Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Katedra managementu, inovací a projektů doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Katedra managementu, inovací a projektů doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Katedra managementu, inovací a projektů doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D.

2 4. Rozhodování za jistoty. Multikriteriální rozhodování

3 LS 2009/10 3KIP/MR-4 Podpora analýzy rozhodovacích problémů influenční diagramy influenční diagramy kognitivní (myšlenkové) mapy kognitivní (myšlenkové) mapy Podpora tvorby variant Metody a modely stanovení důsledků variant Vícekriteriální hodnocení variant

4 LS 2009/10 4KIP/MR-4 Influenční diagramy prvky rozhodovacího problému – uzly prvky rozhodovacího problému – uzly vztahy mezi prvky – hrany vztahy mezi prvky – hrany

5 LS 2009/10 5KIP/MR-4 Prvky rozhodovacích problémů rozhodovací proměnné: jsou předmětem volby (trh, ceny, náklady, technologie, …) rozhodovací proměnné: jsou předmětem volby (trh, ceny, náklady, technologie, …) exogenní veličiny: ovlivňují řešení, ale jsou mimo kontrolu rozhodovatele (dostupnost úvěrů, úrokové sazby, výsledky VaV – riziko a nejistota) exogenní veličiny: ovlivňují řešení, ale jsou mimo kontrolu rozhodovatele (dostupnost úvěrů, úrokové sazby, výsledky VaV – riziko a nejistota) kritéria hodnocení (rentabilita, NPV, …) kritéria hodnocení (rentabilita, NPV, …) stavové veličiny: mezivýsledky, vlivy variant a exogenních veličin na kritéria hodnocení stavové veličiny: mezivýsledky, vlivy variant a exogenních veličin na kritéria hodnocení omezující podmínky (interní – externí, ovlivnitelné – neovlivnitelné) omezující podmínky (interní – externí, ovlivnitelné – neovlivnitelné)

6 LS 2009/10 6KIP/MR-4 Grafické zobrazení rozhodovací proměnné rozhodovací proměnné exogenní faktory a stavové veličiny exogenní faktory a stavové veličiny (nejisté faktory značíme vlnovkou ~) kritéria hodnocení kritéria hodnoceníhrany: vyjadřují závislost vyjadřují závislost nestochastická funkční závislost nestochastická funkční závislost stochastická funkční závislost stochastická funkční závislost informační (časový sled realizace variant) informační (časový sled realizace variant)

7 LS 2009/10 7KIP/MR-4 Příklady symbolů - 1 A pevná funkční závislost mezi stavovými veličinami B pravděpodobnostní vliv proměnné (cena) na stavovou veličinu (výše prodejů) investiční náklady odpisy prodej prodejní cena

8 LS 2009/10 8KIP/MR-4 Příklady symbolů - 2 C pevná funkční závislost zisku (kritérium) na ceně energie (exogenní faktor) D pravděp. závislost stavové veličiny (přepravní náklady) na exogenním faktoru (poptávka) ~ cena el. energie přepravní náklady zisk ~ poptávka

9 LS 2009/10 9KIP/MR-4 Příklady symbolů - 3 E informační vazba mezi dvěma rozhodovacími variantami (rozhodování o velikosti předchází rozhodnutí o financování finanční zajištění velikost výrobní jednotky

10 LS 2009/10 10KIP/MR-4 Příklad: Investice, verze 1 Rozhodnutí o vybudování rekreační vily Rozhodnutí o vybudování rekreační vily čtyři rozhodovací proměnné: čtyři rozhodovací proměnné: 1.individuální nebo společná investice 2.společná investice – kdo bude realizátorem? 3.velikost investice (hodnota včetně např. estetiky)  náklady 4.cenová strategie při pronájmu

11 LS 2009/10 11KIP/MR-4 exogenní faktory: exogenní faktory: 5.zůstatková cena v případě prodeje (ovlivňuje NPV) dvě stavové proměnné: dvě stavové proměnné: 6.výnos z pronájmu 7.splátky úvěru dvě kritéria hodnocení: dvě kritéria hodnocení: 8.přínos investice (využití pro vlastní rekreaci) 9.čistá současná hodnota investice (NPV)

12 LS 2009/10 12KIP/MR Příklad 1: Influenční diagram investičního problému – verze 1

13 LS 2009/10 13KIP/MR-4 Příklad: Investice, verze 2 Podrobnější analýza: rozšíření souboru kritérií hodnocení, exogenních faktorů a stavových proměnných (odlišené barvou písma ) Podrobnější analýza: rozšíření souboru kritérií hodnocení, exogenních faktorů a stavových proměnných (odlišené barvou písma )

14 LS 2009/10 14KIP/MR-4 exogenní faktory: exogenní faktory: 5.zůstatková cena v případě prodeje (ovlivňuje NPV) 10.daňové podmínky 11.úroková sazba bankovního úvěru stavové proměnné: stavové proměnné: 6.výnos z pronájmu 7.splátky úvěru 12.výše bankovního úvěru 13.délka pronájmu dvě kritéria hodnocení: dvě kritéria hodnocení: 8.přínos investice (využití pro vlastní rekreaci) 9.čistá současná hodnota investice (NPV) 14.celkové investiční náklady

15 LS 2009/10 15KIP/MR Příklad: Influenční diagram investičního problému – verze 2

16 LS 2009/10 16KIP/MR-4 Kognitivní mapy identifikace všech důležitých prvků identifikace všech důležitých prvků zobrazení jejich kauzálních souvislostí: zobrazení jejich kauzálních souvislostí: šipka vychází z příčiny a ústí do důsledku šipka vychází z příčiny a ústí do důsledku + přímá závislost + přímá závislost - nepřímá závislost - nepřímá závislost

17 LS 2009/10 17KIP/MR-4 objem prodeje konkurence celková velikost trhu podíl na trhu objem prodeje skladovací prostory výše ceny vzhledem ke konkurenci jednotkové náklady ceny konkurenceprodejní cena výše zisku tlak na udržení nízkých cen zvýšená kvalita produkce investice do moderních technologií levná zahraniční konkurence zlepšení image firmy rozsah reklamy známost firmy výnosy z tržeb

18 LS 2009/10 18KIP/MR-4 výše prodejů  výše prodejů  vyšší podíl na trhu a tržby, pokles jednotkových nákladů vyšší podíl na trhu a tržby, pokles jednotkových nákladů růst tržeb, pokles jednotkových nákladů  růst tržeb, pokles jednotkových nákladů  vyšší zisk  vyšší investice do technologií, zvýšení nákladů na reklamu vyšší zisk  vyšší investice do technologií, zvýšení nákladů na reklamu vyšší investice do technologií  vyšší investice do technologií  vyšší kvality produkce, nižší tlak na udržení nízkých cen vyšší kvality produkce, nižší tlak na udržení nízkých cen vyšší reklama a propagace  vyšší reklama a propagace  zlepšení image a známosti firmy, nižší tlak na udržení nízkých cen zlepšení image a známosti firmy, nižší tlak na udržení nízkých cen

19 LS 2009/10 19KIP/MR-4 VLIV POČASÍ NA RYCHLOST JÍZDY ŠPATNÉ POČASÍ ZÁCPA AUTO NEHODY NERISKO VAT FREKVENCE KONTROL RYCHLOST JÍZDY VŽDY OBVYKLE TROCHU VŽDY TROCHU HODNĚ TROCHU ČASTO TROCHU HODNĚ + PŘÍČINNÝ NÁRŮST - PŘÍČINNÝ POKLES

20 LS 2009/10 20KIP/MR-4 PODPORA TVORBY VARIANT 3 skupiny rozhodovacích problémů: 3 skupiny rozhodovacích problémů: známe varianty řešení (nabídka, standardní, opakované problémy) známe varianty řešení (nabídka, standardní, opakované problémy) neznáme varianty řešení, existují postupy pro jejich tvorbu (analogie dřívějších problémů, modifikace postupů) neznáme varianty řešení, existují postupy pro jejich tvorbu (analogie dřívějších problémů, modifikace postupů) neznáme varianty řešení, neexistují postupy pro jejich tvorbu (unikátní problémy vyžadující originální řešení) neznáme varianty řešení, neexistují postupy pro jejich tvorbu (unikátní problémy vyžadující originální řešení)

21 LS 2009/10 21KIP/MR-4 Obecný postup Při tvorbě variant využívat poznatků předchozích fází řešení problému (formulace a analýza, stanovení cílů, specifikace kritérií) Při tvorbě variant využívat poznatků předchozích fází řešení problému (formulace a analýza, stanovení cílů, specifikace kritérií) Tvorba variant = tvůrčí proces hledání možných způsobů dosažení cílů při respektování existujících omezení Tvorba variant = tvůrčí proces hledání možných způsobů dosažení cílů při respektování existujících omezení Faktory rozhodování (dílčí cíle, omezující podmínky) slouží k eliminaci nepřípustných variant Faktory rozhodování (dílčí cíle, omezující podmínky) slouží k eliminaci nepřípustných variant

22 LS 2009/10 22KIP/MR-4 Dobře strukturované problémy matematické modely, operační analýza, matematické programování matematické modely, operační analýza, matematické programování

23 LS 2009/10 23KIP/MR-4 Špatně strukturované problémy Metody hledání nových myšlenek Metody hledání nových myšlenek systematicko-analytické (morfologická analýza, rozhodovací stromy, soupis atributů) systematicko-analytické (morfologická analýza, rozhodovací stromy, soupis atributů) intuitivní (brainstorming, brainwriting, synektika) intuitivní (brainstorming, brainwriting, synektika)

24 LS 2009/10 24KIP/MR-4 Morfologická analýza systematická tvorba co nejúplnějšího souboru variant řešení systematická tvorba co nejúplnějšího souboru variant řešení kroky: kroky: analýza a formulace problému analýza a formulace problému dekompozice na relativně samostatné složky dekompozice na relativně samostatné složky určení a analýza parametrů charakterizujících jednotlivé složky určení a analýza parametrů charakterizujících jednotlivé složky stanovení možných hodnot parametrů stanovení možných hodnot parametrů generování potenciálních variant řešení (kombinace) generování potenciálních variant řešení (kombinace) eliminace nepřípustných kombinací parametrů eliminace nepřípustných kombinací parametrů

25 LS 2009/10 25KIP/MR-4 Parametry, morfologická matice Požadavky na parametry. Požadavky na parametry. vzájemně nezávislé vzájemně nezávislé koncepčně relevantní koncepčně relevantní Morfologická matice Morfologická matice řádky – parametry řádky – parametry sloupce – možné hodnoty sloupce – možné hodnoty řešení: čára spojující zvolené hodnoty řešení: čára spojující zvolené hodnoty

26 LS 2009/10 26KIP/MR-4 Příklad morfologické matice nalezení možností užití lepenky Parametr Hodnoty parametrů Oddělované látky pevná/pevnápevná/kapalnápevná/plynkapalná/kapalnákapalná/plynplyn/plyn Obklopení oddělované látky úplnéčástečné Ochrana před gravitace mechanické síly teplozářenízvuk Kombinace s papír umělá hmota dřevobarvanic řešení: nevratný obal nápojů

27 LS 2009/10 27KIP/MR-4 VÍCEKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ Stanovení preferenčního uspořádání variant Stanovení preferenčního uspořádání variant Stanovení vah kritérií Stanovení vah kritérií Vícekriteriální hodnocení variant Vícekriteriální hodnocení variant

28 LS 2009/10 28KIP/MR-4 Stanovení preferenčního uspořádání variant obtížnost roste s růstem počtu kritérií a s růstem počtu variant obtížnost roste s růstem počtu kritérií a s růstem počtu variant jediné kvantitativní kritérium: uspořádání podle klesajících hodnot – př.: hodnocení investičních variant podle rentability investovaného kapitálu jediné kvantitativní kritérium: uspořádání podle klesajících hodnot – př.: hodnocení investičních variant podle rentability investovaného kapitálu komplikace: smíšené soubory kritérií komplikace: smíšené soubory kritérií kvalitativní kvalitativní kvantitativní – různé měrné jednotky kvantitativní – různé měrné jednotky

29 LS 2009/10 29KIP/MR-4 zřídka existuje jedna varianta, která je nejlepší podle všech kritérií zřídka existuje jedna varianta, která je nejlepší podle všech kritérií častěji některé varianty lepší z některých hledisek, z jiných horší (konfliktní kritéria, např. ekonomická efektivnost vs. dopady na životní prostředí) častěji některé varianty lepší z některých hledisek, z jiných horší (konfliktní kritéria, např. ekonomická efektivnost vs. dopady na životní prostředí) někdy možný postup: převod všech kritérií na stejnou měrnou jednotku  aditivita  jednokriteriální hodnocení někdy možný postup: převod všech kritérií na stejnou měrnou jednotku  aditivita  jednokriteriální hodnocení

30 LS 2009/10 30KIP/MR-4 Hypotetické ceny stínové ceny - náklady obětované příležitosti stínové ceny - náklady obětované příležitosti př.- rekonstrukce komunikace  snížení počtu úrazů; přínos = počet úrazů, k nimž nedojde * průměrné náklady na léčení úrazu př.- rekonstrukce komunikace  snížení počtu úrazů; přínos = počet úrazů, k nimž nedojde * průměrné náklady na léčení úrazu stínová mzda – nejvyšší možná odměna, kterou by pracovní síly zaměstnané na projektu mohly vydělat jinde (může být nižší než skutečná) stínová mzda – nejvyšší možná odměna, kterou by pracovní síly zaměstnané na projektu mohly vydělat jinde (může být nižší než skutečná) náhražkové trhy – analogie s tržně ocenitelným efektem náhražkové trhy – analogie s tržně ocenitelným efektem př. – snížení hlučnosti ohodnotíme možným zvýšením tržního nájemného v dané lokalitě př. – snížení hlučnosti ohodnotíme možným zvýšením tržního nájemného v dané lokalitě

31 LS 2009/10 31KIP/MR-4 Příklad – převod na stejné jednotky 5 variant zvýšení bezpečnosti, přibližně stejně investičně náročných (Excel) (mil. Kč) 5 variant zvýšení bezpečnosti, přibližně stejně investičně náročných (Excel) (mil. Kč)Excel var. snížení počtu úmrtí úspora ze snížení počtu úmrtí* snížení škod na majetku celková úspora pořadí variant A B C75337, ,51 D E * na zabránění 1 úmrtí jsme ochotni vynaložit 4,5 mil. Kč

32 LS 2009/10 32KIP/MR-4 princip kompenzace hodnot kritérií: při přechodu od jedné varianty k druhé posuzujeme žádoucí přírůstek hodnoty jednoho kritéria vzhledem k nežádoucímu poklesu hodnoty druhého kritéria princip kompenzace hodnot kritérií: při přechodu od jedné varianty k druhé posuzujeme žádoucí přírůstek hodnoty jednoho kritéria vzhledem k nežádoucímu poklesu hodnoty druhého kritéria významnost kritérií závisí na hodnotové soustavě rozhodovatele (firmy) významnost kritérií závisí na hodnotové soustavě rozhodovatele (firmy) význam metod vícekriteriálního hodnocení: význam metod vícekriteriálního hodnocení: transparentnost transparentnost reprodukovatelnost reprodukovatelnost

33 LS 2009/10 33KIP/MR-4 STANOVENÍ VAH KRITÉRIÍ bodová stupnice bodová stupnice alokace 100 bodů alokace 100 bodů preferenční uspořádání preferenční uspořádání párové srovnávání párové srovnávání Saatyho metoda Saatyho metoda postupný rozvrh vah postupný rozvrh vah kompenzační metoda kompenzační metoda ZPĚTZPĚT – PŘÍKLAD 1 ZPĚT

34 LS 2009/10 34KIP/MR-4 Bodová stupnice Alokace 100 bodů Bodová stupnice: každému kritériu rozhodovatel přiřadí určitý počet bodů ze zvolené stupnice (1 až 5, 1 až 9, -5 až +5 apod.) Bodová stupnice: každému kritériu rozhodovatel přiřadí určitý počet bodů ze zvolené stupnice (1 až 5, 1 až 9, -5 až +5 apod.) Alokace 100 bodů: Rozhodovatel rozdělí mezi jednotlivá kritéria 100 bodů podle jejich významnosti Alokace 100 bodů: Rozhodovatel rozdělí mezi jednotlivá kritéria 100 bodů podle jejich významnosti

35 LS 2009/10 35KIP/MR-4 Preferenční uspořádání stanovení pořadí významnosti kritérií: stanovení pořadí významnosti kritérií: přímé uspořádání přímé uspořádání etapové uspořádání – v etapě i se stanoví nejvýznamnější kritérium m i a nejméně významné kritérium n i, ta se v etapě i+1 vypustí a pokračuje se dále; konečné pořadí kritérií je m 1, m 2, …, n 2, n 1 etapové uspořádání – v etapě i se stanoví nejvýznamnější kritérium m i a nejméně významné kritérium n i, ta se v etapě i+1 vypustí a pokračuje se dále; konečné pořadí kritérií je m 1, m 2, …, n 2, n 1 nejméně významnému kritériu se přiřadí váha 1 (10) a rozhodovatel určí, kolikrát je předposlední až první kritérium významnější než poslední; takto stanovené koeficienty tvoří nenormované váhy kritérií; normalizujeme tak, aby Σ = 1 nejméně významnému kritériu se přiřadí váha 1 (10) a rozhodovatel určí, kolikrát je předposlední až první kritérium významnější než poslední; takto stanovené koeficienty tvoří nenormované váhy kritérií; normalizujeme tak, aby Σ = 1

36 LS 2009/10 36KIP/MR-4 Párové srovnávání pro každé kritérium zjišťujeme počet jeho preferencí ke všem ostatním kritériím souboru (celkem n kritérií) pro každé kritérium zjišťujeme počet jeho preferencí ke všem ostatním kritériím souboru (celkem n kritérií) K i < K j a ij = 1 K i < K j a ij = 1 K i > K j a ij = 0 K i > K j a ij = 0 a ii = 0 a ii = 0 počet preferencí počet preferencí váhy kritérií váhy kritérií

37 LS 2009/10 37KIP/MR-4 takto definované váhy jsou normované: a ij – matice nxn má n 2 prvků z toho n diagonálních = 0 ze zbývajících je polovina = 1 Σ a ij = ½ n(n-1)  Σ ν i = 1 matice antisymetrická: kde je nad diagonálou 1, je symetricky pod diagonálou 0  stačí určit polovinu prvků matice antisymetrická: kde je nad diagonálou 1, je symetricky pod diagonálou 0  stačí určit polovinu prvků

38 LS 2009/10 38KIP/MR-4 kritérium K1K1K1K1 K2K2K2K2 K3K3K3K3… K n-1 KnKnKnKn fifififi K1K1K1K1010…1 K2K2K2K2000…0 K3K3K3K3110…0 …………………… …01 KnKnKnKn011…00

39 LS 2009/10 39KIP/MR-4 Párové srovnávání - modifikace pokud je počet preferencí některého kritéria nulový, bude jeho váha nulová, i když kritérium není zcela bezvýznamné pokud je počet preferencí některého kritéria nulový, bude jeho váha nulová, i když kritérium není zcela bezvýznamné modifikace: modifikace: v i = n + 1 – p i v i nenormovaná váha kritéria i p i pořadí kritéria i v preferenčním uspořádání v i = 1, 2, …, n

40 LS 2009/10 40KIP/MR-4 Saatyho metoda kromě směru preference se určuje i její velikost bodůpopis 1 kritéria jsou stejně významná 3 první kritérium je slabě významnější než druhé 5 první kritérium je dost významnější než druhé 7 první kritérium je výrazně významnější než druhé 9 první kritérium je absolutně významnější než druhé hodnoty 2, 4, 6, 8 lze využít k jemnějšímu rozlišení

41 LS 2009/10 41KIP/MR-4 Výpočet prvků matice a vah vyplníme horní trojúhelníkovou matici a doplníme vyplníme horní trojúhelníkovou matici a doplníme s ii = 0 pro všechna i s ji = 1/s ij pro všechna i,j stanovení vah: stanovení vah: exaktní exaktní výpočet vlastního vektoru matice relativních důležitostí výpočet vlastního vektoru matice relativních důležitostí metoda nejmenších čtverců: minimalizace metoda nejmenších čtverců: minimalizace aproximativní aproximativní

42 LS 2009/10 42KIP/MR-4 Aproximativní stanovení vah Postup 1: Postup 1: prvky každého sloupce Saatyho matice vydělíme součtem prvků tohoto sloupce prvky každého sloupce Saatyho matice vydělíme součtem prvků tohoto sloupce pro takto sloupcově normalizovanou matici sečteme prvky v každém řádku pro takto sloupcově normalizovanou matici sečteme prvky v každém řádku vydělíme tyto řádkové součty součtem všech prvků sloupcově normalizované matice a tak získáme odhady vah odpovídajících kritérií vydělíme tyto řádkové součty součtem všech prvků sloupcově normalizované matice a tak získáme odhady vah odpovídajících kritérií Postup 2 Postup 2 stanovíme geometrické průměry řádků Saatyho matice (vynásobíme a vypočteme n-tou odmocninu) a normalizujeme (vydělíme součtem všech geom. průměrů)  odhady vah kritérií stanovíme geometrické průměry řádků Saatyho matice (vynásobíme a vypočteme n-tou odmocninu) a normalizujeme (vydělíme součtem všech geom. průměrů)  odhady vah kritérií

43 LS 2009/10 43KIP/MR-4 Příklad kritériumpopis K1K1K1K1 možnost rozšíření dodávek na export i do tuzemska K2K2K2K2 možnost samostatného vystupování na zahraničních trzích K3K3K3K3 možnost uplatnění dodávek na trzích partnera K4K4K4K4 prosazení dalších výrobků na trzích partnera K5K5K5K5 společná dlouhodobá koncepce vystupování na trzích K6K6K6K6 výroba technologicky příbuzných komponent pro partnera K7K7K7K7 současné vytížení kapacit partnera v nejbližším období hodnocení uchazečů o spolupráci

44 LS 2009/10 44KIP/MR-4 Příklad – párové srovnání K1K1K1K1 K2K2K2K2 K3K3K3K3 K4K4K4K4 K5K5K5K5 K6K6K6K6 K7K7K7K7 fifififi pipipipi K1K1K1K K2K2K2K K3K3K3K K4K4K4K K5K5K5K K6K6K6K K7K7K7K Excel

45 LS 2009/10 45KIP/MR-4 Příklad – Saatyho metoda K1K1K1K1 K2K2K2K2 K3K3K3K3 K4K4K4K4 K5K5K5K5 K6K6K6K6 K7K7K7K7 gigigigi K1K1K1K111/ ,95 K2K2K2K ,53 K3K3K3K31/31/3131/221/20,77 K4K4K4K41/61/71/311/41/21/30,32 K5K5K5K51/21/224121/21,10 K6K6K6K61/31/41/221/211/30,54 K7K7K7K71/21/ ,37

46 LS 2009/10 46KIP/MR-4 Příklad – porovnání obou metod kritérium váhy kritérií párové srovnání Saaty 12 K1K1K1K10,240,210,23 K2K2K2K20,290,250,29 K3K3K3K30,100,110,09 K4K4K4K400,040,04 K5K5K5K50,140,140,13 K6K6K6K60,050,070,06 K7K7K7K70,190,180,16

47 LS 2009/10 47KIP/MR-4 Příklad - závěry v tomto příkladu se váhy stanovené různými metodami velice dobře shodují v tomto příkladu se váhy stanovené různými metodami velice dobře shodují při uplatnění Saatyho metody obvykle dochází k výraznější diferenciaci vah kritérií; je třeba si uvědomit, že počty bodů v tabulce vah vyjadřují intenzitu preferencí (násobky nebo podíly vah vzájemně srovnávaných kritérií) při uplatnění Saatyho metody obvykle dochází k výraznější diferenciaci vah kritérií; je třeba si uvědomit, že počty bodů v tabulce vah vyjadřují intenzitu preferencí (násobky nebo podíly vah vzájemně srovnávaných kritérií)

48 LS 2009/10 48KIP/MR-4 Postupný rozvrh vah seskupení kritérií do dílčích skupin podle příbuzné věcné náplně seskupení kritérií do dílčích skupin podle příbuzné věcné náplně stanovení normovaných vah skupin kritérií stanovení normovaných vah skupin kritérií stanovení vah kritérií v jednotlivých skupinách (normovaných ve skupinách) stanovení vah kritérií v jednotlivých skupinách (normovaných ve skupinách) výsledná váha = váha skupiny * váha kritéria ve skupině výsledná váha = váha skupiny * váha kritéria ve skupině

49 LS 2009/10 49KIP/MR-4 Příklad - postupný rozvrh vah K 1 – objem exportu K 1 – objem exportu K 2 – dosahovaná cena v zahraničí K 2 – dosahovaná cena v zahraničí K 3 – počet zaměstnanců K 3 – počet zaměstnanců K 4 – energetická náročnost K 4 – energetická náročnost K 5 – náročnost na opravy a údržbu K 5 – náročnost na opravy a údržbu K 6 – hlučnost v provozu K 6 – hlučnost v provozu K 7 – exhalace v provozu K 7 – exhalace v provozu K 8 – náročnost na fyzicky namáhavé práce K 8 – náročnost na fyzicky namáhavé práce S1S1 S2S2 S3S3

50 LS 2009/10 50KIP/MR-4 skupina váha skupiny kritérium váha kritéria výsledná váha S1S1S1S10,5 K1K1K1K10,70,35 K2K2K2K20,30,15 S2S2S2S20,3 K3K3K3K30,40,12 K4K4K4K40,40,12 K5K5K5K50,20,06 S3S3S3S30,2 K6K6K6K60,30,06 K7K7K7K70,450,09 K8K8K8K80,250,05

51 LS 2009/10 51KIP/MR-4 Výhody postupného rozvrhu vah snížení náročnosti na rozhodovatele – nemusí posuzovat váhové relace obsahově zcela odlišných kritérií snížení náročnosti na rozhodovatele – nemusí posuzovat váhové relace obsahově zcela odlišných kritérií dodržení stanovených relací skupin kritérií – důležité zvláště v případě nevyváženosti souboru kritérií dodržení stanovených relací skupin kritérií – důležité zvláště v případě nevyváženosti souboru kritérií

52 LS 2009/10 52KIP/MR-4 Kompenzační metoda určíme hypotetickou variantu, která bude mít nejhorší možné dopady vzhledem ke všem kritériím určíme hypotetickou variantu, která bude mít nejhorší možné dopady vzhledem ke všem kritériím Určíme kritérium, u kterého je změna z nejméně preferované hodnoty na nejvíce preferovanou považována za nejdůležitější, přiřadíme mu hodnotu 100 Určíme kritérium, u kterého je změna z nejméně preferované hodnoty na nejvíce preferovanou považována za nejdůležitější, přiřadíme mu hodnotu 100 Analogicky určíme kritérium, u kterého je změna z nejméně preferované hodnoty na nejvíce preferovanou považována za druhou nejdůležitější a podobně pokračujeme, dokud nejsou všechna kritéria seřazena podle významnosti změn Analogicky určíme kritérium, u kterého je změna z nejméně preferované hodnoty na nejvíce preferovanou považována za druhou nejdůležitější a podobně pokračujeme, dokud nejsou všechna kritéria seřazena podle významnosti změn porovnáme důležitost zlepšení prvního kritéria z nejhorší hodnoty na nejlepší s podobným zlepšením druhého kritéria porovnáme důležitost zlepšení prvního kritéria z nejhorší hodnoty na nejlepší s podobným zlepšením druhého kritéria tento krok opakujeme pro ostatní kritéria tento krok opakujeme pro ostatní kritéria výsledné váhy znormujeme výsledné váhy znormujeme

53 LS 2009/10 53KIP/MR-4 Kompenzační metoda – př. majitel prodejny vybírá dodavatele pečiva a stanoví následující kritéria: majitel prodejny vybírá dodavatele pečiva a stanoví následující kritéria: K 1 : celkové náklady odpovídající průměrné týdenní spotřebě včetně dopravy K 1 : celkové náklady odpovídající průměrné týdenní spotřebě včetně dopravy K 2 : hodina ranní rozvážky (prodejna otevírá v 7 hod.) K 2 : hodina ranní rozvážky (prodejna otevírá v 7 hod.) K 3 : reference kvality služeb (1 – 5, 1 nejlepší) K 3 : reference kvality služeb (1 – 5, 1 nejlepší) K 4 : forma placení, doba splatnosti faktur K 4 : forma placení, doba splatnosti faktur PŘÍKLAD PŘÍKLAD PŘÍKLAD

54 LS 2009/10 54KIP/MR-4 Stanovení vah kritérií - závěr váhy kritérií jsou prakticky vždy subjektivně ovlivněny váhy kritérií jsou prakticky vždy subjektivně ovlivněny použitou metodou použitou metodou subjektem, který váhy stanovuje subjektem, který váhy stanovuje zvýšení spolehlivosti: zvýšení spolehlivosti: větší počet metod větší počet metod větší počet hodnotitelů (nezávisle – v týmu), možnost užití koeficientů kompetence větší počet hodnotitelů (nezávisle – v týmu), možnost užití koeficientů kompetence

55 LS 2009/10 55KIP/MR-4 METODY HODNOCENÍ VARIANT vícekriteriální funkce utility vícekriteriální funkce utility jednoduché metody stanovení utility variant jednoduché metody stanovení utility variant párové srovnávání variant párové srovnávání variant kompenzační metoda kompenzační metoda praktické uplatnění metod vícekriteriálního hodnocení praktické uplatnění metod vícekriteriálního hodnocení

56 LS 2009/10 56KIP/MR-4 Vícekriteriální funkce utility (funkce užitku, užitková funkce, preferenční funkce) přiřazuje každé variantě rozhodování utilitu (užitek, hodnotu) vyjádřenou reálným číslem přiřazuje každé variantě rozhodování utilitu (užitek, hodnotu) vyjádřenou reálným číslem aditivní funkce utility aditivní funkce utility X … varianta rozhodování u i … dílčí funkce utility i-tého kritéria x i … důsledek varianty vzhledem k i-tému kritériu v i … váha i-tého kritéria n … počet kritérií hodnocení

57 LS 2009/10 57KIP/MR-4 Dílčí funkce utility změna ohodnocení v závislosti na změnách hodnoty kritéria změna ohodnocení v závislosti na změnách hodnoty kritéria vlastnosti dílčí funkce utility: vlastnosti dílčí funkce utility: kritéria výnosového typu: rostoucí kritéria výnosového typu: rostoucí konkávní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále méně konkávní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále méně konvexní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále více konvexní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále více lineární: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále stejně lineární: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále stejně kritéria nákladového typu: klesající kritéria nákladového typu: klesající konkávní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále více konkávní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále více konvexní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále méně konvexní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále méně lineární: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále stejně lineární: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále stejně

58 LS 2009/10 58KIP/MR u i (x i ) 1 … konkávní 2 … konvexní 3 … lineární 1 0

59 LS 2009/10 59KIP/MR-4 Předpoklady použití aditivní funkce utility – předpokládá preferenční nezávislost souboru kritérií aditivní funkce utility – předpokládá preferenční nezávislost souboru kritérií váhy kritérií se určují pomocí kompenzační metody váhy kritérií se určují pomocí kompenzační metody Fotr J., Hořický K.: Rozhodování, Praha, Institut řízení, 1988 Fotr J., Hořický K.: Rozhodování, Praha, Institut řízení, 1988 dále se budeme věnovat jednoduchým metodám stanovení utility dále se budeme věnovat jednoduchým metodám stanovení utility

60 LS 2009/10 60KIP/MR-4 Jednoduché metody stanovení utility celkové ohodnocení = vážený součet dílčích ohodnocení celkové ohodnocení = vážený součet dílčích ohodnocení H j … ohodnocení j-té varianty v i … váha i-tého kritéria h i j … dílčí ohodnocení j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu n … počet kritérií hodnocení m … počet variant Na základě celkového ohodnocení stanovíme preferenční uspořádání variant Na základě celkového ohodnocení stanovíme preferenční uspořádání variant

61 LS 2009/10 61KIP/MR-4 Předpoklady použití Zjednodušení oproti vícekriterální funkci utility: Zjednodušení oproti vícekriterální funkci utility: neověřuje se preferenční nezávislost kritérií (pokládá se za apriori danou) neověřuje se preferenční nezávislost kritérií (pokládá se za apriori danou) váhy kritérií se nemusí stanovit kompenzační metodou, ale libovolnou z metod popsaných dříve váhy kritérií se nemusí stanovit kompenzační metodou, ale libovolnou z metod popsaných dříve dílčí funkce utility se určují jednoduchými postupy, popsanými dále dílčí funkce utility se určují jednoduchými postupy, popsanými dále

62 LS 2009/10 62KIP/MR-4 Metoda váženého pořadí dílčí ohodnocení variant se určuje podle pořadí variant vzhledem k odpovídajícím kritériím: dílčí ohodnocení variant se určuje podle pořadí variant vzhledem k odpovídajícím kritériím: h i j = m +1 - p i j p i j … pořadí j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu m … počet variant m … počet variant ohodnocení vychází pouze z pořadí variant, neodráží rozdíly mezi hodnotami kritérií (např. při hodnocení podle zisku nezávisí na skutečné výši zisku, pouze na pořadí) ohodnocení vychází pouze z pořadí variant, neodráží rozdíly mezi hodnotami kritérií (např. při hodnocení podle zisku nezávisí na skutečné výši zisku, pouze na pořadí)  metoda vhodná pouze pro kvalitativní kritéria  metoda vhodná pouze pro kvalitativní kritéria

63 LS 2009/10 63KIP/MR-4 Expertní stanovení dílčích ohodnocení přiřazení bodů ze zvolené stupnice (1-10, 1-100) přiřazení bodů ze zvolené stupnice (1-10, 1-100) nejnižší ohodnocení (1 bod) – nejhorší nejnižší ohodnocení (1 bod) – nejhorší nejvyšší ohodnocení (10, 100 bodů) – nejlepší nejvyšší ohodnocení (10, 100 bodů) – nejlepší umožňuje respektovat nelinearitu umožňuje respektovat nelinearitu značná náročnost na hodnotitele značná náročnost na hodnotitele validita celkového ohodnocení variant závisí na kvalitě a kompetenci hodnotitele validita celkového ohodnocení variant závisí na kvalitě a kompetenci hodnotitele

64 LS 2009/10 64KIP/MR-4 Lineární dílčí funkce utility kvalitativní kritéria: přiřazení bodů kvalitativní kritéria: přiřazení bodů kvantitativní kritéria: kvantitativní kritéria: nejhorší hodnotě kritéria x i 0 přiřadíme hodnotu 0 nejhorší hodnotě kritéria x i 0 přiřadíme hodnotu 0 nejlepší hodnotě kritéria x i * přiřadíme hodnotu 1 (100) nejlepší hodnotě kritéria x i * přiřadíme hodnotu 1 (100) výhoda: snížení subjektivity výhoda: snížení subjektivity předpoklad linearity zpravidla přijatelný předpoklad linearity zpravidla přijatelný POZOR: je třeba rozlišit kritéria výnosového a nákladového typu při stanovení nejlepší a nejhorší hodnoty kritéria POZOR: je třeba rozlišit kritéria výnosového a nákladového typu při stanovení nejlepší a nejhorší hodnoty kritéria

65 LS 2009/10 65KIP/MR xi0xi0 xijxij xi*xi* h

66 LS 2009/10 66KIP/MR-4 Metoda bázické varianty porovnání hodnot důsledků variant s hodnotami bázické varianty (etalonu) porovnání hodnot důsledků variant s hodnotami bázické varianty (etalonu) kritéria výnosového typu: lineární kritéria výnosového typu: lineární kritéria nákladového typu: hyperbola kritéria nákladového typu: hyperbola x i b, i=1,…n – důsledky bázické varianty vzhledem k jednotlivým kritériím x i b, i=1,…n – důsledky bázické varianty vzhledem k jednotlivým kritériím u kritérií výnosového typu se předpokládá konstantní růst přínosu při stejných přírůstcích hodnot kritérií, u kritérií nákladového typu pokles přínosu u kritérií výnosového typu se předpokládá konstantní růst přínosu při stejných přírůstcích hodnot kritérií, u kritérií nákladového typu pokles přínosu

67 LS 2009/10 67KIP/MR-4 Modifikace bázické metody (PATTERN) základem hodnocení (bázickou variantou) je varianta s nejhoršími soubory kritérií základem hodnocení (bázickou variantou) je varianta s nejhoršími soubory kritérií kritéria výnosového typu: x i j ≥ x i 0 kritéria výnosového typu: x i j ≥ x i 0 kritéria nákladového typu: x i j ≥ x i 0 kritéria nákladového typu: x i j ≥ x i 0  ohodnocení variant s nejhoršími důsledky = 1  ohodnocení variant s nejhoršími důsledky = 1

68 LS 2009/10 68KIP/MR-4 Porovnání jednoduchých metod MetodaVhodnostNevýhoda váženého pořadí kvalitativní kritéria neodráží rozdíly mezi hodnotami u kvantitativních kritérií přímého stanovené dílčích ohodnocení kvalitativní i kvantitativní kritéria pracnost lineárních dílčích funkcí utility kvantitativní kritéria předp. linearitu dílčích fcí bazické varianty kvantitativní kritéria předp. linearitu pro výnosová a hyperbolický průběh pro nákladová kritéria

69 LS 2009/10 69KIP/MR-4 Příklad - 1 hodnocení souboru 6 investičních variant vzhledem ke 4 kritériím hodnocení hodnocení souboru 6 investičních variant vzhledem ke 4 kritériím hodnocení rentabilita kapitálu (%) rentabilita kapitálu (%) produktivita práce (1000 Kč/prac.) produktivita práce (1000 Kč/prac.) energetická náročnost (GJ/mil. Kč produkce) energetická náročnost (GJ/mil. Kč produkce) kilogramová cena (USD/kg produkce) kilogramová cena (USD/kg produkce) váhy stanovené pomocí metod popsaných v oddílu STANOVENÍ VAH KRITÉRIÍ váhy stanovené pomocí metod popsaných v oddílu STANOVENÍ VAH KRITÉRIÍSTANOVENÍ VAH KRITÉRIÍSTANOVENÍ VAH KRITÉRIÍ

70 LS 2009/10 70KIP/MR-4 Příklad - 2 vyloučíme dominované varianty (existuje varianta, která je alespoň v podle jednoho kritéria lepší a podle žádného kritéria není horší než dominovaná varianta): V 6 je dominována V 1 vyloučíme dominované varianty (existuje varianta, která je alespoň v podle jednoho kritéria lepší a podle žádného kritéria není horší než dominovaná varianta): V 6 je dominována V 1 VÝPOČET VÝPOČET VÝPOČET

71 LS 2009/10 71KIP/MR-4 PÁROVÉ SROVNÁVÁNÍ VARIANT Saatyho metoda Saatyho metoda metody založené na prazích citlivosti metody založené na prazích citlivosti vhodné pro hodnocení souboru variant podle kvalitativních nebo smíšených kritériích vhodné pro hodnocení souboru variant podle kvalitativních nebo smíšených kritériích

72 LS 2009/10 72KIP/MR-4 Saatyho metoda postup podobný Saatyho metodě pro stanovení vah, srovnávanými objekty nejsou kritéria, nýbrž varianty rozhodování postup podobný Saatyho metodě pro stanovení vah, srovnávanými objekty nejsou kritéria, nýbrž varianty rozhodování Prvky s ij Saatyho matice představují odhady poměrů dílčích ohodnocení variant i a j vzhledem k danému kritériu hodnocení Prvky s ij Saatyho matice představují odhady poměrů dílčích ohodnocení variant i a j vzhledem k danému kritériu hodnocení určí se dílčí ohodnocení variant vzhledem ke kritériím h i j (kritérium i, varianta j) určí se dílčí ohodnocení variant vzhledem ke kritériím h i j (kritérium i, varianta j) PŘÍKLAD - SAATY PŘÍKLAD - SAATY PŘÍKLAD - SAATY PŘÍKLAD - SAATY

73 LS 2009/10 73KIP/MR-4 v i … váhy stanovené Saatyho metodou

74 LS 2009/10 74KIP/MR-4 Prahy citlivosti stanovíme preference dvojic variant, neurčujeme velikost těchto preferencí stanovíme preference dvojic variant, neurčujeme velikost těchto preferencí matice preference V: V ij je součtem vah kritérií, z jejichž hlediska rozhodovatel preferuje variantu i před variantou j matice preference V: V ij je součtem vah kritérií, z jejichž hlediska rozhodovatel preferuje variantu i před variantou j prahy citlivosti: prahy citlivosti: práh preference: udává, jak velký musí být rozdíl mezi součtem vah kritérií, podle nichž je preferována varianta i před j a součtem vah kritérií, podle nichž je preferována varianta j před i, aby mohla být i preferována před j z hlediska všech variant práh preference: udává, jak velký musí být rozdíl mezi součtem vah kritérií, podle nichž je preferována varianta i před j a součtem vah kritérií, podle nichž je preferována varianta j před i, aby mohla být i preferována před j z hlediska všech variant práh indiference: je-li rozdíl menší, pak jsou varianty považovány za rovnocenné práh indiference: je-li rozdíl menší, pak jsou varianty považovány za rovnocenné

75 LS 2009/10 75KIP/MR-4 nezískáme číselné celkové ohodnocení jednotlivých variant nezískáme číselné celkové ohodnocení jednotlivých variant výsledkem je rozklad souboru hodnocených variant do indiferenčních tříd a preferenční uspořádání těchto tříd výsledkem je rozklad souboru hodnocených variant do indiferenčních tříd a preferenční uspořádání těchto tříd

76 LS 2009/10 76KIP/MR-4 KOMPENZAČNÍ METODA nevyužívá váhy kritérií nevyužívá váhy kritérií iterační proces, který využívá iterační proces, který využívá (praktické) dominace k postupné eliminaci variant (praktické) dominace k postupné eliminaci variant ekvivalentních výměn k postupné eliminaci kritérií ekvivalentních výměn k postupné eliminaci kritérií výsledkem je jediná (optimální) varianta nebo několik málo variant s jedinou dominující výsledkem je jediná (optimální) varianta nebo několik málo variant s jedinou dominující

77 LS 2009/10 77KIP/MR-4 Dominace dominace: A dominuje B, pokud je lepší alespoň podle jednoho kritéria a podle žádného není horší dominace: A dominuje B, pokud je lepší alespoň podle jednoho kritéria a podle žádného není horší praktická dominace: A prakticky dominuje B, pokud je počet kritérií podle kterých je A lepší, výrazně větší než počet kritérií podle kterých je A horší praktická dominace: A prakticky dominuje B, pokud je počet kritérií podle kterých je A lepší, výrazně větší než počet kritérií podle kterých je A horší

78 LS 2009/10 78KIP/MR-4 Dominance - příklad Kritérium Varianta ABC hodnotapořadíhodnotapořadíhodnotapořadí K1K1 rentabilita kapitálu (%)112, ,5 K2K2 podíl na trhu (%) K3K3 dopad na prostředí11,51 23 K4K4 zlepšení image2331,53 K 1, K 2, K 4, výnosová, K 3, nákladové C je dominována B: horší podle K 1, K 2, K 3, stejná podle K 4 A prakticky dominovaná B: podle K 1, K 4 je lepší B, podle K 2 je lepší A, podle K 3 jsou A, B rovnocenné

79 LS 2009/10 79KIP/MR-4 Ekvivalentní výměny postupná eliminace kritérií, vzhledem ke kterým jsou důsledky všech variant přibližně stejné postupná eliminace kritérií, vzhledem ke kterým jsou důsledky všech variant přibližně stejné ekvivalentní výměna: zlepšení hodnoty jednoho kritéria při současném zhoršení hodnoty jiného kritéria tak, aby se nezměnilo celkové ohodnocení varianty ekvivalentní výměna: zlepšení hodnoty jednoho kritéria při současném zhoršení hodnoty jiného kritéria tak, aby se nezměnilo celkové ohodnocení varianty

80 LS 2009/10 80KIP/MR-4 Ekvivalentní výměny – příklad 1 investiční projekty A a B investiční projekty A a B kritéria: rentabilita kapitálu a tržní podíl kritéria: rentabilita kapitálu a tržní podíl AB 1. Rentabilita kapitálu (%) Podíl na trhu (%) 2014,5 kritérium varianta jde o dvojici nedominovaných variant; cíl – varianty se liší z hlediska jediného kritéria

81 LS 2009/10 81KIP/MR-4 možnosti: zvolme rentabilitu kapitálu; pak lze ekvivalentní výměnu provést buď u varianty A (zvýšení rentability z 10 na 12%) nebo B (snížení z 12 na 10%) možnosti: zvolme rentabilitu kapitálu; pak lze ekvivalentní výměnu provést buď u varianty A (zvýšení rentability z 10 na 12%) nebo B (snížení z 12 na 10%) zvolme B; pak se budeme ptát, jaké zvýšení podílu na trhu by kompenzovalo pokles rentability – předpokládejme, že zvýšení ze 14,5 na 18,5% zvolme B; pak se budeme ptát, jaké zvýšení podílu na trhu by kompenzovalo pokles rentability – předpokládejme, že zvýšení ze 14,5 na 18,5%

82 LS 2009/10 82KIP/MR-4 Stav po ekvivalentní výměně AB 1. Rentabilita kapitálu (%) Podíl na trhu (%) 20 18,5 kritérium varianta Lze vyloučit kritérium rentability Podle podílu na trhu je lepší varianta A

83 LS 2009/10 83KIP/MR-4 Ekvivalentní výměny – příklad 2 Rozhodnutí o prodloužení pronájmu kanceláře nebo jejím přestěhování Rozhodnutí o prodloužení pronájmu kanceláře nebo jejím přestěhování kritéria: kritéria: K 1 – doba dopravy do zaměstnání (min. v dopravní špičce) K 1 – doba dopravy do zaměstnání (min. v dopravní špičce) K 2 – dosažitelnost pro klienty (% klientů, jimž trvá cesta do kanceláře méně než 1 hod.) K 2 – dosažitelnost pro klienty (% klientů, jimž trvá cesta do kanceláře méně než 1 hod.) K 3 – vybavenost kanceláře (fax, telefon, internet, …) K 3 – vybavenost kanceláře (fax, telefon, internet, …) K 4 – velikost kanceláře (m 2 ) K 4 – velikost kanceláře (m 2 ) K 5 – měsíční nájemné (Kč) K 5 – měsíční nájemné (Kč)

84 LS 2009/10 84KIP/MR-4 kromě K 3 jsou všechna kritéria kvantitativní, zvolíme třístupňovou stupnici (A – úplné, B- částečné, C- žádné) kromě K 3 jsou všechna kritéria kvantitativní, zvolíme třístupňovou stupnici (A – úplné, B- částečné, C- žádné) K 1, K 5 kritéria nákladového typu K 1, K 5 kritéria nákladového typu K 2, K 4 kritéria výnosového typu K 2, K 4 kritéria výnosového typu po vyloučení zjevně nevyhovujících variant se do závěrečného hodnocení dostaly 4 varianty M 1, M 2, M 3, M 4 a dosavadní sídlo M 5 po vyloučení zjevně nevyhovujících variant se do závěrečného hodnocení dostaly 4 varianty M 1, M 2, M 3, M 4 a dosavadní sídlo M 5 matice důsledků matice důsledků matice důsledků matice důsledků

85 LS 2009/10 85KIP/MR-4 M 5 dominována M 2 M 5 dominována M 2 M 4 prakticky dominuje M 1 M 4 prakticky dominuje M 1 ekvivalentní výměna 1 (EV1): M 2, M 4 mají stejnou dobu dopravy; předp. zvýšení u M 3 na 25 min. je kompenzováno zvýšením dosažitelnosti ze 70% na 78%  lze vyloučit K 1 ekvivalentní výměna 1 (EV1): M 2, M 4 mají stejnou dobu dopravy; předp. zvýšení u M 3 na 25 min. je kompenzováno zvýšením dosažitelnosti ze 70% na 78%  lze vyloučit K 1EV1 EV2: EV2: EV2 pro M 3 je zlepšení vybavenosti z C na B ekvivalentní zvýšení nájemného z Kč na Kč pro M 3 je zlepšení vybavenosti z C na B ekvivalentní zvýšení nájemného z Kč na Kč pro M 4 je zhoršení vybavenosti z A na B ekvivalentní snížení nájemného z Kč na Kč pro M 4 je zhoršení vybavenosti z A na B ekvivalentní snížení nájemného z Kč na Kč  lze vyloučit K 3 (všechny varianty rovnocenné)  lze vyloučit K 3 (všechny varianty rovnocenné)

86 LS 2009/10 86KIP/MR-4 eliminace M 3 (je dominována M 2 ) eliminace M 3 (je dominována M 2 ) EV3: pro M 2 je zvětšení plochy z 35 na 42,4 m 2 ekvivalentní zvýšení nájemného na Kč  M 4 dominuje M 2 EV3: pro M 2 je zvětšení plochy z 35 na 42,4 m 2 ekvivalentní zvýšení nájemného na Kč  M 4 dominuje M 2 EV3 celkově nejvýhodnější je varianta M 4 celkově nejvýhodnější je varianta M 4

87 LS 2009/10 87KIP/MR-4 Doporučení ke kompenzační metodě 1.Začněte s nejsnadnějšími výměnami 2.Soustřeďte se na velikost výměny 3.Hodnota změny závisí na výchozí hodnotě kritéria (změna plochy z 10 na 20 m 2 je významnější než změna z 20 na 30 m 2 4.Výměny by měly být vzájemně konzistentní (pokud jsme ochotni vyměnit A za B a B za C, měli bychom být ochotni vyměnit i A za C, např. pokud prodloužení doby dopravy o 10 min. považujeme za ekvivalentní zlepšení dosažitelnosti pro klienty o 15% a toto zvýšení za ekvivalentní zvýšení nájemného o 2000 Kč, mělo by být ekvivalentní i prodloužení doby dopravy o 10 min za snížení nájemného o 2000 Kč 5.Používejte důvěryhodné informace

88 LS 2009/10 88KIP/MR-4 Kompenzační metoda - závěr i když je metoda relativně snadná, vyžaduje určitou praxi i když je metoda relativně snadná, vyžaduje určitou praxi přednosti: přednosti: nutí přemýšlet o výměnách racionálním a měřitelným způsobem nutí přemýšlet o výměnách racionálním a měřitelným způsobem přispívá k lepšímu pochopení toho, co a jak je pro organizaci (nebo i jednotlivce) důležité přispívá k lepšímu pochopení toho, co a jak je pro organizaci (nebo i jednotlivce) důležité

89 LS 2009/10 89KIP/MR-4 POZNÁMKY preferenční uspořádání závisí na: preferenční uspořádání závisí na: váhách kritérií, váhách kritérií, metodě vícekriteriálního hodnocení, metodě vícekriteriálního hodnocení, které jsou subjektivně ovlivněny  model vícekriteriálního hodnocení by měl být považován za nástroj experimentování. Je vhodné použít různé váhy a metody a pouze když preferenční uspořádání není citlivé na jejich výběr, lze ho použít jako podklad pro volbu varianty určené k realizaci; v opačném případě je nutné se vrátit ke stanovení vah a volbě metody model vícekriteriálního hodnocení by měl být považován za nástroj experimentování. Je vhodné použít různé váhy a metody a pouze když preferenční uspořádání není citlivé na jejich výběr, lze ho použít jako podklad pro volbu varianty určené k realizaci; v opačném případě je nutné se vrátit ke stanovení vah a volbě metody

90 LS 2009/10 90KIP/MR-4 Výběr optimální varianty je podmíněn následujícími předpoklady: Výběr optimální varianty je podmíněn následujícími předpoklady: soubor kritérií je úplný, tj. obsahuje všechna významná hlediska a faktory; opominutí určitých významných hledisek může vést k tomu, že realizace zvolené varianty nesplní očekávání soubor kritérií je úplný, tj. obsahuje všechna významná hlediska a faktory; opominutí určitých významných hledisek může vést k tomu, že realizace zvolené varianty nesplní očekávání důsledky zvolené varianty nabudou po její realizaci předpokládaných hodnot; existence rizika a nejistoty důsledky zvolené varianty nabudou po její realizaci předpokládaných hodnot; existence rizika a nejistoty

91 LS 2009/10 91KIP/MR-4 Použitá literatura Fotr J., Švecová L., Dědina J., Hrůzová H., Richter J.: Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN Fotr J., Švecová L., Dědina J., Hrůzová H., Richter J.: Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN


Stáhnout ppt "MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Katedra managementu, inovací a projektů doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google