Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rekultivace – nejen úprava krajiny, ale i odprášení obrovského zdroje emisí Povrchová těžba je provázena zásahem do skladby zemské kůry v prostoru vlastního.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rekultivace – nejen úprava krajiny, ale i odprášení obrovského zdroje emisí Povrchová těžba je provázena zásahem do skladby zemské kůry v prostoru vlastního."— Transkript prezentace:

1 Rekultivace – nejen úprava krajiny, ale i odprášení obrovského zdroje emisí Povrchová těžba je provázena zásahem do skladby zemské kůry v prostoru vlastního lomu, dochází k obrovskému přesunu hmot v prostoru těžby a zakládání vnějších i vnitřních výsypek. Vzniká nová konfigurace terénu i charakter horninového prostředí. Cílem rekultivace je navrácení území zpět do produktivního využívání souborem sanačních a rekultivačních prací technické a biologické povahy. Cílem rekultivace je zahlazení důsledků lomové a hlubinné těžby a navrácení krajiny zpět do produktivního sociálně-ekonomického využívání. Úkolem závěrečné etapy hornické činnosti – sanačních a rekultivačních prací – je obnova funkcí zasažených systémů, tj. zejména obnova půdy, vodních systémů a navrácení zeleně tak, aby nový ekosystém fungoval v krajině s novým reliéfem uceleně. Projekt "Ultrajemný prach a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji" (UltraSchwarz) je jedním z projektů podporovaných EU v rámci programu Cíl 3 k přeshraniční spolupráci v letech mezi Svobodným státem Sasko a Českou Republikou. "Černý Trojúhelník" (pohraniční území mezi Německem, Polskem a Českou Republikou) se vyznačoval těžbou hnědého uhlí, která dříve vedla ke značnému znečištění ovzduší především oxidem siřičitým (SO 2 ) a prachem. Dnes je možné předpokládat zdravotní riziko působením nových škodlivin, jako například ultrajemným prachem (UFP) a sazemi PM 1, což doposud bylo součástí pouze malého množství studií. Zdravotní riziko se v oblasti nedá odhadnout, nelze doporučit mezní hodnoty a preventivní opatření, dokud UFP a saze PM 1 nejsou měřeny po reprezentativní dobu a během ní není vyšetřováno jejich působení na lidské zdraví. Více naleznete na Projekt byl společností Severočeské doly a.s. zpracován a v prosinci 2010 předán Ministerstvu životního prostředí. V tištěné verzi byl projekt předán všem dotčeným obcím, v elektronické verzi je ke stažení na webových stránkách iniciativy STOP PRACH Jejím cílem je paralelně se stávajícím projednáváním hodnocení vlivu Lomu Bílina na životní prostředí: informovat zastupitele a obyvatele o problematice znečištění ovzduší částicemi určit nejvýznamnější původce znečištění ovzduší primárními částicemi okolo Lomu Bílina identifikovat proveditelná a nákladově efektivní opatření ke snížení úrovně znečištění ovzduší částicemi okolo Lomu Bílina nalézt shodu nad akčními plány ke snížení úrovně znečištění ovzduší částicemi pro lokality Příklad aktivit: Nový druh vytápění v Ledvicích rapidně sníží výskyt škodlivin v ovzduší. Ekologické centrum Most - informace o životním prostředí v Krušnohoří vzniklo i díky spolupráci s Českou rafinérskou, která stála na počátku vzniku. K ní se přidaly i další společnosti a organizace Celio, a.s., Most; Česká inspekce životního prostředí, Ústí nad Labem; Česká rafinérská, a.s., Litvínov; Chemopetrol, a.s., Litvínov; Mostecká uhelná společnost, a.s., Most; Okresní hygienická stanice, Most; Podnikatelské a inovační centrum Severní Čechy, Most; Povodí Ohře, a.s., Chomutov; Úřad práce, Most a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s., Most. 13. března 2000 byla její činnost stvrzena podpisem „Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“. Významným partnerem Ekoklogického centra Most je i Český hydrometeorologický ústav, který poskytuje centru data o znečištění ovzduší a podílí se na vzdělávání pracovníků. Projekt TAB začal a ukončen bude k Realizace projektu se účastní celkem 8 partnerů z pěti zemí. Ústecký kraj, stejně jako řada dalších partnerů, řeší problémy v oblastech, kde nerostné bohatství zajistilo lidem práci v dolech nebo lomech a v navazujícím průmyslu. Cílem projektu je vytvoření „akčních plánů“ v oblasti znečištění ovzduší, které by pak mohly být v jednotlivých regionech využity. Co znamená těžba pro Podkrušnohoří Těžba nerostných surovin ovlivňuje životní prostředí, mění ráz krajiny a podmínky života. Z hlediska délky lidského života je to zejména rozsáhlá těžba, existující na jednom místě mnohdy po mnoho lidských generací. V Ústeckém kraji v Severočeské uhelné pánvi jsou obrovská naleziště hnědého uhlí, ale i např. bentonitu, jílů a stavebního kamene. Největší vliv na životní prostředí a kvalitu ovzduší má těžba hnědého uhlí. S těžbou uhlí je v Podkrušnohoří spojena plocha 850 km 2. Pod zemí bylo uloženo 9 miliard tun uhlí, z toho 6 miliard tun dostupných, dosud vytěženo je více než 3 miliardy tun. Těží se zde již od 15. století, ale průmyslový rozmach těžby nastal až v 50. letech 20. století. Od konce 2. světové látky bylo zničeno kvůli těžbě více než osmdesát obcí, včetně historické části města Most. Vystěhováno bylo na 90 tisíc lidí. Hnědé uhlí má nízký energetický obsah a využívá se hlavně při výrobě elektřiny, cementu a v průmyslu. Proto byly v okolí těžebních ploch vystavěny tepelné elektrárny a další průmyslové podniky. Z využívání uhlí vzniká několik enviromentálních problémů, včetně emisí znečišťujících látek, jako jsou oxidy síry (SO 2 ) a dusíku (NO x ), částice prašného aerosolu, stopové prvky a skleníkové plyny. Při obnově krajiny ovlivněné těžbou je snaha zajistit ekologickou vyváženost, zdravotní a hygienickou nezávadnost, efektivní a potenciální produktivnost a estetickou působivost. K obnově krajiny je využívána biotechnická rekultivace, která zahrnuje postupy pro zemědělské, lesnické, hydrické a ostatní formy obnovy krajiny. Příklady aktivit vedoucích ke zlepšení kvality venkovního ovzduší Úrovně a trendy koncentrací suspendovaných částic v oblastech ovlivněných hlubinnou a povrchovou těžbou Úrovně a trendy koncentrací suspendovaných částic v oblastech ovlivněných hlubinnou a povrchovou těžbou Severočeská průmyslová oblast Ing. Helena Plachá, Mgr. Lenka Janatová, Ing. Tomáš Hrbek Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem Zatížení pánevní oblasti Ústeckého kraje prašným aerosolem PM 10 včetně vyznačení průměrné roční koncentrace v letech Nové technologie pro zlepšení enviromentálních parametrů Rekultivace v těžebných oblastech je jen jednou z možností, jak zlepšit životní prostředí a ovzduší. Je třeba věnovat pozornost i dalším činnostem souvisejícím s těžbou. Například údržbě vozidel přepravujících uhlí a hlušinu, jejich zakrytování a dodržení maximální rychlosti a vymezených tras v oblastech s prašnými cestami. Uhelné elektrárny i další podniky zavádějí nové technologie pro zlepšení environmentálních parametrů. Velké prostředky byly vloženy do odsíření elektráren a byly sníženy i další emise znečišťujících látek. V současné době je problematickou znečišťující látkou v Ústeckém kraji prašný aerosol a to i přes řadu zásahů vedoucích k odprášení provozů a elektráren. Proto je tak důležité sledování vývoje koncentrací prašného aerosolu frakce PM 10 a PM 2,5 a proto vítáme každou iniciativu, která vede buď k jeho snížení, nebo k získávání hlubších poznatků o jeho složení a působení na lidský organismus.


Stáhnout ppt "Rekultivace – nejen úprava krajiny, ale i odprášení obrovského zdroje emisí Povrchová těžba je provázena zásahem do skladby zemské kůry v prostoru vlastního."

Podobné prezentace


Reklamy Google