Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová MMail: Konzultační hodiny: pondělí 10:30-11:30 úterý 12:30-13:30.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová MMail: Konzultační hodiny: pondělí 10:30-11:30 úterý 12:30-13:30."— Transkript prezentace:

1 Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová MMail: Konzultační hodiny: pondělí 10:30-11:30 úterý 12:30-13:30 Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová MMail: Konzultační hodiny: pondělí 10:30-11:30 úterý 12:30-13:30 1

2  I. Jednotlivé druhy obchodních společností  Sn. 3 a násl. : V.O.S.  Sn. 12 a násl.:Komanditní společnost  Sn. 18 a násl. Spol. s r. o.  Sn. 31 a násl. Akciová společnost  II. Daňová problematika související s podnikáním  Sn. 48 Daň z příjmu právnických osob  Sn. 53 Daň z příjmu fyzických osob 2

3 I. Veřejná obchodní společnost:  veřejná obchodní společnost je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikající pod společnou obchodní firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem,  upravuje § 76 a násl., obchodního zákoníku. Základní charakteristika veřejné obchodní společnosti:  minimálně dvě fyzické osoby – PO nebo FO,  společné podnikání – pouze společné podnikání (nikoli jiná činnost!)  samostatně, soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku,  společná firma – dodatek v.o.s. nebo veř. obch. spol. nebo a spol. (v případě, že firma obsahuje příjmení jednoho ze společníků, v případě, že společník přestane být společníkem společnosti jen s jeho souhlasem),  neomezené a solidární ručení společníků – ručení společníků za závazky společnosti jejich majetkem společně a nerozdílně (např. i společník, který je manželem ručí SJM). © JUDr. Eva Daniela Růžičková 3

4  Výhody: VOS vyžaduje minimální nároky. Umožňuje podnikání více osob bez formalit a bez překážek. Netvoří povinně základní kapitál! Společníci nemají vkladovou povinnost, ale mohou si ji v společenské smlouvě dohodnout (poté majetek společnosti není majetkem společníků). Ve VOS není žádná složitá struktura – vyžaduje se však osobní účast společníků.  Nevýhody: Neomezené a solidární ručení společníků  předpokládá důvěru mezi společníky. Společnost nevytváří základní kapitál, společenská smlouva však může zavazovat jednotlivé společníky k vnesení konkrétních vkladů, a to peněžitých i nepeněžitých. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 4

5 Založení a vznik společnosti:  Zakladateli mohou být jak právnické tak fyzické osoby, vždy však musí být minimálně dva zakladatelé. Nejvyšší počet společníků stanoven není, ale platí pravidlo, že je možno být neomezeně ručícím společníkem pouze v jedné obchodní společnosti. Zakládající dokument – společenská smlouva.  Fyzické osoby - musí splňovat obecné podmínky provozování živnosti podle ŽZ a nesmí mít překážku provozování živnosti podle ŽZ. Musí mít způsobilost k právním úkonům  omezení způsobilosti má za následek zrušení společnosti.  Právnické osoby – práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti vykonává statutární orgán právnické osoby, nebo pověřený zástupce právnické osoby, kteří musí splňovat podmínky stanovené pro fyzické osoby. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 5

6 Společenská smlouva:  Musí být písemná s úředně ověřenými podpisy. Lze ji uzavřít i prostřednictvím zmocněnce, který má plnou moc ke konkrétnímu účelu uzavření smlouvy a ověřený podpis zmocnitele. Náležitosti společenské smlouvy:  firma a sídlo,  určení společníků (FO – jméno a bydliště, PO – firma a sídlo PO),  určení předmětu podnikání - v.o.s. lze založit pouze za účelem podnikání. V případě, že společenská smlouva nebude obsahovat shora uvedené náležitosti, je neplatná. Ostatní náležitosti: Např. vklady (výše, splatnost), podíl (ujednání o dělení zisku – nelze ujednat, že se na zisku bude podílet jen jeden nebo více společníků a ostatní společníci se budou podílet jen na ztrátě), trvání (v případě, že není uvedeno – na dobu neurčitou), zrušení (ujednání o dalších možnostech zrušení – např. rozvod manželů), dědění (v případě, že má být připuštěno dědění podílu při smrti společníka), statutární orgány a obchodní vedení. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 6

7 Vznik a zánik členství, práva a povinnosti společníků Členství ve veřejné obchodní společnosti vzniká:  Originálně:  jako zakládající společník nebo  jako přistupující společník (pak se musí změnit SS, když členství společníka vzniká v den změny SS),  nebo jiným způsobem stanoveným v společenské smlouvě,  Derivativně:  dědění - v případě, že dědění podílu připouští SS v případě, že po smrti jednoho společníka ve společnosti zůstanou minimálně 2 společníci a nedošlo k odmítnutí dědictví a nedošlo k odmítnutí účasti ve společnosti, pak účast ve společnosti vzniká do 3 měsíců od rozhodnutí soudu o dědictví,  nástupnictví,  převod podílu (jde o změnu SS) – nabyvatel se stává právním nástupcem převodce a převodce se zbavuje ručení dle § 87 odst. 2. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 7

8 Zánik členství ve veřejné obchodní společnosti:  vystoupení společníka změnou SS,  výpověď společníka,  vyloučení společníka – společnost je oprávněna se domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje své povinnosti i když byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn - s podáním tohoto návrhu musí souhlasit společníci s aspoň polovičním podílem na společnosti (§ 90 odst. 2),  smrt FO-společníka – event. SS připouští přechod podílu na dědice a ve společnosti zůstávají aspoň 2 společníci,  zánik PO-společníka – event. SS připouští přechod podílu na nástupce a ve společnosti zůstávají aspoň 2 společníci,  prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutí konkurzu na majetek společníka pro nedostatek majetku společníka,  prohlášení exekuce na podíl společníka,  nedostatek způsobilosti k právním úkonům společníka,  nedostatek předpokladů pro to být společníkem (FO). ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 8

9 Práva a povinnosti společníků  Práva a povinnosti společníků upravuje § 79 a násl., Obchodního zákoníku nebo společenská smlouvy. Společníci mají např. právo na zisk, právo podílet se na likvidačním zůstatku apod. Společník je povinen při plnění svých povinností postupovat s péčí řádného hospodáře. Statutární orgán (právní vztahy k třetím osobám):  ze zákona jsou statutárním orgánem všichni společníci,  společenská smlouva může upravit, že statutárním orgánem bude pouze jeden společník nebo více společníků (každý společník je oprávněn jednat samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 9

10 Zrušení a zánik společnosti:  Zrušení společnosti upravuje § 68 a § 88, Obchodního zákoníku. Společnost se zrušuje z obecných důvodů, jakým může být např. uplynutí doby, na kterou společnost byla založena, splněním účelu, ale také z důvodů zvláštních, které jsou:  rozhodnutí soudu - na návrh společníka ze závažných důvodů (jiný společník porušuje závažně povinnosti, není možno dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena),  důvody zániku členství společníka - ostatní společníci se nedohodli na dalším trvání společnosti(změna SS); právo rozhodnout že společnost trvá nadále zaniká uplynutím 3 měsíců od zrušení, tento den je den vstupu společnosti do likvidace; v případě, že společnost pokračuje - právo společníka, kterému zaniklo členství na vypořádací podíl; event. obnovení účasti společníka, ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 10

11  v případě, že byl na společníka prohlášen konkurz a potom byl zrušen z jiných důvodů než pro splnění nebo pro nedostatek majetku,  v případě, že byla na společníka prohlášena exekuce a potom byla zrušena z jiných důvodů než pro splnění nebo pro nedostatek majetku. Veřejná obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku na základě návrhu podaného ze strany likvidátora, nebo statutárního orgánu. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 11

12 II. Komanditní společnost  Upravuje § 93 a násl., obchodního zákoníku,  Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).  Komanditní společnost je modifikovanou veřejnou obchodní společností, proto se na ni pokud ze speciálních ustanovení o ní nevyplývá něco jiného použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku upravující veřejnou obchodní společnost a na právní postavení komanditistů ustanovení obchodního zákoníku upravující společnost s ručeným omezeným.  Základem komanditní společnosti je neomezené osobní ručení komplementářů, a proto je komanditní společnost řazena mezi osobní společnosti.  Obsahuje však i prvky kapitálové společnosti např. povinnost vkladu komanditistů. Společnost je možno založit pouze k podnikatelským účelům. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 12

13 Pojmové znaky komanditní společnosti:  sdružení nejméně dvou osob a to právnických či fyzických,  podnikání tohoto sdružení pod společným obchodním jménem,  neomezené ručení alespoň jednoho společníka za závazky společnosti (tj. ručení veškerým majetkem)  omezené ručení alespoň jednoho společníka za závazky společnosti (tj. ručení omezené výší nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku, zápis v obchodním rejstříku má konstitutivní charakter).  Stanovena povinnost vytvářet základní kapitál.  Komanditisté vkládají do společnosti vklady, které však nejsou zapisovány do obchodního rejstříku, jak je tomu například u společnosti s ručeným omezeným. Zapisuje se pouze rozsah splacení vkladů a to z důvodu určení rozsahu ručení každého komanditisty. Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5000 Kč. Vklad je povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti na společnosti. Za závazky společnosti ručí komplementáři celým svým majetkem. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 13

14 Založení a vznik společnosti  Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy. Společenská smlouva musí obsahovat:  firmu a sídlo společnosti,  určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,  předmět podnikání,  určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté,  výši vkladu každého komanditisty.  Komanditní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.  Návrh na zápis komanditní společnosti musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 14

15 Vznik a zánik členství, práva a povinnosti společníků: Originálně:  uzavřením společenské smlouvy, nebo přistoupením do společnosti již  existující (tedy změnou společenské smlouvy). Derivativně:  převodem podílu komanditisty na třetí osobu,  děděním zemřelého společníka pokud to společenská smlouva připouští. Práva a povinnosti společníků:  Společníci mají právo podílet se na řízení společnosti, jednat jejím jménem, právo na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku a podílet se na úhradě ztráty.  Právo disponovat s obchodním podílem mají pouze komanditisté.  Komanditista je oprávněn nahlížet do účetních knih, účetních dokladů a kontrolovat údaje v nich obsažené, má právo požadovat informace o všech záležitostech společnosti a obdržet stejnopis účetní závěrky. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 15

16 Statutární orgán: K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného. V ostatních záležitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu všech společníků, v ostatních otázkách stačí většina hlasů. Zrušení a zánik společnosti: Komanditní společnost se zrušuje podle obecných zásad pro zrušení společnosti a podle zásad pro zrušení veřejné obchodní společnosti s některými modifikacemi ovlivněnými povahou komanditní společnosti. Ke zrušení společnosti tedy dochází v případě:  uplynutí doby nebo dosažení účelu,  rozhodnutí společníků o zrušení společnosti (s likvidací) nebo rozhodnutí společníků o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti na jinou formu obchodní společnosti nebo družstvo (bez likvidace),  rozhodnutí soudu na návrh třetí osoby nebo na návrh společníka v případě porušení společenské smlouvy jiným společníkem, ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 16

17  prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku společnosti samotné nebo nejméně jednoho z komplementářů,  výpovědi společníka (byla-li společenská smlouva uzavřena na dobu neurčitou),  smrti jednoho z komplementářů nebo zánikem právnické osoby - komplementáře, který je společníkem (ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic nebo právní nástupce),  zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům některého z komplementářů,  dalšího důvodu stanoveného ve společenské smlouvě - jestliže dojde k zániku účasti všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Co se týče likvidace, mají všichni společníci (komanditisté i komplementáři) právo na podíl na likvidačním zůstatku. Komanditní společnost zaniká výmazem z Obchodního rejstříku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 17

18 III. Společnost s ručením omezeným:  upravuje § 105 a násl., obchodního zákoníku,  Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků (nepeněžitými, peněžitými) a společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených vkladů.  Charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným:  jedná se o kapitálovou obchodní společnost s některými prvky osobní společnosti,  předmětem činnosti je podnikání, ale lze i jiná činnost než podnikání,  společníci společnosti s ručením omezeným mohou být jak fyzické tak právnické osoby, společnost může být založena jedinou osobou. Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem však nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným,  minimální počet společníků je jeden, nejvyšší 50,  povinně tvoří základní kapitál ve výši min ,- Kč, ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 18

19 Založení a vznik společnosti: Společnost se zakládá na základě uzavření společenské smlouvy (pokud je více zakladatelů) či na základě zakladatelské listiny (v případě jednoho zakladatele). Společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu je nutné uzavřít ve formě notářského zápisu. Podstatné náležitosti smluvního dokumentu:  firma (dodatek „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“) a sídlo,  společníci (FO – jméno, bydliště, RČ, PO - firma a sídlo),  předmět podnikání nebo činnosti,  základní kapitál – výše ZK, výše vkladů, správce vkladů, rezervní fond,  první jednatelé – jména, bydliště, RČ,  ostatní jednatelé – kolik bude jednatelů a způsob jak boudou jednat,  první členové dozorčí rady – v případě, že je zřizována (jména, bydliště, RČ). ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 19

20 Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. K návrhu je nutné doložit podnikatelské oprávnění (živnostenský list) a dále doklad osvědčující splnění vkladové povinnosti. Pro splacení vkladů platí následující pravidla:  pokud jsou předmětem vkladu nepeněžité vklady je nutné, aby byly splaceny před zápisem do obchodního rejstříku, např. pokud budu do společnosti vkládat automobil, nemovitost je nutné, aby k převodu vlastnického práva došlo před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, ocenění vkladu probíhá na základě znaleckého posudku, aby byla známa výše vkladu,  Správu a splacení vkladů před vznikem společnosti upravuje § 60 a násl., obchodního zákoníku,  peněžité vklady musejí být splaceny minimálně ve výši 30%, pokud společnost zakládá jediný zakladatel je nutné splatit celý základní kapitál před zápisem do obchodního rejstříku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 20

21 Vznik a zánik členství v společnosti s ručením omezeným: Členství ve společnosti s ručeným omezeným vzniká:  originálně – účast již při zakládání společnosti  derivativně – na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, na základě přechodu obchodního podílu (např. dědění), Členství ve společnosti s ručením omezeným zaniká (upravuje § 148 a násl., obchodního zákoníku:  zrušení účasti společníka soudem – společník může žádat o zrušení jeho účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, společník má právo na vypořádací podíl,  Dohoda o ukončení účasti ve společnosti – na základě dohody všech společníků. Dohoda musí mít písemnou formu. Společník má právo na vypořádací podíl, ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 21

22  vyloučení společníka ze společnosti – společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn, společnost s ručením omezeným po vyloučení společníka musí do 6 měsíců od okamžiku vyloučení rozhodnout prostřednictvím valné hromady buď o snížení základního kapitálu (základní kapitál však nesmí klesnout pod zákonnou hranici), nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Pokud k tomuto nedojde soud je oprávněn na návrh či bez návrhu společnost zrušit s likvidací.  smrt fyzické osoby – nabyvatel je dědic, pokud to společenská smlouva nevylučuje, pokud společenská smlouva vylučuje dědění podílu, má dědic právo na vypořádací podíl,  zánik právnické osoby, která je společníkem – nabyvatelem je právní nástupce  na základě převodu obchodního podílu - smlouva musí být písemná, formou notářského zápisu, ostatní společníci mají předkupní právo k podílu, pokud společenská smlouva neurčí jinak. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 22

23 Práva a povinnosti společníků  právo podílet se na zisku (§ 123) – společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů (pokud vlastním 20% podílu na společnosti, mám právo na 20% podíl z rozdělovaného zisku), pokud společenská smlouva nestanoví jinak. K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu ani rezervního fondu. Podíl na zisku je splatný ve lhůtě 3 měsíců od rozhodnutí valné hromady.  právo na vypořádací podíl (150) – viz zánik členství ve společnosti,  právo podílet se na likvidačním zůstatku (§153) – při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodního podílu, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.  právo podílet se na řízení společnosti – prostřednictvím účasti a hlasování na valné hromadě. Počet hlasů se odvíjí od vkladu společníka – jeden hlas na 1000,- Kč vkladu.  právo na informace – právo žádat doklady společnosti k nahlédnutí, ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 23

24 Povinnosti společníků společnosti s ručením omezeným:  vkladová povinnost (§ 113) – společník je povinen splatit vklady za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději do 5 let od vzniku společnosti. Této povinnosti se nelze zprostit,  příplatková povinnost (§121) – společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatky mimo základní kapitál,  zákaz konkurence – lze jej uložit na základě společenské smlouvy, ze zákona vyplývá pouze pro jednatele společnosti. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 24

25 Orgány společnosti s ručením omezeným:  Valná hromada (§125) – nejvyšší orgán společnosti s ručením nemezným, rozhoduje o otázkách činnosti a existence společnosti. Do působnosti valné hromady patří např. schvalování řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, schvalování stanov, rozhodování o změnách obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů, schvalování smlouvy o převodu obchodního podílu či zástavní smlouvě.  Dozorčí rada(§ 138)- orgán, který má dohlíží na vnitřní kontrolu společnosti. Má minimálně tři členy, kterými nemohou být jednatelé. Dozorčí rada kontroluje činnost jednatelů, kontroluje účetní závěrky, přezkoumává návrhy na rozdělení zisku a ztráty. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou.  Jednatelé společnost (§133)- jedná se o výkonný orgán společnosti. Jedná na venek, jeho jednání je závazné vůči třetím osobám. Pokud je jednatelů více, mělo by být určeno společenskou smlouvou jejich jednání – zda je oprávněn jednat každý za sebe, či společně. Jednatelem může být každá fyzická osoba, dovršila zletilosti, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná. Jednatel může činit jménem společnosti úkony ve věcech, které se společnosti přímo dotýkají. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 25

26 Převod a zastavení obchodního podílu  Obchodní podíl (§ 114) představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti.  Jeho výše je určena podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného.  Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl.  Jeden obchodní podíl může náležet více osobám, svá práva z tohoto obchodního podílu vykovávají jen společným zástupcem. Převod obchodního podílu: Převod obchodního podílu upravuje § 115 násl., obchodního zákoníku. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 26

27  Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám.  Podpis musí být úředně ověřen.  Jedná se o absolutní obchod – vždy se bude řídit obchodním zákoníkem. Realizace převodu obchodního podílu se uskutečňuje smlouvou o převodu obchodního podílu.  Toto jsou jediné požadavky, které pro tento smluvní typ stručně stanoví ve svém § 115 odst. 3 obchodní zákoník.  Výše úplaty zákonem regulována není a je zcela věcí dohody mezi účastníky převodu; možný je také převod bezplatný.  V této souvislosti je však nutné poukázat na současnou judikaturu, která stanovila, že podstatnou náležitosti smlouvy o převodu obchodního podílu je také údaj o ceně. Pokud smlouva nebude obsahovat cenu za obchodní podíl či její určení, má toto za následek neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 27

28 Zastavení obchodního podílu:  upravuje § 117a) a násl. obchodního zákoníku,  obchodní podíl může být předmětem zástavního práva,  zástavní smlouva musí mít písemnou formu,  podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny,  pokud lze obchodní podíl převést pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje souhlas valné hromady i zastavení obchodního podílu,  zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku,  návrh na zápis práva do obchodního rejstříku je oprávněn podat věřitel či zástavce. K návrhu se přikládá zástavní smlouva, ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 28

29  po dobu zástavního práva vykonává společník i nadále svá práva spojená s obchodním podílem, avšak plnění, na které vzniknou společníkovi nároky náležejí do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku,  pokud není pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži, nebo veřejné dražbě. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 29

30 Zrušení a zánik společnosti Kromě důvodů zrušení obchodní společnosti uvedených v obecnézrušení obchodní společnosti úpravě § 68 obchodního zákoníku platných pro všechny právní formy obchodních společností může být společnost s ručením omezeným zrušena:  rozhodnutím soudu, kterého se mohou domáhat společníci z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě,  dohodou všech společníků, která musí mít formu notářského zápisu, pokud společenská smlouva nesvěřuje rozhodnutí o zrušení společnosti do působnosti valné hromady,  z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě,  společnost s ručením omezeným může být zrušena s likvidací a bez likvidace. Pokud je společnost zrušena s likvidací řídí se likvidace dle obecných ustanovení obchodního zákoníku (§ 70 a násl). Společníci mají právo na likvidační zůstatek. Společnost s ručením omezeným zaniká výmazem z obchodního rejstříku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 30

31 IV. Akciová společnost:  akciovou společnost upravuje § 154 a násl. obchodního zákoníku,  akciová společnost je společnost, která má svůj základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě, přičemž akciová společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem a akcionář za závazky společnosti neručí,  akciová společnost je společností, u které je stanovena povinnost tvorby základního kapitálu,  základní kapitál je rozložen do akcií,  o akciové společnosti můžeme hovořit jako o uzavřené soukromoprávní korporaci. Vniká na základě dvou či vícestranných jednání účastníků soukromoprávních vztahů,  akciová společnost je zakládána především za účelem dosažení zisku. Statut podnikatele má pouze společnost nikoliv její akcionáři,  akciovou společnost může založit jak fyzická tak právnická osoba (2 fyzické osoby, 1 právnická osoba). ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 31

32 Důležité pojmy:  Akcie - je cenný papír, který zakládá svému majiteli (akcionáři) podíl na majetku akciové společnosti. Práva a povinnosti majitele akcie upravuje kromě obchodního zákoníku také zákon o cenných papírech. Akcie mohou být vydány v dvojí podobě – listinné a zaknihované. Akcie musí vždy obsahovat mimo jiné i svou jmenovitou hodnotu.  Zatímní list - zatímní list je cenný papír, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit jejich emisní kurs. Pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku ("nesplacená akcie"), vydá společnost bez zbytečného odkladu po tomto zápisu upisovateli zatímní list nahrazující všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu. Představenstvo vyzve bez zbytečného odkladu po splacení emisního kursu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění.  Emisní kurz - částka, za níž společnost vydává akcie.  Emisní ážio - rozdíl mezi akcií v nominální hodnotě a akcií v emisní hodnotě. Můžeme také říci "emisní příplatek".akcií ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 32

33 Založení a vznik akciové společnosti  Akciová společnost může být založena dvěma způsoby, a to buď na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní založení) nebo bez veřejné nabídky k upsání akcií (tzv. simultánní založení). Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.  Akciová společnost může být založena i jediným zakladatelem, a tento jediný zakladatel může být pouze právnická osoba (na rozdíl od s.r.o). Tímto zakladatelem může být i stát. V případě, že je a.s. založena jediným zakladatelem, sepisuje tento zakladatel zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu.  Jinak může být a.s. založena dvěma (fyzické osoby) nebo více zakladateli, kteří podepisují zakladatelskou smlouvu ve formě notářského zápisu. I když zákon stanoví, že fyzická osoba nemůže sama založit akciovou společnost, není zakázáno soustředění akcií v rukách jedné fyzické osoby. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 33

34 Zakladatelská smlouva nebo listina a.s. (u obou způsobů založení) musí podle § 163 odst. 1 Obchodního zákoníku obsahovat:  firmu, sídlo a předmět podnikání,  navrhovaný základní kapitál,  počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i ručení zda budou znít akcie na majitele nebo na jméno apod.,  kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurz, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,  určení správce vkladu,  návrh stanov,  Zakladatelskou smlouvu (listinu) doplňují stanovy. Stanovy upravují vnitřní poměry a fungování společnosti včetně úpravy práv a povinností akcionářů. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 34

35 I. Simultánní založení akciové společnosti  Při simultánním založení akciové společnosti zakladatelé upisují základní kapitál ze svých vlastních prostředků. Základní kapitál je upisován v minimální výši ,- Kč.  Společnost je založena již samotným uzavřením zakladatelské smlouvy či podepsáním zakladatelské listiny, ve které musí být začleněno rozhodnutí o založení společnosti, schválení stanov, volbě orgánů společnosti.  Při simultánním zakládání společnosti, kdy minimální výše základního kapitálu činí ,- Kč, musí být splaceno minimálně ,- Kč.  Jestliže je zakladatelem jedna právnická osoba, nemusí tento zakladatel splatit celý emisní kurs, jak je tomu u společnosti s ručením omezeným. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 35

36 II. Sukcesivní založení akciové společnosti:  Při sukcesivním založení akciové společnosti zakladatelé neupisují základní kapitál z vlastních prostředků, ale potřebují získat zdroje financování od třetích subjektů.  Základní kapitál je upisován ve výši ,- Kč a to tak, že zakladatelé učiní třetím subjektům veřejnou nabídku akcií.  Veřejnou nabídkou akcií se rozumí sdělení širšímu okruhu osob (veřejnosti), které obsahuje informace o nabízených cenných papírech (akciích) a o podmínkách jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor tyto akcie koupil nebo upsal – tedy jde o veřejný návrh smlouvy.  Nejpozději současně s veřejnou nabídkou akcií musí být uveřejněn i prospekt cenného papíru (souhrn veškerých údajů nezbytných pro investory k posouzení cenného papíru – akcie. Před uveřejněním musí být prospekt cenného papíru schválen Českou národní bankou. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 36

37  Veřejná nabídka akcií se musí uveřejnit vhodným způsobem (například ve sdělovacích prostředcích – zejména v denním tisku) a její obsah nelze změnit.  Zakladatelé jsou tedy vázáni svou uveřejněnou nabídkou a nelze jí měnit ani není- li úspěšná.  Zákon však umožňuje, aby zakladatelé po neúspěšném upisování akcií, tedy po uplynutí lhůty k upisování (lhůta nesmí být kratší než dva týdny), uveřejnili nabídku novou, čemuž ale bude muset předcházet sepsání nové zakladatelské listiny nebo její změna.  Veřejná nabídka akcií musí obsahovat výše jmenované náležitosti zakladatelské smlouvy uvedené v § 163 odst. 1 a 2 Obchodního zákoníku. Veřejná nabídka stanoví dobu a místo upisování akcií a základní podmínky a postup upisování akcií.  Na upisovacím místě musí být k nahlédnutí návrh stanov společnosti. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 37

38  Upisování akcií – je právní úkon upisovatele, kterým upisovatel vyjadřuje svoji vůli stát se společníkem akciové společnosti. Upsání je účinné okamžikem podpisu upisovatele v listině upisovatelů, a vyplývá z něj povinnost splatit emisní kurs akcií.  Upisovatel nemůže upsat akcie nepeněžitými vklady.  Upisovatel je povinen splatit případné emisní ážio (rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií, pokud je emisní kurs vyšší než jmenovitá hodnota akcií) a alespoň 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií v době a na účet banky, které jsou určeny zakladateli ve veřejné nabídce akcií.  Nesplní-li upisovatel tuto povinnost, je upsání neúčinné.  V případě, že ve lhůtě určené k upisování akcií nedosáhne jmenovitá hodnota účinně upsaných akcií navrhovaného základního kapitálu, je upisování akcií neúčinné, ledaže akcie chybějící do této výše jsou do 1 měsíce dodatečně upsány zakladateli nebo některými z nich.  Při zakládání společnosti veřejnou nabídkou, kdy minimální výše základního kapitálu činí ,- Kč, musí být splaceno minimálně ,- Kč. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 38

39  Konání ustanovující valné hromady – ustanovující valná hromada se může konat pouze tehdy, pokud bylo splaceno alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií. Valné hromady se mohou účastnit pouze upisovatelé, kteří splnili všechny podmínky.  Ustanovující valná hromada se koná nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upisování navrhovaného základního kapitálu. Ustanovující valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schválení stanov a volbě orgánů společnosti.  O konání ustanovující valné hromadě se sepisuje notářský zápis.  Akcie nelze vydat dříve, než akciová společnost vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu nelze upisovatelům vydat akcie již při subskripci. Z tohoto důvodu je upisovateli vydáno potvrzení v písemné formě – zatímní list.  Zatímní list supluje všechny akcie, dokud nebudou společností akcie vydány. Společnost může přistoupit k vydání akcií, jen byl-li jejich emisní kurs plně splacen.  V zatímním listě jsou ztělesněna všechna práva a povinnosti jako v akciích. V zatímním listě jsou ovšem inkorpována také povinnosti splatit zbývající část emisního kurzu ve lhůtě stanovené stanovami. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 39

40 Vznik akciové společnosti  Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo. Přílohou návrhu do obchodního rejstříku jsou zakladatelské dokumenty ve formě notářského zápisu. V případě sukcesivního založení společnosti je přílohou prospekt cenného papíru schválený Českou národní bankou, seznam upisovatelů, veřejná nabídka akcií, stanovy společnosti. Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 40

41 Akcie:  Akcie je, dle ustanovení § 156, obchodního zákoníku, cenný papír vyjadřující právo akcionáře podílet se podle zákona a stanov společnosti na čistém zisku, likvidačním zůstatku a řízení akciové společnosti, která jej vydala. Od ostatních cenných papírů se akcie liší především tím, že s sebou nese (tj. je v ní inkorporováno) právo na účast v obchodní společnosti. Akcie lze dělit: Z hlediska podoby  akcie listinné – mají fyzickou, listinnou podobu,  akcie zaknihované – jsou zapsány v centrální evidenci cenných papírů Z hlediska formy  akcie na jméno- vydávány na jméno určité osoby. V listinné podobě se převádějí rubopisem a jejich fyzickým předáním. Akcie v zaknihované podobě se převádějí smlouvou a registrací. Výhodou je lepší ochrana proti odcizení, nevýhodou obtížnější prodejnost. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 41

42  akcie na majitele – držitel je pro akciovou společnost anonymní. Majitelem akcie je ten, kdo je jejich držitelem. Z hlediska druhu  akcie zakladatelské – všechny emise akcií, které jsou emitovány při založení společnosti.  akcie kmenové – spojené s právem na dividendy, účastí na valné hromadě.  akcie prioritní – spojené s přednostním právem na výplatu dividendy či privilegovaným podílem na likvidačním zůstatku. Prioritní akcie přináší svému majiteli značné výhody.  akcie zaměstnanecké – pro zaměstnance akciových společností, zpravidla jsou prodávány zaměstnancům za výhodnější ceny.  akcie zlaté – byly vydávány pro potřeby spojené s privatizací státních podniků počátkem 90. let 20. století ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 42

43 Organizační struktura akciové společnosti:  Valná hromada  Upravuje § 184 a násl. obchodního zákoníku. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.  Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně, nebo v zastoupení. Stanovy společnosti mohou upravit, za jakých podmínek se akcionáři mohou zúčastnit valné hromady.  Valné hromadě náleží přijímat rozhodnutí, které svým významem přesahují každodenní běžnou činnost společnosti.  Představenstvo  Upravuje § 191, obchodního zákoníku. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.  Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady, nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná na venek jménem společnosti každý člen představenstva.  Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, který tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 43

44  Dozorčí rada  Upravuje § 197 a násl., obchodního zákoníku.  Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti.  Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkající se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 44

45 Zrušení akciové společnosti: I. Zrušení akciové společnosti bez likvidace  O zrušení akciové společnosti rozhoduje valná hromada usnesením – k jeho přijetí je nutný souhlas dvoutřetinové většiny a je třeba o něm pořídit notářský zápis.  Společnost se zrušuje dnem uvedeným v usnesení valné hromady nebo dnem, kdy valná hromada přijala toto usnesení.  Likvidátora jmenuje valná hromada bez zbytečného odkladu po té, co rozhodla o zrušení společnosti, jinak tak učiní soud. Návrh na zápis likvidace do obchodního rejstříku nelze podat dříve, než je jmenován likvidátor.  Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií.  Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy byl schválen návrh rozdělení likvidačního zůstatku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 45

46 II. Zrušení akciové společnosti s likvidací  Valná hromada může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že se jmění zaniklé společnosti převede na jednoho akcionáře, který je vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu. Ten je pak povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích. Rovněž v tomto případě je třeba vypracovat projekt převzetí. Další způsoby zrušení akciové společnosti:  Fúze společnosti:  Upravuje zákon č. 125/2008, Sb. o přeměnách obchodních společností.  Fúze akciové společnosti může být uskutečněna buď sloučením akciových společností, nebo splynutím akciových společností.  V obou případech dochází ke zrušení a zániku původní akciové společnosti, u sloučení se tato společnost stává součástí jiné již dříve existující obchodní společnosti, při splynutí vytvářejí původní společnosti společnost novou.obchodní společnosti  Základním právním úkonem, z něhož oba způsoby fúze akciové společnosti vycházejí, je smlouva o fúzi. Smlouva musí mít formu notářského zápisu.smlouva o fúzi ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 46

47  Rozdělení akciové společnosti:  Na rozdíl od fúzí akciových společností nemůže být jejich rozdělování, při němž vznikají nové právnické osoby, založeno na smlouvě, neboť účastníkem dělení je vždy pouze jedna akciová společnost.fúzí akciových společností  K rozdělení je tedy nutný projekt rozdělení, který schvaluje valná hromada akciové společnosti zanikající. Na základě rozdělení vznikají nové akciové společnosti.projekt rozdělenívalná hromada akciové společnosti ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 47

48 Každý podnikatel se v souvislosti s podnikatelskou činností setká s povinností platit daně, které vyplývají z daňových zákonů. Na základě těchto skutečnosti jsem vybrala daně, s kterými se podnikatel setká nejčastěji. I. Daň z příjmu právnické osoby:  upravuje zákon č. 586/1992 Sb., zákon o dani z příjmů,  dokument přináší vedle vybraných ustanovení zákona také další důležité informace, mezi něž patří například termíny podání daňových přiznání, termíny splatnosti záloh daně, ale i praktické rady, co vše je možné využít ke snížení základu daně z příjmů,  daňové povinnosti předchází, při vzniku podnikání, přihlášení se k dani z příjmů k příslušnému finančnímu úřadu. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 48

49 Poplatníci daně z příjmů právnických osob (§ 17)  Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a kteří:  mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.  nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.  Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. Od daně z příjmů jsou též osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 49

50 Zdaňovací období (§ 17a):  kalendářní rok,  hospodářský rok,  období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva 70) do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo 70)  účetní období,pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Předmět daně (§ 18)  Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 19)  Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, naleznete v § 19 zákona o daních z příjmů.§ 19 Základ daně a položky snižující základ daně (§ 20)  Definici základu daně, postup jeho výpočtu a kompletní výčet položek snižujících základ daně naleznete v § 20 zákona o daních z příjmů.§ 20 ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 50

51 Sazba daně (§ 21)  Sazba daně s účinností od činí 19 % (s účinností do byla 20 %) pokud není stanoveno jinak.  Sazba daně činí 5 %  u investičního fondu.  Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu nebo u instituce penzijního pojištění.  Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. Splatnost daně Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji místně příslušnému finančnímu úřadu, popřípadě tomuto správci daně uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami na daň a daní tvrzenou v daňovém přiznání, Na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy, jejichž lhůty splatnosti spadaly do příslušného zdaňovacího období, zaplacené před uplynutím zákonné lhůty pro podání daňového přiznání. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 51

52 Lhůta pro zaplacení daně:  Daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob se za zdaňovací podávají nejpozději do tří měsíců po jejich uplynutí; bude-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok, podává se přiznání nejpozději konce března za daný rok.  Jsou-li poplatníci povinni na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo předkládá-li jejich daňové přiznání daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 52

53 II. Daň z příjmu fyzických osob:  upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, Poplatníci daně (§ 2)  Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby,  Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.  Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.§ 22  Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 53

54 Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3)  příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – např.: mzda,  příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,  příjmy z kapitálového majetku – např.: úroky, dividendy,  příjmy z pronájmu,  ostatní příjmy – např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry (§ 10).§ 10 Sazba daně (§ 16)  Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.§ 15§ 34 ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 54

55 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termíny jejich podání  Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.  Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Lhůta pro zaplacení daně:  Daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob se za zdaňovací podávají nejpozději do tří měsíců po jejich uplynutí; bude-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok, podává se přiznání nejpozději konce března za daný rok.  Jsou-li poplatníci povinni na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo předkládá-li jejich daňové přiznání daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 55

56 III. Daň z přidané hodnoty  Daně z přidané hodnoty patří mezi nejsložitější v daňové oblasti.  Dokument vychází ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a jeho strukturovaný obsah napomáhá lepší a snadnější orientaci v této problematice.  Vedle objasnění nejdůležitějších pojmů obsahuje informace k situacím, které plátce daně nejvíce zajímají, mezi něž patří zúčtování DPH při zahraničním obchodě, výpočet základu a sazby DPH nebo nárok na odpočet či vrácení DPH. Neopomíjí ani legislativní zakotvení DPH. Předmětem daně je:  dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,  dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 56

57 Osoby povinné k dani (§ 5)  Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.§ 5a Ekonomická činnost  Ekonomickou činností se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Osoby osvobozené od uplatňování daně (§ 6)  Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za částku Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 57

58 Základ daně (§ 36)  základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň, Sazby daně u zdanitelného plnění a bytové výstavby (§ 47, § 48)  základní sazba daně ve výši 20 %,  snížená sazba daně ve výši 10 % uplatňována např. u sociálního bydlení či rekonstrukce a výstavby domu. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51)  poštovní služby (§ 52),§ 52  rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),§ 53  finanční činnosti, pojišťovací činnosti (§ 54),§ 54 ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 58

59 Zdaňovacím obdobím je:  kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl ,- Kč,  kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl ,- Kč, Od 1. ledna 2012 bude snížená sazba DPH zvýšena na 14%. Zvýšená sazba DPH zůstane ve stejné výši 20%. Zvýšení snížené sazby DPH bude mít za následek zdražení běžného sortimentu zboží, např. knih. V roce 2013 by měla být sazba DPH sjednocena sazbou 17% bez výjimek. ©JUDr. Eva Daniela Růžičková 59

60 60


Stáhnout ppt "Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová MMail: Konzultační hodiny: pondělí 10:30-11:30 úterý 12:30-13:30."

Podobné prezentace


Reklamy Google