Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Peníze a monetární politika. Peníze a jejich vývoj Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Peníze a monetární politika. Peníze a jejich vývoj Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek."— Transkript prezentace:

1 Peníze a monetární politika

2 Peníze a jejich vývoj Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek. Peníze jsou zbožím, které je všeobecně přijímáno jako platidlo za jiné zboží nebo služby. Podstatnou a nutnou vlastností peněz je, že jsou akceptovány všemi subjekty Peníze chceme proto, že je chtějí i ostatní… … přijímáme je tedy jen proto, že doufáme (věříme), že je od nás přijmou i ostatní… … a vymění je s námi za něco, co ve skutečnosti opravdu chceme.

3 Historický vývoj – etapy 1. Naturální směna – barterový obchod, směna zboží za zboží, peníze neexistovaly Směna?

4 Historický vývoj – etapy 2. Všeobecné ekvivalenty a) komoditní peníze – určité druhy zboží jako platidlo (plátno, dobytek, kožešiny, rýže, aj.), nevýhody: obtížná dělitelnost a skladnost, podléhaly zkáze Směna

5 Historický vývoj – etapy b) kovové peníze – z dobově drahých kovů, dělitelné, skladovatelné, nepodléhaly zkáze Směna

6 Historický vývoj – etapy 3. Papírové peníze – peníze z drahých kovů přestávaly stačit, proto nahrazeny a) bankovky – vydávány bankami, byly směnitelné za zlato, vyvinuly se z dlužních úpisů b) státovky – emitoval stát při mimořádných událostech (válka, krize), nebyly směnitelné za zlato

7 Historický vývoj – etapy 4. Dnešní peníze – bankovky, mince a depozitní bezhotovostní peníze (spojené s převodem z účtu prodávajícího na účet kupujícího, cena je úrok) Směna V ČR je ( ) v oběhu téměř 350 mil. kusů bankovek o celkové nominální hodnotě ,6 mil. Kč V ČR je ( ) v oběhu 1 647,9 mil. kusů mincí o celkové nominální hodnotě mil. Kč ? cca 2,3 bilionu Kč!! Tedy cca 85 %

8 Měnová statistika - peněžní agregáty

9 Peněžní agregáty ČR 12,93 % 100 % 13,29 %

10

11 Čím je možné v ČR platit? Korunou českou – neomezeně Eurem – omezeně v některých obchodech Dalšími zahraničními měnami – velmi omezeně Stravovacími poukázkami – omezeno na specifické nákupy u vybraných prodejců Slevovými kupóny a poukázkami – vydávají a přijímají jednotlivé obchody (např. za věrnost zákazníka) Fiktivními internetovými penězi – omezeno na specifické služby a nákupy jednotlivých firem (např. za zvýšenou návštěvnost stránek www) „Dětskými penězi“ – mezi dětmi může fungovat jako platidlo určitý druh hračky Protislužbou nebo jiným zbožím (pokud nemáte na zaplacení útraty v restauraci, můžete umýt nádobí - v podstatě barter) aj.

12 Funkce peněz Prostředek směny (funkce intermediační) – peníze jako oběživo, platidlo; umožňuje realizovat směnu statků mezi sebou nebo např. za VF Zúčtovací jednotka (funkce numerická) – peníze jako prostředek pro vyjádření ceny statků, umožňuje vzájemné srovnání jejich hodnoty Uchovavatel hodnoty (funkce rezervy) – peníze jako transfer kupní síly v čase, překlenují časový nesoulad mezi výdaji a příjmy; Čím je ekonomika stabilnější a čím nižší je inflace, tím lépe budou peníze uchovávat hodnotu. = =

13 Vlastnosti peněz Komodita představující peníze musí mít tyto vlastnosti: Přijatelnost (akceptovatelnost) všemi subjekty Trvanlivost – např. i drahé kovy se časem opotřebovávají a ztrácejí svou skutečnou hodnotu; dnes se hodnota peněz odvozuje spíše od kupní síly než od skutečné hodnoty Přenositelnost – drahé kovy mají velkou hmotnost oproti papírovým penězům (avšak méně trvanlivým) Dělitelnost – celek nemusí mít stejnou hodnotu jako součet částí (např. u diamantu), řešení: dnešní oběživa nemají vlastní hodnotu Stejnorodost (homogennost) – při více komoditách jako platidla mohou lidé některé preferovat = různá kvalita; Homogenita v ČR se váže k hodnotě, která je na každé peněžní jednotce uvedena. Dále také stabilita, rozpoznatelnost (jsou to pravé peníze?), aj.

14 Trh peněz

15 Peníze lze vnímat nejen jako prostředek směny, ale také jako komoditu, se kterou je možné obchodovat podobným způsobem, jako s jinými komoditami (statky). Dostáváme se tak do specifické oblasti ekonomiky, kterou nazýváme trh peněz Rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, jestliže je poptávka po penězích rovna nabídce peněz.

16 Poptávka po penězích Poptávku po penězích představuje množství peněz (hotovosti) v držení jednotlivých ekonomických subjektů (pokud subjekty nechtějí držet peníze v hotovosti, mohou je investovat do cenných papírů, nebo například uložit na termínovaný účet) Úrok je nákladem na držbu peněz - budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesly. –Hlavním motivem, proč člověk drží peníze a ztrácí úrok, je možnost nakupovat různé předměty

17 Poptávka po penězích Druhy poptávky po penězích –Transakční poptávka – vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na úhradu svých nákladů. –Majetková (spekulační) poptávka – vyplývá z funkce uchovatele hodnoty. Znamená, že ekonomické subjekty drží určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku (pokud je to pro ně užitečné). Tato poptávka klesá při růstu úrokové sazby (subjekty peníze raději vhodně uloží či investují) –Opatrnostní poptávka (motiv) - vyplývá ze snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí (nemoc, nezaměstnanost; u firem váznutí prodejů, živelné pohromy apod.).

18 Nabídka peněz Nabídka peněz je celkové množství peněz v ekonomice Ovlivňování množství (nabízení) peněz v ekonomice je obvykle úkolem centrální banky a obecně monetární politiky. V současných ekonomikách se však na tvorbě peněz podílejí také soukromé banky a tím se tato úloha centrální banky oslabuje.

19 Rovnováha na trhu peněz Střetem poptávky a nabídky na trhu peněz se určuje jejich cena – úroková míra. Pokles úrokové míry znamená vyšší poptávku po penězích (nevyplatí se spořit a je lepší mít hotovost a utrácet ji) a naopak. Aby došlo k rovnováze musí vždy existovat odpovídající nabídka peněz. Pokud z nějakého důvodu vzroste poptávka… i M MDMD i M MSMS Monetaristický koncept, kdy nabídka peněz nezávisí na úrokové míře, ale rozhoduje o ní CB. Keynesiánský koncept, kdy nabídka peněz roste s úrokovou mírou, domácnosti chtějí více spořit a banky chtějí více půjčovat. i1i1 i2i2 M’DM’D Převis poptávky po penězích nad nabídkou se vyřeší zvýšením úrokových sazeb. Při vyšších úrokových sazbách nebudou subjekty poptávat tolik peněz (bude výhodnější přeměňovat peníze na termínované vklady či jiná úrok nesoucí aktiva).

20 Množství peněz a rovnováha v ekonomice Nestačí však aby byla rovnováha jen na trhu peněz. Rovnovážnému množství peněz by také mělo logicky odpovídat určité množství statků (produktů) na trhu. Peníze totiž poptáváme v podstatě hlavně pro to, abychom si za ně něco koupili (použili k transakcím) a to buď nyní (utvářejí spotřebu) nebo někdy v budoucnu (uchovávají se formou úspor). Peníze tak vlastně představují potenciální současnou či budoucí poptávku po statcích. Najde však tato potenciální poptávka svůj protějšek v nabídce statků v ekonomice (produktu)? Kolik peněz má tedy v ekonomice obíhat? Co se stane, když jich bude moc nebo naopak málo?

21 Ceník statků Kolik musí být v ekonomice peněz a co se stane, pokud je jich moc? = ? = Co když se mezi domácnostmi náhle objeví nové peníze? Objeví-li se v ekonomice více peněz, neznamená to automaticky, že si toho subjekty mohou více koupit. Pokud adekvátně nevzroste produkce nebo se ceny okamžitě nepřizpůsobí novému množství peněz, tak si za nové peníze nakoupí jen ti, kdo přijdou dříve. Opozdilcům zbudou jen (v této situaci bezcenné) „papírky“.

22 Kvantitativní teorie peněz Předpokládá, že hodnota peněz závisí na jejich množství v ekonomice. Zvýší-li se množství peněz v ekonomice, klesne jejich hodnota (při směně za statky jich budeme tedy potřebovat více), což se vyjádří v rostoucích cenách statků. Rovnováhu vyjadřuje rovnice: M · V = P · Y (reálný) = Y (nominální) –kde M = množství peněz, V = rychlost obratu peněz, P = cenová hladina a Y = důchod, produkt (množství směněného zboží)

23 Monetární politika

24 Souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Nástroj Centrální banky, jejíž základní funkcí ovlivňování inflace prostřednictvím regulace nabídky peněz. Míra vládního vlivu je závislá na míře samostatnosti centrální banky.

25 Funkce centrální banky Je bankou emisní, tj. má jako jediná banka v daném státě právo emitovat hotovostní peníze. Je bankou vlády (státu); vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní správy a samosprávy. Je banka bank – prostřednictvím různých nástrojů reguluje do určité míry (převážně nepřímo) činnost obchodních bank, poskytuje jim úvěry, shromažďuje část depozit těchto bank, vede jim účty ap. Je vrcholným subjektem měnové politiky. Bývá vrcholnou institucí bankovního dozoru, někdy bývá správcem státního dluhu; bývá pověřena správou devizových rezerv země.

26 Hlavní úlohy centrální banky emise bankovek a mincí, kontrola množství peněz v ekonomice, regulace úrokových sazeb, stanovení podmínek úvěrování, vyhlašování kurzu dané měny vůči cizím měnám, spravování zlaté a devizové rezervy.

27 Ovlivňování peněžní zásoby Ke zvýšení peněžní zásoby dochází zejména: Centrální banka nakupuje CP (operace na volném trhu) případně devizy Emisí bankovek a mincí Snížením PMR Opačnými zásahy dochází ke snížení peněžní zásoby

28 Typy monetární politiky Nositelem MP v ČR je ČNB (vznikla k ). Je nezávislá na výkonné moci. Řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. ČNB z dosažených výnosů hradí svou činnost, doplňuje rezervní a další fondy, a zbytek zisku odvádí do SR. Rozlišujeme dva typy monetární politiky –E–E–E–Expanzivní MP – zvyšování nabídky peněz v ekonomice, –R–R–R–Restriktivní MP – snižování nabídky peněz v ekonomice. Důsledky MP na úrokovou míru (cenu peněz) a množství peněz –E–E–E–Expanzivní MP – při stejné DM zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru –R–R–R–Restriktivní MP - při stejné DM snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru

29 Domácnosti Firmy Stát Ovlivňování množství peněz ČNB Peněžní přítoky Vklady (deposita) Půjčky, úvěry, hypotéky, atd. Odtoky peněz Komerční banky Prodej CP Vklady (deposita) bank, PMR, aj. Nákup CP, emise peněz Půjčky bankám

30 Směrování expanzivní MP Keynesiánský pohled - větší důraz kladen z hlediska MP na úrokové sazby. Snížení úrokové sazby stimuluje investice a ty mají účinek na produkt a nezaměstnanost. Investice by však neměly převýšit úspory. Monetaristický pohled – peníze jsou „neutrální“ a ovlivňují jen cenovou hladinu (viz kvantitativní teorie peněz). Snaží se v rámci MP ovlivňovat peněžní zásobu skrze měnovou bázi (hotovostní peníze + PMR) a s ní ovlivňovat inflaci

31 Nástroje monetární politiky - přímé Můžeme je členit podle různých hledisek na přímé a nepřímé, krátkodobé a dlouhodobé, běžné a výjimečné, bankovní a nebankovní Přímé nástroje CB – většinou administrativní nařízení narušující tržní fungování bankovního sektoru –Pravidla likvidity – určení závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank –Úvěrové kontingenty – určení limitů úvěrů, jeden z nejtvrdších nástrojů –Doporučení, výzvy, dohody – častokráte nepsaná pravidla a dohody mezi CB a obchodními bankami

32 Nástroje monetární politiky - nepřímé Nepřímé nástroje CB – využívají zákonů trhu, působí plošně (neadresně) –Operace na volném trhu CP – CB prodává (odčerpání peněz, oběh se zpomalí) nebo nakupuje (načerpání peněz, oběh se zrychlí) státní CP, banky si půjčují u CB prodejem svých CP Emise státních CP slouží i k získání peněz do SR, což může být proti cílům MP (např.  peněz v hosp. krizi). –Regulace výše diskontu – diskontní (úrokové) sazby, za kterou si půjčují banky a stát. Ovlivňuje výši úvěrů a tím i množství peněz v ekonomice  diskontu  zdražení peněz  oběh se zpomalí  restriktivní MP (snížením diskontu opačný dopad)

33 Nástroje monetární politiky - nepřímé –Regulace PMR – CB stanovuje povinný podíl minimálních rezerv z primárních vkladů u bank (dnes PMR = 2 %)  PMR  odčerpání peněz z ekonomiky  restriktivní MP Vkladatel (domácnost) Banka A ČNB: Povinné minimální rezervy = 5 % Banka B Podnik

34 Nástroje monetární politiky - nepřímé Situace u ČNB Operace na volném trhu –Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů (aukcí). Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. –Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Automatické facility –Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB svou přebytečnou likviditu. –Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likviditu.

35 Intervence na devizovém trhu Měnový kurz - poměr dvou měn různých států. Většina kurzů se dnes stanovuje pomocí tzv. floatingu na základě nabídky a poptávky po daných měnách. Změny jsou administrativní nebo tržní. Administrativní (ze strany státu) oslabení nebo posílení určité měny vůči všem ostatním, nazýváme: –Devalvace – oslabení měny –Revalvace – posílení měny Změny kurzu v důsledku tržního pohybu mezi dvěma měnami nazýváme: –Apreciace – posílení měny, kurz klesá (např. 32 Kč/Euro  31 Kč/Euro –Depreciace – oslabení měny, kurz roste

36 Apreciace měny růstem poptávky Kč/€ D M S M E1 E Q M1 Q M Q M2 E 2 Koruna posiluje (kurs klesá)

37 Dodatek

38 Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že se komerčním bankám zvýší depozita (vklady klientů) o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv PMR = 2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva (zde půjčky klientům). AktivaPasiva Rezervy20Depozita1000 Půjčky980 Celkem1000Celkem1000 Po prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách (jakýchkoliv) jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19,6) a zbytek mohou půjčit (960,4), jak je zobrazeno v tabulce. AktivaPasiva Rezervy19,6Depozita980 Půjčky960,4 Celkem980Celkem980 Tvorba depozitních peněz - příklad

39 Celý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (1000) jeho „přelitím“ do rezerv (přírůstek rezerv), což vidíme v tabulce. StádiumNová depozitaNové úvěryNové rezervy ,419,6 3960,4941,19219,208 :::::::::::::::: :::::::::::::::: Celkem Pro kontrolu přírůstku depozit můžeme využít vztah: D = 1/PMR * R kde PMR = 2% R = 1000 D = 1/PMR * R kde PMR = 2% R = 1000 D = 1 / 0,02 * 1000 = D = 1 / 0,02 * 1000 = Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek. Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek. Na vkladech u bank se objevilo

40 Multiplikace depozit a nabídka peněz Nabídku peněz tedy vytváří CB (první stupeň) a obchodní banky (druhý stupeň). Peněžní báze emitovaná Centrální bankou Intenzita a účinnost multiplikace depozit (v určitém časovém období) Nabídka peněz Depozitní peníze Primární vklad CB Banka A Banka B Banka C Banka D PMR = Je vlastně tento vklad nutný?

41 Restrikce depozitních peněz Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže např. centrální banka prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy centrální banka sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10 % je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit (o 90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část svých cenných papírů. Konečným důsledkem dalších stádií by byla restrikce celkové nabídky peněz v ekonomice o Obdobné výsledky by mělo i zvýšení míry povinných minimálních rezerv.


Stáhnout ppt "Peníze a monetární politika. Peníze a jejich vývoj Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek."

Podobné prezentace


Reklamy Google