Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura."— Transkript prezentace:

1

2 Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura organizačních forem. 6. SBU, holding, síťové struktury.. 7. Řízení změn, jejich dynamika a energetizace. 8. Růst efektivity v managementu - produktivita, výkonnost. 9. Management zlepšování - funkční a procesní přístup. 10. Kaizen, Lean management. 11. Transformace, restrukturalizace. 12. Reeningeneering,revitalizace. 13. Zavádění kvality v řízení. TQM, ISO normy. 14. Controlling. Krizový management. Cvičení: Případové studie: úspěšní manažeři a špičkové organizace.

3 Základní: HAMEL, G., BREEN, B. Budoucnost managementu. Praha, Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-188-1 JOHONS, G., SCHOLES, K. Cesty k úspěšnému podniku. Praha, 2010. ISBN 80-7226-220-3. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J. Management a moderní organizování firmy. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-2149-1. MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-1911-5. Doporučená: DOZ, Y., KOSONEN, M. Dynamická strategie. Praha, 2011. ISBN 978-80-7261-227-7. KAPLAN, R., NORTON, D. Efektivní systém řízení strategie: nový nástroj zvyšování výkonnosti a vytváření konkurenční výhody. Praha, 2010. ISBN 978-80-7261-203-1. DONNELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M. Management. Praha, 1997. ISBN 80-7169-422-3. STONER, J., A., F., FREEMAN, R., E., GILBERT, D., R. Management. New Jersey, 1995. ISBN 0-13-149444-9. HELLRIEGEL, D., SLOCUM, J. W., WOODMAN, R. W. Organizational Behavior. Saint Paul, 1989. ISBN 0-314-47013-1.

4 Globalizace je abstraktní fenomén zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, socio - kulturních ekonomických událostí

5  Globalizace je kvalitativně odlišná od internacionalizace  Globalizace zahrnuje nejen geografickou integraci přes hranice, ale i významnější, funkcionální integraci mezinárodně rozptýlených aktivit.  Internacionalizace zahrnuje jednoduché rozšíření ekonomické aktivity přes hranice. Kvantitativní proces - vede ke geografickému rozšíření ekonomické aktivity

6 Globalizaci lze chápat jako nerovný proces v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují zatímco jiné relativně oddalují bez ohledu na geografickou vzdálenost

7 Tyto nové vzdálenosti jsou určeny  rychlostí přenosu informací jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky a díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky.

8 Globalizace je hospodářským procesem; a současně civilizační výzvou. Je nastartována ekonomickými aktivitami a procesy, které jsou umožněny pokrokem informačních komunikačních počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným

9 Globalizace je ústředním pojmem naší doby. Přesto, jednotná definice neexistuje ani mezi akademiky ani v běžné konverzaci. Většina koncepcí se zaměřuje na různé aspekty rostoucí vzájemné závislosti  na rostoucí propojenost.

10 Globalizace: znamená rostoucí propojenost současného světa ve všech oblastech života lidí, tj. v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, technické a technologické ekologické politické.

11 Spočívá v propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb. K ekonomické globalizaci patří i pohyb spekulativního kapitálu na světových burzách, který ovlivňuje chování trhu a světových měn. Jedním z nejvýznamnějších aktérů ekonomické globalizace jsou nadnárodní společnosti, které jsou schopny působit nad rámec státu.

12 Roste nejen koncentrace rozhodování, ale i produktivita práce. Poslední desetiletí jsou charakterizována rychlým  nárůstem mezinárodního obchodu,  nárůstem objemu investic  nárůstem mezinárodních finančních transakcí.

13 Projevuje se nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. o Rozvojem dopravy se rozšířily možnosti pohybu, což přispělo k rozvinutí jevů jako jsou turistika či mezinárodní migrace o Díky rozvoji médií a komunikačních technologií, zejména internetu, dochází k okamžité výměně informací v nebývalé šíři o V souvislosti s těmito jevy se mluví o „časoprostorovém zmenšení světa“ nebo vzniku „globální vesnice“.

14 K informacím a nové mobilitě nemají všichni lidé stejný přístup S nerovnoměrnou dostupností informací, zdrojů a technologií narůstá sociální a informační propast mezi bohatou menšinou - koncentrovanou především ve státech rozvinutých a chudou většinou ve zbytku světa.

15 Vede k zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměně. Kulturní kontakt a obchodní směna působí změny ve všech kulturách a společnostech světa. Vzájemné ovlivňování kultur vede také k vytváření jejich nových forem. Kultury nebyly nikdy izolovány, vždy se navzájem ovlivňovaly a přizpůsobovaly jedna druhé.

16 Posun oproti minulosti spočívá v tom, že jsou vystavovány intenzivním globálním vlivům. V reakci na ně dochází : k radikálním i násilným formám odmítání globalizace po celém světě utváření a posilování národních a etnických identit příklonu ke komunitám, životním stylům či fanatickému prosazování představ o jediném správném „přirozeném řádu“.

17 Politická globalizace je charakterizována : vzájemnou integrací a propojováním jednotlivých států, působením mezinárodních subjektů (jako je OSN, EU či NATO) působením politicky vlivných finančních institucí jako je MMF, Světová banka a Světová obchodní organizace. Rozhodování o mnoha významných věcech je tak přesunuto na jinou než státní úroveň.

18 Pohledy na to, nakolik jednotlivé národní státy v rámci procesu globalizace skutečně ztrácejí výraznou část vlastní suverenity ve prospěch nadnárodních politických institucí (OSN, EU,...) se mezi odborníky, politiky i světovou veřejností dodnes různí. K politické globalizaci patří i: celosvětové působení nevládních organizací.

19 Vyplývá z poznání: že Země je ucelený ekosystém na němž jsou všichni lidé závislí. Oceány, lesy, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů a celkové klima je třeba považovat za globální statky. I když negativní dopady jsou nerovnoměrné, porušení základních životních funkcí globálního ekosystému se obrací proti všem. Náklady spojené s poškozením životního prostředí často neprocházejí trhem, ekonomické subjekty je přenáší na občany.

20 Řada ekologických problémů je řešena mezivládními dohodami. Jejich naplňování a vymáhání vázne, neboť jsou často v konfliktu s krátkodobými ekonomickými a vnitropolitickými zájmy. Práva na individuální využívání společných ekologických služeb tak doposud nejsou vykompenzována společnou globální zodpovědností. Přírodní zdroje jsou již dnes předmětem vnitrostátních i mezinárodních konfliktů A probíhající demografická exploze nároky na ně stále zvyšuje.

21  Společnost - reaguje na změny, formuje prostředí, vytváří prostředí pro život lidí, fungování organizací a vytvářím prostředí pro podnikání  Jednotlivce - lidé se musí učit novým dovednostem a přizpůsobovat se nejistému prostředí.  Organizace - objevují se nové organizační cesty, struktury, rychlejší reakce.

22 turbulentní změny silná konkurence informační svět nové technologie technologie - revoluce v oblasti informačních technologií (IT) spotřebitele a trhy - stávají se mnohem náročnějšími a rychleji se mění

23 Konkurenceschopnost potenciál, schopnost,umožňující uspět v hospodářské soutěži, konkurenci s jinými Úspěšnost je míra s jsou naplňovány cíle. Základní cíl podnikání ve finančně-účetním vyjádření a dlouhodobém dosahování zisku Podpora image, good will

24  snaží se aktivně jednat;  jsou v blízkém vztahu se zákazníkem;  umožňují autonomii  rozvíjejí podnikavost;  věří, že klíčem k produktivitě jsou lidé;  uplatňují styl řízení, který se orientuje na přímý kontakt a podporu motivujícího hodnotového systému;  drží se toho, co znají a umějí;  mají jednoduchou organizační strukturu  souběžně používají a kombinují řízení s „přitaženou" i „volnou" „uzdou".

25

26 VIZE Představa o budoucnosti - ideálu firmy v reálně dosažitelné představě Vize definuje  kým má firma být  kam se chce dostat, Potřeba vize:  Pomáhá firmu vést  Má inspirovat a podněcovat

27 Tvorba vize: Vize je provázena konkrétními cíli a strategií  cíle – popisují, co konkrétně a měřitelně musíme splnit na cestě k naplnění naší vize  strategie – popisuje způsob, jak chceme dosáhnout vize

28 Vize:  Perspektivní  Konkrétní  Prakticky využitelná

29

30 Integrace proces  spojování, kumulování, scelování  sjednocení, splynutí do jednoho systému vyššího celku Organizační struktura Pružná Maticová Projekty

31 Organizační struktura plochá Větší pravomoce Vyšší odpovědnost Přináší pracovníkům: Samostatná práce Zájem Angažovanost Přináší podniku: Zkvalitnění práce Pružnost, dynamika, zpětnou vazba Zvýšení kvality Nižší náklady

32 Globální rozměr: Podnikatelské aktivity a uplatnění na úrovni: globální lokální úrovni  Synergický efekt jiné geografické lokality, přeshraničí, nadnárodní  jedinečnost Ovlivnění globalizací

33 Informační technologie informační svět nové informační technologie nový přístup v řízení Udržení konkurenční schopnosti v prostředí změn a turbulencí Ve vnější činnosti organizace Udržení konkurenční schopnosti ve světě změn Ve vnitřní činnosti organizace Udržení konkurenční schopnosti

34 Síťové organizační struktury  Pronikání na trh, rozšiřování dodavatelských i odběratelských míst  Spojování vyjednávací sily Zvyšování zisku Snižování nákladů Hledání konkurenční výhody Na úrovni: globální lokální úrovni

35  Vyhledávání informací: pečlivé zkoumání okolního prostředí.  Koncepční flexibilita: neustálé zvažování možných alternativ.  Interpersonální dovednosti: zkoumání názorů druhých, snaha o jejich porozumění.  Podpora vzájemných vazeb: zapojování ostatních, vytváření týmů.  Orientace na další rozvoj: pomoc ostatním při jejich vlastním rozvoji

36 Respektování zájmů zainteresovaných skupin

37 Vliv na rozhodování:  odlišné kategorie cílů  prosazování vlastních zájmů  neslučitelnost zájmů s ostatními  síla ve vztazích k organizaci  schopnost blokovat změny  schopnost podporovat změny  rozdělení managementu do konkurenčních skupin

38 Učící se podnik, organizace Podnikové řízení ve společnosti znalostí Pružnost Přizpůsobivost Učení

39 Orientace na zákazníka Respektování :  Požadavků  Potřeb  Naplnění očekávání  Spokojenost V souladu s možnostmi podniku, organizace

40 Orientace  na přidanou hodnotu  na kvalitu Sledující  čas Inovace, podnikavost  základ konkurenční výhody  konkurence schopnosti

41

42 Triple-bottom-line 3 pilíře CSR:  CSR v ekonomické oblasti  CSR v sociální oblasti  CSR v environmentální oblasti


Stáhnout ppt "Přednášky: 1. Nové směry v managementu. 2. Tvrdé a měkké faktory prosperity. 3. Management znalostí. 4. Orgány firem a organizací. 5. Struktura a architektura."

Podobné prezentace


Reklamy Google