Prezentováno na Krajském úřadu Jihočeského kraje dne

Prezentace na téma: "Prezentováno na Krajském úřadu Jihočeského kraje dne"— Transkript prezentace:

1 Prezentováno na Krajském úřadu Jihočeského kraje dne 21.9.2005
Šumavská doprava Prezentace Prezentováno na Krajském úřadu Jihočeského kraje dne Žst. Kubova Huť Žst. Kubova Huť

2 PROJEKT A1/12-4: Studie organizačně-technické a investiční přípravy rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy Podporováno z prostředků Jihočeského kraje v rámci realizace Akčního plánu Rozvoje kraje Objednatel: Jihočeský kraj Spolufinancování: Státní fond dopravní infrastruktury Zhotovitel: IKP Consulting Engineers, s.r.o. Subdodavatel: KPM CONSULT, a.s. Doba řešení: 10/ /2005

3 Osnova projektu Část I: Analytická část (12/2004) 1.1 Úvod
1.2 Cíl studie 1.3 Územní vymezení rozsahu řešené oblasti – vnější a přeshraniční vztahy 1.4 Přehled aktuálních zpracovaných dokumentů 1.5 Analýza současného stavu dopravní obslužnosti 1.6 Analýza nákladů a přínosů (Cost Benefit Analysis) Část II: Organizační projekt (06/2005) 2.7 Návrh harmonogramu investičních akcí zahrnutých do projektu – časový plán Návrh řešení stavebních úprav a novostaveb tratí a stanic Návrh řešení technických systémů tratí Podklady pro ekonomiku Výkresová část 2.8 Modely financování a realizace investičních akcí 2.9 Modely provozování systému 2.10 Návrh dopravní obslužnosti řešeného území včetně zapojení do IDS 2.11 Návrh řízení projektu, zajištění koordinační a inženýrské činnosti 2.12 Studie proveditelnosti (Feasibility Study – FS) a Analýza nákladů a výnosů (Cost Benefit Analysis – CBA) dle metodiky MMR 2.13 Návrh marketingového plánu Část III: Projednání projektu Část IV: Závěrečná zpráva projektu a veřejná presentace

4 Seznam příloh Číslo přílohy Název přílohy P1 Situace a výkresy
stavebních úprav a novostaveb tratí a stanic P2 Základní technické požadavky na integrovaný systém zabezpečení vedlejších tratí P3 Příklad řešení techniky tratě P4 Elektronické platby v dopravě P5 Návrh dopravní obslužnosti, jízdní řády, grafikony, profily P6 Řešení přestupních uzlů kolejová–cyklistická doprava P7 Studie proveditelnosti P8 Analýza nákladů a výnosů (CBA) Žst. Vrábče

5 Tabulka 3: Harmonogram – I. horizont Elektrizace lipenské dráhy
2.7 Návrh harmonogramu investičních akcí zahrnutých do projektu – časový plán Tabulka 3: Harmonogram – I. horizont Číslo tratě Traťový úsek Zabezpečovací zařízení Trať Trakce Průměr. trať. rych. 194 Č.Budějovice Křemže Modernizace M 90 Křemže-město Nové Nová Kájov Těžká střední oprava 55 Hořice na Šum. Optimalizace Černá v P. Stávající Černá v Poš. Nová Pec Černý Kříž 60 195 Rybník Lipno nad Vlt. E 50 Lipno-Kramolín 80 197 Číčenice Bavorov Volary 70 Nové Údolí Haidmühle 198 Strakonice Radošovice Vimperk Soumarský Most 85 Elektrizace lipenské dráhy

6 Obrázek 2 Schéma řešené oblasti, akce a realizační časové horizonty

7 2.7.2. Svršek a spodek trati, mosty, tunely a související objekty
Návrh řešení stavebních úprav a novostaveb tratí a stanic Rozdělení dle charakteru úpravy tratí úpravy stanic a zastávek Rozdělení dle horizontů I. horizont II. horizont Rozdělení dle tratí Hlavní železniční tratě – související tratě (informativně) 190 Č. Budějovice – Horažďovice předm. (-Plzeň) 196 Č. Budějovice – H. Dvořiště Železniční tratě v příhraniční oblasti Šumavy (podrobně) 194 Č. Budějovice (- Křemže-město) – Černý Kříž 195 Rybník – Lipno n/V (- Černá v Pošumaví) 197 Číčenice – Prachatice - Volary a 194 Volary – Nové Údolí (- Haidmühle) 198 Strakonice – Vimperk – Volary Opravený kamenný viadukt Velký Klášterák na trati 198 je veden v seznamu nemovitých památek

8 III. HORIZONT A VÝHLED II. HORIZONT I. HORIZONT Příloha P1 Situace a výkresy 1 : (A1-A3) Situace stavebních úprav v příslušných horizontech

9 Celková situace 1 : 200 000 – ABC NET (A3) Návrh přeshraničního systému
HORNÍ RAKOUSKO DOLNÍ BAVORSKO JIŽNÍ ČECHY

10 Celková situace 1 : 200 000 – Klad listů (A4) Klad listů výkresů 1 : 20 000 a 1 : 1 000

11 Výkresy 1 : 20 000 – Příklad (B1+C1) Úpravy trati České Budějovice - Kájov
INTRAVILÁN I. Horizont BODENMAIS – BAVORSKÝ LES Výhled II. Horizont DETAIL STANICE 1 : 1 000

12 Výkresy 1 : 20 000 – Příklad (B4) Novostavba trati Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví
EXTRAVILÁN INTRAVILÁN II. Horizont KRASLICE - KLINGENTHAL ZWICKAU - CENTRUM I. Horizont

13 Výkresy 1 : 20 000 – Příklad (B7) Úpravy trati Číčenice - Husinec
I. Horizont Výhled II. Horizont EXTRAVILÁN BÖHMHOF – BAVORSKÝ LES

14 2.7.4. Podklady pro ekonomiku
Tabulka 24: Odhad nákladů – celkové investiční náklady na stavební úpravy tratí Šumavské tratě: Odhad nákladů – úpravy tratí celkem Trať/ náklady (mil. Kč) náklady (mil Kč) I. horizont II. horizont celkem Cyklická údržba současné infrastruktury* Komplexní rekonstrukce vyvolaná Modernizace Novostavba celé tratě nebo celého úseku Elektrizace Náklady CELKEM I. Horizont Náklady CELKEM II. Horizont I. a II. Horizont CELKEM mil. Kč Celkem 1253 238 1095 1.140 3.726 2342 187 1975 4.555 60 9.119 12.845 bez neuznatelných nákladů --- 1.095 2.473 1.975 6.777 9.250 Poměr v % 9,6% 44,3% 46,1% 0% 100% 2,8% 29,1% 67,2% 0,9% Proběhlá rekonstrukce železniční stanice Lipno nad Vltavou

15 2.7.6 Technické vybavení tratí
Technické vybavení tratí dnes zahrnuje: zabezpečovací techniku, staniční zabezpečovací zařízení traťová zabezpečovací zařízení přejezdová zabezpečovací zařízení sdělovací techniku, ostatní techniku (odbavovací systémy, mýtné, systémy provozní diagnostiky atd.) Analýza Požadavky DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE Vazba na ISZ – ITS - CONTROLLING ANALÝZA stávajícího stavu Monitory moderního dispečerského stanoviště s reliéfem kolejiště

16 2.7.6. Technické vybavení tratí
Příklad výstupu analýz Tabulka 39: Stav železničních stanic, nákladišť atd. Trať 195 Rybník - Lipno Název Stávající vybavení Funkce v horizontu Poznámka  I. Rožmberk n. Vlt. D3 Samovraty Vazba na ISZ Nevyhovuje Vyšší Brod-Klášter Křižování Loučovice Vlečka 031 Pila JIP Zámky Zabezpečení na plnou traťovou, vazba ISZ Doplnit Lipno n. Vlt. 2 dopr. kol. 2/DOZ Samovratná výhybka v žst. Vyšší Brod klášter po dílčích rekonstrukcích provedených v rámci elektrizace

17 2.7.6. Technické vybavení tratí
Příklad sumarizace výstupu analýz Nechráněné železniční přejezdy Trať Vliv na GVD Zvýšení rychlosti Celkem počet přejezdů Počet 194: Č. Budějovice- Č. Kříž, Volary- Nové Údolí 9 67 76 195: Rybník – Lipno 2 11 13 197: Čičenice – Volary 39 41 198: Strakonice - Volary 4 60 64 Nároky na zabezpečení pro všechny tratě [počet přejezdů] 194 Frekventovaný nechráněný přejezd v osadě Hůrka za žst. Černá v Pošumaví na polipenské „magistrále“ - silnice I. třídy I/39

18 2.7.6.4 Bezpečnost na železničních přejezdech
Tabulka 51: Sumarizace nehod na železničních přejezdech na šumavských tratích ( ) Trať Počet nehod Typ přejezdu Následky nehod (osoby) Hmotné škody celkem (Kč) Společenská škoda Zabez. bez záv. Zabez. se záv. Nechrá- něné Smrt Těžce Lehce 194 30 18 7 5 1 8 195 11 2 197 21 19 3 198 4 celkem 83 32 43 15 14 Ztráta v důsledku usmrcení 1 člověka , ,- Kč Ztráta v důsledku lehkého zranění 1 člověka ,- Kč Ztráta v důsledku těžkého zranění 1 člověka , ,- Kč Průměrná výše škod u nehod bez následků na zdraví 1 člověka ,- Kč Nehody na železničních přejezdech končí zpravidla těžkými následky

19 Graf 1: Rozdělení počtu nehod dle stupně zabezpečení
přejezdů na šumavských tratích Přejezdy zabezpečené světelným zařízením bez závor 32 nehod Přejezdy zabezpečené světelným nebo mechanickým zařízením se závorami 8 nehod Přejezdy nechráněné 43 nehod Silnice II. a III. Třídy = PZS se závorami, Ostatní komunikace= PMZ2+ EMZ Typy železničních přejezdů dle způsobu zabezpečení

20 Staniční zabezpečovací zařízení - prováděcí část
Návrh řešení technických systémů tratí dle časových horizontů Zabezpečovací technika integrovaný systém zabezpečení(ISZ) návrh ZTP dálkový systém řízení (Volary – cílový stav) umístění HW tratí v kontejnerech – vztah k modularitě Sdělovací technika kabelizace - vztah k dynamice dopravy samostatná radiofikace – vztah k bezpečnosti Ostatní technika – aplikace dopravní telematiky terminály elektronických plateb ovládání el. zařízení informace pro cestující Staniční zabezpečovací zařízení - prováděcí část

21 Stavědlová ústředna v žst. Rybník
Sdělovací technika Dokončit kabelizaci světlovodný kabel přípojový kabel přenosové systémy Vybudovat samostatné rádio spojení vozidlo-infrastruktura- hlasový přenos přenos dat pro techniku zabezpečení přenos dat pro diagnostiku ITS Stavědlová ústředna v žst. Rybník

22 Ostatní technika Zahrnuje především :
mobilní radiostanice pro vozidla, terminály odbavovacích systémů, telematiku energetiky. Šumavské tratě: Odhad nákladů – ostatní technika Druh počet Kč/m.j. Celkem Vozidlové radiostanice 30 15 000 Terminály ČK-vozidla 60 5 000 Terminály ČK- stanice 20 50 000 Telematika energetiky 34 20 000 Celkem v Kč Obrázek 57 Pokladní dotekový terminál JIVA 5000 firmy Posiflex a mobilní platební terminály Optimum M 2100 a ICE 4000 firmy Hypercom

23 2.7.8. Podklady pro ekonomiku
Tabulka 88: Odhad nákladů – celkové investiční náklady do technických systémů tratí Šumavské tratě: Odhad nákladů - technika tratí celkem Druh/náklady náklady (mil Kč) I. horizont II. horizont celkem Zabezpečovací technika 610,66 66,86 677,52 Sdělovací technika 62,57 23,34 85,91 Ostatní technika 2,43 3,00 5,43 Celkem (mil. Kč) 675,66 93,20 768,86

24 2.8. Modely financování a způsobu realizace investičních akcí
Vlastníkem železniční infrastruktury na tratích řešených projektem je státní organizace Správa železniční dopravní cesty, s.o. (dále jen SŽDC). – vztah k infrastruktuře Provozovatelem železniční dopravy na tratích řešených projektem jsou v současné době výhradně České dráhy, a.s. (dále jen ČD). – vztah k vozidlům Lze předpokládat, že na dopravní infrastrukturu budou vstupovat v nejbližších letech i jiní dopravci.

25 Další subjekty Doposud na řešených tratích provozují železniční dopravu pouze ČD. Již dnes však např. provozuje společnost Vogtlandbahn, GmbH ve spolupráci se společnosti Viamont, a.s přeshraniční linky v Karlovarském kraji: VB 1: Zwickau - Falkenstein - Kraslice (- K. Vary), VB 2: Zwickau - Plauen - Cheb - Mariánské Lázně, VB 8: Marktredwitz – Cheb. Přeshraniční železniční osobní doprava provozovaná společností Vogtlandbahn, GmbH ve spolupráci se společnosti Viamont, a.s.

26 Obrázek 59-60: Provozovatelé dopravy u hranic České republiky
Rakouská Lokomotiva Taurus na trati 196 v žst. Horní Dvořiště společnosti ÖBB Lokomotiva společnosti Viamont na horské trati 145 přes Kraslici Jednotka Regioshuttle RS1 ADtranz VT 18 na bavorské straně Šumavy ve Spiegelau na trati 906 z Zwieselu do Grafenau společnosti Regenthal Bahnbetriebs, GmbH Jednotka Regio Sprinter Siemens VT 47 společnosti Vogtlandbahn, GmbH na trati 145 mezi žst. Klingenthal a Kraslice na novém hraničním mostě

27 Investiční zdroje Investiční zdroje pro železniční infrastrukturu – dopravní cestu veřejné rozpočty, tj. státní prostřednictvím přímo státního rozpočtu, státní prostřednictvím SFDI, krajské s podporou státního rozpočtu pro silnice II. a III. třídy, obecní s podporou krajského a státního rozpočtu pro MHD, bankovní úvěry různých příjemců s prověrkou efektivity jejich alokace, fondy EU pro podporu realizace projektů dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti území, tj. Fond soudružnosti (Kohezní fond), Evropský regionální rozvojový fond (ERDF), který patří ke strukturálním fondům, a to přes Společný regionální operační program, Operační program Infrastruktura, Finanční nástroj TEN – TEN-T Budget PPP programy – nejsou zcela dořešeny legislativní rámce tak, aby bylo možno kombinovat veřejné soukromé investice. Trať 194 u žst. Kájov

28 2.8.3.6. Investiční zdroje pro drážní vozidla – dopravní prostředky
Státní rozpočet - jedná se o programy: Program Podpora pořízení a obnovy kolejových vozidel Program Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy Podmínkou poskytnutí prostředků je zapojení prostředků dopravce do integrovaného dopravního systému (IDS) v daném regionu. Územní rozpočty Fondy EU - Strukturální fond ERDF/Společný regionální operační program Finanční instituce – pro dopravce Moderní jednotky Desiro nasazené na lince VB1 Zwickau – Cheb jako Regio Sprinter 2 byly pořízeny za podpory Svobodného státu Sasko

29 Náklady celkem (v mil Kč)
Modely financování Vymezení nákladů Tabulka 89 Náklady na železniční infrastrukturu v I. horizontu bez „neuznatelných nákladů“ Náklady na železniční infrastrukturu Druh nákladů/náklady Náklady celkem (v mil Kč) Odkaz Stavební úpravy tratí celkem* bez neuznatelných nákladů 2.473,00 viz Tabulka 24 Technické systémy tratí celkem 675,00 viz Tabulka 88 Náklady I. horizont celkem 3.148,00  * Jde o náklady na stavební úpravy tratí bez tzv. „neuznatelných nákladů“, zde vypočteno bez nákladů na „cyklickou údržbu současné infrastruktury“

30 2.8.4.2. Vymezení přínosů Přínosy Stát
Tabulka 90: Popis přínosů jednotlivých subjektů/skupin Subjekt/skupina Přínosy Stát zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech a v silniční dopravě obecně Kraj zvýšení bezpečnosti, snížení objemu úhrad za „prokazatelnou ztrátu“v železniční dopravě, tržby z platebních systémů SŽDC snížení nákladů údržby, snížení nákladů za řízení provozu na řešených tratí Dopravce dnes výhradně ČD- zlepšený standard tratí vede k zvýšení tržeb, k snížení provozních nákladů, ale také snížení prokazatelné ztráty Graf 3: Odborný odhad procentuálního poměru přínosů projektu pro jednotlivé subjekty/skupiny

31 2.8.4.3. Model financování Graf 4: Základní model alokace zdrojů
Graf 5: Model investičních zdrojů s uplatněním PPP

32 2.8.5. Investice do drážních vozidel
Tabulka 91 Počet nových vozidel a potřebné investice Souběžně s obnovou techniky tratí musí být zabezpečena obnova vozového parku tak, aby byly využity nové standardy tratí dle navrženého GVD. Nákup vozidel musí být podřízen časovému harmonogramu modernizace zabezpečovací a sdělovací techniky. Řešitelé doporučují nákup vozidel realizovat vždy až po ukončení modernizace a obnovy techniky tratí. Náklady na drážní vozidla Trať Počet Náklady celkem (v mil Kč) Trať 194 13 910 Trať 195 5 350 Trať 197 7 490 Trať 198 4 280 29 2.030 Nová drážní vozidla jsou v II. horizontu nezbytnou podmínkou pro konečný úspěch projektu rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy

33 2.8.6. Způsoby realizace investičních akcí
Tabulka 92: Rozklad investic na etapy a investiční akce v I. horizontu Etapa Investiční akce IAxyz Specifikace Trať I. Etapa IA1 Obnova zabezpečovací techniky trať 194 IA2 Sdělovací technika trať 194, 198, 197 IA3 Stavební úpravy úsek tratě 194 Č.Budějovice – Křemže IA4 zbytek tratě 194 II. Etapa IA5 trať 198 IA6 IA7 trať 197 III. Etapa IA8 trať 195 prodloužení tratě Lipno-Kramolín možnost uplatnění v PPP IA9 IA10 trať 195 Tabulka 93: Předpokládaný časový harmonogram jednotlivých etap Etapa/roky 1 2 3 4 5 6 I.Etapa Zahájení 01/xy01 Konec 12/xy03 II. Etapa Zahájení 06/xy03 Konec 03/xy06 III. Etapa Zahájení 01/xy03 Konec 12/xy06

34 2.9. Model provozování systému
Výchozí atributy: Legislativa ČR Vlastnictví infrastruktury Dopravci udělování povinností subjektům působícím v drážní dopravě, oddělování vlastnictví infrastruktury od jejího provozování. Zákon o dráhách ještě definuje udělování povinností subjektům působícím v drážní dopravě. České dráhy, a.s. – určené k provozování železniční dopravy na celostátních drahách a drahách regionálních ve vlastnictví státu, Správa železniční dopravní cesty, s.o. – určené k hospodaření s celostátní dráhou a drahami regionálními ve vlastnictví státu.

35 2.9.4.1. Základní postavení vlastníka dráhy
Dráhu může vlastnit stát, kraj, ale i soukromý vlastník (právnická osoba). Povinnosti vlastníka dráhy: Povinnost údržby dráhy Povinnost péče o rozvoj a modernizaci dráhy Povinnost zajištění provozuschopnosti dráhy Povinnost zajištění provozování dráhy Postavení vlastníka dráhy jako přídělce Přednost v přidělení cesty dostává žadatel zabezpečující: veřejnou drážní dopravu zabezpečující dopravní obslužnost daného území, nákladní drážní dopravu pro zajištění vývozu českého zboží do zahraničí, drážní dopravu zabezpečující mezinárodní tranzit a kombinovanou dopravu.

36 2.9.4.3. Vlastník drážních vozidel
Pořízení vozidel dopravcem/objednatelem dopravy: výhody – nevýhody Pořízení vozidel dopravcem Pořízení vozidel objednavatelem dopravy Výhody není nutné zajistit investiční prostředky Nevýhody je nutnost vynaložení velkých finančních prostředků v krátkém časovém období nutnost sledování limitů maximální doby platnosti práva provozování dopravy nutnost dlouhodobého závazku k přidělení práva na provozování drážní dopravy v delším (minimálně 15-ti letém) časovém horizontu* není dlouhodobý závazek k dopravci je potlačeno konkurenční prostředí je uplatněno konkurenční prostředí dlouhodobá závislost objednavatele na dopravci je možnost snižování dotací na zajištění dopravní obslužnosti

37 Majitelem drážní infrastruktury je stát Objednavatel dopravy - kraj
Dnešní stav Majitelem drážní infrastruktury je stát prostřednictvím SŽDC (Správy železniční dopravní cesty, s.o.) Zajištění údržby a provozu dopravní cesty Drážní dopravce ČD Objednavatel dopravy - kraj

38 2.9.5.4. Controlling veřejné dopravy
Plánovací úroveň plánování veřejné dopravy plán linek obsluha území atd.. Organizační úroveň jízdní řády smlouvy s dopravci sledování ekonomiky Operativní úroveň sledování dodržování smluv garance přestupových vazeb řešení operativních problémů

39 Obrázek 63 Operativní a organizační část controllingu veřejné dopravy
Dispečink koordinátora IDS Jihočeského kraje Dispečink dopravců Dispečink ČD- tratě TINA a TEN Dopravní prostředky nezařazené pod dispečink dopravců Informace cestujícím, zaměstnancům, prostředkům atd. (mobil, int. vozidla, atd.) Dispečink: Správců cest Řízení provozu IZS Policie Plnění jízdních řádů Predikce dysfunkcí v systému Plánovací úroveň Controllingu

40 2.10. Návrh dopravní obslužnosti řešeného území včetně zapojení do IDS
zachování současného provozně technického řešení tratí povede k jejich úpadku v současné době mají řešené tratě převážně turistický význam řešená síť tratí musí být koncipována jako páteřní na níž musí být koncentrována majoritní část existujících i výhledových přepravních proudů (nejen turistického charakteru) zapojení řešených tratí do IDS vyžaduje zásadní zrychlení provozu, zvýšení kvality nabídky a zlepšení přestupních vazeb v celém systému provozní řešení odpovídající výše uvedeným požadavkům bylo realizováno navržením taktového grafikonu pro jednotlivé horizonty Obrázek 64 Kopie jízdních řádů vlaků na šumavských tratích včetně rychlovlaků, jek je uvedl PhDr. Josef Bělohlav ve svém průvodci „Šumava“ z roku kolem 1910

41 Obrázek 65 Rostoucí poptávka po přepravě kol vede České dráhy, a. s
Obrázek 65 Rostoucí poptávka po přepravě kol vede České dráhy, a.s. k rozšiřování nabídky služeb Obrázek 66 K úspěšnému průběhu MS v raftingu 2003 na Vltavě pod hrází vodní nádrže Lipno přispěla i přeprava raftů a lodí vozy Českých drah, a.s. na trati 195 mezi žst. Loučovice a Lipno nad Vltavou.

42 Obrázek 68 Osobní vlak Os složený z Bmto a BDs vedený lokomotivou přijíždí po nově elektrizované trati 195 do zastávky Herbertov. Boční detail vozu Bmto. Obrázek 69 Motorový vůz řady 810 v žst. Rybník a lokomotiva ve stanici Loučovice na trati 195, kde po dobu rekonstrukce trakčního vedení zajišťovaly službu za elektrické lokomotivy.

43 Obrázek 70 Motorové vozy řady 810 v zast. Vrábče a v žst
Obrázek 70 Motorové vozy řady 810 v zast. Vrábče a v žst. Český Krumlov na trati 194, kde jsou nejčastěji používanými vozy pro osobní dopravu.

44 Rekonstrukce a modernizace vozového parku
Motorová dvouvozová jednotka řady Jedná se o ucelenou dvouvozovou jednotku s motorovým vozem řady 814 (z vozů řady 810) a řídicím vozem řady 914 (z řady vozů 010). Cena přestavby je činí Jihočeský kraj bude na dopravci (ČD) důsledně vyžadovat nasazení modernizovaných jednotek i na šumavské tratě. Zpracovaný koncept rozvoje šumavských tratí předkládaný v této studii počítá v jednotlivých horizontech s razantní obměnou vozového parku, která je jednou ze zásadních podmínek obnovy a rozvoje šumavských tratí a dodržení navrhovaných GVD. Modernizace vozů řady však řeší jen částečně současnou akutní potřebu obměny naprosto nevyhovující a evropským parametrům zcela neodpovídající vozby, není však koncepčním řešením pro šumavské tratě – viz. text kapitoly Předpokládaný typ drážního vozidla. Obrázek 72 Dvouvozová jednotka řady vzniklá modernizací vozů bude nasazena i na šumavských tratích. Budoucí vzhled jednotky ukazuje model a fotomontáž

45 2.10.22 Všeobecné předpoklady a vnější vazby
základním předpokladem funkčnosti dopravního systému je jeho stabilita v čase stanovení jednotlivých systémových uzlů taktového grafikonu vychází z koncepčních a rozvojových záměrů v dálkové dopravě v oblasti přeshraniční dopravy byly zohledněny zejména přípojové vazby v uzlu Linec požadavek přestupních vazeb a délky cestovních dob generoval nároky na dopravní infrastrukturu

46 2.10.2.3. Rozdělení cílového řešení na horizonty
Tabulka 101 Dostupnost vybraných míst Jihočeského kraje z Českých Budějovic Dostupnost vybraných míst JK z Českých Budějovic (h:mm) Místo Současný stav I.horizont II.horizont III.horizont Český Krumlov 0:46 0:33 0:22 Vyšší Brod 1:18 1:35 1:12 0:47 Lipno n. Vlt. 1:45 1:56 1:29 1:04 Horní Planá 1:46 1:27 1:15 1:02 Vodňany 0:30 0:26 Prachatice 0:57 Volary 2:05 1:38 1:20 Haidmühle (SRN) / 2:01 Volyně 1:14 1:24 1:16 0:56 Vimperk 1:54 1:55 1:36 Kubova Huť 2:25 2:19 1:59 1:39

47 2.10.2.5 Předpokládaný typ drážního vozidla
Obecné specifikace vozidla (parametry) nízkopodlažní vozidla (snadný nástup/výstup) obsaditelnost nových motorových jednotek- min. 70 míst k sezení obsaditelnost nových elektrických jednotek- min. 120 míst k sezení trakční parametry nových motorových jednotek- min. poměrný výkon 8 kW/t trakční parametry nových elektrických jednotek- min. poměrný výkon 10 kW/t max. rychlost uvažovaných jednotek 120 km/h nápravový max. 16 t Nová drážní vozidla jsou v II. horizontu nezbytnou podmínkou pro konečný úspěch projektu rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy

48 Výstupy z návrhu dopravní obslužnosti
Formulace plánu linek Formulace přestupních uzlů taktového grafikonu Přípojné vazby- obecně Jízdní řády, Grafikony, Rychlostní profily (P5) Jízdní doby Spotřeby pohonných hmot a trakční energie Potřeba vozidel Potřeby provozního personálu Doporučené návaznosti veřejnou linkovou dopravu Vše pro: 1. a 2. horizont a jednotlivé tratě

49 2.11. Návrh řízení projektu, zajištění koordinační a inženýrské činnosti
Obrázek 77 Navrhované principiální schéma řízení projektu Řídící skupina Hlavní partneři programu Jihočeský kraj Ministerstvo dopravy MMR MŽP SŽDC s.o Šumavský národní park Města Koordinátor programu Odborná pracovní skupina Pracovní tým koordinátora Statutární město (Č.B)

50 Projektová organizace (kancelář)
Manager projektu Obrázek 78 Navrhované schéma vazeb při řízení projektu a vztahu koordinátora a managera projektu Nositel projektu Jihočeský kraj Řídící skupina Koordinátor programu Manager projektu Projektová organizace (kancelář) Stavební firmy Dodavatelé- ost. Investoři Inženýring Konzultanti Evropské fondy Manager projektu: pracuje dle dispozic koordinátora programu ŠD zajišťuje realizaci projektů dle cílů jednotlivých etap

51 2.12.1. Studie proveditelnosti (Feasibility Study- FS)
Podrobně je studie proveditelnosti rozpracována v příloze P7 FS nastoluje metodicky správný směr pro hodnocení efektivity a udržitelnosti této investice Je orientovaná na I. Horizont méně neznámých vyšší vypovídající schopnost Zohledňuje nadregionální charakter projektu. Respektuje možnost využití fondů EU.

52 2.12.1. Studie proveditelnosti (Feasibility Study- FS)
Tabulka 108: Hodnotící ukazatele z Net CF Projektu (Cash Flow to the Project) Bez vlivu financování Název ukazatele Zkratka Hodnota Současná hodnota PV -1 197,50 mil. Kč Čistá současná hodnota FNPV/C -1 791,27 mil. Kč Vnitřní výnosové procento FIRR/C -2,8444 % Index rentability FNPV/I -0,57 Kč/Kč Skutečná doba návratnosti z nediskontovaných CF DN nevrátí se let Skutečná doba návratnosti z diskontovaných CF Disk. DN nevrátí se let Tabulka 109: Hodnotící ukazatele z Net CF Vlastního kapitálu (Cash Flow to tho Equity) Se zahrnutím vlivu financování Název ukazatele Zkratka Hodnota Současná hodnota PV 663,61 mil. Kč Čistá současná hodnota FNPV/K 565,64 mil. Kč Vnitřní výnosové procento FIRR/K 11,470 % Index rentability FNPV/I 0,18 Kč/Kč Skutečná doba návratnosti z nediskontovaných CF DN 15,3 let Skutečná doba návratnosti z diskontovaných CF Disk. DN 15,5 let

53 2.12.1. Studie proveditelnosti (Feasibility Study- FS)
Závěry: Tabulka 108: Investice není vhodná pro typického privátního investora. Tabulka 109: Hotovostní toky pro vlastníka ukazují: kladný dopad na vlastní kapitál této společnosti protože se uvažuje o spolufinancování z fondů EU O tomto faktu vypovídají všechny uvedené ukazatele zejména FNPV/K = 565,64 mil. Kč).

54 2.12.2. Analýza nákladů a výnosů (Cost-Benfifit Analysis – CBA)
Podrobně je analýza nákladů a výnosů rozpracována v příloze P8. Hodnotící ukazatele ze socio-ekonomických toků Název ukazatele Zkratka Hodnota Současná hodnota PV 1 811,28 mil. Kč Čistá současná hodnota ENPV 1 385,09 mil. Kč Vnitřní výnosové procento EIRR 12,41 % Index rentability ENPV/I 0,44 Kč/Kč Skutečná doba návratnosti z nediskontovaných CF DN 10,2 let Skutečná doba návratnosti z diskontovaných CF Disk. DN 12,3 let Benefit/Cost Ratio B/C 2,07 index NPV výnosů NPVR 2 679,7 mil. Kč NPV nákladů NPVC 1 294,6 mil. Kč Takto upravené toky vykazují: Kladné celkové výsledky projektu. -  ENPV = 1385,09 mil. Kč - EIRR = 12,41% - Disk CF = 12,3 let (doba návratnosti) Projekt lze doporučit k realizaci.

55 2.13 Návrh marketingového plánu
Projekt tohoto charakteru potřebuje masivní propagaci! Komunikační kanály Pro informování veřejnosti lze využít následující kanály pro předávání informací: přímá komunikace informace prostřednictvím informačních a prodejních center (IPC), informace prostřednictvím prodejních středisek, příprava a distribuce letáků informujících o dopravním řešení dané oblasti a o plánovaném vztahu k IDS kraje, informační a prodejní plakátovací plochy, internet; propagace reklama, např. inzerce v regionálním i mimo regionálním tisku (inzertní noviny), rozhlas, televize, nepřímá komunikace, např. články a rozhovory v tisku, rozhlase a televizi; informace distribuované obcemi distribuce informačních brožur/ letáků, regionální veletrhy a výstavy; informace distribuované dopravci distribuce informačních brožur/ letáků. Tematické propagační materiály ČD a časopis ČD pro Vás jsou distribuované zdarma

56 Shrnutí a závěry Části II – Organizační projekt
Základní přístup řešitelů: zlepšit podmínky cestování zlepšit vazby mezi jednotlivými spoji a druhy dopravy usnadnit přestupy mezi: individuální dopravou a systémy hromadné dopravy železnicí a turistickými / cykloturistickými trasami usnadnit rozvoj integrovaných dopravních systémů a vytvořit atraktivní alternativu k individuální automobilové dopravě Ilustrační foto - silnice v Černé v Pošumaví

57 Shrnutí a závěry Části II – Organizační projekt
Výchozí atributy řešené oblasti Železnice jsou součástí dopravního systému kraje. Stavební stav železničních tratí je špatný Technické vybavení tratí je nedostatečné Stav vozového parku zastaralý Železnice jsou ve velkém konkurenčním tlaku silniční dopravy souběh tratí se silnicemi krátké jízdní doby Šumava patří k chráněným oblastem NP Šumava, CHKO Šumava, CHKO Blanský les a oblastí Natura 2000 Nechráněný železniční přejezd poblíž Černé v Pošumaví

58 Shrnutí a závěry Části II – Organizační projekt
Přístup k řešení: Atraktivnost kolejové dopravy Návrh optimální polohy dopravní technologie pomocí: krácení jízdních dob maximální zvýšení cestových rychlostí možností inteligence dopraví cesty efektivní rozvíjení investic do infrastruktury dynamiky moderních dopravních prostředků částečnou elektrifikací Využití principů Cotrollingu veřejné dopravy Možnosti dopravní telematiky Sledování ekonomických ukazatelů projektu (náklady/přínosy) Krajina poblíž Volar

59 Shrnutí a závěry Části II – Organizační projekt
Závěry a rizika: Projekt je udržitelný a pro investora investičně bonitní Konstatování plyne z přístupu řešitelů k projektu, proto: je nutno realizovat doporučení  jednotlivých částí studie tak, aby se skutečnost nevychýlila výrazně od předpokladů Práce z doporučení je nutno doplnit o aktualizované FS a CBA Výchozími atributy prací budou výsledky této studie Silniční most přes Lipno poblíž Černé v Pošumaví

60 Shrnutí a závěry Části II – Organizační projekt
Rizika předpokladů: Nebude dostatek vůle rozvíjet koncepčně dělbu dopravní práce v rámci integrovaného dopravnímu systémů kraje. Nebudou uplatněny organizační nástroje udržitelného rozvoje dopravy v regionech.  Nebude dostatečná politická vůle k regulaci dopravy v řešené oblasti.   Nebudou rozvíjeny dopravně-telematické aplikace podpory udržitelného rozvoje dopravy. Silniční most přes Lipno poblíž Černé v Pošumaví

61 Závěrečné konstatování
Cílem investičních akci I. horizontu je, aby systém veřejné dopravy v oblasti Šumavy byl schopen nabízet srovnatelné služby konkurenceschopné s individuální automobilovou dopravou. Systém železniční dopravy se postupně v I. a II. časovém horizontu stane plnohodnotnou součástí celého dopravního systému Šumavy a Jihočeského kraje. Zároveň budou vytvořeny předpoklady pro realizaci výhledových horizontů. Žst. Vimperk

62 Konec prezentace Děkujeme za pozornost
IKP Consulting Engineers, s.r.o. Ing. arch. Zdeněk Kindl Ing. Lukáš Mašín Ing. Otakar Trčka KPM CONSULT, a.s. Ing. František Kopecký Ing. Vít Janoš Ing. Jiří Kalčík p. Jiří Kohl