Profesní rozvoj učitelů jako nástroj zlepšování výsledků žáků K. Starý Setkání s fakultními školami České Budějovice 17. 12. 2010.

Prezentace na téma: "Profesní rozvoj učitelů jako nástroj zlepšování výsledků žáků K. Starý Setkání s fakultními školami České Budějovice 17. 12. 2010."— Transkript prezentace:

1 Profesní rozvoj učitelů jako nástroj zlepšování výsledků žáků K. Starý Setkání s fakultními školami České Budějovice 17. 12. 2010

2

3 Obsah přednášky Příklad spolupráce v projektech Výzkum profesního rozvoje učitelů Závěry a doporučení Diskuse

4 Činnost UK PedF ÚVRV Centrum základního výzkumu školního vzdělávání (UK + MUNI, do r. 2011) Odborný časopis Orbis scholae od r. 2006 Vychází 3x ročně (jedno číslo v AJ) Monotematická čísla např. 3/2008 Škola jako učící se organizace Plné texty dostupné na: www.orbischolae.czwww.orbischolae.cz

5 Projekt PedPsy UK, JČU, ZČU, TUL 2005 - 2007 „Pedagogické dny“ Vašutová, J. Vzděláváme budoucí učitele : Nové trendy k pedagogicko-psychologické přípravě učitelů. Praha : Portál, 2008.

6 Projekt INOSKOP 2006 -2008 spolupráce s 12 pražskými školami Semináře (jednodenní pravidelné a výjezdní dvoudenní pro 3 „sborovny“ - Pedagogika ve škole ) Konference - sborník Pedagogický rozvoj školy Kniha Učitelé učitelů : Náměty na vzdělávání vlastního učitelského sboru.

7 Resortní výzkum pro MŠMT Zadání: Metodická podpora učitele, nové organizační formy práce směřující k postupnému přechodu k vzdělávacím strategiím, které naplňují individuální rozvoj potřeb žáka. Podpora systému Učící se škola. Výstup: Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., Duschinská, K., Schollert, R. Podpora práce učitelů : Profesní rozvoj učitelů jako prostředek ke zlepšování výsledků žáků. Praha : Karolinum, 2011.

8 Doporučení Rady EU pro EK a národní vlády k profesnímu rozvoji učitelů (2009): vysoce kvalitní programy vzdělávání učitelů pravidelné posuzování individuálních potřeb profesního rozvoje učitelů všichni noví učitelé by se měli zúčastnit programu zaškolení rozšířit možnosti výměny zkušeností mezi učiteli a řediteli na vnitrostátní a mezinárodní úrovni

9 Doporučení Rady EU (2009): Přezkoumat úkoly vedoucích pracovníků škol a zajišťování jejich podpory, zejména s cílem ulehčit jejich pracovní úkoly administrativní povahy, aby mohli zaměřit pozornost na vytváření celkových podmínek pro výuku a přispívat k vyšší úrovni dosahovaných výsledků. (Úřední věstník Evropské unie. 2009/C)

10 Analýza plnění strategických cílů Národního programu rozvoje vzdělávání - Bílé knihy „je nutné nově koncipovat vysokoškolskou přípravu učitelů i jejich další vzdělávání, systematicky podporovat jejich práci, zvyšovat jejich motivaci pro angažování se v osobním rozvoji i v rozvoji školy a učinit učitelskou profesi přitažlivou.“ (BK 2001) „chybí explicitní upřesnění toho, co očekáváme od učitelů, jakou práci a v jaké kvalitě mají zvládnout.“ (Analýza BK 2009).

11 Mezinárodní výzkum OECD TALIS 2009 Teaching and Learning International Survey 2007-2008 ve 24 zemích (bez ČR) Dotazníkové šetření mezi učiteli Výstupy: – Technical Report 2008 – Thematic report on Teachers´ Professional Development

12 Oblasti, ve kterých učitelé vyjadřují nejsilnější potřebu profesního rozvoje (seřazené sestupně): 1.Vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 2.ICT dovednosti 3.Zvládání žáků s výchovnými problémy 4.Výukové strategie 5.Oborové znalosti 6.Poradenství žákům 7.Standardy obsahu a výkonu 8.Postupy hodnocení žáků 9.Vyučování v multikulturních podmínkách 10.Řízení třídy 11.Školní administrativa a management http://www.oecd.org/TALIS

13 Zapojení učitelů do aktivit profesního rozvoje za období posledních 18 měsíců (OECD TALIS 2009 )

14 Účast českých učitelů na programech dalšího vzdělávání (alespoň 1 den za poslední 3 měsíce: průměr ostatních 40 % x ČR 30 % - OECD PISA 2000)

15 Formy profesního rozvoje podle četnosti a vnímané efektivity (TALIS 2009) 1.Neformální rozhovory na pracovišti přispívající ke zdokonalování výuky 2.Kurzy a workshopy dalšího vzdělávání 3.Samostudium odborné literatury vztahující se k výkonu profese učitele 4.Konference a odborné semináře o vzdělávání 5.Zapojení do sítí profesního rozvoje 6.Akční výzkum (individuální i skupinový) 7.Mentoring nebo kolegiální hospitace 8.Návštěvy v jiných školách 9.Kvalifikační studijní program y

16 Aktuální výzkumy v ČR UIV – rychlá šetření Factum Invenio – dotazníkové šetření McKinsey – přehledová studie ÚVRV – kvalitativní studie

17 Odhad podílu učitelů na DVPP podle druhu školy (UIV 2010)

18 Factum Invenio 2009: Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků… http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/predpoklady-a-vzdelavaci-potreby- pedagogu?source=rss http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/predpoklady-a-vzdelavaci-potreby- pedagogu?source=rss Kurzy DVPP 9 z 10 učitelů hodnotí je považuje za důležité. 7 z 10 učitelů považuje nabídku za dostatečnou. 6 z 10 se jich aktivně účastní z důvodu: Zvyšování kvality své práce (36 %) (1.st. ZŠ 45 %; JČ 52 %) Obecný zájem o obor (35 %) (G 44 %; ) … Setkání s kolegy, vzájemná podpora (pouze 4 %)

19 McKinsey 2010: Klesající výsledky českého základního a středního školství : fakta a řešení Za výsledky nejlepších výchovně-vzdělávacích systémů stojí cílenější důraz na kvalitu výuky ve třídách. 67 % učitelů shledává příležitosti ke školení jako uspokojivé, i když pouze 20–35 % učitelů se v posledních dvou letech nějakého školení zúčastnilo, kdežto v zemích EU je to v průměru 40–60 %. http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/index.asp

20 Doporučení McKinsey „učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji svých schopností prostřednictvím profesní spolupráce a sdílení nejlepší praxe.“ (McKinsey, 2010, s. 31).

21 Výzkum UK PedF ÚVRV Případová studie základních škol – kvalitativní přístup (rozhovory, pozorování, analýza dokumentů) Skupinové rozhovory s řediteli a zástupci středního managementu škol Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., Walterová, E. Česká základní škola : Vícepřípadová studie. Praha : Karolinum, 2010.

22 ZDROJE DAT A POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY A NÁSTROJE pozorování ↓ škola učitelé žáci vedení školy ↑analýza dokumentů↑ ↓ dotazování dotazník klimatu třídy indiv. rozhovory rodiče obec veřejnost terénní poznámky záznamové archy pro pozorování výuky ve třídě ŠVPsešity, písemky, apod. videozáznamy výuky ohniskové skupiny dotazník rodiče dotazník klimatu učitelského sboru výsledky v testech výroční zprávy inspekční zprávy autoevaluace

23 Hlavní zjištění Ve vzdělávacím systému jsou pociťovány vážné strukturální nedostatky: nemotivující kariérní systém a absence činnosti regionálních metodických sdružení. Profesní rozvoj učitelů je ztotožňován hlavně s dalším vzděláváním a podceňuje odbornou spolupráci ve škole. V nabídce programů DVPP převažují krátkodobé akce bez systémového propojení, některé oblasti vzdělávání nejsou nabídkou pokryty.

24 Závěry a doporučení Za konečný cíl a kritérium posuzování potřebnosti a kvality programů profesního rozvoje považovat učení žáků. Vytvořit kariérní systém, který by umožňoval učitelům profesní růst nejen jako předpoklad pro výkon specializačních činností, ale i v oblasti pedagogického mistrovství při výuce ve třídě.

25 Závěry a doporučení Profesní rozvoj učitelů je potřeba rozvíjet vyváženě jak z interních zdrojů (pojetí učící se školy), tak pomocí zdrojů externích (vzdělávání na zakázku, poradenské služby). Jako efektivní se jeví oborově specifická podpora (didaktické znalosti učitele) nebo podpora konkrétně tematicky zaměřená.

26 Otázky, komentáře?

27