Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Příčiny a projekce změny klimatu Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Seminář „Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR“ Hydrobiologický.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Příčiny a projekce změny klimatu Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Seminář „Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR“ Hydrobiologický."— Transkript prezentace:

1 Příčiny a projekce změny klimatu Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Seminář „Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR“ Hydrobiologický ústav BC AVČR, České Budějovice

2 Hlavní témata Klimatický systém a jeho změny Zesilování skleníkového efektu Pozorované změny Projekce změn Rizika a dopady změny klimatu Cesty k řešení

3 Klimatický systém a jeho změny  fyzikální systém  atmosféra  oceán  zemský povrch  biosféra  chemické vazby  biologické změny  zpětné vazby mezi složkami systému  extraterestrické vlivy  sluneční záření, sluneční činnost, změny orbitální dráhy, sluneční vítr aj.  terestrické vlivy  rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost, vegetační pokrývka  antropogenní změny  (nárůst emisí, zesilování skleníkového efektu, uvolňování tepla, aj.)

4 Zesilování skleníkového efektu koncentrace (od ca 1750) CO 2  35% CH 4  140% N 2 O  18% F-plyny  zcela nové! emise - (od 1990)  13%  akumulace v atmosféře  dlouhé působení (jednotky až stovky let)  dobré promíchávání  téměř nezávislost na místě vzniku  globální aspekty

5 Vývoj klimatu CO2 T  nárůst teploty nejvyšší za posledních 1000 let  zesílení v posledních 2-3 desetiletích  poslední dekáda nejteplejší   T  0,74 o C (1906 – 2005),  0,6 o C (1901 – 2000) 11 z posledních 12 let = nejteplejší (1998, 2005, 2003, 2002, 2004, 2006, 2001, atd.)

6 Arktická a globální teplota  1,5 o  0,4 o

7 Teplota severní a jižní polokoule  0,55 o  0,28 o

8 Ledovce, led, permafrost, sníh úbytek sněhové pokrývky úbytek arktického ledu úbytek permafrostu úbytek pevninských ledovců

9 Nárůst hladin oceánů 1961 – – 2003 moře pevnin a  zvýšení teploty do hloubky min m  pohlcování > 80 % aditivního tepla

10 Teploty - extrémy chladná noc teplá noc 1951 – – – 2003

11 Zatím chybí dostatek důkazů  tropické cyklony  zalednění Antarktidy  severoatlantická termohalinní cirkulace  jevy malých měřítek (tornáda, blesky, kroupy, prachové bouře)

12 Indikátory změn (1) (20. století)  sněhová pokrývka - úbytek ca 10 % (od konce 60.let)  horské ledovce - úbytek na obou polokoulích o ca 20-30% (od 80.let)  arktické ledovce - úbytek o ca 40 %  mořský arktický led - úbytek rozsahu o 2,7 % /10 let, v létě poklesy větší - 7,4% (od 80.let)  arktický permafrost - zvýšení teplot až o 3 °C (od 80.let)  sezónně zmrzlá půda = snížení max. plochy na severní polokouli o 7 %, na jaře o 15 % (20. století)

13 Indikátory změn (2) (20. století)  hladiny oceánů - nárůst o 0.17 (1,8 mm/rok od počátku 60.let)  srážky a výpar = změny nad oceány (snížení slanosti ve středních a vyšších, zvýšení v nízkých z.š.)  „extrémy“  zesílení západních větrů ve stř. z.š. na obou polokoulích  zvýšení četnosti silných srážek  změny v extrémních teplotách (méně studených dnů, studených nocí a mrazů, více horkých dnů, nocí a horkých vln)

14 Odhad budoucího vývoje (1)  emisní scénáře SRES  do r nezávisí na volbě scénáře  příští dvě desetiletí  T  0,2 o C / 10 let  stabilizace koncentrací (2000)  T  0,1 o C / 10 let  nárůst teploty  vyšší než dosud, větší prostorové rozdíly  vyšší oteplení nad pevninou a ve vyšších z.š. N polokoule  nižší oteplení nad jižními oceány a N Atlantikem  nárůsty hladin scénář nárůst teploty (ºC) zvýšení hladiny moří (m) nejlepší odhadrozsahmodelový rozsah stabilizace (2000)0,60,3 – 0,9není k dispozici B11,81,1 – 2,90,18 – 0,38 A1T2,41,4 – 3,80,20 – 0,45 B22,41,4 – 3,80,20 – 0,43 A1B2,81,7 – 4,40,21 – 0,48 A23,42,0 – 5,40,23 – 0,51 A1FI4,02,4 – 6,40,26 – 0,59 konec 21. století

15 Odhad budoucího vývoje (2)  snižování výšky i rozsahu sněhové pokrývky  tání permafrostu  ubývání pevninských, arktických a částečně i antarktických ledovců  extrémně vysoké teploty  silné a přívalové srážky  pokles výskytu tropických cyklón (vyšší intensita)  změny srážkového režimu (vyšší zeměpisné šířky nárůst, subtropické oblasti nad pevninami pokles)

16 Výhled dopadů a rizik  všechny kontinenty a většina oceánů  sektory = voda, umělé a přirozené ekosystémy (vč. zemědělství, lesy), potravinový řetězec, pobřežní oblasti, průmysl (energetika), turistika, sídelní oblasti, zdraví  nehomogenní rozložení  změna klimatu = problém globální  dopady, zranitelnost = problém regionální / lokální  závislost na sociálních a ekonomických podmínkách

17 Evropa  tání horských ledovců (- 1,3 % / rok)  2035  – 50 %, 2050  - 75 %, 2100  – 100 %  delší vegetační období – problém vláhy  posun živočišných i rostlinných druhů  zdravotní rizika (teplotní vlny)  záplavy, povodně (i časně jarní)  pobřežní vlny, erose půdy (Atlantik)  turistika (zimní, letní)  pokles lesní produktivity  změny srážkového režimu (léto – silné, intenzivní srážky)  dopady na energetiku (vodní, chlazení, posun špiček)  klíčový prvek = VODA

18 Voda (dnes)

19 Voda (konec 21. století vs. dnes) Scénář A1B = velmi rychlý ekonomický nárůst v celém světě, vysoký populační nárůst, rovnoměrný energetický mix

20 Klíčová rizika v Evropě

21 Příčiny změn (IPCC AR4) „Značná část nárůstu průměrných globálních teplot je velmi pravděpodobně (> 90 %) spojena se zvýšenou produkcí skleníkových plynů antropogenního původu.“ Z upřesněné spolehlivosti výroku nelze 1. dovozovat kvantitativní stanovení podílu člověka na globálním oteplování a následně na klimatické změně 2. zpochybňovat existenci vlivu člověka na globální klima

22 Jak problém řešit ? klimatická změna a proměnlivost klimatu dopady na společnost řešení problémů adaptace snižování emisí

23 Adaptační opatření (1)  předjímající (před vznikem rizika)  reaktivní (po zjištění rizika) (IPCC TAR, 2001) soubor možných přizpůsobení přírodního nebo antropogenního systému skutečné nebo předpokládané změně klimatu a jejím dopadům  autonomní (přirozené adaptace)  plánovaná (výsledek politického uvažování) soukromá sféra veřejnost, státní správa

24 Adaptační opatření (2) Důvody k zahájení adaptačních opatření klimatická změna je realita budoucí změny mohou být rychlejší než ukazují současné projekce předjímající opatření bývají efektivnější než opatření reaktivní (typu „last-minute“) téměř okamžité výsledky Adaptační kapacita = potenciál nebo schopnost systému, regiónu, nebo společnosti se přizpůsobit existující či předjímané změně (geografická a socio-ekonomická proměnná)

25 Dopady ve vodním hospodářství  pokles průměrných průtoků o %  redukce zásob vody ze sněhu  zvýšení územního výparu  klesání odtoků od jara do podzimu  nebezpečí eutrofizace vodních toků  variabilita rozložení srážek, silné a intenzivní srážky  nárůst rizik povodní a záplav (zima, jaro – i léto)  nárůst rizik období sucha (léto)

26 Adaptační možnosti ve vodním hospodářství  zvýšení retenční vlastnosti krajiny  revitalizace systémů  zamezování znehodnocení vody kontaminacemi  zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách (rizikové a neurčité situace)  zajištění bezpečnosti proti přelití  zkvalitnění rozhodovacího procesu,  změny ovladatelného retenčního prostoru  zvýšení flexibility a efektivnosti vodohospodářských soustav  zajišťování bezpečného průchodu povodní

27 Závěry  Klimatická změna je realitou 21.století  Obtížné rozlišení přirozených a antropogenních příčin  Vliv člověka nelze podceňovat (ani přeceňovat)  Antropogenní interference s klimatickým systémem je regionálně nehomogenní (poloha, dopady, adaptační kapacita)  Integrovaná „klimatická politika“ = vyváženost přístupů snižování emisí a adaptací


Stáhnout ppt "Příčiny a projekce změny klimatu Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Seminář „Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR“ Hydrobiologický."

Podobné prezentace


Reklamy Google