Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2 Zvláštní charakter EU Mezinárodní organizace, 25 členských států Založena na mezinárodních smlouvách Zavazuje svými akty jak členské státy, tak subjekty žijící v členských státech, zvláštní charakter práva (oblast úpravy, nástroje a dokumenty) Státy se vzdaly části své suverenity ve prospěch Společenství, dělené pravomoce Sdružuje dvě různá společenství EU není subjektem mezinárodního práva

3 1952 vznik ESUO, Paříž – na 50 let Německo, Francie, Itálie a Benelux Mělo být pojistkou proti nově zbrojenému Německu a mělo řešit nadprodukci oceli Vysoký úřad Vlastní zdroje příjmů Mohl závazná rozhodnutí nejen pro čl. státy ale i jednotlivé subjekty – ocelářské podniky Rada ministrů – koordinace mezi čl. státy a Úřadem, úřad může jednat jen s jejím svolením Soudní dvůr – vykládá smlouvu, kontroluje Výbor Valné shromáždění – zástupci parlamentů, poradní a kontrolní funkce Vznik a vývoj EU

4 1957 vznik EHS, Euratom, Římské smlouvy EHS – řeší ekonomické problémy Vytvoření společného trhu Celní unie, zákaz omezení dovozu či vývozu mezi členskými státy, stejné clo navenek Volný pohyb zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu Mělo přinést soběstačnost a efektivní využívání zdrojů V roce 1993 přejmenování na Smlouvu o založení ES Euratom –vytváří společný trh s jadernou energií Podpora výzkumu, podpora investic Bezpečnostní standart Snaha o zvýšení životní úrovně Vznik a vývoj EU

5 Orgány dle Římských smluv Rada ministrů, Komise, ESD, Valné shromáždění 1967 Slučovací smlouva, Evropská společenství Lucemburský kompromis a kvalif. většina 1973 vstup VB, Irska, Dánska (Norsko refer.-ne) 1981 vstup Řecka 1986 Jednotný evropský akt – rozšiřuje hlasování kvalif. většinou, dává EP právo veto, zavádí nové politiky, např. politiku životního prostředí cíl -odstranění překážek vnitřního trhu zavedení Soudu prvního stupně 1986 vstup Španělska, Portugalska Vznik a vývoj EU

6 1993 Maastricht- zaveden pojem EU, občanství EU, 3 pilíře (prohloubení integrace) I. právo ES - zásada subsidiarity, pokuty pro ESD II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika III. Justice a vnitřní věci 1995 vstup Rakouska, Finska a Švédska 1997 Amsterodamská smlouva posílila ochranu lidských práv a zavedla větší důraz na ochranu životního prostředí 2001 Smlouva z Nice – připravuje EU na rozšíření o státy východního bloku 2004 vstup ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko – 25 členských států (Bulharsko, Rumunsko 2007) Vznik a vývoj EU

7 Evropský parlament Evropská komise Rada EU Evropská rada (ER) Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr - rozpočet Výbor regionů (344, ČR 12) Hospodářský a sociální výbor (344, ČR 12) Evropský ombudsman Evropská ústřední banka - monetární politika Evropská investiční banka - plnění cílů politiky ES Instituce Evropské Unie

8 626 poslanců od r – 723, ČR -24 Štrasburk, min 1x ročně přímé volby - národní právo (jmenování) 5 let Parlamentní strany a uskupení PES - strana evropských socialistů EPP - evropská strana lidová UFE - Unie za svobodu mezinárodní smlouvy ELDR – Evropská liberální, demokratická a reformní strana EUL/NGL – Evropská sjednocená levice/Nordická zelená levice GGEP – Skupina zelených v EP ERA – Evropská radikální aliance IEN - Nezávislá Evropa národů Nezařazení Evropský parlament

9 Základní nástroje EP - I. pilíř Konzultace – nezávazná, povinná pro Radu než schválí návrh Komise Spolupráce – možnost doplňovat návrh Komise a stanovisko Rady, které k tomu návrhu zaujme Spolurozhodování - EP se na přijímání legislativy podílí rovným dílem s Radou. K jednání o nalezení kompromisních stanovisek existuje dohadovací výbor stejnoměrně složený z členů obou institucí. Nedojde-li k dohodě může EP návrh odmítnout (právo životního prostředí) Evropský parlament

10 Souhlas – vyžaduje se pro důležité mezinárodní smlouvy a pro některá důležitá rozhodnutí v rámci ES Rozpočet – ke schválení je třeba souhlas EP,jehož se dosahuje podle zvláštní procedury (50 % nepovinných výdajů) Může vyslovit nedůvěru Komisi – že špatně čerpá rozpočet, případně zamítnout nominaci budoucích komisařů Stálý parlamentní výbor Evropský parlament

11 sídlo Brusel 20 členů s vlastním portfoliem (velké země nominují 2 komisaře) od roku 2004 pouze 1 každý čl. stát Na 5 let, naprostá nezávislost na čl. státu President – Romano Prodi Rozšíření – Gunter Verheugen Životní prostředí – Margot Wallstrom Ochrana zdraví a spotřebitele – David Byrn 23 generálních ředitelství dle politik protiváha Rady EU hájí zájmy EU Evropská komise

12 Iniciátor zákonodárství – rozpracovává návrhy legislativy v 1. Pilíři (tzv. expertní výbory) Delegovaná legislativní pravomoc Radou – komitologie – poradní, řídící a regulatorní výbory Kontrolní orgán - bdí nad plněním smluv a opatření institucí EU (žaloba u ESD) Správce rozpočtu EU Vykonatel politik EU Hlasování- prostá většina Evropská komise Evropská komise

13 Reprezentuje členské státy, Brusel (případně zasedání ve státě, který má předsednictví) Zástupce členského státu (ministr, stálá reprezentace) Předsednictví Rady se po 6 měsících střídá (Irsko, Nizozemí, Lucembursko) Předseda určuje agendu a priority Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (horizontální otázky s přesahem do více politik Unie), jinak dle téma – od roku 2002 zasedání v devíti formacích (Sevilla) Rada zajišťuje koordinaci hlavních linií hospodářské politiky členských států Rada EU Rada EU

14 Legislativní orgán pro všechny tři pilíře EU (spolu s EP) Zodpovídá za mezivládní spolupráci v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblastech vnitřní bezpečnosti a justice Pravomoc vydávat akty, které jsou sekundárními prameny práva EU Uzavírá jménem EU mezinárodní smlouvy Schvaluje rozpočet Hlasování Vážené hlasy pro jednotlivé členské státy Celkový počet všech hlasů je 124 od r ČR - 5 hlasů, nově 12 Rada EU

15 Druhy hlasování: Jednomyslným hlasováním (asi 70 přesně vymezených otázek ) Kvalifikovanou většinou (88 z 124, 232 z 321), případně superkvalifikovaná většina 88 hlasů z 2/3 států - I. kriterium váhy hlasů –II. kriterium počtu států (z většiny čl. států či ze 2/3) –III. kriterium tzv. populační klausule Prostou většinou - procedura Kvalifikovaná menšina 26 hlasů, možnost požádat o jednomyslnost pokud stát prohlásí, že se pro něj jedná o otázku zásadního významu Rada EU

16 Profesionální zajištění funkcí Rady COREPER, tzv. Výbor stálých zástupců Generální sekretariát COREPER projednává a připravuje návrhy asi 2OO pracovních skupin, projednávají technické a legislativní detaily legisl.návrhů Generální sekretariát Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce (překlady, pr.služby) Generální tajemník - Javier Solana Rada EU Rada EU

17 Ustavena 1974 v Paříži Orgán pro politickou spolupráci Schází se 2x až 3x ročně, dle potřeby Hlavy státu, případně předsedové vlád, za účasti úřadujícího předsedy EK Není ustavena v zakládacích smlouvách Rozhodnutí legalizováno na základě následného rozhodnutí Rady EU Určuje základní nasměrování politik y EU Evropská rada (ER) Summit

18 Soudní orgán EU se sídlem v Lucemburku 25 soudců a 9 generálních advokátů (JUDr. Jiří malenovský) pracuje v komorách z 3-5 soudců Zabezpečuje dodržování práva při výkladu a aplikaci smluv EU Kontroluje, zda orgány EU nepřekračují pravomoci jim svěřené Řešením předběžných otázek zabezpečují jednotný výklad a aplikaci práva ES ve všech členských státech. Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr

19 Projednává případy, které vyvstanou mezi orgány Společenství a členskými státy a orgány ES mezi sebou Zkoumá slučitelnost sekundárního práva s primárním právem Soud první instance – lze se proti jeho rozhodnutí odvolat k ESD spory zaměstnanců ochranné známky, ochrana spotřebitele Seznam žalob, které projednávají JUDr. Irena Pelikánová Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr

20 Prameny práva Primární – zakladatelské smlouvy ES a smlouvy, které je doplňují (JEA, SEU, Amsterodamská a z Nice) jednání o ústavě EU Mezinárodní smlouvy I. pilíř Sekundární - opora ve smlouvách + doložka pružnosti Nařízení – obecnou platnost, závazné a bezprostředně aplikovatelné ve všech čl. státech, provádí se jen na základě výslovného zmocnění v nařízení, nesmí být převáděna do národní legislativy v případě, kdy je nutné striktně sjednotit Legislativa ES Legislativa ES

21 Směrnice – závazná pro stát ve výsledku, kterého má dosaženo, stanoví cíl, volba formy a prostředku je na čl. státech do pr. řádu čl. státu musí být začleněna obecně závazným právním předpisem - pr. síla předpisu se řídí v té věci již vydaným pr. předpisem Implementace má stanoven časový limit. Implementace- transformace, aplikace a vynucení Nejvhodnější pr. Nástroj k sjednocení pr. Čl. států Nejčastější pramen práva v oblasti ochrany ŽP - rámcové a dceřiné Kontrola Komisí - možnost žaloby u ESD Rozhodnutí – je závazné pouze pro adresáta (programy výzkumu v ŽP, vznik spec. výborů Doporučení a stanoviska – právně nezávazná Legislativa ES Legislativa ES

22 Prameny práva II. pilíř Společná zahr. a bezpeč. politika Společné strategie-dlouhodobé cíle-schvaluje ER Společné akce – operativní iniciativa Společné postoje – rámcové dokumenty - přístup k daným otázkám Deklarace – veřejné vyjádření pozice či požadavku vůči třetím zemím III. pilíř Evropská bezpečnostní a obranná politika (policejní a soudní spolupráce) společné pozice rámcová rozhodnutí- ke sbližování práva- dán pouze cíl rozhodnutí a konvence - doporučení přijmout a provést národním právem Legislativa ES Legislativa ES

23 ESD - rozhodnutí - výklad pojmů a principy Princip subsidiarity- ES může být činné jen tam, kde cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států Princip přiměřenosti – ES zasahuje jen do nutné míry, např. tam kde stačí vydat směrnici nebude vydávat nařízení Bezprostřední použitelnost - bez transformace Přímý účinek – čl. státy nesmí do pr. aktů zasahovat, pro subjekty pr. odvolat se na ně u národních soudů – primární právo i horizontálně a sekundární jen vertikálně Přednost před národním právem -aplikovatelnost, čl. stát nesmí vydat nové předpisy, kt. by byly v rozporu, neplatí při aplikaci zásada lex posterior derogat priori, u práva ŽP specifická možnost ponechat si přísnější legislativu, či ji přijmout Základní principy práva ES Základní principy práva ES

24 Instituce EU Rada, Evropský parlament, Komise (Generální ředitelství XI.), ESD Základ práva na ochranu ŽP v kapitole XIX.čl Smlouvy, pojem politika ŽP nevymezen činnost ES má tyto cíle: udržování, ochranu a zlepšování kvality ŽP ochranu lidského zdraví šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů podporu mezinárodních opatření čelících regionálním i celosvětovým problémům ŽP důvody formulace politiky ŽP a její svěření do úrovně ES : nadnárodní charakter problému při ochraně ŽP EU a ochrana životního prostředí - společná kompetence

25 nedostatečná možnost vynucení mezin. smluv stanovení jednotných standardů ochrany - ochrana vnitřního trhu prosazení ekologické politiky i ve státech, ve kterých nemá tradici případně není komplexní Ekologická politika Společenství do roku 1987 Společné standardy na ochranu spotřebitelů a k úpravě soutěžního práva Jen některé druhy výrobků – emisní limity u aut, prací prostředky… právn´í úprava se soustředí jen na vytypované problémy - velmi kazuisticky řešeno bez zastřešujících pravidel EU a ochrana životního prostředí

26 I. akční program-stanovil první zásady a priority, na 5 let 2. Použit čl. 100 o sbližování za účelem zajištění bezbariérového trhu II. akční program přehodnocení prům. politiky s ohledem na ŽP, územní plánování 1. Prevence je účinnější než léčba –tři možnosti výkladu- ochrana u zdroje, minimalizace znečištění, eliminace znečištění již v procesu výroby 2. Dopady na ŽP je třeba brát na ně ohled v co nejranější fázi, princip předběžné opatrnosti 3. Nezbytnost vyhnout se takovému užívání přírody, které má za následek vážné porušení ekologické rovnováhy trvale udržitelný rozvoj 10 zásad ekologické politiky 10 zásad ekologické politiky

27 Vědecké poznání je třeba zdokonalit, vysoká úroveň ochrany Zásada platí znečišťovatel- náklady prevence a náhrady škody Aktivity čl. státu nesmí poškozovat ŽP jiného Ochrana ŽP je povinností každého – výchova Podpora mezinárodní ochrany ŽP Princip subsidiarity a proporcionality -vhodná úroveň Dlouhodobá koncepce a harmonizace politiky na ochranu ŽP, princip integrace do ostatních politik 10 zásad ekologické politiky 10 zásad ekologické politiky

28 III. Akční program zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu ŽP 2. Přispívat k ochraně lidského zdraví 3. Šetrně hospodařit s přírodními zdroji Potvrzuje principy akčních programů a zavádí princip likvidace škod přímo u zdroje znečištění a princip vysoké úrovně ochrany EU a ochrana životního prostředí

29 IV. Akční program 1987 Účinná implementace platného práva společenství Regulace všech vlivů látek a zdrojů znečišťování Zkvalitnění přístupu veřejnosti k informacím Maastricht Princip předběžné opatrnosti Zavádí pojem trvale udržitelný růst Rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou Důraz na řešení globálních problémů – klima, kyselé deště, ochrana biodiverzity EU a ochrana životního prostředí

30 V. Akční program 1992 Revoluční, vychází důsledně z principu trvale udržitelného rozvoje Soustředí se tématicky na 5 sektorů Průmysl Doprava Energetika Zemědělství Turismus Globální problémy v ŽP nevidí ve špatném přístupu regulace, ale ve vzorech lidského chování a spotřeby. EU a ochrana životního prostředí

31 Změny jsou nutné v těchto oblastech Hospodaření s přírodními zdroji Integrovaná ochrana ŽP a předcházení vzniku odpadů Snižování spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů Zkvalitnění obalových technologií Nové nástroje k zajištění ochrany ŽP-tržní nástroje a podpůrné –horizontální, např.vědecký výzkum Důraz na dělbu odpovědnosti DO BUDOUCNA:V průmyslu snaha snížit co nejvíce spotřebu materiálů a energií, zajistit minimální vznik odpadů či výrobky, s prodlouženou životností EU a ochrana životního prostředí

32 VI. akční program od roku 2002 na deset let Hospodaření s přírodními zdroji, opětné zdůraznění principu trvale udržitelného rozvoje, užitečnější výrobní a spotřební vzorce, zdůraznění změny změny klimatu, snaha o stabilizaci situace emisí CO 2 a jejich následné snižování ochrana přírody, biologické rozmanitosti, ochrana přirozeného prostředí vysoká úroveň kvality života i ve městech- ochrana zdraví člověka zvýšení uvědomělého vztahu veřejnosti ve vztahu k ŽP, její zapojení EU a ochrana životního prostředí

33 Evropská Unie – právo životního prostředí HORIZONTÁLNÍ PŘEDPISY PRÁVO NA INFORMACE EIA IPPC EMAS ECO - LABELING SLOŽKOVÉ PŘEDPISY VODY OVZDUŠÍ ODPADY PŘÍRODA

34 Právo na informace L 90/313 EEC, zrušena 2003/4 EP a Rady o přístupu veřejnosti k informacím o ŽP Informace o ŽP- všechny dostupné informace o stavu vod, ovzduší, půdy, fauny a flóry, krajiny a přírodních stanovišť i informace o činnostech nebo o opatřeních, která na tyto složky negativně působí, informace o činnostech a opatřeních, která slouží k ochraně těchto složek - programy pro ŽP Orgán veřejné správy – ústřední, regionální, místní a subjekty, na které je přenesen výkon státní správy, i orgány, které nemají kompetence v ochraně ŽP, ale mají informace – působnost v ochraně ŽP

35 Právo na informace Právo na přístup k informacím pro právnické a fyzické osoby i bez prokázání zvláštního důvodu. Povinnost odpovědět do 1 měsíce Při odepření informace podat odůvodnění, možnost přezkoumání nově i soudní Poskytnutí informací je možno zpoplatnit Povinnost čl. států informovat pravidelně o stavu ŽP a podporovat informovanost veřejnosti- elektronická podoba informací, vytváření informačních registrů Možnost odmítnout poskytnutí informace - restriktivní výklad Bezpečnost a obrana státu Stádium vyšetřování Obchodní a průmyslové tajemství, důvěrnost osobních údajů

36 Právo na informace Dokumenty poskytnuté třetí stranou, která nemá povinnost tyto informace předat a s jejich poskytnutím nesouhlasí Dokumenty, jejichž poskytnutí by mohlo vést k poškození ŽP, jehož se týkají Nedokončené dokumenty, o nichž si orgán st. správy ještě nevytvořil konečný názor Žádost nepřiměřená nebo formulovaná příliš obecně informace není k dispozici, možnost přeposlat Nutno dodržet požadovanou formu Dále je právo na informace zakotveno v dalších složkových předpisech Problematické pro státy původního Rakouska- Uherska

37 EIA L 85/337 EEC, 97/11 EC, Princip prevence a ochrany u zdroje Cíl: EIA -Zhodnotit možné vlivy připravovaných projektů, na ŽP, závaznost pro stavební řízení a dále pro IPPC, Zamezit negativním důsledkům projektů a případně je snížit Provádí se před povolením k realizaci, právo konzultace investora Účast veřejnosti a dotčených org. státní správy Stanovit, kdo je dotčen Způsob poskytnutí informací Místo a lhůta k podání námitek Informace o konečném rozhodnutí Veřejnost je přítomna již při určení toho, co bude obsahovat dokumentace

38 EIA Případná přeshraniční spolupráce 4 přílohy: 1. Seznam staveb a zařízení a zásahů do přírody a krajiny, u kterých je EIA povinná 2. Seznam projektů, u kterých mohou čl. státy povinnost provést EIA stanovit (povaha, objem, umístění) Kritéria pro výběr, zda u projektů přílohy II. bude EIA prováděna Požadavky na dokumentaci Hodnocení přímých a nepřímých vlivů Člověk, fauna, flóra Půda voda ovzduší, klima a krajina Vzájemné vztahy mezi nimi Hmotný majetek a kulturní dědictví

39 EIA Dokumentace Popis fyzických vlastností projektu, požadavky na výstavbu a provoz Hlavní rysy výrobních procesů Odhad množství a druhu odpadů a emisí Popis projektu, vzhled, místo, velikost Opatření na ochranu před znečištěním ŽP Údaje k identifikaci a hodnocení vlivů na ŽP Netechnické shrnutí pro laickou veřejnost ALTERNATIVY

40 SEA L 2001/42 EC Cíl: zhodnotit možný vliv určitých plánů a koncepcí na ŽP Zamezit negativním důsledkům plánů a koncepcí apřípadně je snížit Posuzují se plány, které mohou mít významný vliv na ŽP a které přijímají úřady na vnitrostátní, regionální či místní úrovni které jsou připravovány pro schválení v legislativním procesu jak vládou tak parlamentem Posuzování během přípravy plánů či před jeho přijetím Obligatorní či fakultativní posouzení dle příloh výsledky posuzování nejsou závazné, ale měly by být vzaty v úvahu při přípravě plánů

41 EMAS Systém řízení ochrany ŽP v průmyslových podnicích R 93/1836 EC, R 2001/761 Založeno na dobrovolných dohodách orgánů st. správy a vedení podniků, zvýšení konkurenceschopnosti, nově jakýkoli subjekt i úřad či instituce Předpoklad zařazení do systému Zpracování enviromentální politiky podniku Vypracování programu s konkrétními cíli pro určité období Změna systému řízení, vytvoření struktury pro ŽP Sledování a kontrola postupů a výsledků Poskytování informací veřejnosti nově zapojení zaměstnanců do ochrany ŽP

42 EMAS Enviromentální audit 1. Úvodní audit – popis počátečního stavu, vliv na ŽP, možnosti zlepšení, právní audit 2. V pravidelných intervalech hodnotící audity Enviromentální audity, autorizovaní auditoři _ FORUM, registrační orgány - zajistí čl. státy Možnost vyloučit ze systému Nejprve pouze velké podniky, pro ostatní vysoká finanční náročnost Dnes snaha o rozšíření na města, státní správu, obchody, banky speciální logo

43 IPPC Komplexní ochrana ŽP, L 96/61 EC Princip prevence, vysoká úroveň ochrany, účast veřejnosti Orientováno pouze na v příloze stanovené objekty Posouzení všech složek v jejich souhrnu, běžně přesun zátěže z jedné na druhou 1. Technická ochrana – požadavky na zařízení, BAT 2. Účast státní správy, která vydá jedno povolení pro všechny složky, 1 úřad 3. Stanovit vzor žádosti Rozhodnutí - emisní limity technologie - BAT umístění stavby – místní podmínky zabránění přesunu z jedné složky do druhé

44 IPPC Obecné principy povolení Žádné výrazné znečištění Snaha o snížení produkce odpadů Účinné využívání energií Opatření, která mají zabránit haváriím Po ukončení provozu zabránit zatížení území Všechna nová zařízení ze seznamu a stará rekolaudace do r Monitoring emisí a jejich zveřejňování Oznamování veškerých změn – pravomoc orgánu povolení změnit (vyšší znečišťování než odhad, změna technologie, změna komunitárních právních předpisů )

45 ECO - labeling R 92/880 EEC, 2000/1980 EC Označování výrobků nově i služeb, které nebudou od kolébky až ke hrobu znečišťovat ŽP a které běžně mají významný vliv na ŽP Distribuce na trhu s tímto označením Informace o složení a likvidaci odpadů Nevylučuje vnitrostátní označení kvality Čl. státy označí příslušné orgány, definují obsah žádosti, uzavřou časově omezenou smlouvu Zásady ekolabelingového programu: Otevřenost, dobrovolnost, časové omezení,hodnotí se celý životní cyklus výrobku, kriteria- Rozhodnutí Komise, samofinancování

46 Ochrana vod Kolem 30-ti významnějších právních předpisů Sladké i mořské Princip prevence, snižování znečišťování u zdroje I.Nejnižší ukazatele jakosti vod II. Nejnižší prevence vypouštění I. 5 směrnic, stanoví kvalitu podle účelu Jakost povrchových vod pitné vody – 75/440 EEC kategorie A 1 - A 3 plány čištění vod, podrobné harmonogramy metody měření pro analýzy jakosti

47 Ochrana vod potřeby obyvatel – 80/778 EEC možnost stanovit přísnější opatření čl. státy použití v průmyslu voda ke koupání – 76/160 EEC Požadavky a hodnoty 1)závazné 2)směrné Výklad ESD Dočasné výjimky – klima, geograf.podmínky chov ryb - 78/659 EEC chov korýšů – 79/923 EEC Zvl. Požadavky a regulace čl. státy – povinnost je vyznačit, možnost přísnějších opatření, zpracovat plány pro zlepšení kvality

48 Ochrana vod II. A) Povrchové vody Rámcová směrnice, č. 76/464 EEC Omezování vypouštění některých nebezpečných látek do vod Obecná, zaměřeno na sjednocení způsobů měření a analýz 2 seznamy 1)černý, extrémně toxické – zákaz 2)šedý, látky – progresivní omezení Povolení nebo plán redukce Nástroje – prahové limity, ukazatelé jakosti vod Další směrnice – vydává Rada Seznam Komise

49 Ochrana vod upravují vypouštění některých nebezpečných látek z prům. zařízení Kadmium, rtuť, oxid titaničitý Dusičnanová směrnice – 91/676 EEC Čl. státy povinnost definovat zneč. oblasti a oblasti, z kterých dusičnany unikají do vody Reaguje na pronikání dusičnanů ze zemědělské výroby Dobrá zemědělská praxe Ochrana mořských a pobřežních vod Rozhodnutí Rady 86/85 EEC Regulace a snižování znečištění látkami vypouštěnými na moři Opatření pro případ havárie

50 Ochrana vod Rozhodnutí Rady 88/346 EEC Pro pobřežní vody Požadavky na vybavení lodí a postup při nakládání a vykládání lodí Podzemní vody Směrnice 80/68 EC Přímé a nepřímé vypouštění látek do podz. vod Seznam 1)černý – zákaz přímého vypouštění, nepřímé po přezkoumání dostatečné ochrany vod 2)šedý – povoleno oboje, ale jen po předchozím přezkoumání Směr. o městských odp. vodách - 91/271 EEC Sběr, čištění a vypouštění,čistírny odp. vod Z prům. výrob jen na základě povolení

51 Ochrana vod Směr. o městských odp. vodách - 91/271 EEC Sběr, čištění a vypouštění, čistírny odp. vod Z prům. výrob jen na základě povolení Citlivé oblasti – vyšší požadavky, zpracování plánů Monitoring Rámcová směrnice Téměř kompletně upravuje problematiku vod a politiku EU v této oblasti, nahradí většinu směrnic Cíl: zabránit zhoršování stavu vodních i souvisících suchozemských ekosystémů trvale udržitelná spotřeba vody zmírnění nepříznivých účinků sucha a povodní

52 Ochrana vod Ochrana vod na principu povodí Úkoly pro čl. státy: Vymezit oblast povodí Stanovit správní orgány Seznam aktivit, které ovlivňují stav vodního toku Monitorovat stav Plány zlepšování kvality vod s účastí veřejnosti na jejich přípravě Stanovit poplatky za využívání vod

53 Ochrana ovzduší Opatření politiky ES – 6 kategorií 1. Imisní limity a emisní limity 2. Ukazatelé kvality výrobků 3. Emisní limity pro výfukové plyny z motorových vozidel 4. Znečišťování ovzduší průmyslovými podniky 5. Ochrana ozónové vrstvy 6. Ochrana před znečišťováním ovzduší ozónem 1) Rámcová směrnice – 96/62 EC Cíl: jednotné hodnocení stavu ovzduší v EU Jednotná pravidla pro způsoby měření, odebírání vzorků atd. Zachovat kvalitu ovzduší, kde je vyšší než obvykle a jinde dodržovat emisní a imisní limity

54 Ochrana ovzduší Akční plány v místech se zhoršenou kvalitou ovzduší Zavádí nové pojmy varovný prah, meze tolerance(%limit pro ještě tolerované překročení) Závazné a směrné hodnoty Specifické požadavky pro zóny vyššího znečištění Možnost přísnějších úprav členskými státy Směrnice stanoví emisní limity pro SO 2 a polétavý prach (80/779 EEC), olovo (89/427 EEC) No x (85/203 EEC)

55 Ochrana ovzduší 2) Stanoví požadavky na paliva 75/716 EEC -Obsah síry v některých tekutých palivech – stanovila základní omezení 93/12 EC – obsah síry v topných plynech a motorové naftě 78/611 EEC obsah olova v benzínu – zavedení a distribuce bezolovnatého benzínu do ) Snaha o minimalizaci znečišťování ovzduší exhalacemi výfukových plynů z motorových vozidel 91/441 EEC Benzínové motory Dieslové motory Třícestné katalyzátory pro nová auta

56 Ochrana ovzduší Po roce 2000 Zpřísňování emisních limitů Zvýšení kvality paliv Řízení dopravy Údržba vozidel Přísnější silniční kontrola 4) Rámcová směrnice 84/360 EEC o znečišťování ovzduší průmyslovými podniky Pro nové Baty, pro stávající opatření ke snižování emisí Pro podniky v příloze – povolení k provozu Seznam osmi nejdůležitějších znečišťujících látek

57 Ochrana ovzduší Směrnice stanovící limity pro spalovny odpadů Komunální odpad 89/369 EEC Nebezpečný odpad 94/67 EC IPPC Směrnice pro zvlášť velké spalovací zdroje 88/609 EEC 15-ti letý plán snižování znečišťování ovzduší kyselými dešti způsobovanými elektrárnami a zařízeními těžkého průmyslu. 5) R 2000/2037 EC Zastavuje výrobu a používání CFC a jiných tvrdých a halonů Měkké freony – snižování výroby až zastavení Licence k dovozu a vývozu těchto látek Regulace obchodu se státy, které nejsou smluvními stranami Montrealského protokolu

58 Ochrana ovzduší 6)L 92/72 EEC o znečišťování ovzduší ozónem Monitoring, výměna informací, informace a varování pro občany Ochrana lesa před průmyslovými exhalacemi ES vázána i mezinárodními úmluvami, ke kterým na základě rozhodnutí Rady přistoupila Mezinárodní úmluva o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší Mezinárodní úmluva o ochraně ozónové vrstvy Země Mezinárodní úmluva o změně klimatu

59 Odpady Základní priority při nakládání s odpady Prevence vzniku odpadů Podpora recyklace a opětovného využití odpadů Zneškodňování odpadů skládkováním a spalováním na základě harmonizace nejv. Standardů Zpřísňování pravidel pro přepravu Asanace pozemků Principy Znečišťovatel platí, odpovědnost původce Princip soběstačnosti (síť v čl. státech či ES) Princip blízkosti (ne absolutní výklad)

60 Odpady 1) Obecná právní úprava Rámcová směrnice – 75/442 EEC, nové znění 91/692 EEC Odpad – látka či předmět – úmysl zbavit se a je v jedné z15 kategorií odpadů a 16. zbytková v EU považován za zboží, kterému nelze stavět překážky 2 základní povinnosti čl. států Prevence vzniku odpadů a snižování nebezpečnosti Recyklace nebo druhotné využití odpadů – energie Nesmí docházet k poškozování ŽP, zákaz nekontrolovaného zneškodňování Plány odpadového hospodářství

61 Odpady POVOLENÍ + pravidelné inspekce a evidence podniků, které zneškodňují odpad 2)Právní úprava nakládání s nebezpečnými odpady - 91/689 EEC Stanoví druhy či vlastnosti pro nebezpečný odpad Programy zneškodňování oznamovány Komisi Přísnější pravidla – povolení bez výjimek pro sběr, třídění recyklaci i zneškodňování, 3) R 93/259 o přepravě v rámci ES i mimo požadavky na balení, označování, evidenci Reguluje pohyb ať v rámci společenství nebo mimo Zákaz vývozu nebezpečných odpadů do třetích zemí bez předchozího souhlasu, možnost podání námitek proti přepravě nebezpečných odpadů

62 Odpady 4) Recyklace a opětovné použití odpadů 75/439 EEC použité oleje Zajistit, aby se oleje nedostaly do ŽP Přednost opětovného použití před spalováním 94/62 EC Obaly a odpady z obalů Zvláštní cíl sběr a znovuvyužití odpadů z obalů a recyklaci Obaly, které nebudou splňovat určitá kritéria opětovného využití nebudou vpuštěny na vnitřní trh 91/157 EEC Baterie a akumulátory s obsahem nebezpečné látky Systém sběru a zavedení řízeného zneškodňování

63 Ochrana přírody Velká část pr. předpisů EU v této oblasti – závazky z mezinárodních smluv Úmluva o ochraně divokého přírody a stanovišť Úmluva o ochraně stěhovavých druhů divokých zvířat Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů a zvířat Úmluva o biodiverzitě – princip ochrany Přednost ochrany přirozeného výskytu Politický dokument, sever a jih 99/22 směrnice Držení divokých zvířat v ZOO, certifikát pro osoby, které je provozují

64 Ochrana přírody Natura 2000 – směrnice 92/43 EC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin síť zvláště chráněných míst Vyznačí každý stát – národní seznam lokalit hranice, rostlinstvo, zvěř Předloženo Komisi – schválení Domácí ochrana – plány péče o území Nesmí být zahrnuta do plánů rozvoje území, pouze se stanoviskem Komise Při přílišné finanční náročnosti jsou možné určité úlevy 5% klauzule a sporná místa L 79/409 EEC o ochraně volně žijících ptáků R 83/129 EEC o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich

65 Ochrana přírody L 79/409 EEC o ochraně volně žijících ptáků R 83/129 EEC o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich L 338/97 EC O ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulací obchodu s těmito druhy R 348/81 EEC o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb R 3254/91 EEC zakazující ve Společenství používání nášlapných pastí a dovoz kožešin a výrobků z urč. Druhů živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k odchytu používány nášlapné pasti, nebo jiné způsoby, které nejsou v souladu s mezinárodními humánními standardy chytání zvířat do pastí.

66 Kde získat další informace - EUROskop, oficiální projekt MZV ČR, integrace - EUROPA projekt EU politické a právní informace stránky delegace EK v ČR a Inform. centra EU European Union law, Official Journal – Sbírka (všechny jazykyEU) - Cordis, Informace o EU Výbor vlády ČR pro Evropskou integraci Centrum pro právo EU při PSP ČR


Stáhnout ppt "EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google