Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie - definice „Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie - definice „Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank,"— Transkript prezentace:

1 Ekonomie - definice „Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank, Ben S. Bernanke: „Ekonomie“, Grada 2003 (dle amerického vydání z roku 2001) „Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje“ (N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 199 (dle amerického vydání z roku 1998) „Ekonomie pojednává o lidském chování člověka o o tržním procesu“(Robert Holman: „Ekonomie“, C.H.Beck 2001) „Ekonome zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny“ (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonome, Svoboda 1991) „Zásadním určujícím rysem vědy o člověku je pojem jednání“ (Marray N. Rothbard: „Zásady ekonomie“, Liberální institut 2005, dle amerického vydání z roku 1993)

2 Co je právo? „Existuje jen málo otázek týkajících se lidské společnosti, které by byly kladeny tak vytrvale jako otázka „co je právo? Zároveň existuje jen málo podobných otázek, na něž by seriózní myslitelé odpovídali tak rozmanitě podivně a dokonce paradoxně“ (H.L-A.Hart: „Pojem práva“, Prostor 2004, dle anglického vydání z roku 1994) Soudobá teorie při přístupu k právu kombinuje tři přístupy: - právní pozitivizmus: právo je to, co je uznáno státem jako platné právo - teorie práva přirozeného: vedle státem existuje přirozené právo, právo uznané státem/pozitivní právo musí respektovat principy přirozeného práva (tj. zákon, který říká „Všichni Židi/Češi apod.) patří do plynu není zákonem - sociologicko-psychologický přístup: právo je to, co lidé jako právo vnímají, podle čeho se chovají Poznámka: je nutno rozlišovat: objektivní právo – to, co tvoří prameny práva (právní normy, precedenty ….) subjektivní právo – oprávnění, ale i povinnosti jednotlivých členů společnosti

3 Právo a ekonomie – ekonomická analýza práva Právo a ekonomie si nejenom že nejsou cizími systémy, leč mají společné základy a mnohé rysy, které je třeba - především v prostředí české ekonomické obce po šedesátileté odmlce jejich vzájemné odborné diskuse - dále prohlubovat. Právní věda může čerpat z instrumentaria ekonomie, které není pro právo běžné. Naopak ekonomie a protagonisté praktické hospodářské politiky by si měli být vědomi skutečnosti, že právo ve formě národního právního řádu netvoří pouhé institucionální zázemí národního hospodářství, leč je jedním z faktorů konkurenceschopnosti a v konečném důsledku úspěšnosti dotyčné ekonomiky. Proto by měl legislativní proces vycházet ze zvážení skutečných a fundovaných analýz nákladů a užitků vyplývajících z plánované regulace a měla by být zvolena taková varianta, při níž je maximalizován čistý ekonomický užitek. Regulaci nelze postavit na pouhé transplantaci právních institutů analogicky přenesených z jiných právních kultur - ty sice mohou být velmi úspěšné ve svém domovském právním systému, leč již ne automaticky v systému hostitelském. Je nutno vždy mít na zřeteli, že právo je systémem komplexním, jehož problémy nelze překonávat dílčími a nesystematickými řešeními. (Lukáš Bortel) Ekonomická analýza práva říká, že bychom měli zkoumat vliv norem na efektivitu ekonomiky a přijímat takové normy, které maximalizují ekonomickou efektivnost/lidský užitek. Rovněž rozhodnutí soudů a dalších orgánů, které mohou rozhodovat o právech a povinnostech jiných osob, by měly usilovat o maximalizaci užitku/efektivnosti. Nevýhodou tohoto přístupu je obtížnost při měření užitku – užitek se mění v čase, v prostoru, rozhodnutí by měla zahrnout riziko, nejistotu apod. Tento přístup prakticky zcela odmítá vlastnictví. Příklad tohoto přístupu: Coaseúv teorém: Známý příklad zemědělce a pastevce, kteří mají své pozemky vedle sebe a dochází k tomu, že krávy pastevce se zatoulají na pozemky zemědělce a zničí tam oblí. R. Coase říká, že ve světě nulových transakčních nákladů, je jedno, na čí straně je právo: Pokud užitek z obilí je větší než škoda způsobena kravami, tak se obě strany dohodnou a poškozování přestane. Pokud naopak užitek z obilí je menší než škoda způsobená kravami, je efektivnější, když krávy obilí ničí. Coaseův následovník R. Posner pak říká, že pokud by se spor zemědělce a pastevce dostal před soud, tak by soud měl rozhodnout ve prospěch té strany, kde leží vyšší užitek. Čili, pokud by větší užitek měly krávy, tak by mohly ničit pozemky zemědělce –ačkoliv evidentně dochází k poškozování jeho vlastnického práva.

4 Právo a ekonomie – institucionální ekonomie Instituce jsou v pojetí institucionální ekonomie formální pravidla (tj. právní normy) i neformální pravidla (tj. zvyky, morálka, náboženské přesvědčení apod.) chování. Institucionální ekonomie říká, že jak formální, tak neformální instituce významným způsobem ovlivňují chování/jednání lidí, jinými slovy, instituce spoluurčují, jak lidé využívají vzácné zdroje k výrobě statků a jak tyto statky/důchody získané při výrobě statků rozdělují mezi sebe. Institucionální ekonomie tedy říká: zkoumejme jednotlivé instituce, zkoumejme, jaký mají vliv na chování lidí, zkoumejme, zda tyto instituce vedou k prosperitě. Zkoumání však zaměřme nikoliv pouze na jednotlivé/individuální případy ale zejména na společnost jako celek. Institucionální ekonomie tak zdůrazňuje význam vlastnických práv, jejich dodržování, stability vlastnictví pro ekonomický rozvoj, poukazuje na to, že ve společnosti, kdy si vlastníci nemohou být svým vlastnictvím jisti, kde dochází ke krádežím apod. (terminologií 90. let 20. století k tunelování) bude ekonomický rozvoj narušen. Nevýhodou tohoto přístupu může být určitá jednostrannost: instituce jsou nepochybně důležitým faktorem ekonomického rozvoje (růstu), nejsou však faktorem jediným – svůj vliv má i měnová a fiskální politika, vybavenost ekonomiky kapitálem, vliv cen vstupů (surovin, např. ropy), politická stabilita ve světě apod. Typickým příkladem byla diskuse v letech , co způsobilo tehdejší ekonomickou krizi v ČR – zda to byly nekvalitní instituce včetně nedostatečného vymáhání dodržování těchto institucí (což společně vedlo k tunelování a krachům mnoha firem) nebo chybná monetární politika ČNB (centrální banka v půlce roku 1996 výrazně omezila množství v ekonomice, téměř učebnicově 10 měsíců poté (duben 1997) se ekonomika dostala do krize). Málokdo z diskutujících byl ochoten připustit, že faktorů tehdejší ekonomické krize mohlo být více.

5 Právo, ekonomie a vzácnost V právu i v ekonomii je klíčovou otázkou vzácnost. Jsou-li zdroje vzácné, musí existovat pravidla, která umožní jejich využívání. (Vzácným zdrojem je i lidský život!!).

6 Právo, ekonomie a vlastnictví Spojovací tématem práva a ekonomie je\ vlastnictví: tam, kde neexistuje (jasně definované) vlastnictví dochází k tragédii obecní pastviny (nadměrnému využívání zdrojů) respektive ke sporům, kdo může (vzácný) zdroj využívat. Pozn.: společenské vlastnictví obvykle nevede k cílům/výsledkům, které se snaží deklarovat – míru a prosperitě. Neznamená to však, že v individuálních případech nemůže být společenské vlastnictví efektivní (viz Šíma: Právo a ekonomie, Liberální institut, 2004, s. 64). Chceme.li dosáhnout míru a prosperity v podmínkách existence vzácných zdrojů, musí existovat pravidla, jak řešit konflikty. Konflikt je zde logickým projevem vzácnosti, pokud by vzácnost neexistovala, konflikty by nevznikaly. Pravidla se nemohou týkat jen subjektivních práv a povinností jednotlivých osob, ale musí zahrnovat i pravidla pro vznik pravidel, kdy jsou pravidla závazná, kdy jsou lidé povinni se pravidly řídit apod. Lidská práva jsou právy vlastnickými. Příklad: čl. 6: LZPS: (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. Článek de facto říká, každý má právo vlastnit svůj život. Čl. 15LZPS: (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. Článek de facto říká: každý má právo vlastnit jakékoliv myšlenky.

7 Právo, ekonomie a konkurence Ekonomie ukazuje, že efektivním prostředím, tj. prostředím, které vede k prosperitě je konkurenční prostředí, tedy prostředí, v němž je v zásadě volný vstup do odvětví. Na svých modelech (např. model monopolu nebo model oligopolu) ekonomie ukazuje, že nízká míra konkurence vede ke ztrátě mrtvé váhy, tj. ke snížení přebytku spotřebitele i výrobce. V oblasti práva však je konkurence omezena – právo vytváří stát, o právech a povinnostech občanů rozhoduji monopolní soudy, právo vyšetřovat zločiny apod.má monopolní policie atd. Liberální ekonomové v poslední době proto poukazují, že neexistence konkurence v této oblasti vede k neefektivnosti (typickým příkladem jsou stížnosti na pomalost českého soudnictví) a navrhují, aby konkurence byla umožněna i v následujících oblastech: - tvorba právních pravidel - v soudní a další soustavě (soustavě rozhodující o právech a povinnostech druhých osob) - v právu vyšetřovat trestné činy Některé tyto myšlenky propagoval už Adam Smith (viz Šíma: Právo a ekonomie, Liberální institut, 2004, s. 97) Možné úskalí tohoto přístupu: - vyšší transakční náklady: konkurující se právní systémy by vedly k vyšším nákladům při uzavírání smluv apod., snížila by se právní jistota – muselo by se zjišťovat, který právní systém v daném případě lze použít. Námitka: vyšší transakční náklady by vedly k tomu, že by právních systémů nebylo mnoho - nutnost stále existence státu/nejvyšší autority, která by posuzovala, zda rozhodnutí konkurujících se soudů jsou legální, zda konkurující se bezpečnostní a obranné agentury neporušují práva ostatních osob - skutečnost, že některé z výše uvedených oblastí jsou veřejnými statky nebo způsobují kladnou pozitivní externalitu. Klíčová otázka: může být konkurence jen v oblasti vynucování práva (soukromé bezpečnostní agentury apod.) nebo i konkurence v oblasti tvorby práva? Tj. může na určitém území existovat více právních systémů? Historie zatím nezná mnoho příkladů úspěšné konkurence právních systémů na určitém území. Zná příklady, kdy si různé právní systémy konkurují na různých systémech, na daném území ale existuje jeden právní systém, který má povahu monopolu. Jsou ale známy příklady (byť jich není extrémně mnoho) konkurujících se organizací, které se zabývají vynucováním práva (tj. konkurující se soudy, bezpečnostní agentury apod.). Doporučená literatura k těmto názorům: David Boaz: Liberalismus v teorii a politice, Liberální institut 2002 Josef Šíma: Ekonomie a právo, Liberální institut 2004

8 Zajímavé příklady Právní systém na středověkém Islandu – konkurenční systém vynucování práva „Divoký západ“ (západní část USA v letech cca ) nebyl až tak divoký – existoval zde dobrovolně dodržovaný neformální právní systém, byl to přitom systém konkurenční Nesmyslnost duševního/intelektuálního vlastnictví – je-li něco volně šiřitelné, není to vzácné


Stáhnout ppt "Ekonomie - definice „Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank,"

Podobné prezentace


Reklamy Google