Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI Michal Lehnert. Osnova přednášky 1.Charakteristika KS. 2.Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. 3.Členění KS. 4.Metodické.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI Michal Lehnert. Osnova přednášky 1.Charakteristika KS. 2.Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. 3.Členění KS. 4.Metodické."— Transkript prezentace:

1 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI Michal Lehnert

2 Osnova přednášky 1.Charakteristika KS. 2.Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. 3.Členění KS. 4.Metodické aspekty rozvoje KS. 5.Diagnostika KS.

3 Komplex schopností lehce a účelně koordinovat pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle si osvojovat nové pohyby. řízením pohybu, resp. s dovednostmi a mohou působit pouze v jednotě s kondičními schopnostmiKS jsou úzce spjaty s řízením pohybu, resp. s dovednostmi a mohou působit pouze v jednotě s kondičními schopnostmi (projevují se v komplexu)! ovlivnitelnéKS jsou tréninkem značně ovlivnitelné. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

4 KoordinaceKoordinace – součinnost CNS a kosterního svalstva při cílené pohybové činnosti Pohybová koordinacePohybová koordinace – vyjadřuje aspekt silového, časového a prostorového řízení pohybové činnosti (regulace pohybu). Především dílčí pohyby či pohybové fáze jsou uváděny do souladu tak, aby vytvořily harmonický celek pohybového aktu. Koordinační schopnosti(dříve obratnostní)Koordinační schopnosti (dříve obratnostní) – umožňují učení se pohybovým dovednostem a ovlivňují jejich projev - dominuje přesnost, rychlost, složitost… KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

5 UplatněníKSpohybové činnostiUplatnění KS především při pohybové činnosti vysokými nároky na řídící činnost s vysokými nároky na řídící činnost nervové soustavy (složitější pohyby, změna pohybů…). KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

6 Obecné KSObecné KS - vztahují se k provádění řady motorických dovedností, nevztahují se přímo k požadavkům sportovních výkonů. Jsou základem efektivního rozvoje speciálních KS. Speciální KSSpeciální KS - dány požadavky sportovních omezené na jeden sport či sportovní výkonů (omezené na jeden sport či sportovní disciplínu, vázané na charakteristickou disciplínu, vázané na charakteristickou motorickou dovednost). motorickou dovednost). KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

7 Interindividuální rozdíly v KS se projevují ve: Výběruefektivníchpohybových programůVýběru efektivních pohybových programů. dílčích pohybůKoordinaci dílčích pohybů a jejich spojování do celků. Správné reakciSprávné reakci na podněty k zahájení nebo změně pohybu. KontrolepřizpůsobenípohybůKontrole pohybů a přizpůsobení pohybů měnícím se podmínkám… KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

8 Diferenciační Orientační Rovnováhová Reakční Rytmická Spojování pohybu Přestavby pohybu ČLENĚNÍ KS

9 Diferenciační Schopnost jemně rozlišovat a nastavovat silové, prostorové a časové parametry pohybového průběhu (projevuje se např. pocitem vody, míče apod.) Základem je činnost svalových receptorů. Např. při běhu na lyžích musí být při odrazu odrazová noha v přesně nastavené poloze, odraz proveden přesně v určitém okamžiku a síla vynaložená při odrazu přiměřená (pokud bude např. odraz opožděný či příliš razantní, dojde k proklouznutí).

10 Orientační Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému akčnímu poli (hřišti, ringu, tanečnímu parketu…) nebo pohybujícímu se objektu (spoluhráč, míč). Základem této schopnosti je příjem a zpracování informací z analyzátorů (zrakový, sluchový, kinestetický, vestibulární ).

11 Schopnost udržovat celé tělo (event. i vnější objekt) ve stavu rovnováhy, respektive rovnovážný stav obnovovat i při napjatých rovnováhových poměrech a proměnlivých podmínkách prostředí. Rozlišuje se rovnováhová schopnost statická, dynamická a balancování předmětů. Rovnováhová Analyzátory, ze kterých se získávají informace: vestibulární, kinestetický (zdůrazňován je význam receptorů krčních svalů), taktilní (četné receptory jsou na plosce nohy) a zrakový.

12 Reakční Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný podnět v co nejkratším čase (indikátorem je reakční doba). Často spojena s přizpůsobením a přestavbou pohybu. Délka reakční doby závisí na druhu podnětu, nejdelší je u podnětů optických, nejkratší u taktilních. Rozdíly však jsou malé, řádově desítky milisekund.

13 Rytmická Schopnost vystihnout a pohybově vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové činnosti obsažený (časové a dynamické parametry pohybu). Rovněž vnímat změny rytmu (i ostatních sportovců), optimálně sladit pořadí činností (např. nahrávač ve volejbale: běh – nahrávka – vykrytí)…

14 Dva aspekty: 1.vnímání akustických (často hudebních), také vizuálních z vnějšku přijímaných rytmů a jejich přetransformování, přenesení do pohybové činnosti (tanec, krasobruslení, aerobic). 2.vystižení rytmu pohybového aktu (např. vzepření vzklopmo), „přeložení“ tohoto ve vlastní představě existujícího rytmu a uplatnění při vlastní pohybové činnosti. Každý pohyb má svůj rytmus – jeho nalezení ulehčí provedení pohybu! Rytmická

15 Spojování pohybu Schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání. Dominuje při řešení koordinačně náročných úloh, které se ve zvýšené míře vyskytují např. v gymnastice, ve všech sportovních hrách, ale i v plavání.

16 Přestavby pohybu Schopnost situačně přizpůsobit pohybovou činnost (původní pohybový program) vnějším i vnitřním podmínkám, které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Změnu přináší měnící se terén (při jízdě na lyžích), činnost soupeře (při zápasení), vyvíjející se herní situace (basketbal), měnící se povětrnostní situace ale i podmínky vnitřní, např. pod vlivem únavy. Na základě vnímání nebo anticipace sportovec pokračuje v pohybu jiným způsobem. Úzce propojena se schopností orientační a reakční.

17 PodstatoutréninkuKS je:Podstatou tréninku KS je: 1. Rozšiřování pohybové zkušenosti vykonáváním nových, stále obtížnějších koordinačně náročných pohybů. 2. Zvládnutí širokého spektra dovedností v mnoha obměnách a v měnících se podmínkách (vyžadujících i nové, tvořivé řešení úkolu), přičemž nejde o jejich maximální dokonalost. METODIKA TRÉNINKU KS

18 Jak měnit podmínky? SpojovatSpojovat osvojené dovednosti. více činností současněProvádět více činností současně (dribling s dvěma míči, odbíjení obouruč vrchem a současné vedení míče nohama). přesnostZvyšovat náročnost a požadavky na přesnost. MěnitMěnit náčiní, nářadí, vnější podmínky … METODIKA TRÉNINKU KS

19 Jak měnit podmínky? pod tlakemCvičit pod tlakem (soupeř, vysoká rychlost, psychický tlak- požadavek na úspěšnost, omezení výběru variant řešení, prostoru). dodatečné informaceReagovat na dodatečné informace (směr smeče až podle postavení bloků, způsob přeskoku nářadí až podle pokynu před doskokem na můstek). v únavěCvičit v únavě po předchozím zatížení, při rušících vlivech z okolí. OmezovatOmezovat zrakovou kontrolu… METODIKA TRÉNINKU KS

20 Další důležité požadavky: rozvoj obecných KS všestrannostiPro rozvoj obecných KS využívat cvičení přiměřeně náročná (která nejsou plně zvládnuta), nová, neobvyklá, malých her, základů řady sportů…, což vede u dětí a mládeže k rozvoji všestrannosti. transfer doPředpoklad efektivního rozvoje obecných KS je využívání cvičení, která umožňují transfer do dalších činností. METODIKA TRÉNINKU KS

21 Další důležité požadavky: Citlivé obdobíCitlivé období rozvoje KS: cca 6 –13 let (před pubertou). 6-9 let: zvládají jednodušší dovednosti, je třeba vícekrát opakovat let: zvládají složité pohyby, je možné jejich dostatečné zpevnění. Do puberty: předpoklady pro provádění pohybů s vysokou přesností. S nárůstem silových požadavků na provedení kvalita rozvoje KS klesá. METODIKA TRÉNINKU KS

22 Další důležité požadavky: po rozcvičeníV tréninkové jednotce zařazovat rozvoj KS po rozcvičení. Dávkování zatíženíDávkování zatížení: menší počet opakování, více sérií, pravidelně, častěji, dbát na kvalitu, trvání cca do 30 min - udržet koncentraci. vyspělých sportovcůUčení se novým pohybům zařazovat i u vyspělých sportovců. METODIKA TRÉNINKU KS

23 Základní metody: mMetoda obměňování - změny podmínek cvičení (postavení a směry pohybu, odstupňování síly, apod.). Metoda opakování - plný interval zotavení, uplatňovat opakované řešení situací, ve kterých se sportovec vypořádává s koordinačně náročnou pohybovou činností. Metoda kontrastní - získávání protikladných pohybových zkušeností prováděním pohybů s velmi rozdílnými charakteristikami. METODIKA TRÉNINKU KS

24 Tréninkem KS dochází k rozšiřování pohybové zkušenosti, počtu a kvality dovedností - to ovlivňuje mj. rozvoj učenlivosti. Proces zdokonalování KS: příjem, zpracování, uložení informace (a výběr programu), výdej informace (a inervace svalů)→zlepšení činnosti antagonistů, svalového napětí … METODIKA TRÉNINKU KS

25 Většinou problematická. Laboratorní a terénní testování. Testy zaměřené na přesnost, složitost, rychlost přizpůsobivost, učenlivost... Testy speciálních KS (především u vyspělých sportovců). DIAGNOSTIKA KS

26 Diagnostika diferenciační schopnosti: Reprodukování: -zadané polohy -vynaložené síly (např. při stisku dynamometru nebo výšky výskoku) -stanoveného tempa (např. při skákání přes švihadlo). PŘÍKLAD DIAGNOSTIKY KS

27 Kontrolní otázky 1.Charakterizujte KS, o jsou to obecné a speciální KS? 2.Uveďte a charakterizujte jednotlivé druhy KS. 3.Proč je důležité KS rozvíjet? 4.Jak lze KS efektivně trénovat?


Stáhnout ppt "KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI Michal Lehnert. Osnova přednášky 1.Charakteristika KS. 2.Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. 3.Členění KS. 4.Metodické."

Podobné prezentace


Reklamy Google