Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výživa akvarijních ryb - v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb -intenzita.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výživa akvarijních ryb - v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb -intenzita."— Transkript prezentace:

1 Výživa akvarijních ryb - v intenzivní akvakultuře krmení představuje % nákladů - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb -intenzita metabolismu ryb je ovlivněna - teplotou vody -věkem ryb (nejvyšší u plůdku) - intenzitou pohybu - intenzitou příjmu potravy - intenzita světla (tropické x studenomilné r.) - vnějšími podmínkami prostředí - O 2, pH, CO 2

2 3 úrovně metabolismu základní(bazální) -zajišťuje pouze zachování nejdůležitějších tělesných funkcí -nejnižší úroveň metabolismu rutinní -aktivita ryb za normálních podmínek bez krmení, bez výtěrové aktivity, bez stresů aktivní - vyšší úroveň metabolismu -u ryb vytírajících se, přijímajících a trávících krmivo SDA - specific dymanic activity - zvýšená spotřeba O2 způsobená vyšší pohybovou aktivitou, příjmem a trávením potravy.

3 Krmná dávka - množství krmiva předkládané (nabízené) dané jednotce ryb (ks, kg) - je-li vyšší než je potřeba na zachování bazálního metabolismu - způsobuje růst. - KD u dospělých ryb 1-2 % z hmotnosti ryb - KD u váčkového plůdku % a s věkem se snižuje - dravé ryby dokonale vyvinuté trávicí ústrojí, přijímají potravu v delších intervalech - ryby s malým žaludkem (halančíci) přijímají potravu několikrát denně - ryby bez žaludku (kaprovité) přijímají potravu nepřetržitě

4 Bílkoviny - potřeba bílkoviny závisí na: biologické hodnotě B teplotě vody věku ryb - doporučený obsah v krmivu: % dospělé akvarijní ryby % plůdek akvarijních ryb -některé aminokyseliny neesenciální - ryby jsou schopné si je vytvořit z jiných -esenciální aminokyseliny - musí být přijímány v potravě (ryba není schopná syntézy) -10 esenciálních aminokyselin pro ryby: arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methyonin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin. - nejdůležitější esenciální aminokyseliny, které bývají často v nedostatku - Methionin a Cystin - jsou tvořeny z aminokyselin

5 Tuky -nejvýznamnější frakcí lipidů jsou triacylglyceroly ( %) -doporučený obsah v krmivu pro dospělé akvarijní ryby: 8-11% pro plůdek akv. ryb: % - nejúčinnější a nejlevnější zdroj energie - trávením tuků se uvolní 2x více energie než u trávení bílkovin - přijaté tuky z krmiva: zdroj energie ukládání ve svalovině ukládání v podobě tukových zásob -ryba přijímá delší dobu více krmiva než potřebuje pro svůj záchovný a rutinní metabolismus - začne energii ukládat v podobě tuků (nejúčinnější zásobárna energie) - energie se do tuků ukládá i z nadbytečně přijatých bílkovin a sacharidů.

6 Bílkoviny - pro syntézu tělních proteinů (pro růst ryb) je důležité, aby byly přijímány všechny esenciální aminokyseliny - tzv. optimální profil aminokyselin v krmivu - při nedostatku 1 aminokyseliny se aminokyselina stává limitujícím faktorem růstu je zastavena syntézy tělních proteinů

7 Sacharidy - označované jako BNVL složka v krmivu - doporučený obsah v krmivu: % - kaprovití, labyrintkovití - vyšší využití sacharidů - využitelnost sacharidů ovlivňuje struktura sacharidů (jednoduší cukry vyšší stravitelnost. - při přípravě krmiv se využívá hydrotermická úprava sacharidů zvyšuje se stravitelnost sacharidů v krmivu působením teploty, vlhkosti a tlaku. - optimální poměr bílkoviny: sacharidy - dravé ryby 1:0,5 - všežravé ryby 1:1-12

8 Hrubá vláknina - komplex sloučenin, které většina ryby nejsou schopné strávit - hrubou vlákninu naopak vyžadují ryby rostlinožravé nebo plodožravé (krunýřovci, rostlinožravá tetra, plodožravá piraňa) Energie - brutto (celková) energie obsažená v krmivu (zjištěná kalometricky) - stravitelná energie - využitelná energie rybou - SE = BE - E výklů - metabolizovaná energie - ME = SE - E odpadních produktů (NH 4 ) - hodnoty SE a ME se příliš neliší ztráta E v podobě odpadních produktů není oproti ostatním obratlovcům velká. - E nebílkovinná (tuky a sacharidy) by měla tvořit více jak 50 %

9 Specificky účinné látky Minerální látky (především Ca a P): - aktivují enzymy - ovlivňují CNS a tvorbu krevního barviva - získávají je potravou nebo difúzí epitelem (Ca) - fosfor: 0,6 - 1% v KD Antioxidační látky - využívané pro stabilitu krmiv (tuků) - ethoxyquin - antioxidant, stabilizátor kvality tuku v krmivech - astaxanin - karotenoid, tetraterpenoid (C 40 H 56 O 4 ), vyskytuje se jako přírodní barvivo – antioxidant, důležitý pro vybarvení ryb Vitamíny: - mají vliv na průběh metabolismu - nedostatek - snížený příjem potravy, růstová deprese, fyziologické poruchy, zdravotní problémy, snížená odolnost

10 Vitamíny: - A - ovlivňuje růst, zdravotní stav kůže a zraku - nedostatek: špatný růst, krváceniny v ledvinách, vypoulené oči - B - ovlivňuje funkci CNS - B 12 - vliv na syntézu aminokyselin a bílkovin - nedostatek: anémie, snížená hladina hemoglobinu v krvi - B 1 - nedostatek: nechutenství, špatný růst, ztráta rovnováhy (točivé pohyby), překrvení ploutví a kůže - B 2 - nedostatek: zákal oční rohovky, krvácivost ploutví a kůže, tmavé zbarvení těla, nechutenství - B 6 - nedostatek: nervové onemocnění, vodnatelnost břišní dutiny, zrychlené dýchání - kys. pantotenová - nedostatek: nekrózy, kožní krvácení, apatie, nechutenství

11 - biotin (vit. H) – roz. ve vodě, součástí komplexu B vitamínů, synergické působení s A, B2, B6 a B3, nedostatek: nechutenství, špatný růst, abnormální zbarvení, svalová atrofie, kožní změny - cholin (součást komplexu B) – roz. ve vodě a alkoholu, možnost ho vytvářet z methyoninu, prevence před ukládáním T v játrech, důležitá stavební a energ. funkce v org., nedostatek: narušení metabolismu, hromadění tuku v orgánech, zvětšení jater, překrvení střev a ledvin - niacin, vit. B 3 - nedostatek: krvácivé změny v kůži, vodnatelnost břišní dutiny, anemie - C - chrání v těle řadu látek před nadměrnou oxidací, zvyšuje obranyschopnost organismu, ovlivňuje vstřebávání Fe střevní sliznicí a procesy tkáňového dýchání, některé druhy ho nejsou schopné syntetizovat: pstruh duhový - D - vliv na správný růst kostí, reguluje vstřebávání látek ve střevech, nedostatek: nebyl u ryb zjištěn Vitamíny

12 - E - ovlivňuje plodnost ryb - nedostatek: anemie, vodnatelnost břišní dutiny, nechutenství, snížená plodnost - K - ovlivňuje srážlivost krve - nedostatek: krvácení do očí Vitamíny

13 Trávení potravy - intenzivně probíhá ve střevech ryb - podílí se enzymy hepatopankreatu - ovlivněno: - O 2 (kaprovité, labyrintky - 45%) (cichlidy, tetry - 70%) - kvalitou vody (vyšší obsah NH 3 snižuje trávení) - teplotou vody - množství potravy ( vyšší přísun potravy horší trávení) - kvalita potravy (ovlivňuje střevní motoriku a enzymatickou činnost) - poměr sušiny a vody v potravě (vyšší obsah sušiny zvyšuje intenzitu trávení)

14 Trávení bílkovin - bílkoviny jsou přeměňovány na aminokyseliny pomocí enzymů pankreatického původu (trypsiny, chymotripsiny, karboxypeptidázy a elastázy) - dravé druhy (cichlidy) - potrava bohatá na kolagen - velký význam kolagenáza - mají žaludek - uplatnění pepsinu - aktivita proteolytických enzymů vyšší u karnivorních druhů ryb, potom u omnivorních a poté u herbivorních druhů. - intenzivně probíhá v předních % délky střeva ryb - trávení bílkovin pomocí enzymů ryby - doplňující význam enzymy přijaté ze živé potravy - získané enzymy, - u larev - získané enzymy mají velký význam - nastartování správné a efektivní funkce tráv. soustavy (většina ryb – potřeba na začátku exogenní výživy přijímat živou potr.

15 - některé makromolekuly proteinů jsou v zadní části střeva absorbovány v neporušeném stavu pinocytózou - pinocytóza je důležitá po hladovění, kdy je nízká sekrece trávících enzymů - koeficient stravitelnosti proteinů je % - aminokyseliny jsou ve střevě vstřebávány do krve a krví se dostávají do jater. Trávení bílkovin

16 - hydrolýzou pomocí lipázy (z pankreatu) - nejintenzivněji probíhá při pH 8,4 - 8,7, v přední části střeva - rychleji se hydrolyzují krátké mastné kyseliny - koeficient stravitelnosti tuků 90 % - stravitelnost klesá se stoupajícím bodem tání tuků (čím delší a nenasycenější mastné kyseliny, tím nižší stravitelnost) - tuky jsou hydrolyzovány na glycerol - k absorbci glycerolu dochází v přední části střeva - glycerol jde do krve a dočasně se ukládá v játrech, následuje ukládání v podobě zásobního tuku a nebo je spálen na energii. Trávení tuků

17 - ryby tráví sacharidy hůře než jiní obratlovci - pomalejší absorbce glukózy než u savců - glukóza a laktóza preferované sacharidy - fruktóza a pentóza absorbovány pomaleji - amylolitické enzymy produkovány pankreatem (nejvýznamnější amyláza) - u rostlinožravých ryb významná maltáza - halančíci mají schopnost trávit chitin - ryby nejsou schopny trávit celulózu - pro celulolytické mikroorganismy ryby nemají dostatečně prostorný zažívací trakat a vhodné teplotní podmínky - intenzivní absorbce sacharidů v zadní třetině střeva - stravitelnost sacharidů u ryb: pro nativní škrob 40% pro glukózu 99% - Trávení sacharidů

18 Potravní chování ryb -dělí se na dvě fáze: 1/ excitační - ryba vyhledává potravu, lokalizuje ji a identifikuje na základě získaných nebo paměťových vjemů (pozitivních nebo negativních) - ryba hýbá ploutvemi, rychle pohybuje skřelemi a vousky 2/ fáze příjmu potravy - ryba potravu uchopí, nasaje do ústní dutiny, ochutná a následně přijme nebo vyvrhne

19 Potravní specializace ryb - z hlediska nároků na potravu se ryby dělí na: 1/ všežravé ryby: - omnivorní - živí se rostlinnou i živočišnou potravou - široké potravní spektrum: umělá, mražená i sušená potrava - parmičky, tetry, živorodky, labyrintky - ojedinělá skladba potravy: kaložrouti rodu Scatophagus – konzumují kromě jiné potravy i detrit, trus a výkaly jiných ryb

20 2/ býložravé, plodožravé ryby: - herbivorní - specializace na rostlinnou potravu - filtrace fytoplanktonu (tolstolobik), žraní řas a částí rostlin (tetra rostlinožravá) nebo plodů (tetra plodožravá) 3/ dravé ryby: - piscivorní - vyložení dravci: jihoamerické pirani rodu Pygocentrus, živorodka štikovitá, cichlidy - akvarijní rybky vyžadující živé ryby: - ostnáč jednovousý 4/ druhy karnivorní: - ryby živící se masem jiných živočichů - masožravci a/ živí se bentosem -parmička černá, červenoplotvá, červenoocasá b/živí se zooplanktonem - jihoamerické tetry

21 c/ živí se hmyzem -Halančíci d/ živí se plži -péřovci, pestřenec tečkovaný f/ živí se živými rybami - piscivorní - živorodka štikovitá, cichlidy, prani g/ živí se mrtvými rybami - pestřenec Neolamprologus callipterus 4/ ryby živící se i šupiny - cichlida rodu Plecotus - jezero Tanganika - piraňa bradatá (Catoprion mento)

22 5/ ryby čističi - zvláštní případ symbiózy - kněžík modroskvrnný - parmička čtyřpruhá (Barbus tetrazona) - čichavec šedý (Trichogaster trichopterus) -ryby, které se chtějí čistit zaujímají charakteristické polohy (zvedají skřele nebo na sebe jinak upoutávají pozornost) -zajímavý způsob lovu potravy: - stříkoun lapavý (Toxotes jaculatrix)- dokáže vystříknout tenký proud vody a jím srazí nad vodou sedící hmyz

23 Dělení ryb podle způsobu registrace potravy: 1/ ryby orientující se zrakem: - štika obecná (Esox lucius) - živorodka štikovitá (Belonesox belizanus) 2/ ryby orientující se čichem: - úhoř říční (Angiilla anguilla) - hrotočelci čeledi Mastacembelidae - krunýřovci, sumečci 3/ ryby představující smíšený typ: - okoun říční (Perca fluviatilis) - kančíci

24 Kanibalismus: - je znám u 36 čeledí ryb - postihuje: jikry, larvy, juvenilní i adultní stádia - z hlediska vztahu dravce a kořisti dělíme kanibalismus na: a/ filiální kanibalismus: potomstvo je požíráno rodiči b/ sourozenecký kanibalismus (štika, živorodka štikovitá) c/ nepříbuzenský kanibalismus d/ kanibalismus intrakohortní: požírají se ryby stejného stáří e/ kanibalismus interkohorní: starší jedinci požírají mladší

25 Druhy krmiv 1/ živá krmiva a/ pro rybí plůdek - nálevníci (např.Paramecium) - krásnoočka (Euglena sp.) - vířníci (Rotatoria) - buchnky – naupliová stádia (především Cyclops) - perloočky – (především rod Daphnia) - žábronožka solná – naupliová stádia (Artemia salina) - sladkovodní žábronožky (Streptocephalus)

26 - mikry - háďátka druhu Anguillula rediviva - k chovu se používají plastové nádoby, substrát: ovesné vločky s vodou nebo chlebové těsto - trepky - lze chovat v zavařovací sklenici s odstátou vodovodní vodou, do které se vloží kousky kedlubny nebo brukve řepky - kultura se naočkuje živou násadou trepek - chov se udržuje při teplotě 20 – 23 0 C (chránit před sluncem) - krásnoočka - lze chovat v zavařovací sklenici s odstátou vodou, postaví se na světlé místo (ne na přímé slunce) a přidá se do ní kultura krásnooček (získají se z kaluží nebo malých rybníčků)

27 b/ pro odrostlejší a dospělé ryby: - perloočky čili hrotnatky (Cladocera) zejména rodu Daphnia, Monia x Bosmina – nejsou vhodné (ryby se jimi dusí) - výskyt hlavně koncem jara a počátkem léta - buchanky (Copepoda, Cyclopoida) - výskyt hlavně koncem léta, na podzim i v zimě - lze je uměle chovat v planktonovém bazénu - nitěnky (Tubificidae) - nejpopulárnější krmivo - shlukují se v bahnitých nánosech pod jatkami, mlékárnami - žížalice (Lumbriculidae) – nejhojnější :žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus) - roupice - dosahuje délky 2 –3 cm - „grindal“ – rychle se množící malé roupice Enchytraeus buchholzi

28 - žížaly (Lumbricidae) - lze je získat v přírodě nebo udržovat doma - chovají se v bedničce s vrstvou hlíny a listím (vlhko) - krmí se odpadky z mrkve, kapusty, zelí, květáku…) - komáři (Culicidae) – larvy či kukly - larvy najdeme ve stojatých vodách, loužích, jímkách na dešťovou vodu (visí na hladině) - lze je chovat po nachytání v kádi na zahradě - pakomáři (Chironomidae) – nazývají se „patentky“ - uchovávání: na dně nádobky, kterou dáme do chladna a každodenně je kropíme - „koretry“ - larva komára rodu Chaoborus - sklovitě průsvitná barva (15 mm dlouhé) - výskyt: méně zarostlé tůně a rybníky - larva je dravá

29 - smýkaný živý hmyz – šváby, cvrčci - lze chovat ve skleněných nebo plastových terárií (substrát: rašelina, noviny, papírové proložky od vajec) - krmí se jablkem, banány a dalším ovocem - banánové mušky (Drosophila melanogaster) - k chovu se používají uzavíratelné baňky - živná kaše: 100g mouky, 90 g cukrového sirupu, 8 – 10 g agaru, 600 ml vody - teplota: 22 – 26 0 C - každý pár má potomků - samičky mají širší zadeček - chvostoskoci (Collembola) - chytají se v hnijícím listí - chovají se v nálevce nad níž se zavěsí žárovka - malé rybky – vyžadují je dravé druhy ryb: živorodka štikovitá - používají se paví očka - blešivci (Gammarus sp.) – korýši dorůstající 15 mm

30 2/ zpracovaná živá krmiva a/ zmražená krmiva - rozšířený typ potravy - zmrazují se: nitěnky, buchanky, perloočky, pakomáří larvy - zmrazením se zabrání vlivu běžných bakterií a choroboplodných zárodků - potřebnou dávku krmiva vhodíme přímo do nádrže - u choulostivých ryb na teplotu zmrzlou potravu propereme nebo roztavíme

31 b/ lyofilizovaná krmiva - používá se mrazová sublimace a nebo šetrné sušení (šetrná konzervace, při které dochází k minimální destrukci živin - při sušení teplota vody nepřesahuje 40°C - v potravě jsou zachovány vitamíny a aminokyseliny - upravují se: nitěnky, patentky, korýši - krmiva neobsahují konzervační činidla - při namočení krmivo nabírá odebranou vodu (cca do 2 minut) x pokud by k nabobtnání došlo až v trávicím ústrojí ryb, způsobilo by jim to trávicí potíže c/ sušená krmiva - nejméně vhodný způsob úpravy krmiva - při sušení a skladování dochází k oxidaci tuků, k destrukci vitamínů i bílkovin - nejčastěji se suší perloočky

32 3/ ostatní krmiva živočišného původu - vařený slepičí žloutek: potěr - (v podobě „mlhy“ ze žloutku rozetřeného mezi prsty) - větší ryby – žloutek uvařený v podobě vločkového kapání - hovězí maso nebo maso sladkovodních i mořských ryb (filé) – pro masožravé a všežravé ryby- nejčastěji se zmrazí a pak strouhá hovězí srdce 4/ umělá krmiva (vločková, granulovaná, tabletovaná) - zahraniční používaná krmiva: TetraMin, TetraPhyll, AniMin, Tetra Rubin, Tetra Guppy Food, SAK 50 E, Spirulins Plus, Total Tropical, Total Color, Total Color Marine, Nutrafin Max, Hikari - pro barevné kapry a závojnatky: značka LON, firma Coopens (Karpico), krmiva Danafeed - výhodné používat automatické dávkovače - možno použít i kompletní směsi určené pro produkční akvakultury (pozor na obsah tuku!!!)

33 Přirozená potrava akvarijních ryb kaprivité ryby - omnivorní ryby, potrava smíšená bohatší na sacharidy pancéřníčci, anténovci a sumci – potrava bohatá na bílkoviny nacházející se u dna (nitěnky a larvy pakomárů) východoafrické cichlidy – živočišná potrava (větší plankton, jiné ryby, šupiny ryb) s menším podílem rostlinné potravy cichlidy jihoamerické – potrava bohatá na živočišnou složku halančíci – hlavní potravou hmyz labyrintky – živočišná potrava s větším podílem rostlinné potravy

34 Růst a věk ryb -nerovnoměrný růst v populaci je vyvolán dvěma základními faktory: 1/ genetický faktor: růst jedince je v souladu se svými individuálními a druhovými dědičnými vlohami 2/ ekologický faktor: - při odchovu většího množství potěru dochází k rozdělení potěru do 3 kategorií: 1/ rychlý růst 2/ střední růst 3/ pomalý růst - s rozdílným růstem se zvyšuje mortalita (úmrtnost) - způsobená kanibalismem - proto je důležité potěr třídit podle velikosti - na růstu se podílí i hormonální vlivy (hormon tyroxin produkovaný štítnou žlázou stimuluje růst)

35 Růst a věk ryb - rozměr nádrže ovlivňuje velikost, kterou mohou rybky dosáhnout (čím je velikost nádrže větší, rybky dosahují větších velikostí) růst závisí na: teplotě vody dostatku a kvalitě potravy obsahu kyslíku ve vodě množství metabolických zplodin salinitě Fenomén Rosy Lee: - vyšší optimální tv – vyšší metabolismus ryb – vyšší růst – nižší věk ryb - nejrychleji rostoucí ryby dosáhují nejnižšího věku a brzy hynou - význam pro akvaristu: snažíme se chovat ryby spíše v nižších teplotách (v rámci rozpětí vhodných hodnot)

36 Růst a věk ryb Délka života: - halančíci: několik týdnů až měsíců (v akv. několik let) - tetry: 4 – 12 let - parmičky: 5 – 19 let - labyrintní ryby: 6 – 11 let - cichlidy: 5 – 17 let - sumci, pancéřníčci a krunýřovci: – 25 let Pohlavní dospělost: - halančíci dospívají během několika týdnů - tetry, parmičky a labyrintky dospívají během několika měsíců - cichlidy dospívají v prvním až druhém roce života

37 Hodnocení růstu Přírůstek - hodnocení podle zvýšení délky a hmotnosti těla - absolutní skupinový - přírůstek všech ryb v dané skupině - absolutní kusový - přírůstek na 1 rybu - absolutní skupinový přírůstek = hmotnost ryb na konci období - hmotnost ryb na začátku období - relativní přírůstek = (absolutní přírůstek/ hmotnost na začátku období) * 100 Účinnost bílkovin (PER) – Protein Efficienty Ratio - vyjadřuje vztah mezi množstvím přijatých bílkovin a hmotnostním přírůstkem (PER se pohybuje od g bílkovin na 10 g přírůstku ryb).

38 Hodnocení růstu SGR - Specifická rychlost růstu (Specific growth rate) - SGR = [(W2-W1) 1/t -1]*100 (%.d -1 ) FCR - koeficient konverse krmiva (feed conversion ratio) - kolik bylo vynaloženo krmiva na jednotku přírůstku - FCR = spotřeba krmiva/ přírůstek(g/g) FCE - efektivita konverse krmiva (feed conversion efficiency) - kolik přiroste z 1 kg nebo g krmiva - FCE = přírůstek / spotřeba krmiva (g/g)

39 Fultonův koeficient - koeficient vyživenosti podle Fultona - stanovuje výživný stav ryby v daném časovém okamžiku - může být hmotnostní nebo délkový - FC= (W/TL 3 )*100 Stravitelnost - stupeň využití přijaté potravy - stanovení: rozdíl mezi živinami v krmivu a exkrementech ryb. Hodnocení růstu


Stáhnout ppt "Výživa akvarijních ryb - v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb -intenzita."

Podobné prezentace


Reklamy Google