Školy české a zahraniční

Prezentace na téma: "Školy české a zahraniční"— Transkript prezentace:

1 Školy české a zahraniční
připravil Vojtěch Žák

2 Úvod po r. 1989 – v ČR zvýšení zájmu o zahraniční školy
Jsou lepší než naše? Zaostáváme za nimi? ! poznatky subjektivní, nesoustavné X spolehlivé, objektivní (evaluace čes. škol v mezinárodním porovnání) Potíž: Česká pedagogická věda po r dostatečně podrobně neporovnala české a zahraniční školství (existuje pouze kniha Vzdělávání a školství ve světě (Průcha 1999))

3 Co porovnávat? struktura (architektura) školství fungování školství
výsledky vzdělávání (produkty školství)

4 1.1 Struktura čes. školství ve srovnání se zahraničním
Klasifikace ISCED = International Standard Classification of Education (vypracovalo UNESCO v 70. letech) ISCED 0 předškolní = preprimární stupeň … preprimary education ISCED 1 primární školství (1. – 5. r. ZŠ) … primary education ISCED 2 nižší střední školství … lower secondary education (6. – 9. r. ZŠ, NG) ISCED 3 vyšší střední školství upper secondary education (veškeré SŠ: G, SOŠ, OU) ISCED 4 postsekundární vzdělávání … postsecondary education (pomaturitní studium na JŠ atd.) ISCED 5 první stupeň terciárního vzd … first stage of tertiary ed. (Mgr., Bc., VOŠ) ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzd. … second stage of tertiary ed. (Ph.D.) Obrázek s ISCED.

5 1.2 Porovnání struktury u nás se zahraničím
obecně – struktura čes. školství podobná zahraničí odlišnosti na úrovni ISCED 2 – v ČR nemáme jednotné vzdělávání (po ukončení 5. nebo 7. r. ZŠ -> 8letá nebo 6letá G) - je to i v Německu a Rakousku X ve většině zemí záp. Evropy (i např. v Japonsku) se zavedlo a udržuje jednotné nižší střední školství - u nás bylo jednotné, ale už není - podle expertů OECD není opuštění jednotnosti veskrze pozitivní Diskuze možných pozitiv a negativ nejednotnosti. (viz Průchu 2002, s. 400 – 401 – Zpráva o národní politice ve vzdělávání – ČR, 1996)

6 1.3 Porovnání struktury u nás se zahraničím
existence vyšších odborných škol - po r. 1992, náhražka za nástavbové (pomaturitní) studium - je jich asi 170 (r. 2002), zhruba studentů (r. 2002) - většinou 3leté: marketing, IT, cestovní ruch, bankovnictví, soc. práce, umělecké, … - patří do ISCED 5 – terciární nevysokoškolské vzdělávání - mnohdy ti, kteří se neuměli nebo nechtěli dostat na VŠ, ale chtějí studovat - platí se školné - nejsou příliš zkoumány pedagogickou vědou X v zahraničí buď neexistují v rámci terc. vzd., jinde zahrnuty pod Bc. (podrobněji viz Průchu 2002, s. 401)

7 1.4 Porovnání struktury u nás se zahraničím
celkově rozvolňování - dříve SŠ, pak VŠ a mezi nimi nic nebylo Míra vstupu do terciálního vzdělávání (1999) Země % mladých lidí v daném roce terc. vzd. neuniverzitní terc. vzd. univerzitní ČR Německo Švýcarsko Itálie Norsko Slovensko Švédsko Japonsko USA v terc. vzd. neuniverzitním ČR jako v Německu, Švýcarsku v terc. vzd. univerzitním – skuhrání „máme málo vysokoškoláků“ – je to složitější otázka

8 1.5 Porovnání struktury u nás se zahraničím
Otázky pro pedagogický výzkum: Zaručují VOŠ dostatečnou kvalifikaci pro své absolventy? (Uplatní se absolventi na trhu práce?) Nepřináší existence VOŠ inflaci osvědčení nebo celkové snížení úrovně dosažených kvalifikací?

9 Co se zkoumá ve vyučování? komunikace
2 Fungování škol Co se zkoumá ve vyučování? komunikace činnosti - viz Lze učit fyziku zajímavěji a lépe: Příručka pro učitele 2008, mimo jiné D. Mandíková, s klima

10 3.1 Mezinárodní srovnávání
od r – ČR členem IEA = International Association for the Evaluation of Educational Achievement TIMSS … třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání (ČR – 1995, 9letí a 13letí) PISA … mezinárodní výzkum čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti 15letých žáků (ČR – 2000, 2003 a 2006) - u nás zatím evaluovány vzdělávací výsledky v oblasti čtenářské gramotnosti matematiky přírodovědného vzd. ICT - podrobně J. Straková, ÚIV

11 3.2 Čtenářské dovednosti žáků ZŠ
- čtenářské dovednosti = porozumění textu + operování s ním r. 1995, 32 zemí asi 2700 žáků 3. r. ZŠ (populace A) asi 2800 žáků 8. r. ZŠ (populace B) žáci z ČR zhruba na průměrné úrovni 3. r. ZŠ (populace A) – 14. místo z 32 8. r. ZŠ (populace B) – 17. místo z 32

12 3.3 Čtenářské dovednosti žáků ZŠ
Průměrné skóry v testu čtenářské gramotnosti (populace B) Země celkové skóry v testu 1. Finsko 2. Francie 3. Švédsko 4. Nový Zéland 5. Maďarsko 17. ČR 18. Norsko 19. Finsko 20. Nizozemí 32. Botswana

13 3.4 Výsledky v matematice a přírodovědných předmětech u žáků ZŠ
viz Průchu 2002, s. 371 viz Lze učit fyziku zajímavěji a lépe: Příručka pro učitele 2008, mimo jiné D. Mandíková, s

14 3.5 Evaluace výstupů SŠ: program SET
ÚIV – tzv. žebříček škol – 50 nebo 100 nejlepších podle vybraných ukazatelů – i vzd. výsledky úspěšnost absolventů SŠ v přijímačkách na VŠ náročnost maturity školou přidaná hodnota rozsah výuky cizích jazyků rozsah výuky IT úspěšnost studentů v olympiádách prestiž školy podle odborníků a studentů . . . procento uspokojeného zájmu o studium nedozvíme se, co se žáci naučili

15 3.6 Úroveň vzdělávacích výsledků českých škol
! výstupy škol nejsou vyhodnocovány porovnáním s tzv. evaluačními standardy, neexistují totiž standardy stanovující měřitelné výstupy vzdělávání je možné zjistit, jaké vědomosti a dovednosti mají žáci v jednotlivých předmětech ! naučili se žáci to, co se naučit měli? Nepochybný závěr: Mezi českými školami jsou – co do vzd. výsledků – významné rozdíly. Český školský systém není homogenní. dáno typem prostředí (vesnice X město) – rodina, vzdělání rodičů, … vybavení škol kvalita a stabilita učitelského sboru počet žáků na jednoho učitele značně kolísá (1,1 až 20,4 na SOŠ, 2,4 až 16,9 na G)

16 Literatura DVOŘÁK, L. a kol. Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příručka pro učitele. Praha: Matfyzpress, (vyjde v prosinci 2008) PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, ISBN