Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pedagogika I/8 Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek. 112. 12. 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pedagogika I/8 Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek. 112. 12. 2011."— Transkript prezentace:

1 Pedagogika I/8 Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek

2 Obsah: Sociální skupiny nejvíce ovlivňující učení Rodina a její společensko-ekonomický a kulturní status Sociálně podmíněné faktory ovlivňující učení Vliv aspirace na vzdělání a na status zaměstnání Selektivita ve vzdělávání Škola; sociální klima ve škole Skupina vrstevníků Další sociální skupiny, komunity, sociální sítě

3 Sociální skupiny, v nichž se učíme – formálně, neformálně, informálně: Rodina Škola Skupina vrstevníků Jiné skupiny, komunity, sociální sítě (reálné i virtuální) Společnost

4 Rodina: pro učení nejvýznamnější Faktory (tvoří vzájemně provázanou síť): Sociální vztahy v rodině Sociální pozice rodiny Vzdělanostní aspirace rodičů: vzdělání jako důležitý cíl Vzdělání rodičů (vliv vzdělání matky!) Povolání rodičů Úroveň jazykové komunikace Kulturní faktory působící v rodině Podmínky pro učení

5 Moderní rodina Velké proměny v posledních desetiletích: Mění se struktura rodiny a životní styl – nukleární rodiny, singles, neprovdané páry, odkládání narození dětí, akceptace rozvodu Ekonomicky aktivní jsou oba partneři Žena získává značnou samostatnost osobní, ekonomickou a společenskou Mění se role muže a ženy Mění se hodnotové orientace rodiny Péče o děti není výsadní prioritou

6 Měření vlivu rodiny na (výsledky) učení žáka: Index sociálního, ekonomického a kulturního statusu – ESCS Dosažené vzdělání rodičů Vykonávané povolání Vybavenost domácnosti Kulturní a vzdělávací zdroje rodiny

7 7

8 Experimentálně zjištěné faktory, které nejvíce ovlivňují výsledky učení žáka Aspirace žáka na dosažené vzdělání Aspirace žáka na status zaměstnání Vztah k matematice (projevuje se i u nematematických testů!) Vztah žáka ke škole, k výuce Zájem = relativně proměnné faktory (motivační) Žákovo socioekonomické a kulturní zázemí Typ školy Velikost sídla školy Pohlaví žáka = relativně pevně dané faktory, objektivní a subjektivní (vnější a vnitřní) 8 kognitivní předpoklady

9 „Všechny až dosud provedené výzkumy ukazují, že vzdělanostní aspirace jsou silným prediktorem toho, jaké vzdělání nakonec člověk získá.“ (Katriňák, in: Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Academia: Praha) Aspirace na dosažené vzdělání je jedním z nejsilnějších vlivů na výsledky všech testů PISA. Čím vyšší aspirace žáka, tím lepší je jeho očekávaný výsledek

10

11

12

13 Selektivita vzdělávacího systému a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

14 Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací (a ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny) Když už se žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status

15 Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA PRAHA: ÚIV, 2007 PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA 2006

16 Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA PRAHA: ÚIV, 2007 PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA 2006

17 Škola Dimenze školního prostředí: Materiální: stavební charakteristiky vnější a vnitřní, vybavení školy Organizační a provozní: velikost školy, počet a struktura zaměstnanců, ekonomické zajištění, způsob řízení Kulturní a estetická: architektonické řešení exteriéru (vlastní budovy, zahrady, hřiště apod.) a interiéru školy, síla tradice školy, orientace na kulturní aktivity, „image“ školy navenek Společenská: společenské prostředí vnitřní, tvořené žáky, učiteli, vedením školy a dalšími pedagogickými a nepedagogickými pracovníky, a vnější, do něhož je škola zasazena (sídlo školy, jeho velikost a další charakteristiky, vazby na instituce mimo školu – včetně veřejné správy …) Pedagogická: pedagogická „filosofie“ školy, typ a kompetence učitelů, převažující způsoby (metody, formy) jejich pedagogické práce, promyšlenost cílů vzdělávání, způsoby hodnocení žáků, učitelů, způsob vlastního hodnocení školy … Sociální: souhrn sociálních vztahů mezi aktéry školy, způsob jejich komunikace a kooperace; sociální dimenze je vyjádřena v pojmu sociálního klimatu (školy, třídy, učitelského sboru)

18 Jaká škola je dobrá (kvalitní)? Dobrá škola: dotazník – evaluační nástroj pro autoevaluaci školy vytvořený v rámci projektu ESF „Cesta ke kvalitě“

19 Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů školy, školní třídy, učitelského sboru na to, co se ve škole, školní třídě, učitelském sboru odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát sociální klima školy, školní třídy a učitelského sboru se vzájemně ovlivňují

20 Sociální klima třídy zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu každá školní třída je svým klimatem jedinečná sociální klima třídy ovlivňuje efektivitu učení žáků sociální klima ovlivňuje pedagogickou práci učitele ve třídě i jeho pocit z výkonu povolání

21 Jaké jsou pozitivní a negativní rysy sociálního klimatu? Sociální klima:Pozitivní rysyNegativní rysy školyZ hlediska žáka Z hlediska učitele Z hlediska ředitele školy Z hlediska rodičů Školní třídyZ hlediska žáka Z hlediska učitele Učitelského sboruZ hlediska učitele Z hlediska ředitele školy

22 Skupina vrstevníků Skupina vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá: referenční skupina Referenční skupina mívá (zejména na dospívající) mnohem větší vliv, než učitelé a rodiče Společensky integrovaná a společensky neintegrovaná skupina vrstevníků

23 Společnost a vzdělávací systém: Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

24 Vliv kulturního a sociálně ekonomického statusu na výsledek žáků na úrovni žáka a školy (PISA 2000) *) *) Straková, J. a kol.: Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Výsledky výzkumu PISA ÚIV, Praha 2002

25 Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA PRAHA: ÚIV, 2007 PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA 2006

26 Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA PRAHA: ÚIV, 2007 PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA 2006

27 Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *) *) Koucký, J. a kol.: Učení pro život. Výsledky PISA ÚIV, Praha 2004)

28 Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací; ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny; přímý vliv rodiny je ještě posilován prostřednictvím školy; když už se však žák rozhodne o volbě školy, je přijat na základě svých skutečných výsledků; jde o to, že rodiny s nízkými vzdělanostními aspiracemi (a školy, do nichž se žáci selektují) nepodpoří rozhodnutí žáka o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status


Stáhnout ppt "Pedagogika I/8 Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek. 112. 12. 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google