Mořské prostředí v kvartéru

Prezentace na téma: "Mořské prostředí v kvartéru"— Transkript prezentace:

1 Mořské prostředí v kvartéru

2 Globální změny klimatu v kvartéru  oscilace hladin světových
oceánů Úroveň hladin oceánů se mění v závislosti na výskytu gravitačních anomálií v zemském nitru - mořská hladina u Sri Lanky –104 m, u Nové Guinei +74 m - v Atlantském oceánu rozdíly až 118 m Změny mořské hladiny v kvartéru možno interpretovat v regionálně omezeném kontextu.

3 Příčiny oscilací mořské hladiny v kvartéru
1. Glacieustatické pohyby mořské hladiny

4 Oscilace mořské hladiny během posledních čtyř glaciálů
Labeyrie et al. (2003)

5 Výška mořské hladiny během posledních 250 ka
a výzdvih na konci posledního glaciálu Lowe, Walker (1997)

6 Oscilace mořské hladiny a krasové procesy
Foto C. Skiles, National Geographic August 2010 Dean's Blue Hole – 180 m hluboká dutina

7 Holocenní transgrese v černomořské pánvi
Ryan, Pitman (2000)

8 Příčiny oscilací mořské hladiny v kvartéru
Glacieustatické pohyby mořské hladiny Glaciizostatické pohyby

9 Výzdvih Skandinávie v důsledku deglaciace od konce posledního glaciálu
Bell, Walker, 1992

10 Holocenní vývoj Baltského moře
Ehlers (1996)

11 Příčiny oscilací mořské hladiny v kvartéru
1. Glacieustatické pohyby mořské hladiny 2. Glaciizostatické pohyby 3. Tektonické pohyby

12 Tektonické pohyby systémy mořských terasových stupňů Středomoří: Sicilan –100 m Milazzian –60 m Tyrhenian –32 m Monastirian –18 m nejnižší úroveň 7–8 m

13 Terasy korálových útesů, Papua New Guinea
(konstantní výzdvih 0,5 mm/rok) IGBP-PAGES (2001)

14 Rozsah pleistocenních moří - z vtných jader v oblastech, kde dochází k subsidenci
sz. Německo zaznamenány transgrese z  interglaciálů Eem a Holstein Holandsko - spodno a středněpleistocenní trangrese, mocnost sedimentů v  deltě Rýna 600 m

15 Systém mořských proudů („oceánský teplotní výměník“)

16 Mořské sedimenty

17 Mořská sedimentační prostředí
Monroe, Wicander (2009)

18 Hlubokomořské sedimenty
mocnost kvartérních sedimentů v Pacifiku ~ 300 m, v Atlantiku ~ 500 m (ve vrtech kratší časové úseky, lepší rozlišení záznamu) hiáty v sedimentaci - eroze mořskými proudy, sesuvy, turbidity, nutno hledat plošiny s minimální redepozicí - např. Salomon Plateau v z. Pacifiku korelace mezi vrty – markry, datování

19 Klastická složka hlubokomořských sedimentů
jemný terigenní materiál - jíl frakce  prach a jemný písek navátý větrem, antropogenní - popel z parníků hrubší částice - IRD (Heinrichovy vrstvy)  během maxima posledního glaciálu - zvýšený přínos terigenního materiálu do moří (obnažené šelfy, zvýšená eroze říční, glaciální, eolická) než v interglaciálních podmínkách

20 zaznamenané v hlubokomořských sedimentech
Heinrichovy eventy zaznamenané v hlubokomořských sedimentech Wilson et al. 2001

21 Organická složka hlubokomořských sedimentů
hlavní komponenta hlubokomořských sedimentů (schránky foraminifer, radiolarií, diatom) Vertikální zonalita organických sedimentů 0–2000 m sedimenty s fragmenty schránek měkkýšů 2000–4500 m globigerinová bahna pod 4500 m červené hlubokomořské jíly CCD – Carbonate Compensation Depth

22 Organická a klastická složka Heinrichových vrstev
ca 0.5 mm IGBP-PAGES (2001)

23 Bentické foraminifery (dírkovci, dírkonošci) Radiolaria (mřížovci)
Rozsivky Lowe, Walker (1997)

24 18O/16O sample – 18O/16O standard δ18O = x 1000 18O/16O standard
Záznam 18O/16O (δ18O) ze schránek foraminifer  rekonstrukce kvartérní klimatické historie. 18O/16O sample – 18O/16O standard δ18O = x 1000 18O/16O standard Sedimentární sekvence hlubokých moří zaznamenávají globální klimatické změny.

25 Izotopické složení mořské vody v glaciálu a interglaciálu
Lowe, Walker (1997)

26 Izotopický záznam z foraminifer
Lowe, Walker (1997)

27 Izotopický záznam z hlubokomořských sedimentů pro období kvartéru
Lowe, Walker (1997)

28 Izotopický záznam z hlubokomořských sedimentů pro období posledních 800 ka
Rapp, 2009

29 Porovnání proxy-záznamu klimatu z hlubokomořských sedimentů a
antarktického ledovce Rapp, 2009

30 Na shledanou za čtyři týdny