Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pomocné technologie napsal Dr Ian Smythe 21 August 2013 © Ian Smythe 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pomocné technologie napsal Dr Ian Smythe 21 August 2013 © Ian Smythe 2013."— Transkript prezentace:

1 Pomocné technologie napsal Dr Ian Smythe 21 August 2013 © Ian Smythe 2013

2 Copyright Copyright Ian Smythe For further details, see the web site. Co se čtenář naučí Tento modul je určen všem jedincům s dyslexií nebo těm, kdo s jedinci s dyslexií pracují. Napomáhá pochopit, jakým způsobem mohou přispět pomocné technologie k překonání obtíží spojených s dyslexií. Protože se technologie velmi rychle vyvíjí, je naším cílem zaměřit se jejich principy a aplikaci. Tam, kde to bylo možné, jsou uvedeny skutečné příklady. Obsah Úvod Co jsou pomocné technologie? 4.2 Převod textu do řeči 4.3 Převod mluveného slova do textu 4.4 Pojmové mapy 4.5 Preference 4.6 Paměť, organizace a efektivní využití času 4.7 Další využití pomocných technologií 4.8 Pomocný hardware 4.9 Závěr Užitečné odkazy Internetové zdroje DysVet Pomocné technologie 2

3 Vývoj Technologie se velmi rychle vyvíjí. Před několika lety byly posledním módním hitem blogy. Pak přišel Facebook a po něm Twitter. Kdo ví, co nás čeká dál. A nejde jen o webové stránky, ale i o jejich webový obsah. Mnoho organizací i jednotlivců v poslední době využívá YouTube jako distribuční fórum a denně mění jeho obsah. Proto si bez ohledu na naše doporučení vyberte jen ta klíčová slova, která využijete pro hledání dalších možností. Mění se také nejnovější telefony a tablety, ať už je to Apple, Blackberry, Samsung, Microsoft nebo Nokia. A nezapomínejme také na oblíbenost Googlu! Berte prosím tento modul jako nástin aktuálního dění ve světě technologií a nikoliv jako jeho konečnou podobu. Co se čtenář naučí Tento modul se zaměřuje na úlohu technologií v oblasti podpory jedince s dyslexií a nastiňuje, jakým způsobem lze technologie aplikovat do studijního a pracovního prostředí. V modulu naleznete následující: 1.Zhodnocení, jak mohou různé technologie pomoci jedinci s dyslexií. 2.Porozumění, co jsou pomocné technologie a jak mohou pomoci. 3.Patřičnou informovanost o různých typech technologií. 4.Znalosti o tom, jak mohou tyto technologie pomoci překonat obtíže, se kterými se jedinec s dyslexií střetává. DysVet Pomocné technologie 3

4 4 Co jsou pomocné technologie Jednoduše řečeno je pomocná technologie ta, která umí pomoci. Ale jak je tento termín použit závisí na kontextu. A proto ti, kteří mají obtíže v motorické oblasti, chápou tento termín jinak než ti, kteří berou v úvahu potřeby jedince s dyslexií. Pokud spojujeme s dyslexií obtíže, které se projevují především v kognitivní oblasti, pak jsou pomocné technologie cokoli, co dokáže tyto obtíže překonat. Technologie jsou obvykle omezeny jen na software, ale je dobré se také trochu věnovat i hardwaru. Pomocná technologie není taková, kterou využijete k přímému zdokonalení svých znalostí. Tím je učební software (např. takový, který je zaměřen na určitou část historie), který je navržen tak, aby poskytnul informace k danému předmětu. A až si tyto znalosti osvojíte, můžete software odstranit. Pomocná technologie je taková, která pomáhá se studijním procesem a lze ji využít k různému studiu. Málokdy je odstraněna (za předpokladu, že se prokázala být užitečnou!). Toto platí i v pracovním prostředí, kde již není hlavním cílem „studium“. Bereme-li však v úvahu, že zprávu čteme proto, abychom zjistili a pochopili její obsah, pak i zde může pomocná technologie pomoci. Pomocné technologie se však nevyužívají jen pro „receptivní“ činnosti jako je čtení. Jak dále uvidíme, pomocné technologie lze také využít k „produkční“ činnosti, jako je třeba psaní esejí nebo zpráv. Pokud se tedy podíváme na všechny problémové oblasti, obvykle nalezneme nějaký způsob, jak by nám mohla technologie pomoci. Pomocná technologie - definice Definice podle The British Assistive Technology Association (BATA): Pomocné technologie jsou jakékoli produkty nebo služby, které udržují nebo zlepšují schopnosti jedinců s postižením komunikovat, učit se a žít nezávislý, naplňující a produktivní život.

5 DysVet Pomocné technologie 5 Jak mohou pomocné technologie pomoci Níže je uvedena tabulka, která vám představí některé ze způsobů, jak mohou pomocné technologie podpořit jedince s dyslexií. Pomůže vám porozumět potřebám jedince a ukáže, v jakých oblastech dokážou různé technologie pomoci. KDE DOKÁŽE TECHNOLOGIE POMOCITTSSTTCmapMem Čtení Čtení zpráv a učebnic Čtení jednotlivých slov Pochopení a znalost významu nových slov Potřeba opakovaně číst věty k pochopení jejich významu Potíže se zapamatováním si dlouhého textu Psaní Písemná práce je horší než ústní Písemná práce trvá déle, než je obvyklé Chybný pravopis Potíže s přečtením vlastního písma Má potíže vysvětlit myšlenky a pojmy Paměť Potíže zapamatovat si termín odevzdání Potíže zapamatovat si nová slova Potíže s postupem podle instrukcí Motorické Porucha grafického projevu Jiné Potíže se sebeorganizací Nízké sebevědomí Tabulka - klíč TTS – Text do řeči STT – Řeč do textu Cmap – Pojmové mapy Mem - Paměť

6 DysVet Pomocné technologie 6 Jak pomocné technologie pomáhají Abychom pochopili, jakou roli pomocné technologie sehrávají, lze je rozdělit dvěma nejjednoduššími způsoby a)Rozdělení podle funkce technologie b)Rozdělení podle typu technologie Níže je uvedeno jednoduché schéma, které zdůrazňuje základní oblasti, ve kterých může pomocná technologie podpořit jedince s dyslexií. Jde o shrnutí oblastí, které jsou uvedeny na předchozí stránce. A jak dále v tomto modulu zjistíte na příkladech z praxe, každou oblast lze podpořit mnoha způsoby. Pro účely tohoto modulu jsme definovali dostupné technologie a ukázali možnosti, jak je využít při studiu a práci. Poznámky OrganizacePsaní Poslech PaměťČtení Pomocné technologie – kde pomáhají Další odkazy Více informací týkajících se pomocných technologií naleznete v modulu Dyslang (www.dyslang.eu) a v knize Dyslexie v digitální době. (viz Užitečné odkazy na konci modulu.)www.dyslang.eu

7 DysVet Pomocné technologie 7 Kde mohou pomocné technologie pomoci Tento alternativní přístup ukazuje klíčové oblasti technologií, které může jedinec s dyslexií využít. Naším cílem není jmenovat, které jsou špatné a které dobré, protože technologie se vyvíjejí velmi rychle a vše se může přes noc změnit. Pokusíme se vám představit rozmanité a momentálně dostupné technologie, včetně způsobů jejich využití v různém kontextu. Vše ale závisí na uživateli (a těch, kteří jej podporují), který sám určí další způsoby možného využití. Pojmové mapy Preference Převod textu do řeči Převod řeči do textu Paměť Hardware Pomocné technologie

8 DysVet Pomocné technologie 8 Případová studie John – Projektový manažer ve stavebnictví Johnovi zaměstnavatelé byli potěšeni jeho pokrokem, jak rychle se John vypracoval ze stavebního dělníka na kvalifikovaného zedníka a nakonec i předáka. Rozhodli se, že jej odmění dalším povýšením, které z jejich pohledu přinese Johnovi nejen větší prestiž a vyšší plat, ale také práci v suchu a další výhody, které tato pozice nabízí. Už si však neuvědomili změny, které v jeho práci nastaly a podporu, která bude (dle očekávání) nutná. Zaměstnavatel si nikdy nepoložil otázku, jak je možné, že John tak rychle stoupá vhzhůru, přestože přišel do firmy bez jakékoli kvalifikace. Nikdy nikdo netušil, že Johnova skvělá schopnost vidět větší obraz by mohla být znevážena jeho neschopností zaměřit se na detail. A absolutně byl ignorován fakt, že práce dělníka nevyžadovala schopnosti číst a psát. Oproti tomu pak na pozici projektového manažera byly tyto dovednosti nezbytné. Protože John zjistil, že papírování je pro něj zničující, na svou vlastní žádost firmu opustil. I když bylo vše dobře míněno, nikdo se nepokusil hlouběji prozkoumat podstatu jeho obtíží a požádat o pomoc zvenčí, čímž by zjistil, co lze udělat. S odstupem času, kdy byly zváženy všechny faktory (a firma proškolena), bylo zřejmé, že příčina jeho obtíží souvisela právě s dyslexií. Ačkoli byl Johnův zaměstnavatel schopen iniciovat změny, které by od tohoto okamžiku pomohly ostatním jedincům s dyslexií, pro Johna již bylo příliš pozdě. Když jsem o Johnovi slyšel naposledy, pracoval opět na stavbě – jako dělník. Informace k případové studii Uvedená případová studie se bohužel skutečně stala. V následujících částech tohoto modulu uvidíte, co by se mohlo stát, kdyby byly Johnovy potřeby definovány a měl možnost využít takovou technologii, která by mu v jeho práci pomohla.

9 DysVet Pomocné technologie 9 Dyslexie a klávesnice V současné době není publikovaný žádný výzkum, který by stanovil, zda osoby s dyslexií používají raději skutečnou klávesnici s klávesami nebo dotykovou klávesnici na obrazovce. Neoficiální fakta však naznačují, že jedinci s dyslexií preferují skutečnou klávesnici adekvátních rozměrů. Důvodem těchto preferencí může být větší „zpětná vazba“, kterou skutečné klávesy poskytují. To proto, že přesně víte, kde se prsty dotýkáte a uvědomujete si, že jste klávesu skutečně stiskli. To platí zejména pro jedince s narušenými motorickými schopnostmi,objevujících se u osob s dyslexií velmi často. Navíc pokud klávesnice na obrazovce překryje její obsah, jsou kladeny větší nároky na paměť, protože si jedinec musí vybavit to, co je skryto. Počítače, tablety, chytré telefony a telefony Před pěti lety by se diskuze týkající se pomocných technologií soustředila na počítače a notebooky. V posledních dvou letech se však rozmanitost technologií výrazně změnila. Někteří mají za to, že technologickou revoluci způsobil iPad, který přímo i nepřímo ovlivnil způsoby, jakými se učíme a komunikujeme. Práce s počítačem již neznamená sednout si a počítač zapnout. „Počítač“ je zapnutý stále. Může to být tablet, který je menší (lehčí a tenčí) a nemá připojenou skutečnou klávesnici. Nejnovější „telefony“ s obrazovku o velikosti 5,9 palce nebo „mini“ tablety o velikosti 7 palců. A tak není divu, že je technologická terminologie málo srozumitelná! Před dvaceti lety spatřovali lidé výhody počítače v možnosti skrýt chyby, rukopis nahradit psaním na klávesnici, využít kontroly pravopisu a hlasového výstupu. Celkově se tak zlepšil přístup k psané formě řeči a zvýšilo se sebevědomí jednotlivců. Hardware a software tak vytvořily stejné podmínky pro všechny. Pravda je, že přístup k technologiím má jen málo lidí, i když je všudypřítomná. A jedinec s dyslexií je zde opět v nevýhodě. A tak zatímco ostatní se učí novým technologiím, jedinec s dyslexií to nedělá, protože: 1)Nepřečte si návod, aby zjistil, co všechno je možné. 2)Neumí hledat nové věci tak intuitivně jako ostatní 3)Má strach zkoumat technologii, protože se bojí, že ji nepoužije správně. 4)Nerad používá tablety, protože si potřebuje být jistý, kde přesně se jeho prsty dotýkají klávesnice. (Viz. boční panel.) 5)Často ztrácí věci, zejména ty malé!

10 DysVet Pomocné technologie 10 Online nebo offline Je důležité si uvědomit, že technologie často nepřináší lidem takové výhody, jako je např. v autě přeřazení rychlosti ze čtvrtého stupně na pátý. Pro mnohé znamenají doslova klíč, který auto nastartuje! Pokud tedy uživatel s dyslexií nemá přístup ke své pomocné technologii, jeho pracovní proces se zpomalí nebo dokonce zastaví, protože není schopen bez této technologie dále postupovat. Pokud si představíme nevidomého člověka, pak se jedná o osobu, která není schopna si přečíst text na obrazovce bez pomoci softwaru pro převod textu do mluvené formy řeči. Někteří lidé se na osoby s dyslexií dívají stejně. Tedy jako na ty, kteří si nezvládnou přečíst text. Pokud bychom se na to dívali tímto způsobem, je možné říci, že závažnost postižení je u obou cílových skupin stejná. Několik nejvýznamnějších pokroků v posledních letech vycházelo z možnosti využít zdroje dostupné online. Například vývoj softwaru pro převod textu do mluvené formy řeči v různých jazycích je velmi nákladný, protože zpracování probíhá na klasickém stolním počítači a to je velmi obtížné. Ale díky mobilnímu telefonu a zpracování dat na centrálním serveru, se zvýšil počet dostupných jazyků z 8 (zpracovaných na stolním počítači) na 30 dostupných na iPhonu. To však znamená nutnost neustálého připojení k internetu. Některé společnosti (např. Google) však nabízejí i verze použitelné offline. A jak se noví poskytovatelé služeb objevují, tak také mizí. A pokud je vaše veškerá práce vykonávána online, co budete dělat, když se ztratí? Kde mám svá data? („Data“ mohou představovat zprávy, eseje, opakovací cvičení, domácí úkoly, poznámky, nákupní seznam a další materiály.) Dropbox je jednou z mnoha online služeb, která může pomoci jedinci s dyslexií snížit riziko toho, že zapomene informace přenést. Podívejte se na následující: V práci (ve škole) používáte jeden počítač. Doma pak používáte další. A pokud jste někde venku, používáte počítač třetí. Jak zajistíte, abyste měli všechna důležitá data na správném počítači? Při správném nastavení vám Dropbox umožní přístup k vašim datům online z každého počítače a NAVÍC vše zesynchronizuje tak, aby na všech počítačích byly stejné kopie a vy jste tak mohli pracovat i bez internetového připojení. Odkazy Na této webové stránce najdete porovnání různých webových úložišť a jejich cen. Za povšimnutí stojí, že mnoho z nich (např. Dropbox) nabízí tuto službu zdarma, pokud se jedná o malé využití.

11 DysVet Pomocné technologie 11 Hardware Výběr správného hardwaru pro splnění daného úkolu je velmi důležitý. Ale než jej koupíte, položte si tyto klíčové otázky: Kdo jej bude používat? Jaké by měl mít funkce? Kde jej budete používat? Proč jej potřebujete? Jak jej budete používat? Kdy (jej hodláte použít)? Nemáme zde prostor, abychom si probrali všechna existující řešení. Ale je zde uvedena jedna „případová studie“, která byla pro jedince s dyslexií efektivním řešením. Tablety Je zajímavé, že na trhu je velké množství skutečných klávesnic, které jsou kompatibilní s tablety. Co nám to tedy říká o našem rozhodování, zda si koupit notebook nebo tablet? Případová studie Michal se rozhodl používat klasický stolní počítač a využít na něm kombinaci komerčního, bezplatného a online softwaru. Pro práci „mimo domov“ a „mimo svůj pracovní stůl“ si na svůj telefon Samsung Galaxy Tab 7 zakoupil nenákladné aplikace a použil Dropbox, aby měl všechna aktuální data neustále k dispozici. Sdílení (Dropbox) umožňuje vývoj technologií a snižuje obtíže spojené s přenášením správných souborů! Moderní tablety Je s podivem, že řada mých kolegů, kteří byli průkopníky v užívání tabletu, teď opět používá papírové bloky a obyčejná pera. Je prolistování si předchozích poznámek podstatou poznávací nebo jde jen o návrat k tomu, jak jsme byli vychováni? Převod řeči do textu Pojmové mapy Program pro čtení textu Organizace času Paměť Poznámky Smartphone

12 DysVet Pomocné technologie 12 Použití softwaru pro převod textu do mluvené řeči v práci a ve škole Převod textu do mluvené řeči řeší jeden ze základních projevů dyslexie, a to jsou obtíže se čtením. Tudíž nástroj, který převádí psané slovo do mluvené řeči, může pomoci některým uživatelům ve studijním procesu. Software pro převod textu do mluvené řeči má mnoho forem, ale všechny mají společnou jednu funkci – převádějí psaný text na počítači (tabletu nebo telefonu) do lidské řeči. Typy činností Převod textu do mluvené řeči lze využít mnoha způsoby. Zde je jen několik z nich, které se dají aplikovat ve školním nebo pracovním prostředí. Čtení elektronických knih a webových stránek online a offline. Čtení elektronických dokumentů (Word, pdf atd.) Korektura vlastní práce Kontrola výslovnosti slov a frází Čtení jednotlivých vět, slov nebo jen písmen během psaní Čtení u a chatu Toto jsou jen některé možnosti každodenního využití. Lze sem ještě přidat možnost vyfotit si slova např. na jídelním lístku a nechat si je nahlas přečíst. V současné době je k dispozici i software, který k tomu navíc ještě vše přeloží!

13 DysVet Pomocné technologie 13 Typy nástrojů pro převod textu do mluvené řeči (TTS) Software pro převod textu do mluvené řeči má mnoho podob. Nejsou to jen různé verze, ale v poslední době je stále častěji doplněn o další software. Částečně je to způsobeno potřebami trhu, ale také proto, že výrobci další software prostě přidají. Základem je, že text, který chcete slyšet nahlas, musí být v elektronické podobě. Pokud jste v kanceláři a chcete se jen dostat na internet nebo si přečíst elektronické dokumenty, které poslali vaši kolegové, pak zde není žádný problém. Ale co když dokument, který chcete slyšet, je ve formátu pdf, ze kterého nemůžete kopírovat a následně vkládat text, nebo se dokonce jedná o tištěnou knihu. Text pak musíte převést z obrázku na čitelný soubor pomocí optického rozpoznání znaků (OCR). (Dříve byste museli knihu skenovat pomocí velkého scanneru. Většina chytrých telefonů má však natolik kvalitní fotoaparát, že text můžete poslat přímo do OCR softwaru a není třeba vše skenovat.) Některý software pro převod textu do mluvené řeči již obsahuje OCR, stejně jako možnost změnit vizuální zobrazení a nastavit poslech (zejména hlas a rychlost). Další možností je uložit si soubor jako zvukový záznam. To znamená, že si soubor uložíte ve formátu mp3 a poslechnete si jej později např. na svém chytrém telefonu. Hlavní nástroje byly dopodrobna rozebrány již jinde (např. Smythe, 2010). Zde se tedy omezíme na 5 hlavních oblastí, které jsou: 1. Panely nástrojů (pevné a nastavitelné) 2. Samostatně umístěné funkce „vyjmout“ a „vložit“ 3. Zakomponované nástroje s hlasovým výstupem 4. Nástroje na internetu 5. Aplikace

14 DysVet Pomocné technologie 14 Převod textu do mluvené řeči - příklady Hlavní nástroje softwaru pro převod textu do mluvené řeči jsou následující. Podrobnosti kde je najdete, viz kapitola Další odkazy. 1. Panely nástrojů (pevné a nastavitelné) Software pro převod textu do mluvené řeči typu panelů nástrojů obvykle funguje s každým softwarem včetně Wordu, internetu, pdf souborů atd. Tento typ softwaru je dostupný v mnoha jazycích. 2. Samostatně umístěné funkce „vyjmout“ a „vložit“ Některý software, jako např. Balabolka, je open source program určený na konverzi psaného textu do mluvené podoby a je dostupný zdarma. K tomuto programu si ovšem ještě musíte koupit hlas. Ale jde o nenákladnou metodu, protože hlas stojí něco kolem 30 euro. 3. Zakomponované nástroje s hlasovým výstupem Jedním z nejlepších příkladů zakomponovaného nástroje s hlasovým výstupem je Adobe Read Out Loud. V češtině ale bohužel není dostupný, pouze v angličtině. 4. Nástroje na internetu Na internetu je k dispozici řada verzí a zejména těch, které využívají metodu „vyjmout“ a „vložit“. Viz například Google Translate, IM Translator a SitePal. Existují také webové čtecí přístroje, které jsou dostupné v několika jazycích, jako je např. BrowseAloud. Dále jsou tu pak služby jako je Robobraille, který převede dokument do zvukového souboru a umožní vám si jej stáhnout. 5. Aplikace Není pochyb, že v příštích několika letech se největší pokrok ve využití softwaru pro převod textu do mluvené řeči odehraje na mobilních zařízeních (tabletech a telefonech). Již nyní je většina technologií na trhu. Poslední co zbývá, je jejich masové rozšíření. Verze Ivona Verze Sitepal

15 DysVet Pomocné technologie 15 Co dělat, aby byl váš dokument ve Wordu připravený na převod textu do mluvené řeči Bylo by dobré, kdyby bylo možné vytvořit jednoduchý návod jak udělat dokumenty, které by byly vhodné pro jedince s dyslexií, s ohledem na využití softwaru pro převod textu do mluvené řeči. Potíž je v tom, že se jednotlivé softwary od sebe značně liší. A tak co funguje u jednoho, nemusí fungovat u jiného. Přesto však určitý návod existuje. Vše ale závisí na řadě různých faktorů, jako jsou tyto: Který software používáte? Zda znáte příjemce a umíte pro něj vše připravit. O jaký typ dokumentu jde, např. Word, webová stránka, pdf. Tento návod můžete použít pouze tehdy, pokud víte, pro koho daný dokument píšete. 1. Vytvořte dokument ve Wordu. Je snadno dostupný a příjemce jej může upravovat. Dokumenty ve formátu pdf a PowerPoint nejsou pro převod textu do mluvené řeči vhodné. Dokumenty v PowerPointu jsou však obvykle velmi stručné. 2. Mezi odstavci, záhlavím a následujícím odstavcem vynechejte alespoň jeden řádek. Software tak sám rozpozná, že jde o záhlaví, i když není ukončeno tečkou. (Některé softwary detekují záhlaví automaticky.) 3. Tam, kde je to možné nepoužívejte homografa (stejný pravopis, dvojí výslovnost). 4. Vyžádejte si zpětnou vazbu, abyste zjistili, co nefungovalo. 5. Dokumenty si nechejte stejným softwarem zkontrolovat a o výsledky se podělte s ostatními.

16 DysVet Pomocné technologie 16 Využití softwaru pro převod mluveného slova do textu v práci a ve škole Zatímco převod textu do mluvené řeči umožní jedinci s dyslexií poslouchat, co napsali jiní lidé, převod mluveného slova do textu mu dává možnost použít svůj hlas k přímému zápisu na počítač. Vyhne se tak problémovým oblastem jako je rukopis, psaní na počítači, pravopis a též tempo písemného projevu. Tedy alespoň teoreticky. Bohužel to není tak jednoduché. Budoucnost je však optimistická, protože tento software je stále dostupnější na chytrých telefonech a tabletech. Důvodem je, že vývoj softwaru umožnil zpracování na serverech výrobce, což poskytlo prostor pro rozsáhlé propočty a rozmanité zdroje, které tento software ještě více posílily. (N.B. Android vše zpracovává na telefonu, což znamená, že není nutné být připojen.) Než však začnete tento software považovat za svého zachránce, vezměte prosím v úvahu následující: A)Aby byl přepis co nejlepší, musíte si software „vycvičit“ na váš hlas, což ale znamená, že musíte číst text z obrazovky. To však pro jedince s dyslexií znamená problém. B)Chyby lze opravovat několika způsoby. Ale vy je musíte být schopni přečíst a vyhodnotit, abyste se mohli správně rozhodnout. I když je uslyšíte, můžete mít potíže si je zapamatovat. C)Musíte být velmi opatrní a průběžně text ukládat, abyste zabránili tomu, že se vše nešťastnou náhodou ztratí. D)Na telefonech iPhone se text objeví až tehdy, když přestanete mluvit. E)Hlasové příkazy na telefonech iPhone a Android jsou dobré. Diktát ale není tak dobrý, jako na stolních verzích. Není pochyb o tom, že poslední pokroky firmy Apple (společně s Nuance) a Google způsobují revoluci ve využití převodu mluveného slova do textu. Výsledek však stále závisí na schopnosti „vycvičení“ softwaru pro daný hlas. 95 % správně převedeno Text na této straně obsahuje asi 300 slov. Výrobci softwaru zaručují, že software správně převede 95 % slov. Což v našem případě znamená 285 správě převedených slov. Výrobce prohlašuje, že software udělá jen 15 chyb. Vše by bylo v pořádku, kdyby šlo jen o náhodná slova. Bohužel s největší pravděpodobností půjde o slova s nejtěžší výslovností. A tak se jedinci s dyslexií vlastně nedostane pomoci tam, kde ji nejvíc potřebuje.

17 DysVet Pomocné technologie 17 Převod mluveného slova do textu - příklady Verze Apple iPhone Verze Google Potenciál využití softwaru pro převod mluveného slova do textu v posledních letech značně vzrostl. A to díky dvěma novým hráčům na tomto poli – Apple a Google. Nicméně zatímco webové vyhledávače jsou vynikající, diktát má k dokonalosti stále ještě daleko, hlavně v jiných jazycích než je angličtina. Firma Apple nyní nabízí levnou aplikaci v češtině pro převod mluveného slova do textu, kterou lze používat na telefonech iPhone. Existuje také verze pro telefony Android. A můžete ji dokonce používat přes prohlížeč na stránce Google translate. Poskytovatelé technologie pro převod mluveného slova Mnoho let byla firma Nuance světovým vedoucím představitelem v oblasti převodu mluveného slova do textu a její software je nedílnou součástí systémů firmy Apple a Samsung. Stejný produkt vyvíjí i firma Google (Google Now), který však v současné době doprovázejí všudypřítomné právní spory, týkající se porušení patentu. Zdá se však, že souvisí spíše s rozhraním než se samotnou technologií k rozpoznání hlasu. Převod mluveného slova do textu – „Výzkumná“ verze Ve snaze urychlit vývoj takového softwaru, několik výrobců zkombinovalo místní a internetové verze (viz například polský Skrybot). Jejich software však určitě není příhodný pro osoby s dyslexií. Odkazy Pro srovnání systému Apple a Android, viz následující video. sequel.html?pagewanted=all&_r=0

18 DysVet Pomocné technologie 18 Využití pojmových map v práci a ve škole Pojmové mapy lze využít mnoha způsoby. Zde je několik nápadů: Brainstorming Využijete jej tehdy, když chcete převést všechny myšlenky týkající se nějakého předmětu, které máte v hlavě, a začít mezi nimi vytvářet spojení. Pomocí „brainstormingu“ je zaznamenáte na papír nebo do počítače a následně je můžete začít spojovat. Takto vytvoříte základní strukturu, která často chybí v myšlenkových pochodech jedince s dyslexií. Učení se nazpaměť např. ke zkouškám Vytvoření vizuálních vazeb mezi jednotlivými tématy pomáhá upevnit studijní proces. Kromě toho je mnohem snazší, projít si poznámky ke zkouškám, které mají jednoduchou vizuální strukturu, než číst obsáhlý text. Tvorba a plánování esejí a zpráv Pojmové mapy se jeví jako užitečný nástroj při tvorbě esejí a zpráv, protože nabízí strukturu jednotlivých úrovní podrobností, od kapitoly až po odstavce. Plánování projektů Jedním z největších komerčních využití pojmových map je projektový management. Pojmové mapy jasně znázorňují spojení a kritická místa v procesu vývoje. A pokud tento nástroj používají velké firmy, pak musí být jeho výhody značné. Vysvětlení ostatním Vytvořit dlouhý text trvá dlouho a text je lineární. Použitím pojmové mapy jednoduše ukážete množství myšlenek a jejich vztahů. Pojmová mapa umožňuje přeskakovat myšlenky takovým způsobem, který jedinci s dyslexií vyhovuje, ale zároveň je neustále zachovávána základní struktura (a paměťová pomůcka, abyste nic nezapomněli!). Stručná historie pojmových map Údaje převzaté z Wikipedie: “Technika pojmového mapování byla vyvinuta Josephem D. Novakem a jeho vývojovým týmem na Cornell University v 70. letech 20. století jako prostředek k usnadnění získávání vědeckých poznatků studenty. Následně byla používána jako nástroj ke zvýšení efektivity učení, stejně jako pomůcka ke znázornění expertních znalostí jednotlivců a týmů ve školství, státní správě i komerční sféře. Pojmové mapy mají svůj původ ve studijním hnutí, zvaném konstruktivismus. Konstruktivisté se domnívají, že žáci si aktivně budují znalosti. Novakova práce je založena na kognitivní teorii Davida Ausubela (asimilační teorie), který zdůraznil význam předchozích znalostí pro učení se novým pojmům.”

19 DysVet Pomocné technologie 19 Pojmové mapy - příklad Na následujících stránkách jsou uvedeny podrobnosti jednotlivých specializovaných softwarů, které se věnují tvoření pojmových map. Ale stejně tak jako si můžete vzít obyčejný papír a pojmovou mapu vytvořit na něm, můžete použít i nespecializovaný software,se kterým vytvoříte pojmovou mapu stejně efektivně. Níže jsou uvedeny dva příklady, oba byly vytvořeny v PowerPointu. I když mapu nelze přenášet do Wordu, je zřejmé, že kvalita výsledku nezávisí na funkcích softwaru, ale na uživateli a jeho získaných dovednostech. Práce s pojmovou mapou Nezapomínejte, že i když je pojmová mapa hotová, je to stále jen pojmová mapa. To znamená, že běžný formát, který akceptují vzdělávací instituce je lineární esej a ne dvojrozměrný obrázek. Mnoho lidí při kreslení pojmové mapy zapomíná, že musí pochopit priority, co je důležitější, začátek/prostředek/ko nec a základy struktury. Kvalita výsledku nezávisí jen na schopnosti nakreslit myšlenku, ale na schopnosti tuto myšlenku převést do „lineárního“ formátu. Často se pak jedná o tuto schopnost a ne kreslení pojmové mapy, kde jedinci s dyslexií potřebují pomoc.

20 DysVet Pomocné technologie 20 Pojmové mapy – rychlý průvodce Existuje řada různých způsobů, jak vyučovat tvoření pojmových map, ale není nic lepšího, než vlastní praxe. Vezměte prosím v úvahu, že byste neměli postupovat příliš rychle a příklady by měly odpovídat reálným potřebám. Strukturované, postupné, multisenzoriální, dostatečně se opakující studium je tajemstvím úspěšného studia jedince s dyslexií. A tyto myšlenky bychom zde měli využít. 1) Nesnažte se napoprvé vytvořit celou pojmovou mapu! Namísto toho si nejprve proberte téma a jednotlivé myšlenky zapište na kousky papíru. Takto je jedinec schopen soustředit se spíše na analýzu myšlenek než na jejich strukturu. Další výhodou je, že si nemusí dělat hlavu s pravopisem. 2) Rozložte si jednotlivé myšlenky po stole a setřiďte je do vhodných skupinek. Poté se snažte najít spojení a formu mapy. Je důležité, aby byla vytvořena určitá autonomie, protože v budoucnu bude muset jedinec mapu vytvořit sám. 3) Jakmile je struktura (návrh) připravená, měl by ji jedinec s dyslexií přenést na jeden list papíru a nakreslit spojení. 4) Tam kde je to vhodné, přidejte obrázky. Obrázky si lze snadněji zapamatovat. Kreslením si upevníme myšlenku a samotný obrázek někdy zachytí víc, než tisíce slov. Nebezpečí tkví v tom, že jedinec stráví kreslením daleko více času, než který věnuje obsahu. 5) Jakmile jedinec pochopí základy, může postoupit k počítačové verzi. Pokud začne nejprve s počítačovou verzí, hrozí nebezpečí, že základy nebude mít dostatečně zažité. Příliš rozsáhlé galerie obrázků, které některý software obsahuje, mohou být pro mnoho jedinců s dyslexií rozptylující. Nezapomínejte, že pojmovou mapu si můžete vytisknout a pak k ní obrázky přidat ručně!

21 Pojmové mapy – menu v češtině Na trhu je řada komerčních a bezplatných nástrojů pro tvoření pojmových map, které mají menu v češtině. Níže jsou uvedeny ty nejpopulárnější. DysVet Pomocné technologie 21 Blumind Na telefonech iPhone je řada dalších aplikací, jako je např. MindHD. Pomocí této aplikace můžete vytvořit pojmovou mapu na telefonu a následně si ji poslat ve formátu pdf. Freemind Tvorba pojmové mapy na papíře Ačkoli je velmi snadné vytvářet pojmové mapy na počítači, je dobré si základy procvičit nejprve na papíře. Několik dobrých příkladů využití pojmových map naleznete i na YouTube. YouTube Obrázky z Googlu

22 DysVet Pomocné technologie 22 Pravopis a gramatika Pravopis Gramatika Také gramatika představuje pro jedince s dyslexií velký problém. Program Word má v sobě zabudovaný jednoduchý systém, který však není příliš účinný a opět klade na jedince s dyslexií nároky na výběr správného slova. Tam, kde je to vhodné, je dobré využít specializovaný komerční software. Pravopis lze také zkontrolovat pomocí funkce Kontrola pravopisu. Pravopis je noční můrou pro mnoho jedinců s dyslexií. A tak pokud technologie dokáže pomoci, jedinec s dyslexií ji chytí oběma rukama. Potíž je v tom, že systému důvěřujeme. A pokud si nejste jistí, jakou odpověď zvolit, nepomůže vám ani seznam možných alternativ. (Viz příklad, kdy se správné slovo „paws” vůbec neobjevilo.) Automatická oprava Jedná se o velmi užitečnou funkci, která je součástí Wordu. Nejenže umí opravit běžné chyby, ale lze si ji přizpůsobit vlastním potřebám. Další příklady možného využití naleznete na YouTube. Níže jsou uvedeny typické chyby, které umí tento nástroj opravit. Odkazy

23 DysVet Pomocné technologie 23 Preference v práci a ve škole Dokumenty si nesou styl svého tvůrce, který ale nemusí být stejný jako styl čtenáře. Naštěstí ve Wordu je možné většinu parametrů změnit. Příklad všech možností, jak si dokument upravit, naleznete níže. K těmto možnostem pak můžeme ještě přidat velikost řádkování a velikost písmen. Pokud musíte tisknout pouze černobíle, dobře zvažte své možnosti. Nejlepší z nich je mít malou zásobu barevného papíru (např. krémové barvy). Pro mnoho jedinců s dyslexií je totiž snazší číst text na barevném papíře, než na běžném bílém. Preference – Příklad Podívejte se na dva uvedené příklady textu. Jedná se o stejný text, ale 95 % čtenářů vám řekne, že ten druhý se čte snadněji než první. Co je na něm jiného? Všechny změny byly provedeny v programu Word. Změny byly tyto: Barva pozadí Písmo Barva písma Řádkování

24 DysVet Pomocné technologie 24 Preference – příklad 2 I další programy pro tvorbu dokumentů mají možnosti nastavení osobních preferencí. Například v Adobe Acrobat lze změnit barvu pozadí. Další možností je zvětšení textu. Součástí je také možnost jeho hlasitého přečtení. To se však týká jen některých jazyků a čeština v nich zahrnuta není. Preference – Zvýrazňování Mnoho lidí se pochopitelně zdráhá zohyzdit své vlastní knihy zvýrazňováním a poznámkami na okrajích. Elektronické zvýrazňování není trvalé, a přesto jej používá jen málo lidí. Pokud jej použijete správně, je to vynikající způsob, jak vše shrnout, zopakovat a soustředit se na to, co je v obsahu důležité.

25 DysVet Pomocné technologie 25 Paměť Obtíže v oblasti paměti jsou pro pro jedince s dyslexií velmi značným problémem a technologie se v tomto ohledu ukázala být velmi užitečným pomocníkem. Nicméně k čemu je kalendář, když jej nikdy nevyplníte nebo upomínka na chytrém telefonu, když si nepamatujete její funkci. Jedině neustálým opakováním a cvičením zajistíte, že vám technologie dokáže opravdu pomoci. Paměť - příklad Na trhu je k dispozici řada přístrojů, které pomáhají s obtížemi v oblasti paměti. Existují v různých formách včetně počítače, chytrého telefonu, tabletu i speciálního hardwaru. Níže je uvedeno několik příkladů. Kam si VY ukládáte VAŠE hesla? Většina lidí používá několik hesel. Zapamatovat si, kde a jaké heslo použít, je problém. Řešením může být Keepass (offline) a Last Pass (online), který může jedinci s dyslexií usnadnit život, jelikož jejich paměť je omezena pouze na zapamatování si jednoho hesla. Pokud je však jedinec s dyslexií ve stresu, nemusí si vzpomenout ani na toto jedno heslo. Proto je dobré vytvořit si zálohu a nechat heslo např. u spolehlivé osoby.

26 DysVet Pomocné technologie 27 Doporučená četba týkající se dospělých, dyslexie a hodnocení Dyslexia and Employment: A Guide for Assessors, Trainers and Managers by Sylvia Moody (17 Apr 2009) Dyslexia in the Workplace: An Introductory Guide by Diana Bartlett, Sylvia Moody and Katherine Kindersley (30 Jul 2010) Dyslexia: How to survive and succeed at work by Sylvia Moody (3 Aug 2006) Smythe I (2013) Dyslang Modul 6 Employment and Dyslexia Handbook 2009 by Ian Smythe (Jan 2009) Links Dysvet reading list –


Stáhnout ppt "Pomocné technologie napsal Dr Ian Smythe 21 August 2013 © Ian Smythe 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google