Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Neziskový sektor „veřejný“ média, církve, odbory, komory, akademická sféra,...

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Neziskový sektor „veřejný“ média, církve, odbory, komory, akademická sféra,..."— Transkript prezentace:

1 Neziskový sektor „veřejný“ média, církve, odbory, komory, akademická sféra,...

2 neziskové? nevládní? veřejnoprávní? (příklady ze sociální či kulturní oblasti)

3 hlavní typy primárně: církve odbory profesní komory veřejnoprávní média AV ČR na okraj: armáda a policie zdravotnictví školství sociální služby ostatní kulturní zařízení

4 postavení církví (1) Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí. (2) Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost. (3) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech.

5 Překážky vzniku a působení církví jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost občanů, ohrožuje demokratické základy státu, jeho suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a a) je v rozporu s ochranou veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, principy lidskosti a snášenlivosti a bezpečnosti občanů, b) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, rozněcuje nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporuje násilí nebo porušování právních předpisů, c) omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický a fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému a ekonomickému poškozování těchto osob a jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých a omezování jejich práva na vzdělání, zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo d) je utajována vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve nebo náboženské společnosti působící mimo území České republiky.

6 Registrace Církev a náboženská společnost se registrací stává právnickou osobou Registrovaná církev a náboženská společnost může k plnění svého poslání zejména a) vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách a jiných zařízeních i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách za podmínek podle zvláštních právních předpisů, b) získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle tohoto zákona.

7 Podmínky registrace přípravný výbor, zápis o založení, podpisy 300 zletilých občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem hlásících se k této církvi a základní dokument 1.název, sídlo a základní charakteristika církve, jejího učení a poslání, 2.označení orgánu církve, který jedná jejím jménem (včetně způsobu jeho ustavování a odvolávání, délky funkčního období jeho členů a jejich osobních údajů 3.organizační struktura, typy orgánů a jiných institucí s vyznačením těch, které mají být církevními právnickými osobami, způsob jejich ustavování a rušení (...) 4.způsob ustavování a odvolávání duchovních, 5.způsob schvalování základního dokumentu a jeho změn, 6.začlenění do struktur církve a náboženské společnosti mimo ČR, 7.zásady hospodaření 8.práva a povinnosti osob hlásících se k církvi.

8 Apoštolská církevFederace židovských obcí v České republice Bratrská jednota baptistů (!!)Jednota bratrská Církev adventistů sedmého dne (!)Křesťanské sbory Církev bratrská Luterská evangelická církev a. v. v České republice Církev československá husitská Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice Náboženská společnost českých unitářů Církev Křesťanská společenstvíNáboženská společnost Svědkové Jehovovi Církev řeckokatolickáNovoapoštolská církev v ČR Církev římskokatolickáObec křesťanů v České republice Česká hinduistická náboženská společnostPravoslavná církev v českých zemích Českobratrská církev evangelická Slezská církev evangelická augsburského vyznání Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Starokatolická církev v ČR Evangelická církev metodistickáÚstředí muslimských obcí

9 Zvláštní práva a)vyučovat náboženství na státních školách, b) konat duchovenskou službu v ozbrojených silách ČR, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, c) být financována podle zvláštního právního předpisu, d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, e) zřizovat církevní školy, případně f) zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství (nebo podobného), je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin.

10 podmínky pro zvláštní práva 1.registrace a výroční zprávy aspoň 10 let 2.plnění závazků vůči státu a třetím osobám 3.podpisy alespoň 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu, hlásících se k této církvi 4.případně potvrzení, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.

11 Hospodaření církví – zákon č. 218/1949 (!) Sb. Stát poskytuje registrovaným církvím, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, stanovenou úhradu osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci církví v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních.

12 přesněji řečeno... Pro financování církví jsou ve státním rozpočtu každoročně schvalovány finanční prostředky na: 1. platy a pojistné duchovních 2. platy a pojistné administrativy 3. věcné náklady 4. údržbu církevního majetku Kritériem pro rozdělování těchto prostředků je od roku 2000 počet duchovních jednotlivých církví.

13 Církev římskokatolická celkem (z toho ČBK 17, mužské řády 37 a ženské řády 56)2 619 Českobratrská církev evangelická246 Církev československá husitská375 Pravoslavná církev v českých zemích148 Apoštolská církev142 Církev bratrská87 Církev řeckokatolická37 Jednota bratrská64 Luterská evangelická církev a.v. v ČR13 Starokatolická církev v ČR34 Federace židovských obcí v ČR37 Náboženská společnost českých unitářů3 CELKEM3 939

14 §§ 11 a 12 Zánik závazků (1) Veškerý soukromý a veřejný patronát nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy přechází na stát. (2) Veškeré závazky přispívat na účely církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů, opírající se o patronát nebo o jiné právní důvody nebo dlouhodobé zvyklosti, zanikají s výjimkou závazků členů církví a náboženských společností, vyplývajících ze zřízení státem schválených. Učiliště pro výchovu duchovních Stát vydržuje učiliště a ústavy pro výchovu duchovních.

15 Odbory hlavní poslání: obhajoba hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců vesměs uznávány významná součást občanské společnosti. Historie: dlouholetý boj za důstojné pracovní podmínky zaměstnanců, zejména pokud jde o pracovní dobu, právo na placenou dovolenou, mzdy apod.

16 Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců (tedy i odborově neorganizovaných) se zaměstnavatelem. Kolektivní smlouvy jsou nejen významným nástrojem pro úpravu pracovních a mzdových podmínek, ale zaručují zaměstnavateli po dobu platnosti kolektivní smlouvy sociální smír – pokud je kolektivní smlouva uzavřena, nemohou zaměstnanci stávkovat. Právo zaměstnanců na informace a projednání se realizuje prostřednictvím odborových organizací nebo rad zaměstnanců.

17 Odbory – sdružení zaměstnanců k prosazování jejich zájmů. Jinými slovy, aby vahou své kolektivní síly vyrovnávali ekonomicky nerovnou pozici mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jsou pro tyto účely vybaveny pravomocemi, které jsou obsaženy v zákoníku práce. Zaměstnavatel je v zásadě v pozici ekonomicky silnějšího subjektu, který si může klást podmínky, neboť má k dispozici zejména výrobní prostředky.

18 Historické důvody - ROH a jeho postavení v NF ČSSR. Právním nástupcem ROH je Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů – občanské sdružení! Po 1989 – málo zkušeností (?), těžké začátky ve vztahu k vládě v 90. letech. Celkově ale sociální smír (v mezinárodním srovnání výrazný). Dnes „Chce to více odvážných odborových funkcionářů na všech úrovních.“ Vytlačování odborů z podniků. Ochrana odborových funkcionářů před propuštěním. Sociální smír v posledních Autorita odborů ve společnosti?

19 Právní základ – zákoník práce Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel informuje příslušný odborový orgán zejména o vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin. Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem zejména a) ekonomickou situaci zaměstnavatele, b) normování práce, c) změny organizace práce, d) systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců, f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb, g) další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, (5) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým orgánům potřebné informace.

20 Struktura konfederace/asociace – svazy – ZO nebo individuální členství ČMKOS – 33 svazů, cca ZO, cca lidí též ASO (13 svazů), KUK, KOK, OSČMS a Rovnost cca samostatných svazů několik samostatných organizací

21 hlavní pole působnosti ČMKOS

22 Z návrhu nového Zákoníku práce Ruší 58 předpisů a nahrazuje několik zákonů. Zavádí nový princip vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli: "co zákon nezakazuje, je povoleno". U firem do deseti zaměstnanců se snižuje rozsah zákonných povinností zaměstnatele (například v poskytování informací). Zavádí "konto pracovní doby". Firmy (i bez odborů) budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu. Sjednocuje výpovědní dobu na dva měsíce (nyní je u organizačních důvodů zaměstnavatele i tříměsíční). Nezahrnuje už nástroje k zabezpečování plné zaměstnanosti (překážky při rozvázání poměru). Zaměstnavatel nebude muset u výpovědi z organizačních důvodů pracovníkovi hledat nové místo. Možnost rozvázat pracovní poměr ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů za odstupné.

23 Komory – sdružení podnikatelů/ zaměstnavatelů Zřízené zákonem nebo ze zákona: S povinným členstvím: –lékařské, stomatologická a lékárnická –advokátní –daňových poradců –veterinárních lékařů (mimo MO a MV) –architektů –autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě –notářská –auditorů S nepovinným členstvím: - Hospodářská komora a Agrární komora

24 Hospodářská komora ČR zřízena zákonem č.301/1992 Sb., cca členů k podpoře podnikatelských aktivit, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů v zemědělství, potravinářství a lesnictví „sesterská“ Agrární komora ČR členství: každá právnická nebo fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo vlastnící živnostenský list. JHK: „po odsouhlasení přijetí za člena představenstvem“. dvojí struktura (oborová –mnoho desítek- a regionální) členství zpočátku povinné, teď dobrovolné, neprosazen návrh na povinnou registraci (a poplatky!) ne velké korporace, ty ve Svazu průmyslu a dopravy

25 Komory v rámci své působnosti zejména poskytují svým členům poradenské a konzultační služby, vydávají vyjádření, osvědčení a odborná stanoviska, organizují vzdělávací činnost a spolupracují s orgány státní správy v zajišťování informovanosti, profesního vzdělávání a rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti, zabezpečují propagaci členů a šíření informací o jejich podnikatelské činnosti, dbají, aby členové vykonávali podnikatelskou činnost odborně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy, navazují a rozvíjejí styky s komorami v zahraničí, vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace, zřizují stálé smírčí komise k předcházení obchodním sporům mezi svými členy.

26 legislativa § 23 ZP: Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů. HK ČR povinným připomínkovým místem na základě usnesení vlády č ze dne 3. listopadu 2004 (novela LRV)

27 Veřejnoprávní média duální systém RRTV ČT ČRo

28 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zřízena zákonem č. 231/2001 Sb. jako správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a dbá na jeho obsahovou nezávislost.

29 Působnost RRTV dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence včetně regulace reklamy, uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání upozorňuje provozovatele vysílání na porušení povinností, stanoví mu lhůtu k nápravě ukládá sankce zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro vysílání stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání předkládá Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti vysílání

30 Členové RRTV JménoNavrhl klub PavlaGOMBAUS-DEU AlenaMACKOVÁODS Eva KANTŮRKOV Á ČSSD PetrKOLÁŘKDU-ČSL JanKOSTRHUNČSSD DaliborMATULKAKSČM DanielNOVÁKKSČM IrenaONDROVÁODS FrantišekPEJŘILODS PetrPOSPÍCHALČSSD JiříŠENKÝŘKDU-ČSL KatarínaVACULÍKOVÁČSSD VáclavŽÁKČSSD

31 ČESKÁ TELEVIZE Zřízena ke dni 1. ledna 1992 zákonem o České televizi jako televize veřejné služby Statutární orgán generální ředitel jmenovaný Radou České televize na šestileté období Kontrolní orgán Rada České televize (15 členů) volená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na 6 let, s dvouletou obměnou jedné třetiny členů Organizační části ČT v Praze, Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava Hospodaření samostatný subjekt nezávislý na státním rozpočtu Financování z televizních poplatků a zákonem vymezené podnikatelské činnosti (reklama, sponzoring - doplňkový zdroj příjmů)

32 Poslání: poskytovat objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, přispívat k právnímu vědomí obyvatel ČR vytvářet a šířit programy a poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny skupiny obyvatel –se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví –tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů –s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti rozvíjet kulturní identitu obyvatel ČR včetně národnostních nebo etnických menšin. Poslání naplňuje ČT zejména tím, že provozuje vysílání na dvou celoplošných vysílacích okruzích zřizuje síť vlastních zpravodajů vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství.

33 RADA ČESKÉ TELEVIZE je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Rada ČT má patnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

34 Do působnosti Rady náleží: jmenovat a odvolávat generálního ředitele (a určovat mu mzdu) a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize schvalovat rozpočet a závěrečný účet ČT schvalovat na návrh generálního ředitele Statut ČT předkládat PS P ČR ke schválení Kodex ČT dohlížet na plnění úkolů veřejné služby. RČT předkládá PS P ČR výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČT. Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají PS P ČR organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Členové Rady jsou voleni na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Členství v Radě je neslučitelné s jakoukoli funkcí ve veřejné správě ani v politických stranách, společenských organizacích a občanských sdruženích. Jednání RČT jsou veřejná. Rada ČT projednává podněty a připomínky k činnosti České televize, které na její adresu docházejí. Ze zákona je Rada ČT povinna řešit stížnosti na generálního ředitele České televize.

35 Helena Fibingerová Alena Svobodová Jiří Baumruk Prof. Ing.Arch. Bohumil Fanta,CSc. Milan Badal Dobromil Dvořák Ing. Milan Horálek, CSc. JUDr. Zdena Hůlová MUDr. Jiří Presl Mgr. Jan Prokeš Jana Šilerová Petr Uhl PhDr. Jiří Voráč, Ph.D.

36 Český rozhlas naprosto analogicky k ČT

37 AV ČR historické peripetie (KČSN, ČAVU/SPNVUL, ČSAV, US ČR) 55, 6200 vl. zákon 283/1992 Sb. a kapitola v rozpočtu, donedávna v zásadě samospráva přelom: zákon o VVI č. 341/2005 Sb. – i resortní výzkumné ústavy (příprava: zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje teď: AV ČR co organizační složka státu –pracoviště (ústavy co VVI) –orgány: Akademický sněm Akademická rada a její předsednictvo, předseda Akademie Vědecká rada Akademie. Učená společnost ČR (občanské sdružení) – podpora a reprezentace ze zákona (?!)


Stáhnout ppt "Neziskový sektor „veřejný“ média, církve, odbory, komory, akademická sféra,..."

Podobné prezentace


Reklamy Google