Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE Mgr. Michal Oblouk.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE Mgr. Michal Oblouk

2 VÝVOJ SPOLEČNOSTI 1) TRADIČNÍ SPOLEČNOST – lidé si nekladli velké cíle, zaměřovali se na problémy skutečně důležité, usilovali o pouhé přežití, cítili, že jejich život má řád, život se předával z pokolení na pokolení 2) MODERNÍ SPOLEČNOST – založená na průmyslové výrobě a námezdní práci, urychlení a změna života, rozvoj techniky, průmyslové výroby a růst průmyslových měst, člověk chce získat co nejvíce prožitků, potěšení a zábavy 3) KONZUMNÍ SPOLEČNOST

3 KONZUMNÍ SPOLEČNOST  založená na ustavičném spotřebovávání (konzumu) nového zboží  více času a aktivity lidé věnují zábavě  lidé jsou přesvědčeni, že je konzum učiní šťastnými  konzumuje se kulturní zboží a lidské vztahy  společnost obrovského plýtvání  lidé se chovají podobně – je to vyvoláno masově šířenou reklamou – masová kultura, zábavní průmysl

4 GLOBALIZACE  spontánní, neřízený proces stále intenzivnějšího propojení zemí světa v jediný ekonomický systém  nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, bez ohledu na geografickou vzdálenost – tyto vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací, díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky  proces globalizace s sebou přináší i různé problémy – např. přílišná odlišnost některých kultur, která vede k nestabilitě v některých zemích (v zemích západní Evropy dochází občas k nepokojům mezi většinou a přistěhovalci) - tento problém může mít i opačný charakter, např. arabské země, kam proniká západní globalizovaná kultura, a mění tak konzervativní islámskou společnost

5 GLOBALIZACE  PŘÍČINY a) volný pohyb kapitálu – investoři mohou své peníze jednodušeji přemisťovat po světě b) zmírnění omezení mezinárodního obchodu – odstraňování překážek c) technologický rozvoj v dopravě a komunikaci – pomocí telefonů a internetu se rychle šíří informace  DŮSLEDKY a) vznik nadnárodních společností – vyrábí a prodávají své výrobky ve více zemích světa b) dochází k prohlubování vztahů mezi státy c) projevuje se vzájemná závislost ekonomik – státy se stávají více závislé na importu i exportu z jiných zemí

6 GLOBALIZACE V OBCHODU  propojování výroby a trhů různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím, pohybu kapitálu a řízením nadnárodních společností  základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století  díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy nejen s těmi místními, ale i s těmi, které by byly jinak moc daleko  průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy - Američané se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou kulturou a způsobem výroby či prodeje také změnil  v 70. letech nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí - v USA a Evropě tak byla následkem konkurenčního boje odepsána nebo výrazně zredukována celá odvětví průmyslu, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby  procesy globalizace pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále

7 GLOBALIZACE VE SVĚTOVÉ EKONOMICE  teorie globálního ekonomického růstu, podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích  kapitál i moc se koncentruje do několika gigantických nadnárodních společností – je pozitivní pro spotřebitele, ale deformuje tržní mechanismy  odpůrci globalizace upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují

8 NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI  podniky, který řídí svůj obchod - výrobu produktů nebo distribuci služeb - ve více zemích  výhody – velká zaměstnanost, vysoké výnosy, ekonomický a politický vliv, hrají významnou roli v mezinárodních vztazích a globalizaci  nevýhody – lobbying, využívání (nebo zneužívání) tzv. daňových rájů, využívání (nebo zneužívání) levné pracovní síly a dětské práce, hrozba vystoupení z trhu a s tím spojená ztráta mnoha pracovních míst v regionu, nadměrné patentování coby forma zamezení růstu konkurence  Wal-Mart Stores - síť super/hypermarketů, zaměstnanců, 6000 dodavatelů  Exxon Mobil - těžební společnost, zaměstnanců  Royal Dutch Shell - těžební společnost  British Petroleum - těžební společnost  Toyota Motors - výrobce automobilů  Chevron - těžební/energetická společnost  ING Group - finanční služby, zaměstnanců  Total - těžební společnost  General Motors - výrobce automobilů  ConocoPhillips - energetická/těžební společnost

9 GLOBALIZACE V KULTUŘE  hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat  těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavicí kotel  součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci)  globalizace se projevuje v nejvíce vyspělých oblastech světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá doprava

10 KONZUMERISMUS  tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí  hlavní vlna konzumerismu přišla po II. sv. válce, v 50. let 20. století, zejména ve Spojených státech amerických  v 60. letech vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života  druhá vlna se pokládá na začátek 80. let a od poloviny 90. let na ni navázal fenomén globalizace, který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku  ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, leckdy tento stav podporují – např. pořádají čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, pořádají soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masivně podporují leasingy, úvěry a půjčky na splátky či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra, ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých fontánek, korz, veřejné zeleně) na (zdání) veřejného prostranství

11 MULTIKULTURALISMUS  myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou, a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát  je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí  cílem je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, rasu či přesvědčení, a to tak, že si pokud možno zachovají své kulturní odlišnosti  slovo multikulturalismus se poprvé objevilo ve Švýcarsku v roce 1957, jako vyjádření charakteristiky národa, který je politicky jednotný, ačkoliv je kulturně velmi rozdílný  vlastní ideologie multikulturalismu vznikla v 60. letech v Kanadě, kde šlo o politické sjednocení frankofonního a anglofonního obyvatelstva (Kanada v roce 1971 přijala multikulturalismus jako státní ideologii, kterou je dodnes)  od 70. let 20. století se rozvoj rozmanitých kultur přenesl i do Evropy, jednak migrací obyvatel bývalých kolonií do „mateřských zemí“ (Anglie, Francie, Nizozemsko), jednak organizovanou migrací dělníků do bohatých evropských zemí  problém koexistence různých kultur a náboženství ve společném státě v moderní společnosti představuje velmi citlivou otázku - mezi přistěhovalci často vznikají fundamentalistická hnutí, která se ostře vymezují proti hodnotám hostitelské země

12 ZDROJE     korporace korporace    konzumni-spolecnosti/ konzumni-spolecnosti/  globalizace-nen-pinou-pomalho-rstu-zamstnanosti-ve-vysp globalizace-nen-pinou-pomalho-rstu-zamstnanosti-ve-vysp


Stáhnout ppt "KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE Mgr. Michal Oblouk."

Podobné prezentace


Reklamy Google