Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 5: Struktura obchodních dohod v rámci společné obchodní politiky EU – význam, rozsah, dopady. Diskuse na téma: „Jaká.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 5: Struktura obchodních dohod v rámci společné obchodní politiky EU – význam, rozsah, dopady. Diskuse na téma: „Jaká."— Transkript prezentace:

1 2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 5: Struktura obchodních dohod v rámci společné obchodní politiky EU – význam, rozsah, dopady. Diskuse na téma: „Jaká je míra pomoci EU rozvojovým zemím?“ Ing. Ilya Bolotov, Ph.D. Katedra mezinárodního obchodu

2 Vtip dne Dva muži na Ukrajině spolu jedou vlakem. "Kam jedete?" ptá se ten první. "Jedu do Moskvy nakoupit maso," odpoví ten druhý. Vlak staví v Kyjevě, kde ten druhý muž vystoupí. "Já myslel, že jedete do Moskvy, nakupovat maso," volá na něj z okýnka ten první. "To ano, ale fronta začíná už tady," odpoví druhý. Zdroj:

3 Program cvičení Obecně o obchodní politice – Základní pojmy – Nástroje –tarifní, netarifní – Světová obchodní organizace Stupně ekonomické integrace Společná obchodní politika EU – Cíle a provedení – Čtyři pilíře – Obchodní dohody – Rozvojová pomoc Zajímavé informace

4 Obecně o obchodní politice

5 je souhrnem záměrů, strategií, zásad, opatření, nástrojů, smluv a institucí, jejichž prostřednictvím vlády států ovlivňují zahraničně obchodní vztahy podnikatelských subjektů a vnitřní ekonomický vývoj národního hospodářství. Vztahuje se k jednotlivému státu nebo k integračnímu uskupení; Součást hospodářské politiky státu nebo uskupení. (ZAZHRANIČNĚ) OBCHODNÍ POLITIKA

6 Obchodní politika je determinována Politikou státu (tržní ekonomika x centrálně plánovaná ekonomika), např. Jižní a Severní Korea, SRN a NDR; Stupněm rozvoje ekonomiky (rozvinutá země x rozvojová země), např. USA a Indie; Členstvím ve Světové obchodní organizaci a integračních uskupeních, např. Brazílie a Rusko a země SVE a Ukrajina, Bělorusko; Zájmy o udržitelnost rozvoje (vlastní zemědělská výroba, vyčerpání zdrojů, životní prostředí apod.), rozvinuté a rozvojové země; Fází hospodářského cyklu (expanze x recese, krize)

7 Směry obchodní politiky - praxe Omezení dovozu, příp. vývozu ▫ Autonomní opatření: tarifní a netarifní (cla a různá škála omezení) ▫ Smluvní opatření: tarifní a netarifní (cla a různá škála omezení) ▫ Pravidla: ▫ Světová obchodní organizace (WTO) ▫ Integrační uskupení (celní unie, zóny volného obchodu apod.) ▫ Obchodní smlouvy (bilaterální, multilaterální) Podpora vývozu ▫ Záměrná: subvence, úvěrování, pojištění, poradenství, informace ▫ „Nezáměrná“: podpora podnikatelského prostředí a investic (PZI) ▫ Pravidla:  Konsensus OECD (není závazný)  Pravidla EU (směrnice a rozhodnutí Rady)  Bernská unie ( Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů) V současné době se prosazují snahy liberalizovat světový obchod (WTO) x regionální integrace

8 Tarifní nástroje (=cla) Podle směru: vývozní, dovozní, tranzitní Podle účelu: fiskální (historické použití), protekcionistická (výchovná či ochranná) Podle cíle: prohibitivní (velmi vysoká sazba), skleníková a výchovná, preferenční (reciproční či jednostranná, GSP), diferenční (nižší než preferenční, dodatečné výhody při splnění určitých podmínek) Podle způsobu výpočtu: valorická (% z hodnoty), specifická (částka za fyzickou jednotkou), kombinovaná (valorická od určité výše, stupňovaná specifická), kontingentní (tarifní kvóta – nižší šlo do vyčerpání určité kvóty) Podle vztahu k obchodnímu partnerovi: kompenzační a odvetná (retorzní – nevyužívají se v rámci WTO) Další možná cla: negociační (v rámci vyjednávání)

9 Netarifní nástroje Význam netarifních nástrojů v současnosti převyšuje význam cel (historicky naopak) KLASIFIKACE UNCTADu: Paratarifní opatření (celní přirážky, dodatečné daně a přirážky, vnitřní daně uvalované na dovoz, povinné celní ohodnocení dovozu, tarifní kvóty, kontrola cen, povolení dovozu v návaznosti na exportní výkonnost) Finanční opatření (administrativní stanovení cen či kurzu, limity cen, antidumpingová opatření, vyrovnávací cla, požadavek placení předem, souběžně existující rozdílné směnné kurzy, devizová omezení, dovozní depozita) Automatická licenční opatření (automatické licence a monitorování dovozu) Kvantitativní opatření (kvóty, zákazy dovozu (angl. safeguards), omezení vývozu, jiné druhy licencí) Monopolistická opatření (jedna dovozní organizace, povinné využití národních služeb apod.) Technická, sanitární a fytosanitární opatření (technická regulace, např., certifikáty GOST, CCC, zdravotní a jiné inspekce apod. ) Opatření na kontrolu výroby a vývozu (subvence, zákaz vývozu, zdanění vývozu)

10 Podpora vývozu Instituce : – ECA – Export Credit Agency Pojištění se státní podporou (v ČR: EGAP, a.s.) Financování se státní podporou (v ČR: ČEB, a.s.) – TPO – Trade Promotion Organization Informační služby (v ČR: CzechTrade) – Další instituce (ministerstva, rady, výbory apod.) Commercial Interest Reference Rates (CIRR) – úrokové sazby pro proexportní financování, podrobněji viz

11 Světová obchodní organizace (WTO) (vznikla v r. 1995, předtím GATT) Má tři hlavní pilíře - oblasti: – GATT (obchod se zbožím), 1947 – na založení se podílelo i Československo – GATS (obchod se službami), 1995 – TRIPS (práva duševního vlastnictví), 1994/ Mechanismus prověrek obchodních politik + Systém řešení obchodních sporů 159 členů (mimo část zemí SNS, Severní Koreu apod.) Hlavní orgán: Konference ministrů (schází se min. jednou za 2 roky), dále Generální rada a Sekretariát Zdlouhavá jednávání, rozhodování na základě konsensu, tj. jednomyslnosti

12 Sídlo WTO, Ženeva

13 Základní principy WTO Nediskriminace – Doložka nejvyšších výhod (DNV, angl. MFN) stejné zacházení vůči členským zemím a zahraničním a domácím výrobkům a službám; Liberalizace – Kola jednání GATT / WTO (odstranění tarifních a netarifních překážek obchodu), stanovení maximální výše cen; Předvídatelnost – Transparentnost, zajištěno pomocí systému prověrek; Konkurence – Systém ochrany proti nekálé soutěži, dumpingu, zakázané podpoře vývozu a obchodním bariérám; Výhodnější zacházení vůči RZ a méně rozvinutým zemím – Systém všeobecných preferencí (angl. GSP a jeho modifikace)

14 Kola jednání GATT/WTO 1947 (23 země) – Ženeva, Švýcarsko: celní sazby 1949 (13 zemí) – Annecy, Francie: celní sazby 1951 (38 zemí) – Torquay, Velká Británie: celní sazby (snížení) 1956 (26 zemí) – Ženeva, Švýcarsko: celní sazby (26 zemí) – Ženeva, Švýcarsko (Dillonovo kolo): celní sazby (62 země) – Ženeva, Švýcarsko (Kennedyho kolo): celní sazby (snížení), antidumpingová opatření (poprvé) (102 země) – Ženeva, Švýcarsko (Tokijské kolo): celní sazby, netarifní opatření (snížení) (123 zem+) – Ženeva, Švýcarsko (Uruguayské kolo): vznik WTO, celní sazby, netarifní opatření, duševní vlastnictví, řešení obchodních sporů, služby, zemědělství aj současnost (153 země) – Kolo z Dohá, Rozvojový program z Dohá: celní sazby, služby, investice, vládní zakázky, životní prostředí, rozvoj aj

15 Stupně ekonomické integrace

16 Stupně ekonomické integrace Stupeň integracePopisPříklad Zóna s preferenčními clySnížení cel ve vzájemném obchodě Rozvojové země v rámci WTO, EU a západní Balkán Zóna volného obchodu (VO)Částečné nebo úplné odstranění překážek obchodu NAFTA, EFTA, CEFTA, BAFTA aj. Celní unie(CU)Volný obchod + společná obchodní politika (rovněž částečně nebo úplně) ČR+SR, EU a Turecko, MERCOSUR, RU+BY+KZ (2010) Společný trhCelní unie + volný pohyb výrobních faktorů (kapitálu a práce) Jednotný vnitřní trh EU (existují však překážky u pohybu práce) Hospodářská a měnová unie (HMU), příp. pouze měnová unie (MU) Společný trh + společná měna a monetární politika Belgie a Lucembursko, euro oblast (eurozóna) – měnové unie Politická unie - federace (?)Ekonomická + politická integraceUSA, Rusko, Švýcarsko, Německo?

17 Stupně ekonomické integrace - mapa 17 Zdroj: Wikipedia CSME – Caribbean Single Market and Economy (CSME, CARICOM) CEMAC – Economic and Monetary Community of Central Africa UEMOA – The West African Economic and Monetary Union EEA – European Economic Area (česky EHP) CAN – Andean community CUBKR – Customs union of Belarus, Kazakhstan and Russia EAC – East African community EUCU – European Union Customs Union SACU – Southern African Customs Union AFTA – ASEAN Free Trade Area COMESA – Common Market for Eastern and Southern Africa GAFTA – Greater Arab Free Trade Area GCC – Gulf Cooperation Council (část GAFTA) SAFTA – South Asian Free Trade Area SICA – Central American Integration System TPP – Trans-Pacific Partnership

18 Stupně ekonomické integrace (WTO) Regional Trade Agreements Information System (RTA-IS, : RTA – pojem používaný WTO pro FTA a CU Země Krytí Druh Datum

19 Společná obchodní politika EU

20 Společná obchodní politika (SOP) EU Počátky již u ESUO (1952) Součást smluv o založení Evropských společenství (1957) Celní unie (1968) Jednotný vnitřní trh (1991/1992) Evropský hospodářský prostor (1994) Smysl SOP: ▫ Otevírání zahraničních trhů pro podniky z EU; ▫ Zvýšení negociační síly integračního uskupení; ▫ Podpora mnohostranného obchodního systému (WTO); ▫ Prosazení evropských hodnot (týká se kandidátských a některých rozvojových zemí); Principy: ▫ jednotnost, volný vývoz, volný dovoz

21 Provedení SOP 21 Komise jako vyjednavač Vyjednává jménem 27 členských států Reportuje Radě a EP Rada vydává rozhodnutí mandát = vytvořen Radou na základě návrhu Komise Komise vyjednává na základě mandátu Rada schvaluje výsledky jednání (obecně kvalifikovanou většinou) Evropský parlament je informován Komisí o průběhu schvaluje výsledky jednání (v případě dohod s širším než obchodním záběrem) © Ing. Radek Čajka Po přijetí Lisabonské smlouvy (2009) - posílení role Parlamentu.

22 Čtyři hlavní pilíře SOP: Společný celní sazebník (TARIC) ▫ Základní pilíř SOP; Společná ochrana vnitřního trhu ▫ Zamezení a odstranění nekálé soutěže; ▫ Dočasná ochranná opatření (antidumping, dočasné zákazy dovozu, vyrovnávací cla); Společné vystupování navenek ▫ Podpora vstupu na trhy třetích zemí (hlavně odstranění překážek v jiných zemích poškozujících dovozy z EU pomocí bilaterálních jednání, WTO); ▫ řeší Evropská komise; Společné preference vůči třetím zemím ▫ Obchodní dohody a rozvojová pomoc. NB Proexportní politika není pilířem SOP (není společná, je však regulována právem EU)

23 Společný celní sazebník (TARIC) Vychází z harmonizovaného systému Světové celní organizace, WCO (celní kódy) Jednotný celní sazebník pro všechny 27 zemí ▫ Navazuje na celní kodex (nařízení ES 2913/92) – legislativa upravující sazebník, celní systém; ▫ Celní systém EU se v současně době modernizuje a převádí se do elektronické podoby. Obsahuje ▫ Desetimístní nomenklaturu ▫ Základní celní sazby (nejvyšší podle Doložky nejvyšších výhod), preferenční sazby podle dohod, jednostranné preferenční sazby, suspenzi tarifů (dočasné snížení cel apod.) a další opatření  Celní sazby jsou stanoveny jako valorické, specifické nebo kombinované  Některé druhy cel v TARICu nejsou obsaženy (např. vývozní cla) Je vydáván v říjnu pro další rok, online verze: 23 (fr. Tarif intégré communautaire)

24 Společné vystupování navenek v rámci SOP Mnoholetý obchodní spor mezi USA a EU řešený u WTO. USA namítali, že EU porušila pravidla svobodného obchodu tím, že zvýhodňovala vývozce banánů z bývalých karibských kolonií svých členských zemí (celkově 7% dovozů banánů do EU). USA vyhráli v r. 1997, EU byla nucena změnit zacházení. Podrobněji http://www.guardian.co.uk/world/1999/mar/05/eu.wto3 24 Banánové války mezi EU a USA

25 Obchodní dohody (1) Dohody s většinou zemí světa a integračních uskupení - Členství ve WTO (GATT, GATS, TRIPS): ▫ GSP pro Rozvojové země, GSP+, EBA apod. (viz dále); - Evropský hospodářský prostor (3 země EFTA) od r. 1994: ▫ Norsko, Lichtenštejnsko, Island (Island se připravuje na vstup do EU); - Celní unie: ▫ Turecko, Andora, San Marino, Monako (Monako je zapojeno do celního území a jednotného vnitřního trhu, není však součástí EU); - Zóny volného obchodu: ▫ Chile, Mexiko, Island, Švýcarsko, Jižní Korea (platnost od 1. července r. 2011), částečně JAR, částečně CEFTA (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Albánie); jednání: Indie, Ukrajina, ASEAN (Indonésie, Malajsie, Thajsko, Filipíny, Singapur, Vietnam, Laos, Kambodža, Brunei a Barma), příp. další

26 Obchodní dohody (2) Asociační dohody: ▫ Evropsko-středomořské (EUROMED) partnerství (připravuje se dohoda o volném obchodě): Tunisko, Maroko, Jordánsko, Egypt, Libanon, Alžírsko, Izrael a Palestina – asociační dohody vstoupily v platnost, jednání: Sýrie, donedávna i Libye. ▫ Jednání: středoamerické státy (pokračuje), Rada pro spolupráci arabských států Perského zálivu (angl. GCC, pokračuje), MERCOSUR – Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay (přerušeno), Společenství Andských národností (přerušeno). ▫ Zvláštní dohody: ▫ Dohody s rozvinutými zeměmi: s USA, Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem, jednání s Kanadou o shodách, regulacích apod. ▫ S Afrikou, Karibikem a Tichomořím (ACP – dohoda Cotonou, nebyla zcela podle pravidel WTO, platila do r. 2007), s Karibikem v současné době – dohoda o ekonomickém partnerství (EPA), Kamerun a Pobřeží slonoviny - dohoda o volném obchodě se zbožím. ▫ Dohody o partnerství (obchodu) a spolupráci s Ruskem, Mongolskem, jednání také probíhají s Čínou. ▫ Evropská politika sousedství (dohody o spolupráci): středomořské státy (státy Maghrebu, Izrael), západní státy SNS (Ukrajina, Moldávie, Bělorusko) a kavkazské státy (Gruzie, Arménie, Azerbajdžán) + Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Turkmenistán

27 Rozvojová pomoc EU (1) Uskutečňuje se pomocí zvláštních programů (Country Strategy Papers) OSN a WTO (GSP): – GSP+ pro 16 zranitelných zemí za předpokladu dodržení udržitelného rozvoje ve více sférách (ekonomika, politika, lidská práva aj. – dodržení 27 mezinárodních konvencí), méně než 1 % z celkového dovozu EU v rámci GSP. – EBA (Everything-But-Arms): bezcelní a bezkvótový přístup na trhy EU pro nejméně rozvinuté země (na cukr, banány a rýži se však vztahují omezující opatření). Politika vůči sousedním zemím: – Zejména vůči zemím střední a východní Evropy a balkánským zemím, např. Chorvatsku, Makedonii (potenciální členské země EU), také Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Srbsku, Albánii, Kosovu. – Aktivity EBRD (Evropské banky obnovy a rozvoje), do nichž se zapojuje i ČR – působí mj. ve východní Evropě (Ukrajina, Rusko)

28 Rozvojová pomoc EU (2) Podpora Afriky, Karibiku, Tichomoří (ACP) a Zámořských zemí a území EU (OCT – má je např. Francie, tzv. DOM-TOM, Británie a Dánsko): – Prostředky Evropského rozvojového fondu (EDF), který stojí mimo rozpočet EU; – Specifické finanční nástroje; – Summity, dohody

29 Zajímavé informace

30 Jak lze měřit svobodu obchodu? Např. think tank „The Heritage foundation“ (HF) definuje svobodu obchodu jako “…a composite measure of the absence of tariff and non-tariff barriers that affect imports and exports of goods and services. The trade freedom score is based on two inputs: The trade-weighted average tariff rate and Non-tariff barriers (NTBs).“ Váhami jsou podíly každého zboží na celkovém dovozu). Vzorec pro výpočet indexu Kde i znamená zemi, Tariff max and Tariff min horní a dolní mez pro cla (%), Tariff i vážený průměr celních sazeb a NTB i body za netarifní překážky (počítají se podle zvláštní stupnice). Podrobněji http://www.heritage.org/index/Trade-Freedom 30 Founded in 1973, The Heritage Foundation is a research and educational institution—a think tank—whose mission is to formulate and promote conservative public policies based on the principles of free enterprise, limited government, individual freedom, traditional American values, and a strong national defense

31 Kritika úplné liberalizace obchodu Např. Maurice Allais ( ), francouzský ekonom a fyzik, nositel Nobelovy ceny za ekonomii (1988). Psal články až do smrti (99 let). V pozdější etapě života zastánce názoru, že volný obchod mezi zeměmi s různým stupněm rozvoje není vzájemně prospěšný (např. mzdové náklady mohou být až několikrát nižší v RZ oproti RTE, což zlikviduje konkurenci při dovozu do RTE). Navrhoval prohloubení regionální integrace zemí s přibližně stejným stupněm vývoje a postupné odstranění barier takových uskupení vůči světu

32 Děkuji za pozornost! Otázky? ?

33 Zdroje KALÍNSKÁ a kol. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada Publishing, 2010 ISBN KALÍNSKÁ, ŠTĚRBOVÁ a kol. Mezinárodní obchod (pro 2MO301). Praha: VŠE Oeconomica, 2009, ISBN Prezentace Ing. Radka Čajky pro 6. svičení, ZS 2010/2011 (Pilíře a dohody v rámci SOP). Portál BusinessInfo.cz [online]. Dostupná na WWW: GAJDUŠKOVÁ, BOLOTOV. Comparison of market openness in the CEE countries and in BRIC – perspectives for investors and trade. Brno –

34 Důležité odkazy Informace o WTO: – - menu „About WTO“ Společná obchodní politika Evropské unie: – - domácí stránka SOP – relations/index_en.htm - bilaterální obchodní vztahy relations/index_en.htm – - vnější vztahy Rozvojová pomoc Evropské unie: – - domácí stránka – - Strategy Papers


Stáhnout ppt "2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 5: Struktura obchodních dohod v rámci společné obchodní politiky EU – význam, rozsah, dopady. Diskuse na téma: „Jaká."

Podobné prezentace


Reklamy Google