Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kultura mezilidské komunikace II 1 Marie Hádková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kultura mezilidské komunikace II 1 Marie Hádková."— Transkript prezentace:

1 Kultura mezilidské komunikace II 1 Marie Hádková

2 Kognitivní věda – kognitivní lingvistika Interdisciplinární obor studující vědomí, myšlení a inteligenci. Usiluje o propojení poznatků psychologie, logiky, neurověd, počítačové vědy, lingvistiky, antropologie i dalších oborů. jejím hlavním cílem je porozumět tomu, jak probíhá poznávání a myšlení, ať už myšlení člověka nebo systémů nadaných umělou inteligencí. Její kořeny sahají do 50. let 20. stol. V polovině 70. let vznikla v USA Společnost pro kognitivní vědu a začal vycházet časopis Cognitive Science

3 Kognitivní lingvistika - úvod mladá disciplína (90. léta 20. stol.) mladá disciplína (90. léta 20. stol.) vývoj překotným tempem vývoj překotným tempem pozměnila celkový pohled na jazykovědné bádání pozměnila celkový pohled na jazykovědné bádání vývoj KL je úzce spjat s vývojem kognitivní vědy (obecné a specifické aspekty kognice) vývoj KL je úzce spjat s vývojem kognitivní vědy (obecné a specifické aspekty kognice)

4 Kognitivní lingvistika definice, předmět zájmu KL je ta část kognitivní vědy, která se zabývá popisem a vysvětlováním mentálních struktur a procesů lidského jazyka. KL je ta část kognitivní vědy, která se zabývá popisem a vysvětlováním mentálních struktur a procesů lidského jazyka. (Definic KL je ale mnoho!) V centru jejího zájmu stojí zkoumání interakce mezi reprezentací a zpracováním jazykových znalostí. V centru jejího zájmu stojí zkoumání interakce mezi reprezentací a zpracováním jazykových znalostí.

5 Literatura 1 Monika Schwarzová Úvod do kognitivní lingvistiky Úvod do kognitivní lingvistiky - Praha 2009 –ISBN: z německého originálu (1996) přeložil F. Smolík Paul Thagard Úvod do kognitivní vědy (Mysl a myšlení), s předmluvou I. M. Havla a J. Kelemena Úvod do kognitivní vědy (Mysl a myšlení), s předmluvou I. M. Havla a J. Kelemena - Praha 2001 – ISBN z anglického originálu (1996) přeložil A. Markoš

6 Literatura 2 Irena Vaňková – Iva Nebeská – Lucie Saicová Římalová – Jasňa Šlédrová Irena Vaňková – Iva Nebeská – Lucie Saicová Římalová – Jasňa Šlédrová Co na srdci, to na jazyku - Praha 2005 – ISBN Irena Vaňková Irena Vaňková Nádoba plná řeči - Praha 2007 – ISBN Irena Vaňková Irena Vaňková Mlčení&řeč - Praha 1996 – ISBN

7 Kognitivní obrat (věd) kognice – poznávání, výsledek poznání, lidská mysl s procesy vnímání, myšlení a řeči kognice – poznávání, výsledek poznání, lidská mysl s procesy vnímání, myšlení a řeči předmětem zkoumání po více než 2000 let (filozofie) předmětem zkoumání po více než 2000 let (filozofie) posledních 100 let – psychologie posledních 100 let – psychologie dějiny psychologie se dají rozdělit do dvou význačných paradigmat: behavioristického a kognitivistického dějiny psychologie se dají rozdělit do dvou význačných paradigmat: behavioristického a kognitivistického behavioristická psychologie analyzovala pozorovatelné, přírodovědnými metodami měřitelné chování lidí (nezkoumala fungování mysli) behavioristická psychologie analyzovala pozorovatelné, přírodovědnými metodami měřitelné chování lidí (nezkoumala fungování mysli) mentální procesy byly chápány jako fenomény „černé skříňky“ vědeckými metodami nepřístupné mentální procesy byly chápány jako fenomény „černé skříňky“ vědeckými metodami nepřístupné 1967 Neisser použil pro nové výzkumné paradigma označení „kognitivní psychologie“ 1967 Neisser použil pro nové výzkumné paradigma označení „kognitivní psychologie“

8 Kognitivní psychologie zkoumá procesy přijímání, ukládání a využívání informací, zkoumá procesy přijímání, ukládání a využívání informací, Neisser (1967) Neisser (1967) Termín „kognice“ je zde užíván pro všechny procesy, při kterých se informace ze senzorických vstupů transformují, redukují, rozpracovávají, ukládají, vybavují a využívají... i za nepřítomnosti relevantních stimulů Kognitivní psychologie tak zahrnuje tradiční oblasti psychologie vnímání, učení, jazyka a paměti.

9 Ulric Neisser (1928)

10 Noam Chomsky (1928) nejcitovanější vědec 80. a počátku 90. let nejcitovanější vědec 80. a počátku 90. let behavioristická teze (tabula rasa), Chomského kritika Skinnera behavioristická teze (tabula rasa), Chomského kritika Skinnera člověk má určité vrozené kognitivní dispozice člověk má určité vrozené kognitivní dispozice Chomsky 1959 poukázal na to, že se lidské jazykové vlastnosti nedají vysvětlit pomocí jednoduchých vztahů mezi podnětem a reakcemi a že je k vysvětlení jazyka třeba předpokládat komplexní systém pravidel, který představuje internalizovanou soustavu znalostí. Chomsky 1959 poukázal na to, že se lidské jazykové vlastnosti nedají vysvětlit pomocí jednoduchých vztahů mezi podnětem a reakcemi a že je k vysvětlení jazyka třeba předpokládat komplexní systém pravidel, který představuje internalizovanou soustavu znalostí. lingvistika před Chomským – popisná věda, klasifikace dat bez ohledu na jejich vztah s lidskou myslí lingvistika před Chomským – popisná věda, klasifikace dat bez ohledu na jejich vztah s lidskou myslí od Chomského – středem zájmu systém znalostí, jenž je pro jazykové chování základem (kompetence-performance) od Chomského – středem zájmu systém znalostí, jenž je pro jazykové chování základem (kompetence-performance) generativní lingvistika je Chomským považována za součást kognitivní psychologie generativní lingvistika je Chomským považována za součást kognitivní psychologie

11 Noam Chomsky (1928)

12 Kognitivní věda – předmět zájmu Jakými znalostmi musejí lidé disponovat, aby mohli provádět tak komplexní činnost, jakou je myšlení a mluvení? Jakými znalostmi musejí lidé disponovat, aby mohli provádět tak komplexní činnost, jakou je myšlení a mluvení? Jak jsou tyto znalosti organizovány a reprezentovány v paměti? Jak jsou tyto znalosti organizovány a reprezentovány v paměti? jak probíhá aplikace těchto znalostí ( a k jazyým kognitivním procesům přitom dochází)? jak probíhá aplikace těchto znalostí ( a k jazyým kognitivním procesům přitom dochází)?

13 Hlavní hypotézy kognitivní vědy počítačová hypotéza počítačová hypotéza funkcionalismus funkcionalismus

14 počítačová hypotéza - lidský mozek funguje jako počítač (pracovní hypotéza) - kauzální vztah mezi programem a fungováním počítače (v analogii k lidskému chování) je předobrazem vztahu mezi nepozorovatelnými mentálními veličinami a chováním - metodologická opora mentalismu - kognice je do značné míry nezávislá na svém fyzikálním substrátu, neurofyziologii mozku, - pro vysvětlování kognice není relevantní fyzická podstata mozku, ale způsob kognitivního zpracování - dnes spíše vědeckohistorický relikt (vliv poznání neurovědy)

15 Kritika počítačové hypotézy Sachs 1980: Sachs 1980: Myšlení není speciální mentální funkce, ale lidsky celostní. Již všestrannost, rozsah a kvantita myšlení způsobují, že je obtížné mu rozumět. Digitální počítač přes všechny pohádkové úspěchy, jichž na svém poli dosahuje, je příliš jednoduchý a primitivní stroj na to, aby dokázal zachytit lidské myšlení.

16 funkcionalismus Funkční teorie se přímo nezabývají ani hmotnými substancemi, ale ani subjektivními zkušenostmi, nýbrž tím, jak mozek či mysl fungují v kontextu prostředí. Funkční teorie se přímo nezabývají ani hmotnými substancemi, ale ani subjektivními zkušenostmi, nýbrž tím, jak mozek či mysl fungují v kontextu prostředí. Funkcionalismus v kognitivní vědě převládá. Funkcionalismus v kognitivní vědě převládá. F. se odvolává na Descarta a následnou filozofickou tradici dualismu – vymezuje duševní a tělesné fenomény. F. se odvolává na Descarta a následnou filozofickou tradici dualismu – vymezuje duševní a tělesné fenomény. Myšlení chápe jako čistě duševní funkci. Myšlení chápe jako čistě duševní funkci.

17 Konekcionismus jako alternativa k symbolickým přístupům Konekcionistické (nebo také subsymbolické) modely namísto strukturovaných jednotek a strukturně závislých, sériových procesů postulují síťově propojené prvky a paralelní zpracování informace. Konekcionistické (nebo také subsymbolické) modely namísto strukturovaných jednotek a strukturně závislých, sériových procesů postulují síťově propojené prvky a paralelní zpracování informace. Obecným cílem konekcionismu je modelování kognitivních procesů. Obecným cílem konekcionismu je modelování kognitivních procesů.


Stáhnout ppt "Kultura mezilidské komunikace II 1 Marie Hádková."

Podobné prezentace


Reklamy Google