Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

U3V Přednáška 21.2.2007 Trendy v současném vzdělávání se zaměřením na výuku přírodovědných předmětů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "U3V Přednáška 21.2.2007 Trendy v současném vzdělávání se zaměřením na výuku přírodovědných předmětů."— Transkript prezentace:

1 U3V Přednáška Trendy v současném vzdělávání se zaměřením na výuku přírodovědných předmětů

2 Trendy ve vzdělávání v ČR  Struktura školského systému  Legislativa  Financování  Kurikulum (obsah vzdělávání) Literatura NEZVALOVÁ, D. Trendy ve vzdělávací politice. 101 s., 679 kB. Dostupné na

3 Trendy ve vzdělávání v zemích EU  Struktura školských systémů  Financování  Kurikulum Literatura NEZVALOVÁ, D. Evropské dimenze vzdělávání. 58 s., 403 kB. Dostupné na

4 Přírodovědné vzdělávání  Přírodovědné vzdělávání na primární škole;  Přírodovědné vzdělávání na nižší sekundární škole;  Přírodovědné vzdělávání na vyšší sekundární škole;  Srovnání s některými edukačně vyspělými zeměmi.

5 Trendy ve vzdělávání v ČR Národní program rozvoje vzdělávání v České republice.

6 Obecné cíle vzdělávání Vzdělávání má více rozměrů, je současně zaměřeno na rovinu osobního rozvoje, začleňování do života společnosti, přípravu na uplatnění na trhu práce. Zaměřuje se na následující cíle:  Rozvoj lidské individuality;  Zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti;  Výchova k ochraně životního prostředí, zajištění udržitelného rozvoje společnosti;

7  Podpora demokracie a občanské společnosti: školní společenství je prvním prostředím, kde dochází k výchově k demokracii: vztah mezi učitelem a žákem, založený na vzájemném respektu, utváření školní komunity, se zapojením všech partnerů, řídícími se demokratickými pravidly;  Výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě;  Zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti prostřednictvím kvalitního vzdělání.

8 Klasifikace úrovní ve vzdělávání ISCED 97  0 preprimární  1 primární  2 nižší sekundární  3 vyšší sekundární  4 postsekundární  5 terciární-první stupeň  6 terciární-druhý stupeň (vědecká příprava)

9 Pre-primární vzdělávání a změny  Vyrovnání sociálních nerovností;  Možnost vzdělávání v mateřské škole v předškolním roce;  Orientace na rozvoj individuality dítěte;  Socializace dítěte.

10 Primární vzdělávání  Instituce: I. stupeň ZŠ  Délka: 5 ročníků  Obsah: integrovaný přístup mateřský jazyk, matematika, integr. základy přír. a spol. věd, výchovy, cizí jazyk mateřský jazyk, matematika, integr. základy přír. a spol. věd, výchovy, cizí jazyk  Učitelé: magisterský stupeň

11 Primární vzdělávání a změny  Variabilnější organizace a individualizace výuky;  Posílení jazykové výuky od 3. ročníku, výuky volitelných předmětů;  Zavést funkci asistenta, umožnit školního psychologa;

12 Nižší sekundární vzdělávání  Instituce: II. stupeň ZŠ  Délka: 4 roč.  Obsah: předmětový  Učitelé: magisterský stupeň

13 Nižší sekundární vzdělávání a změny  Promyšleně redukovat víceleté programy gymnázia;  Umožnit větší podíl volitelných předmětů, diferenciaci v předmětech (2 úrovně), integraci předmětů;  Nabídnout zájmové a volnočasové aktivity v režimu školy;  Zavést funkci asistenta, umožnit školního psychologa;  Měnit klima ve třídách, způsoby motivace, hledat a využívat aktivizující metody a formy výuky;  Prosadit změny v hodnocení žáků, umožnit slovní hodnocení žáků;

14 Vyšší sekundární vzdělávání  Instituce: střední školy-G, SOŠ SOU Délka: 3-4 roky  Obsah: všeobecně vzdělávací předměty, odborné školy odborné předměty, odborná učiliště praktický výcvik  Učitelé: magisterský stupeň  Mistři OV: středoškolské vzd.  Ukončení: učň. zk., maturita

15 Změny ve středním všeobecném a odborném vzdělávání  Střední vzdělávání se dosud uskutečňuje ve třech relativně oddělených druzích škol: všeobecné na gymnáziích, odborně technické, zemědělské, ekonomické, umělecké apod. převážně na středních odborných školách a učňovské na středních odborných učilištích.  Tato situace již nevyhovuje zcela novým potřebám, proto je cílem vytvořit otevřený, koherentní a transparentní systém středoškolského vzdělávání, který bude zahrnovat vzájemně prostupné případně na sebe navazující, vzdělávací programy s různým podílem všeobecné a odborné, teoretické a praktické složky vzdělávání.

16 Důraz na tyto cíle:  Zajišťovat připravenost mladých lidí pro celoživotní učení;  Poskytovat široké všeobecné a obecně odborné vzdělání a klíčové kompetence, nezbytné pro pracovní uplatnění a umožňující snadnější rekvalifikaci;  Obsah vzdělání rozšířit o výuku cizích jazyků a multikulturální vzdělávání;  Změna stylu výuky na školách, protože kompetence jsou založeny na aktivitách, nikoliv pouze na vědomostech patří k nim např.: komunikace, rozvoj schopnosti učit se, sociální kompetence, řešení problémů, práce s informačními technologiemi.

17 Změny  Předpokládá se podpora všeobecně zaměřených vzdělávacích programů tak, aby v nich studovalo alespoň 30% populace.  Vedle gymnaziálních programů bude podporován rozvoj všeobecných a široce profilovaných odborných vzdělávacích programů, jako jsou ekonomická a technická lycea.  Dále bude podporována optimalizace sítě škol ve prospěch integrovaných, resp. polyfunkčních škol. Tyto vzdělávací instituce nabízejí všeobecné i odborné programy, které poskytují různý stupeň vzdělání pod jednou střechou. Tyto programy se mohou vzájemně ovlivňovat a prolínat. Umožní tak žákům prostupnost, obohacení i korekci vzdělávací dráhy. Každý žák tak může ukončit certifikovaný vzdělávací program, odpovídající jeho schopnostem.

18 Terciární vzdělávání  Diverzifikovaný terciární systém vzdělávání;  Otevřený přístup bez diskriminace;  Koncept celoživotního učení;  Komplexní hodnocení kvality vzdělání;  Podporovat rozvoj lidských zdrojů.

19 Struktura úrovní vzdělání  Pomaturitní studium: modulárně sestavené krátké studijní cykly (1-2 leté);  Vyšší odborné studium (kvalifikace diplomovaný specialista v oboru…)- transformace na bakalářské stud. Programy;  Bakalářské studium –aplikační zaměření;  Magisterské studium-navazující;  Doktorské studium-zaměřeno na výzkum a vývoj.

20 Institucionální struktura terciárního vzdělávání  Vysoké školy univerzitního typu (UVŠ):uskutečňují převážně magisterské (4-6l) programy, navazující magisterské (2-3 leté)a doktorské (3leté) studijní programy;  Vysoké školy neuniverzitního typu (NVŠ): uskutečňují převážně bakalářské (3-4l) programy;  Vyšší odborné školy (VOŠ): odborné 3l studium a pomaturitní studium;

21 Charakteristika  Prostupnost  Modulární stavba studia  Kreditový systém  Mobilita

22 Formy studia  Prezenční  Distanční  Kombinovaná

23 Vzdělávání dospělých  Integrální součást vzdělávací soustavy  Vzdělávání vedoucí k dosažení stupně vzdělání;  Další profesní vzdělání;  Ostatní součásti (zájmové, občanské vzdělávání, vzdělávání seniorů);  Zaostávání v této oblasti je brzdou ekonomického růstu.

24 Zájmové vzdělávání a volný čas  Naplnění volného času a získat vědomosti a dovednosti mimo organizovanou školní výuku;  Plní f-ci výchovnou, vzdělávací, zdravotní, sociální a preventivní;  Specializovaná zařízení, tendence rozšíření f-ce školy;  Škola se stává otevřenou institucí, stírají se hranice mezi povinnou výukou a volným časem;  Jazykové školy a Základní umělecké školy;

25 Vzdělávání mimořádně nadaných jedinců  Co nejširší nabídka činností na různé úrovni jako předpoklad pro projev nadání a jeho objevení;  Systém péče o mimořádně nadané jedince (nabídka na ZŠ, diferenciace, podpora individuálního výkonu, vytvářet vhodné institucionální a organizační formy, podpora výzkumu v této oblasti).

26 Speciální vzdělávání  Vzdělávání dětí se speciálními potřebami;  Integrační tendence, inkluzivní prostředí ve školách;  Zvyšující se počty žáků s problémy v učení;  Provázanost speciálního vzdělávání s běžným vzdělávacím proudem;  Rovný přístup ke vzdělávání všech dětí bez ohledu na stupeň zdravotního postižení či sociálního znevýhodnění.

27 Legislativa  Zákon o základních a středních školách;  Zákon o vysokých školách;

28 Financování  Normativ;  Zřizovatelem MŠ a ZŠ obecní úřady;  Zřizovatelem SŠ a VOŠ krajské úřady (včetně výchovných a školských zařízení s širší působností);  Normativ i pro soukromé školy.

29 Kurikulum  Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání  Rámcový vzdělávací program gymnaziálního vzdělávání  Rámcové vzdělávací programy pro odborné školy (www.nuov.cz);  Školní vzdělávací programy;

30 Cíle ve vzdělávání v zemích EU Cíle:  Tři základní cíle - rozvoj osobnosti, příprava na pracovní život a výchova k občanství - se výslovně nebo skrytě objevují všude.  Dosáhnout lepší kvality, vysoké úrovně spolu s požadavkem na omezení zásahů státu a decentralizaci řízení vzdělávání.  Značný význam se přikládá rozvoji osobnosti žáka, jeho výchově ke svobodnému uvažování a odpovědnému občanství.

31 Vzdělávací politika EU (Lisabon 2000)  Nárůst investic do lidských zdrojů;  Snížení počtu letých, kteří mají jen základní vzdělání na polovinu do 2010;  Přeměna škol na víceúčelová vzdělávací střediska pro široké spektrum cílových skupin, jejich úplné napojení na internet, těsná vazba na podniky a výzkum;  Definování nových základních kompetencí;  Rozšíření mobility.

32 Strategické směry a cíle EU ve vzdělávání 1. Zvýšit kvalitu a efektivitu vzdělávacích systémů členských zemí:  zlepšit přípravu pedagogů;  rozvíjet dovednosti pro znalostní společnost;  každému zajistit přístup k ICT;  zvýšit účast na studiu přírodovědných a technických oborů;

33 2. Usnadnit všem přístup ke vzdělání:  Otevřít možnosti pro učení;  Učinit učení přitažlivější;  Podporovat aktivní občanský život;

34 3. Otevřít vzdělávací systémy širšímu světu:  Posilovat vazby se světem práce, výzkumem a společností;  Rozvíjet ducha podnikání;  Zlepšovat učení cizím jazykům;  Zvyšovat mobilitu;  Posilovat evropskou spolupráci.

35 Vzdělávací soustavy zemí EU  Prodlužování doby vzdělávání;  Neselektivní školské systémy (Švédsko, Irsko, Finsko, Španělsko, Dánsko, Spojené království);  Selektivní školské systémy (B, G, AT, GR, IT, HU, PL, CZ).

36 Pre-primární (předškolní) vzdělávání  Instituce poskytující převážně péči;  Instituce neškolského typu;  Mateřské školy V EU podpora předškolní výchovy.

37 Strukturální modely  Struktury se dvěma cykly, kde první z nich trvá 4 až 6 let a druhý 6 až 9 let - do této kategorie patří varianty 6 + 6, 5 + 7,  Struktury s dlouhým prvním a krátkým druhým cyklem: varianty 8 + 4, 9 + 3,  Struktury se třemi cykly různé délky: varianty nebo

38 Primární vzdělávání  Vstup 5-7 roků;  Délka: 3-6 ročníků;  Obsah: mateřský jazyk, matematika, základy věd o člověku, přírodě a společnosti, výchovy, cizí jazyk;  Výuka náboženství jako povinného předmětu (UK, Německo, Rakousko, některé severské země);  Učitelé: bakalářský stupeň, v některých zemích středoškolské vzdělání.

39 Sekundární vzdělávání  Nižší: 3-6 ročníků;  Vyšší: 3-6 ročníků.  Obsah: tradiční předmětový přístup, integrující v některých oblastech (např. přírodní vědy;  Větší důraz na všeobecné vzdělávání.

40 Odborné vzdělávání a profesní příprava Mezi klíčové parametry, které vytvářejí specifickou identitu systému odborného vzdělávání patří:  charakter nabízených studijních programů  charakter kurikula  podíl teorie a praxe v rámci vzdělávacího programu  místo, kde se realizuje praktická část výuky (škola-firma)  řízení odborného školství  platnost získaných kvalifikací a osvědčení

41 Trendy v odborném vzdělávání Počet specializací se často snižuje z mnoha set na několik desítek, přičemž každá z nich připravuje pro dosti široké spektrum povolání. Zároveň se zvětšuje šíře jednotlivých specializací. Úzce zaměřené specializace ustupují těm, které jsou zaměřeny šíře, speciální dovednosti ustupují dovednostem univerzálněji použitelným, přenosným. Pojem přenosných dovedností má klíčový význam. Spočívá na předpokladu, že různé specializace a skupiny specializací mají společné jádro znalostí a dovedností. Absolventi tak získávají možnost pružněji reagovat na požadavky nejistého a proměnlivého trhu práce.

42 Kurikulum  Ve všech zemích je tvorba kurikula do určité míry podřízena ústřední kontrole.  Jen ve zcela výjimečných případech centrum bezprostředně ovlivňuje jeho náplň.  Ve většině zemí se orgány ústřední správy nezabývají přípravou učebních osnov v pravém smyslu slova, či výrobou učebnic.  Tyto úkoly plní skupiny odborníků, které mají značnou volnost při určování konkrétního obsahu.

43 Hodnocení  V západní Evropě existuje dlouhá tradice společné odpovědnosti partnerů na všech úrovních za hodnocení žáků a škol a za vydávání osvědčení.  Tak byly vytvořeny koncepční a metodologické základy pro objektivní hodnocení žáků.  Kromě tradičních závěrečných zkoušek byl vypracován i soubor standardních testů pro sledování pokroku žáků.  Zároveň byly vypracovány postupy na srovnávací hodnocení škol, jejich programů, metod výuky, učitelů a konečně i celých vzdělávacích systémů.

44 Trendy Vzhledem k tomu, že význam celostátně platného hodnocení výsledků stále stoupá, v mnoha zemích se postupně snižuje význam hodnocení prováděného školou a učitelem ve pros- pěch hodnocení externího.

45 Forma závěrečné zkoušky  Ve většině zemí obsahují zkoušky písemné a ústní části.  V Irsku a Velké Británii jsou výhradně písemné.  Písemné zkoušky jsou známkovány externími hodnotiteli, méně často učiteli studenta pod dohledem externích examinátorů.

46 Účel  potvrzuje úspěšné absolvování sekundární školy;  možnost přihlásit se na vysokou školu;  možnost nastoupit na kvalifikované místo;

47 Rozsah zkoušky  3-6 povinných předmětů, většinou mateřský jazyk, cizí jazyk, matematika;  méně často zahrnuty do povinných předmětů přírodní vědy a ještě méně často společenské vědy a dějepis;

48 Trendy ve vzdělávání v EU  Podpořit možnosti a motivaci k učení a získávání vědomostí zvýšením úrovně všeobecného vzdělávání a posílením všeobecné vzdělávací složky v odborné přípravě.  Propojit školu a zaměstnavatelskou sféru a umožnit mobilitu především v odborném školství na úrovni učňovské přípravy.  Otevřít druhou šanci ve školském systému zvláště pro ty, kteří mají učební obtíže a postupují pomalejším tempem. Druhá šance znamená vytváření vhodných podmínek pro znevýhodněné a nestandardní skupiny.  Dosáhnout dobré úrovně osvojení tří cizích jazyků. Multilingvismus je považován za podstatný v učící se evropské společnosti.

49 Přírodovědné vzdělávání  Na I. stupni ZŠ;  Na II. stupni ZŠ;

50 Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (RVP GV)  kurikulární dokument, stanovuje obecný rámec vzdělávání na G; rámec vzdělávání na G;  akcentuje klíčové kompetence;  stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy G; všechny absolventy G;  podporuje autonomii škol, školy si vytváří školní vzdělávací program (ŠVP). školní vzdělávací program (ŠVP).

51 Klíčové kompetence  Kompetence učit se učit;  Kompetence řešit problémy;  Komunikativní kompetence;  Sociální a interpersonální kompetence;  Občanské kompetence.

52 Člověk a příroda  Členěna do oborů: fyzika, chemie, biologie, geografie a geologie;  Koordinace všech oborů;  Bariéry mezi jednotlivými úrovněmi organizace přírody reálně neexistují;  Používají souběžně empirické prostředky (pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie);  Hodnotové a morální aspekty: objektivita a pravdivost poznávání, svobodná komunikace, nezávislá kontrola způsobů získávání dat či ověřování hypotéz.


Stáhnout ppt "U3V Přednáška 21.2.2007 Trendy v současném vzdělávání se zaměřením na výuku přírodovědných předmětů."

Podobné prezentace


Reklamy Google