Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura."— Transkript prezentace:

1

2 Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura organizačních forem. 6. SBU, holding, síťové struktury.. 7. Řízení změn, jejich dynamika a energetizace. 8. Růst efektivity v managementu - produktivita, výkonnost. 9. Management zlepšování - funkční a procesní přístup. 10. Kaizen, Lean management. 11. Transformace, restrukturalizace. 12. Reeningeneering,revitalizace. 13. Zavádění kvality v řízení. TQM, ISO normy. 14. Controlling. Krizový management. Cvičení: Případové studie: úspěšní manažeři a špičkové organizace.

3 Základní: HAMEL, G., BREEN, B. Budoucnost managementu. Praha, Management Press, ISBN JOHONS, G., SCHOLES, K. Cesty k úspěšnému podniku. Praha, ISBN DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J. Management a moderní organizování firmy. Praha, ISBN MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. Praha, ISBN Doporučená: DOZ, Y., KOSONEN, M. Dynamická strategie. Praha, ISBN KAPLAN, R., NORTON, D. Efektivní systém řízení strategie: nový nástroj zvyšování výkonnosti a vytváření konkurenční výhody. Praha, ISBN DONNELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M. Management. Praha, ISBN STONER, J., A., F., FREEMAN, R., E., GILBERT, D., R. Management. New Jersey, ISBN HELLRIEGEL, D., SLOCUM, J. W., WOODMAN, R. W. Organizational Behavior. Saint Paul, ISBN

4 Globalizace je abstraktní fenomén zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, socio - kulturních ekonomických událostí

5  Globalizace je kvalitativně odlišná od internacionalizace  Globalizace zahrnuje nejen geografickou integraci přes hranice, ale i významnější, funkcionální integraci mezinárodně rozptýlených aktivit.  Internacionalizace zahrnuje jednoduché rozšíření ekonomické aktivity přes hranice. Kvantitativní proces - vede ke geografickému rozšíření ekonomické aktivity

6 Globalizaci lze chápat jako nerovný proces v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují zatímco jiné relativně oddalují bez ohledu na geografickou vzdálenost

7 Tyto nové vzdálenosti jsou určeny  rychlostí přenosu informací jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky a díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky.

8 Globalizace je hospodářským procesem; a současně civilizační výzvou. Je nastartována ekonomickými aktivitami a procesy, které jsou umožněny pokrokem informačních komunikačních počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným

9 Globalizace je ústředním pojmem naší doby. Přesto, jednotná definice neexistuje ani mezi akademiky ani v běžné konverzaci. Většina koncepcí se zaměřuje na různé aspekty rostoucí vzájemné závislosti  na rostoucí propojenost.

10 Globalizace: znamená rostoucí propojenost současného světa ve všech oblastech života lidí, tj. v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, technické a technologické ekologické politické.

11 Spočívá v propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb. K ekonomické globalizaci patří i pohyb spekulativního kapitálu na světových burzách, který ovlivňuje chování trhu a světových měn. Jedním z nejvýznamnějších aktérů ekonomické globalizace jsou nadnárodní společnosti, které jsou schopny působit nad rámec státu.

12 Roste nejen koncentrace rozhodování, ale i produktivita práce. Poslední desetiletí jsou charakterizována rychlým  nárůstem mezinárodního obchodu,  nárůstem objemu investic  nárůstem mezinárodních finančních transakcí.

13 Projevuje se nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. o Rozvojem dopravy se rozšířily možnosti pohybu, což přispělo k rozvinutí jevů jako jsou turistika či mezinárodní migrace o Díky rozvoji médií a komunikačních technologií, zejména internetu, dochází k okamžité výměně informací v nebývalé šíři o V souvislosti s těmito jevy se mluví o „časoprostorovém zmenšení světa“ nebo vzniku „globální vesnice“.

14 K informacím a nové mobilitě nemají všichni lidé stejný přístup S nerovnoměrnou dostupností informací, zdrojů a technologií narůstá sociální a informační propast mezi bohatou menšinou - koncentrovanou především ve státech rozvinutých a chudou většinou ve zbytku světa.

15 Vede k zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměně. Kulturní kontakt a obchodní směna působí změny ve všech kulturách a společnostech světa. Vzájemné ovlivňování kultur vede také k vytváření jejich nových forem. Kultury nebyly nikdy izolovány, vždy se navzájem ovlivňovaly a přizpůsobovaly jedna druhé.

16 Posun oproti minulosti spočívá v tom, že jsou vystavovány intenzivním globálním vlivům. V reakci na ně dochází : k radikálním i násilným formám odmítání globalizace po celém světě utváření a posilování národních a etnických identit příklonu ke komunitám, životním stylům či fanatickému prosazování představ o jediném správném „přirozeném řádu“.

17 Politická globalizace je charakterizována : vzájemnou integrací a propojováním jednotlivých států, působením mezinárodních subjektů (jako je OSN, EU či NATO) působením politicky vlivných finančních institucí jako je MMF, Světová banka a Světová obchodní organizace. Rozhodování o mnoha významných věcech je tak přesunuto na jinou než státní úroveň.

18 Pohledy na to, nakolik jednotlivé národní státy v rámci procesu globalizace skutečně ztrácejí výraznou část vlastní suverenity ve prospěch nadnárodních politických institucí (OSN, EU,...) se mezi odborníky, politiky i světovou veřejností dodnes různí. K politické globalizaci patří i: celosvětové působení nevládních organizací.

19 Vyplývá z poznání: že Země je ucelený ekosystém na němž jsou všichni lidé závislí. Oceány, lesy, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů a celkové klima je třeba považovat za globální statky. I když negativní dopady jsou nerovnoměrné, porušení základních životních funkcí globálního ekosystému se obrací proti všem. Náklady spojené s poškozením životního prostředí často neprocházejí trhem, ekonomické subjekty je přenáší na občany.

20 Řada ekologických problémů je řešena mezivládními dohodami. Jejich naplňování a vymáhání vázne, neboť jsou často v konfliktu s krátkodobými ekonomickými a vnitropolitickými zájmy. Práva na individuální využívání společných ekologických služeb tak doposud nejsou vykompenzována společnou globální zodpovědností. Přírodní zdroje jsou již dnes předmětem vnitrostátních i mezinárodních konfliktů A probíhající demografická exploze nároky na ně stále zvyšuje.

21  Společnost - reaguje na změny, formuje prostředí, vytváří prostředí pro život lidí, fungování organizací a vytvářím prostředí pro podnikání  Jednotlivce - lidé se musí učit novým dovednostem a přizpůsobovat se nejistému prostředí.  Organizace - objevují se nové organizační cesty, struktury, rychlejší reakce.

22 turbulentní změny silná konkurence informační svět nové technologie technologie - revoluce v oblasti informačních technologií (IT) spotřebitele a trhy - stávají se mnohem náročnějšími a rychleji se mění

23 Konkurenceschopnost potenciál, schopnost,umožňující uspět v hospodářské soutěži, konkurenci s jinými Úspěšnost je míra s jsou naplňovány cíle. Základní cíl podnikání ve finančně-účetním vyjádření a dlouhodobém dosahování zisku Podpora image, good will

24  snaží se aktivně jednat;  jsou v blízkém vztahu se zákazníkem;  umožňují autonomii  rozvíjejí podnikavost;  věří, že klíčem k produktivitě jsou lidé;  uplatňují styl řízení, který se orientuje na přímý kontakt a podporu motivujícího hodnotového systému;  drží se toho, co znají a umějí;  mají jednoduchou organizační strukturu  souběžně používají a kombinují řízení s „přitaženou" i „volnou" „uzdou".

25

26 VIZE Představa o budoucnosti - ideálu firmy v reálně dosažitelné představě Vize definuje  kým má firma být  kam se chce dostat, Potřeba vize:  Pomáhá firmu vést  Má inspirovat a podněcovat

27 Tvorba vize: Vize je provázena konkrétními cíli a strategií  cíle – popisují, co konkrétně a měřitelně musíme splnit na cestě k naplnění naší vize  strategie – popisuje způsob, jak chceme dosáhnout vize

28 Vize:  Perspektivní  Konkrétní  Prakticky využitelná

29

30 Integrace proces  spojování, kumulování, scelování  sjednocení, splynutí do jednoho systému vyššího celku Organizační struktura Pružná Maticová Projekty

31 Organizační struktura plochá Větší pravomoce Vyšší odpovědnost Přináší pracovníkům: Samostatná práce Zájem Angažovanost Přináší podniku: Zkvalitnění práce Pružnost, dynamika, zpětnou vazba Zvýšení kvality Nižší náklady

32 Globální rozměr: Podnikatelské aktivity a uplatnění na úrovni: globální lokální úrovni  Synergický efekt jiné geografické lokality, přeshraničí, nadnárodní  jedinečnost Ovlivnění globalizací

33 Informační technologie informační svět nové informační technologie nový přístup v řízení Udržení konkurenční schopnosti v prostředí změn a turbulencí Ve vnější činnosti organizace Udržení konkurenční schopnosti ve světě změn Ve vnitřní činnosti organizace Udržení konkurenční schopnosti

34 Síťové organizační struktury  Pronikání na trh, rozšiřování dodavatelských i odběratelských míst  Spojování vyjednávací sily Zvyšování zisku Snižování nákladů Hledání konkurenční výhody Na úrovni: globální lokální úrovni

35  Vyhledávání informací: pečlivé zkoumání okolního prostředí.  Koncepční flexibilita: neustálé zvažování možných alternativ.  Interpersonální dovednosti: zkoumání názorů druhých, snaha o jejich porozumění.  Podpora vzájemných vazeb: zapojování ostatních, vytváření týmů.  Orientace na další rozvoj: pomoc ostatním při jejich vlastním rozvoji

36 Respektování zájmů zainteresovaných skupin

37 Vliv na rozhodování:  odlišné kategorie cílů  prosazování vlastních zájmů  neslučitelnost zájmů s ostatními  síla ve vztazích k organizaci  schopnost blokovat změny  schopnost podporovat změny  rozdělení managementu do konkurenčních skupin

38 Učící se podnik, organizace Podnikové řízení ve společnosti znalostí Pružnost Přizpůsobivost Učení

39 Orientace na zákazníka Respektování :  Požadavků  Potřeb  Naplnění očekávání  Spokojenost V souladu s možnostmi podniku, organizace

40 Orientace  na přidanou hodnotu  na kvalitu Sledující  čas Inovace, podnikavost  základ konkurenční výhody  konkurence schopnosti

41

42 Triple-bottom-line 3 pilíře CSR:  CSR v ekonomické oblasti  CSR v sociální oblasti  CSR v environmentální oblasti


Stáhnout ppt "Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura."

Podobné prezentace


Reklamy Google