Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dohlednost. Dohlednost Definice: Dohlednost je vzdálenost, v níž je kontrast daného objektu a jeho pozadí právě roven prahu kontrastové citlivosti oka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dohlednost. Dohlednost Definice: Dohlednost je vzdálenost, v níž je kontrast daného objektu a jeho pozadí právě roven prahu kontrastové citlivosti oka."— Transkript prezentace:

1 Dohlednost

2 Dohlednost Definice: Dohlednost je vzdálenost, v níž je kontrast daného objektu a jeho pozadí právě roven prahu kontrastové citlivosti oka pozorovatele. Je jedním znejdůležitějších meteorologických prvků, na němž závisí možnost vzletu nebo přistání, možnosti zrakové orientace za letu, možnosti vizuálního vyhledávání cílů, možnosti fotografického průzkumu, atd.

3 Rozdělení dohlednosti Z hlediska potřeb, způsobu a místa určení: –meteorologická - vodorovná; –dráhová - RVR (viditelnost); –letová (viditelnost); –přistávací.

4 Pro letecké účely lze definovat: –dohlednost; –dráhovou dohlednost. –Dohlednost je označována jako schopnost vidět a rozeznávat význačné neosvětlené předměty ve dne a světla (osvětlené předměty) v noci, daná meteorologickými podmínkami a vyjádřená v jednotkách délkové míry. –Dráhová dohlednost je vzdálenost, na kterou pilot letadla na osové čáře vzletové a přistávací dráhy může vidět značky nebo světelná návěstidla, vyznačující vzletovou a přistávací dráhu nebo její osovou čáru. Rozdělení dohlednosti

5 Jevy zhoršující dohlednost Produkty kondenzace; Tuhé částice (prach, písek, produkty hoření).

6 Jevy zhoršující dohlednost Produkty kondenzace: Kouřmo: dohlednost je zhoršena výskytem mikroskopických vodních kapiček, krystalků ledu nebo jejich směsí v ovzduší, případně většími vodními částečkami, které způsobují pokles dohlednosti v rozmezí 1 km až 10 km. –Kouřmo se v závislosti na intenzitě dělí na: »slabé (5 až 10 km), »mírné (2 až 5 km), »silné (1 až 2 km);

7 Jevy zhoršující dohlednost Produkty kondenzace: Mlha: alespoň v jednom směru dochází v důsledku volně se pohybujících vodních částic k poklesu dohlednosti pod 1 km. slabá (500 až 1000 m), mírná (200 až 500 m), silná (50 až 200 m) velmi silná (pod 50 m). Mlhy lze rovněž rozlišit dle jejich horní hranice: přízemní (do 2 m), nízká (2 až 10 m), střední (10 až 100 m) vysoká (nad 100 m).

8 Dohlednost v oblačnosti

9 Dohlednost ve volné atmosféře Dohlednost ve volné atmosféře: Bývá silně zhoršená ve vrstvách pod inverzemi, kde se hromadí prach, kouř, vodní pára a kapky vody přenesené zdola. Inverzní vrstvy lze lokalizovat pomocí křivky zvrstvení na aerologickém diagramu. Obvykle stačí při letu touto oblastí zvýšit výšku letu o 200 až 300 metrů a horizontální dohlednost se rychle zlepší. Zhoršujícími vrstvami stejného druhu jsou tropopauza a frontální plocha.

10 Dohlednost ve volné atmosféře Dohlednost (km) různých orientačních bodů při jasném a oblačném počasí z výšky 3-5 km

11 Dohlednost ve volné atmosféře Dohlednost (km) různých orientačních bodů v noci za jasné oblohy z výšky 2-4 km

12 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednost ve vzduchových hmotách je určovaná: –typem vzduchové hmoty (ohniskem vzniku vzduchové hmoty), –dráhou pohybu, –termodynamickými vlastnostmi, –mírou transformace vzduchové hmoty.

13 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednost v stabilních vzduchových hmotách: Ve výškách nad 1-2 km pozorujeme mnohem lepší dohlednost jako u zemského povrchu, protože stabilní VH se vyznačují málo rozvinutou turbulentní výměnou.

14 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednost v instabilních vzduchových hmotách: V instabilních VH se rozvíjí intenzivní turbulentní výměna, čímž se značná část elementů, zhoršujících dohlednost přenáší do vyšších vrstev. Tím se snižuje dohlednost ve vyšších vrstvách a zároveň se zlepšuje v přízemní vrstvě troposféry.

15 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Arktický vzduch: Vyznačuje se výbornými dohlednostmi, často i 100 km. V procesu transformace může vznikat inverze teploty, umožňující vznik kouřma a ojediněle i mlh;

16 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Kontinentální polární vzduch: Vyznačuje se dohlednostmi v intervalu 4-10 km. V procesu instabilizace dochází k tvorbě přeháněk, které snižují dohlednost i pod 1 km. V procesu stabilizace vznikají hustá kouřma a mlhy.

17 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Mořský polární vzduch: Vyznačuje se dohlednostmi do km. Tyto klesají hlavně vlivem přeháněk, v chladném období vznikají mlhy.

18 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Kontinentální tropický vzduch: Vyznačuje se silným zakalením vzduchu. Dohlednosti se obyčejně pohybují mezi 2-4 km. Někdy přináší prachové a písečné bouře.

19 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Mořský tropický vzduch: Advehuje v teplých sektorech cyklon, zvláště v zimním období. Vyznačuje se výskytem četných oblastí kouřma a mlh.

20 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Průměrné hodnoty dohlednosti v typických VH mírných šířek

21 Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti ve vzduchových hmotách jsou tím horší, čím déle setrvává nebo se přesouvá daná vzduchová hmota nad pevninou !!! čím déle setrvává nebo se přesouvá daná vzduchová hmota nad pevninou !!!

22 Dohlednost ve srážkách Poměrně značným a rychlým změnám podléhá dohlednost ve srážkách. Je určována zejména: –druhem a intenzitou srážek, –rychlostí větru, –rychlostí letu, –dohledností před vypadáváním srážek.

23 Dohlednost ve srážkách Závislost dohlednosti [km] na druhu srážek a rychlosti letu

24 Denní a roční chod dohlednosti Denní chod dohlednosti je spojený s: –denním chodem teploty, –denním chodem vlhkosti vzduchu, –denním chodem větru, –denním chodem zvrstvení vzduchové hmoty, –charakterem zemského povrchu, –charakterem srážek.

25 Denní a roční chod dohlednosti Denní chod dohlednosti uvnitř vzduchových hmot obvykle dosahuje svého maxima v době kolem východu Slunce:  V této době vytvářejí nízká teplota vzduchu, vysoká poměrná vlhkost, slabý vítr a stabilnější zvrstvení vzduchové hmoty nejvhodnější podmínky pro kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě a podmiňují vznik kouřma, případně mlhy!!!  Zároveň se v přízemní vrstvě udržují vhodné podmínky pro udržování znečišťujících částic v ovzduší.  Období kolem východu Slunce je kritické i tím, že dohlednost se přestává určovat podle nočního osvětlení, ale neexistuje dostatek denního světla. Práh kontrastní citlivosti oka pozorovatele se tak zvětšuje vlivem malého osvětlení objektů.

26 Denní a roční chod dohlednosti Dohlednost se v denním chodu zlepšuje až do odpoledních hodin, kdy dosahuje svého maxima. Od tohoto maxima se dohlednost znovu postupně zhoršuje ke druhému relativnímu minimu, které je do značné míry způsobeno zvětšením kontrastní citlivosti oka (soumrak). Od okamžiku, kdy dohlednost začíná být určována podle svítících orientačních bodů se zdá, jakoby se zvětšovala, protože viditelnost světel je v noci mnohem větší, než viditelnost stejných objektů za stejných synoptických podmínek ve dne a hlavně za soumraku.

27 Denní a roční chod dohlednosti V přechodných ročních obdobích často pozorujeme zhoršování dohlednosti popřípadě registrujeme vznik mlhy po východu Slunce. Největší amplitudy dosahuje denní chod dohlednosti ve studených instabilních vzduchových hmotách a naopak, nejmenší amplitudu pozorujeme v teplých stabilních vzduchových hmotách. Velká amplituda dohlednosti je pozorována v letním období, menší na podzim a na jaře, velmi malá v zimním období roku.

28 Změna dohlednosti v různých směrech Dohlednost v různých směrech může být velmi rozdílná! Tyto změny do značné míry závisí na reliéfu a struktuře zemského povrchu, na blízkosti průmyslových center znečištění ovzduší a na orientaci vzhledem k poloze Slunce. Nad loukami, bažinatými poli, lesy, vodními toky a směrem k údolím bude dohlednost obyčejně horší. Ve směru ke Slunci se dohlednost vlivem rozptylu značně snižuje. V případech, kdy je vzduch zakalen silnějším kouřmem, je dohlednost proti Slunci v průměru 3-4krát menší, než v ostatních směrech.

29 Dohlednost v písečných a prachových bouřích Ve většině případů komplikují tyto situace přistávací režim letu. Oblak prachu často dosahuje výšek 2 km i více. V takových případech nebývá obvykle vidět Slunce a někdy se úplně setmí. Stupeň zhoršení dohlednosti při prachových a písečných bouřích je značně rozdílný. Může se pohybovat od několika metrů do několika kilometrů.

30 Dohlednost v písečných a prachových bouřích Písečná bouře Písečná bouře se na snímku jeví jako závoj světle béžové tkaniny, částečně zakrývající obrysy pevniny a moře.

31 Vliv dohlednosti na letovou činnost Vliv zhoršené dohlednosti na činnost letectva se projevuje především: při vzletech; v průběhu přiblížení; při přistávaní; v průběhu samotného letu; v průběhu speciální činnosti letectva; Zhoršená dohlednost spolu s nízkou oblačností představují výrazně ztížené podmínky pro letovou činnost!!!

32 Vliv dohlednosti na start a přistání Pokles dohlednosti pod určité stanovené kritické hodnoty znamená zákaz létání. Dalším faktorem, umožňujícím snižování minim je vybavení letišť radiotechnickými, radionavigačními, světlo-technickými a meteorologickými zařízeními. Vzlet letounu lze uskutečnit i za meteorologických podmínek pod stanovena minima, ale jen v takovém případě, jsou-li na cílovém a náhradním letišti meteorologické podmínky, umožňující přistání a neočekává se jejich zhoršení.

33 Vliv dohlednosti na let Zhoršení dohlednosti omezuje možnost zrakové orientace po dobu VFR letu. Při uskutečňování letů za podmínek VFR musí být dodrženy následující zásady: předem důkladně prostudovat meteorologickou situaci s důrazem na dohlednost a oblačnost po trati letu; seznámit se s předpokládanými dohlednostmi po trati i na cílovém a náhradním letišti; seznámit se a promyslet plán náhradních postupů pro případ, že se v letu nebude moci pokračovat podle pravidel VFR; let se nesmí uskutečnit dříve, než poslední meteorologické informace o dohlednosti nenasvědčují tomu, že jej bude možné uskutečnit.

34 Vliv dohlednosti na letovou činnost Zhoršená dohlednost komplikuje lety v malých výškách, protože má vliv na zjišťování a rozeznávání orientačních bodů. –Po dobu letu závisí vzdálenost, na kterou můžeme zjistit jednotlivé orientační body od výšky letu. Vzdálenost zjištění se zkracuje s poklesem výšky letu a tím se zkracuje i doba rozeznání orientačních bodů pilotem při snižování výšky letu.

35 Vliv dohlednosti na letovou činnost Zhoršená dohlednost komplikuje lety v malých výškách, protože má vliv na zjišťování a rozeznávání orientačních bodů. –V případě výskytu silného kouřma s maximální hustotou v malých výškách jsou možnosti pozorování orientačních bodů tím horší, čím v menší výšce let probíhá. Závislost šikmé dohlednosti na výšce letu

36 Vliv dohlednosti na činnost LPS provozu za nízké dohlednostiPři provozu za nízké dohlednosti musí být pohyb personálu a mobilních prostředků operujících na odbavovací ploše omezen na nezbytné minimum. Mobilní prostředky a jiné mobilní objekty na pohybové ploše letiště, s výjimkou letadel, jsou v podstatě překážkami a musí být označeny. Jestliže jsou mobilní prostředky a letiště používány v noci, nebo za podmínek nízké dohlednosti, musí být osvětleny, s výjimkou prostředků pro odbavování letadel a mobilních prostředků používaných pouze na odbavovací ploše.

37 Vliv dohlednosti na činnost LPS Přilétávajícím letadlůmPřilétávajícím letadlům se informace o dohlednosti (popřípadě RVR), stejně jako ostatní meteorologické prvky, předávají co nejdříve jak je to proveditelné po navázání spojení letadla se stanovištěm poskytujícím přibližovací službu řízení, pokud již letadlo tuto informaci nepřijalo. Při zahájení konečného přiblíženíPři zahájení konečného přiblížení se musí letadlu vyslat platná hodnota dohlednosti ve směru přiblížení a přistání, nebo poskytuje-li se, platná hodnota dráhové dohlednosti a její trend, jestli je to proveditelné, doplněná hodnotou šikmé dohlednosti. Během konečného přiblíženíBěhem konečného přiblížení se pak musí letadlu vyslat bez zdržení informace o pozorované změně hodnoty RVR, v souladu s používanou stupnicí, nebo změny dohlednosti ve směru přiblížení a přistání.

38 Informace o dohlednosti

39 Mlhy Vznik, rozdělení

40 Mlhy Mlha Mlha - snížení průzračnosti vzduchu v přízemní vrstvě, vyvolané suspendovanými kapkami vody, krystalkami ledu nebo jejich směsí, při vodorovné dohlednosti menší než 1 km alespoň v jednom směru. Mlha mívá tloušťku od několika centimetrů až do 200 m. Od ostatních mraků se liší tím, že se vyskytuje při povrchu země nebo vodních ploch. Od deště nebo mžení se liší tím, že její vodní nebo ledové částečky jsou mnohem jemnější, ve vzduchu se vznášejí a nepadají k zemi. Mlha je svou strukturou podobná oblaku druhu St (stratus).

41 Mlhy Vznik mlhy: Vznik mlhy je podmíněn totožností teploty vzduchu s teplotou rosného bodu. Bude-li teplota vzduchu klesat a blížit se rosnému bodu, lze očekávat vznik mlhy. Vytváření mlhy v prostoru je ovlivněno i jinými činiteli (slabý vítr, kouř z blízkých továren). Varováním by měla být výše zmíněná klesající teplota vzduchu, která upozorňuje na možnost vzniku mlhy. Jsou dvě cesty jak dosáhnout rosného bodu: · přidáním vodních par do vzduchu; to se v přírodě děje vypařováním vodních ploch, mokré půdy nebo deště  · snižováním teploty až na teplotu rosného bodu; to se děje v přírodě kdykoliv je teplý vzduch nad studeným povrchem země.

42 Mlhy Vznik mlhy: Způsoby ochlazování vzduchové hmoty

43 Mlhy Podle synoptických podmínek vzniku: 1.Mlhy uvnitř vzduchové hmoty: »mlhy radiační  »mlhy advekční  »mlhy advekčně - radiační  »mlhy svahové (orografické) »mlhy z vypařování »mlhy spojené s lidskou činností.

44 Mlhy Podle synoptických podmínek vzniku: 2.Mlhy frontální –předfrontální (mlha teplé fronty nebo teplé okluze)  –frontální  –zafrontální (mlha studené fronty).

45 Mlhy Podle fyzikálního procesu vzniku: 1.Mlhy z ochlazení: –radiační (přízemní, nízké a vysoké)  –advekční (advekce teplé vzduchové hmoty, snížení oblaků a přemístění se hmoty mlhy); –advekčně - radiační  –orografické (horských svahů, adiabatické).

46 Mlhy Podle fyzikálního procesu vzniku: 2.Mlhy z vypařování: –vypařování z vodních nádrží - vypařování arktických moří, podzimní (zimní) vypařování řek, jezer, vnitrokontinentálních moří a také vypařování kapek teplého deště ve studené přízemní vrstvě  –z promíchávání (pobřežní)  –z vodní tříště (vodopádů, mořského příboje, atd.).

47 Mlhy Podle fyzikálního procesu vzniku: 3.Mlhy spojené s lidskou činností: »Městské; »Mrazové; »Umělé.

48 Mlhy Radiační mlha: Nejpříznivější podmínky na vytvoření radiační mlhy: málo oblačné nebo bezoblačné počasí (vytváří příznivé podmínky pro vyzařování a ochlazování vzduchu); slabý vítr (ne více jak 3-4m  s -1 ) při zemském povrchu a malé zvětšování rychlosti větru s výškou; stabilní zvrstvení atmosféry často s přízemní inverzí (zabezpečuje setrvání produktů kondenzace v přízemní vrstvě a zabraňuje rozptylování mlhy); dostatečně dlouhé období ochlazování; malý počáteční deficit rosného bodu, velká relativní vlhkost večer (více jak 60%), večerní zvlhčování vzduchu vyvolané deštěm; suchý povrch půdy (malá tepelná vodivost pro tok tepla, který směřuje z hloubky k povrchu země); kotlinový reliéf (způsobuje koncentraci studeného vzduchu v nižších polohách).

49 Mlhy Radiační mlha: Podle vertikální mohutnosti rozlišujeme radiační mlhu: přízemní (do 2m); nízká (2–10m); střední (10–100m); vysoká (nad 100m).

50 Mlhy Radiační mlha: Podle sezóny výskytu radiační mlhy: »v létě - přízemní, nízké, střední  »v zimě - střední a vysoké.

51 Mlhy Radiační mlha: Oblasti vzniku radiační mlhy –Centrální části anticyklon. –Osy hřebenů vysokého tlaku vzduchu. –Tlaková sedla. –Výběžky vysokého tlaku vzduchu. –Nevýrazné tlakové pole (léto). –Kotliny. –Údolí řek. –Bažiny. –Pobřeží jezer a velkých vodních nádrží. –Průmyslová centra a velká města.

52 Mlhy Radiační mlha: Délka trvání radiační mlhy »V létě se rozpouští obyčejně 1-2 hodiny po východu Slunce. »Na podzim se rozpouští někdy i 3-5 hodin po východu Slunce. »V zimě při výskytu sněhové pokrývky se mlha může udržet po celý den. »Při změně synoptických podmínek se radiační mlha může rozpustit kdykoliv (zesílení přízemního větru, přechod studené fronty). »Oblačnost, vytvořená nad radiační mlhou značně zpomaluje a růst rychlosti. »Proudění vzduchu (nad 3-5 m.s -1 ) značně urychluje rozpad radiační mlhy v daném prostoru.

53 Mlhy Radiační mlha:

54 Mlhy Advekční mlhy: Příznivé podmínky pro její vznik jsou: –velký kladný rozdíl mezi teplotou vzduchu v zájmové oblasti a teplotou zemského povrchu; –vysoká vlhkost vzduchu v oblasti, odkud probíhá advekční přenos; –rychlost větru nad 3m  s -1 (v průměru 5-7m  s -1 ); –stabilní zvrstvení a inverze ve vrstvě do 500m. Tvoření advekčních mlh můžeme pozorovat během celých 24 hodin, obvykle jsou ale silnější v noci v návaznosti na dodatečném radiační ochlazení vzduchu v přízemní vrstvě. Nejčastěji vznikají na konci podzimu v přímořských oblastech pevniny. V tomto období je již povrch pevniny dostatečně ochlazen a z moře mohou postupovat velmi teplé a vlhké studené vzduchové hmoty. Na rozdíl od radiačních mlh se v určitém prostoru mohou udržet i několik dní, proto je předpověď času jejich rozpadu velmi problematická.

55 Mlhy Advekční mlhy: K advekčním mlhám můžeme zařadit i mlhy, které jsou spojené s horizontálním přenosem hmoty mlhy (mlhy ze snížení). Mlha je přenášena tam, kde je rychlost větru menší než rychlost v centru vzniku. Velký přesun mlh je pozorován nad moři, kde velká vlhkost vrstvy vzduchu nad vodou a malé výkyvy teploty povrchu vody vyvolávají dlouhé setrvávání při jejím přesunu.

56 Advekční mlhy: Mlhy

57 Mlhy

58 Mlhy

59 Mlhy

60 Mlhy

61 Mlhy Podmínky rozpadu advekční mlhy: –Rozpadu advekční mlhy napomáhá růst rychlosti větru na 10 m.s -1 a více, případně změna charakteru synoptické situace (přechod studené fronty). –Zánik teplého sektoru cyklony. –Narušení teplé advekce (změna směru proudění). – Vypadávání srážek z mlhy (mrholení – snížení obsahu vlhkosti v mlze). Advekční mlha se nad sněhem netvoří a vzniklá mlha se rozpadá. Výjimkou jsou situace, kdy advekční ochlazení vzduchu je tak výrazné, že vysoušecí vliv sněhové pokrývky nestačí zabránit vytvoření mlhy.

62 Mlhy Advekční mlhy:

63 Mlhy Advekčně-radiační mlhy: Patří sem mlhy, při jejichž vzniku současně působí advekční i radiační faktory. Vznik tohoto typu mlhy je bezprostředně spojen s nočním úplným nebo částečným vyjasněním.

64 Mlhy Advekčně-radiační mlhy: Vhodné podmínky pro vznik advekčně-radiačních mlh jsou: –vysoká vlhkost advehující vzduchové hmoty –během noci bezoblačné nebo málo oblačné počasí –rychlost proudění maximálně 3-4 m.s -1. Advekčně-radiační mlhy se zpravidla tvoří v ranních hodinách. Pokrývají značné plochy, jsou velmi husté a zpravidla se vyznačují i dlouhou dobou trvání.

65 Mlhy Advekčně-radiační mlhy:

66 Mlhy Svahové (orografické) mlhy: Pro vznik orografických mlh jsou příznivé tyto podmínky: –vysoká relativní vlhkost před výstupem  –stabilita přízemní vrstvy  –směr větru ke svahu a velký sklon svahu  –mírný až silný vítr (čím ostřejší je inverze, tím silnější může být vítr v přízemní vrstvě)  –srážky na návětří.

67 Mlhy Svahové (orografické) mlhy: Objevují se na návětrné straně hor. V pravé podobě se vyskytují pouze v nejvyšších částech hor, kde jsou výstupné pohyby natolik intenzivní, aby vedly k poklesu teploty k teplotě rosného bodu. Výstupné pohyby poté zabírají mohutnou vrstvu vzduchu a vertikální rozměr vzniklé mlhy je 1 až 2 km. Orografický efekt ochlazování je obvykle doplněn i jinými procesy, které napomáhají vzniku mlhy, např. vypadávání srážek na návětří a jejich vypařování. Jedná se buď o frontální srážky nebo o srážky z kupovitých oblaků, vzniklé při nuceném výstupu. Závětrné strany mají nepříznivý vliv na tvorbu a trvání různých typů mlh. Mlhy se zde netvoří nebo se vlivem sestupných pohybů rychle rozpadají.

68 Mlhy Svahové (orografické) mlhy:

69 Mlhy Mlhy z vypařování: Tvoří se nad vodním povrchem při advekci relativně chladnějšího vzduchu a při propadávání dešťových kapek relativně chladnější přízemní vrstvou vzduchu. Platí, čím větší je teplotní kontrast voda - vzduch, tím intenzivnější je vypařování a tím dříve a hustší mlha vzniká. Jelikož v zimě je teplota volné hladiny obvykle okolo 0  C, můžeme v těchto případech vypozorovat přímou závislost mezi vznikem mlhy, teplotou a vlhkostí vzduchu. Mlhy z vypařování se zpravidla tvoří při splnění podmínky:

70 Mlhy Mlhy z vypařování: Nejvhodnější synoptické podmínky: –Poměrná vlhkost vzduchu větší jako 70% –Inverze teploty vzduchu –Slabý vítr nebo bezvětří v přízemní vrstvě –Při zesilování větru s výškou se zpravidla tvoří nízká oblačnost –Vpády studené VH za studenou frontou –Noční radiační ochlazování vzniklou mlhu zesiluje

71 Mlhy z vypařování: Mlhy

72 Mlhy

73 Mlhy

74 Mlhy

75 Mlhy Nejvhodnější oblasti vzniku: –Nezamrzající zálivy arktických moří –Blízkost arktického ledu –Nad rychle tekoucími řekami (podzim, zima)

76 Mlhy Mlhy z vypařování: Mlha obvykle zasahuje i pobřežní pás se šířkou do 10 až 20 km. Pokud je břeh zátoky vysoký a vítr směřuje podél zátoky, může mlha dosáhnout velkého horizontálního rozsahu (více jak 100 km) a mít velkou intenzitu.

77 Mlhy Mlhy z vypařování: Druhým typem mlh z vypařování jsou mlhy, které vznikají v procesu vypadávání teplejších kapek deště vrstvou studeného vzduchu. Tento typ mlh tedy zpravidla souvisí s atmosférickými frontami (frontální mlhy z vypařování). Vypařováním teplých vodních kapiček se může dosáhnout stavu nasycení, v chladnějším vzduchu pak následuje kondenzace vodních par a vznik mlhy. Tento proces vhodně doplňuje výpar ze zavlažené půdy, procesy turbulentního promíchávání a advekční ochlazování vzduchové hmoty.

78 Mlhy Mlhy spojené s lidskou činností: Městské mlhy Městské mlhy se uvádějí jako zvláštní typ proto, že mlha ve velkém průmyslovém centru bývá často pozorována i tehdy, když se v okolí města nevyskytuje. Zvláště typická je tato situace v zimním období. Městská mlha může být libovolného typu. Specifikum městských mlh spočívá: v odlišném režimu základních meteorologických prvků (teplota, vlhkost, vítr); ve skutečnosti, že ve městě existují vždy doplňkové zdroje vodní páry a kondenzačních jader.

79 Mlhy Mlhy spojené s lidskou činností: Znečištění vzduchu ve městech odpadem a průmyslovou činností má za následek značné snižování dohlednosti a četnější tvorbu mlh. Městské mlhy jsou intenzivnější, vznikají dříve a rozpadají se později jako mlhy v okolí městských aglomerací. Uměle vytvořené mlhy a kouřové clony slouží např. při ochraně sadů a zemědělských kultur před přízemními mrazíky.

80 Mlhy Mlhy spojené s lidskou činností: Městská mlha

81 Mlhy Mlhy frontální: Rozhodující význam pro tvoření frontálních mlh má vzrůst vlhkosti vzduchu vlivem vypařování kapek deště nebo mrholení. Výpar bude tím větší, čím vyšší bude teplota vzduchu na horní hranici frontální inverze ve srovnání s teplotou vzduchu při zemském povrchu. K frontálním mlhám patří: –předfrontální mlha teplé fronty nebo teplé okluzní fronty; –mlha při průchodu fronty (používá se názvu frontální mlha); –zafrontální mlha (teplé nebo studené fronty prvého druhu).

82 Mlhy Mlhy při průchodu front Vhodné podmínky vzniku: –Pokles základny frontálních oblaků; –Nasycení spodní vrstvy vzduchu vypařováním dešťových kapek a vypařování z vlhkého zemského povrchu; –Radiační ochlazením v noci; –Adiabatické ochlazení na návětrných stranách hor a vyvýšenin.

83 Mlhy Zafrontální mlhy Zafrontální mlhy se tvoří především v oblasti pomalu se pohybujících front v chladnější polovině roku při slabých srážkách v klínu studeného vzduchu.

84 Mlhy Zásahy do výskytu mlh Rozptyl mlh tepelným efektem (Británie, 2.sv. válka); Difůze plynů |(propan) do mlhy, ochlazování vodních kapek, rychlá kondenzace a snižování nasycení vzduchové hmoty; Infrazářiče (spolehlivé, ale velmi nákladný provoz); Systém proudových motorů (rychlá, ale hlučná a neekologická metoda).


Stáhnout ppt "Dohlednost. Dohlednost Definice: Dohlednost je vzdálenost, v níž je kontrast daného objektu a jeho pozadí právě roven prahu kontrastové citlivosti oka."

Podobné prezentace


Reklamy Google