IV. …a v čem nám NOZ při uzavírání smluv vezme jistotu

22 K. Doporučení jedenácté: dejte si pozor na smluvní novinky  dbejte na to, že pracujete s aktuální podobou smlouvy zkontrolovanou právníky;  zcela nově se do úvodu smlouvy k identifikačním údajům stran vždy (t když jedná statutární orgán u osob jednajících za společnosti bude uvádět slovo „zastoupená“, nikoliv „jednající“;  pokud si nesjednáte, že náhrada škody se platí v penězích, platí primárně náhrada uvedením v předešlý stav (restituční princip, nepeněžité plnění);  jak NOZ navádí (§ 2894/2 NOZ), bude praktické sjednávat alespoň pro ty nejzávažnější či jinak specifické situace kromě skutečné škody a ušlého zisku i náhradu nemajetkové újmy – přiměřené zadostiučinění (RIZIKA: jde o oboustranný meč – vznesení obdobného požadavku od protistrany + POZOR: možné snížení NŠ soudem - § 2953/1 NOZ);

23 L. Doporučení dvanácté: buďte ostražití při smluvním nabývání nemovitostí  důkladný přezkum vlastnické historie pozemků (a staveb na nich stojících již jen jako jejich součástí) alespoň tři roky zpětně při nabývání nemovitostí do majetku společnosti … nárůst procesní agendy pro společnosti;  podle NOZ bude nově možné zatěžovat mj. nemovitosti zástavním právem z titulu BUDOUCÍHO DLUHU nebo BUDOUCÍ ŠKODY (naroste virtualita práv – obdobně u cese budoucí pohledávky, darování budoucí věci apod.); zástavní právo bude moci zajišťovat i smluvní pokutu (pokud výslovně sjednáno, jinak zajišťuje jen dluh + zákonnou výši úroku z prodlení); navíc lze dohodnout i způsob realizace zástavního práva (s účinky i pro právní nástupce, např. veřejnou dražbou apod.) – lze tedy očekávat větší využívání institutu zástavního práva – potřeba větší obezřetnosti při práci s katastrem nemovitostí (potřeba sledovat vícero údajů – viz nový katastrální zákon), ale i obchodní rejstřík (u zástavního práva vůči podniku, k obchodnímu podílu aj. – viz nový zákon o veřejných rejstřících);

24  bude se nově uplatňovat princip formální publicity (plně až od 2015) – tj. co je psáno v katastru nemovitostí, to odpovídá skutečnosti, nikoliv naopak – zápis do katastru nemovitostí bude mít tedy přednost před skutečným stavem! v případě kolize nutno pracovat s tzv. poznámkou spornosti a následně žalobou u soudu, pokud zjištěn nesoulad mezi zapsaným a skutečným stavem;

25 M. Doporučení třinácté: bděte a braňte se  zvýšená opatrnost při jednání za společnost: –nad podnikateli (a jím pověřenými osobami včetně zaměstnanců) visí stálá hrozba uzavření ústní smlouvy (prokazatelná např. záznamem telefonického či osobního hovoru druhou stranou…) – proto nutno nejen se vyvarovat jakéhokoliv příslibu uzavření smlouvy, ale je nutno vždy např. při osobním či telefonickém rozhovoru výslovně vyloučit, že by jednání mezi stranami mělo ústit do uzavření smlouvy (druhá strana si rozhovor může nahrávat či mít svědky); –výrazně se snižuje okruh absolutně neplatných smluv – NOZ staví na zásadě, že smlouva má být spíše platná, než neplatná… - při pochybení se tedy nelze spoléhat na ochranu neplatností; –v písemné komunikaci vně společnosti je také vždy pro jistotu potřeba uvádět, že ta či ona odpověď neznamená, že by se mezi stranami uzavřela smlouva (disclaimer);

26 V. Závěrem aneb jakým být v novém roce 2014

27 Jakým tedy vlastně být v roce 2014  vzít si k srdci prezentovaná doporučení, ovšem bez záruky správnosti a úplnosti podaného výkladu;  opatřit si škrabošku Januse, římského boha začátku a konce – v podstatě NOZem vnucené schizofrenie: dáno potřebou právně/režimově rozlišovat mezi smlouvami uzavřenými do konce roku 2013, resp. dodatkovanými (maska starce či stařeny) a smlouvami uzavřenými po (maska mladíka či dívky, opět volba);  pohlížet na smluvní partnery jako na méněcenné subjekty trpící rozumovou nedostatečností, momentální tísní, nedospělostí, nezralostí, nerozvážností či dokonce lehkovážností; případně též neinformovaností, neodborností a jinými nezpůsobilostmi a nešvary – jinými slovy je třeba se obrnit trpělivostí a vcítit se při uzavírání smluv do role statného ošetřovatele z ústavu pro choromyslné…;  preventivně rozsévat klauzule o tom, že smlouva nebyla uzavřena, pokud opravdu nebyla uzavřena, a tuto frázi opakovat až do konečného dosažení smluvního konsenzu, nebyl-li ovšem dosažen, i déle, co dovolí vlastní duševní vytrvalost…;  připravit se na zostřený boj mezi spotřebiteli a podnikateli, mezi podnikateli různých kategorií, hlavně těch méně informovaných či hospodářsky slabších - nárůst již výrazně hypertrofovaných schopností člověka moderního soudit se až do úmoru…; přibude tedy sporů, nutno mít vykrytí interními právníky či externí právní službou;  všichni se budeme učit za pochodu, v reálném čase – skutečná detekce chyb však bude mít výrazné zpoždění (aktuální a budoucí zahlcení soudů, víceinstančnost rozhodování soudů)… o tom, že jsme chybovali, se tedy dozvíme zpětně…;  …proto se primárně snažte v obchodních vztazích stavět na poctivosti, a zachovejte si tak důvěru protistrany;

28 Jakým je ČEPS po provedených změnách  ČEPS pro rok 2014 zavedla: –nové vzorové smlouvy smlouva o kontraktačních pravidlech připravena, nyní projednávání s prvními smluvními protějšky; nová vzorová smlouva licenční ve třech variantách; úprava textu smluv o dílo (včetně obchodních podmínek) a smlouvy kupní (movité i nemovité věci); změny obecných právních ustanovení v rámci typových energetických smluv; nové vzorové smlouvy nájemní a smlouva pachtovní; příprava vzorové smlouvy o zřízení služebnosti a smlouvy kupní o koupi nemovitosti; změna stanov (podle zákona o obchodních korporacích); změny zavedené praxe v rámci koncernu; výhrada neuzavření smluv do externích ů (i v rámci koncernu); –proškolení orgánů společnosti a zaměstnanců společnosti na NOZ a ZOK –změněny vnitřní předpisy společnosti (podpisový řád, nákup a zadávání veřejných zakázek); –probíhá právní podpora při nastavení zcela nových procesů (zejména katastr nemovitostí a jeho „hlídání“);

29 Děkuji za vaši pozornost. JUDr. PhDr. Vratislav Košťál Odbor Právní služby ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/ Praha 10


Stáhnout ppt "N ový O bčanský Z ákoník Právní dopady NOZ do energetiky - vybraná doporučení ke změnám v oblasti smluv v energetice Vratislav Košťál ČEPS, a.s. Vypracováno."

Podobné prezentace


Reklamy Google