Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

My a Evropa Směrnice o stanovištích, proč mapujeme biotopy a co bude dál Jiří Guth Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "My a Evropa Směrnice o stanovištích, proč mapujeme biotopy a co bude dál Jiří Guth Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních."— Transkript prezentace:

1 My a Evropa Směrnice o stanovištích, proč mapujeme biotopy a co bude dál Jiří Guth Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

2 Stanoviště, přírodní stanoviště Typ přírodního stanoviště Habitat Biotop sensu Jakrlová a Pelikán Biotop sensu Chytrý, Kučera a Kočí Terminologická poznámka

3 Hlavní části Ochrana přírody v EU a Natura 2000 (požadavky a obsah směrnice o stanovištích, postup plnění) Transpozice a implementace v ČR aneb česká cesta k soustavě Natura 2000 (koncepce, metody, stav a výhledy)

4 Ochrana přírody v EU většinou specifické národní úpravy komunitární právo: –CITES a spol. (vč. kůží tuleních mláďat) –zoologické zahrady –směrnice 79/49/EHS o ochraně volně žijících ptáků („o ptácích“, Birds Directive, BD): zvláště chráněné oblasti (SPAs) plus obecná ochrana všech evropských ptáků –směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („o stanovištích“, Habitats Directive, HD): zvláštní oblasti ochrany (SACs) plus druhová ochrana vybraných rostlin a živočichů

5 Co ukládá směrnice o stanovištích Územní ochrana: –Definice soustavy NATURA 2000, čl. 3 –Navržení pSCI (  SAC), čl. 4 odst. 1 –Hodnocení návrhu Komisí, čl. 4 odst. 2-3 –(konzultace), čl. 5 –Vyhlášení SAC, čl. 4 odst. 4 –Plány péče a posuzování vlivů, čl. 6 –Monitoring, čl. 11 –Reporting, čl. 17 Druhová ochrana čl (mírné zpřísnění ochrany a zkomplikování výjimek oproti platnému zákonu č. 114/1992 Sb.)

6 Přehled příloh směrnice I, II a IV – habitaty a druhy „v zájmu Společenství“  I – typy přírodních stanovišť (habitaty) vyžadující územní ochranu  II – druhy rostlin a živočichů vyžadující územní ochranu  III – kritéria pro výběr a hodnocení lokalit soustavy Natura 2000  IV – druhy rostlin a živočichů vyžadující druhovou ochranu  V – druhy rostlin a živočichů s řízeným využíváním  VI – zakázané metody a prostředky lovu

7 Přílohy jdou na východ

8 Koncept „biotopů“ (tuzemská odbočka) HabDir Annex I – 58 (18) Usnesení StandCom bernské úmluvy – 45 Další významné „přírodní“ (např. lemy, bažinné olšiny, vysoké ostřice,…) Formační skupina X – silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem Hledání společného jmenovatele – celkem 172 jednotek; Velmi přibližně v ranku svazu – 150 dle „červeného Moravce“ (Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, 1995) srv. fyziotypy – 21 (Petříček 1987)

9 Co je Natura 2000 ne program ani projekt, leč soustava: Natura 2000 = ptačí oblasti + evropsky významné lokality

10 Co je Natura 2000 ne program ani projekt, leč soustava: SPAs + SACs co je SPA: zvlášť chráněné oblasti podle směrnice 79/49/EHS (ptačí oblasti) co je SAC: zvláštní oblasti ochrany podle směrnice 92/43/EHS (evropsky významné lokality) pro –habitaty (příloha I, některé prioritní) –planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy kromě ptáků (příloha II, některé prioritní) jak vzniká SAC: –1) pSCI (národní seznam) –2) SCI (evropský seznam) –3) SAC (vyhlášení na národní úrovni)

11 Celý postup

12

13 „Biogeografický proces“ (EU15 – EC, ETC, MS, NGOs) Makaronéská (2001) Alpinská (2003) Atlantická (2004) Kontinentální (2004?) Boreální (2005?) Středomořská (2005?)

14

15

16 Stav příprav SCI (EVL) v EU15 (tzv. Natura 2000 Barometer, k )

17 Problémy a zpoždění Nejhůře plněné směrnice E(H)S vůbec: původně měly být národní seznamy do 1995, evropské do 1998, úplné vyhlášení 2004 Konzultace, výzvy, varování, omezení dotací, žaloby (u ESD, hlavně kvůli ptákům), pokuty (Řecko kvůli želvám) … Sasko – pozastavení dotací ze strukturálních fondů, velmi účinné

18 NATURA 2000 u sousedů srv. NATURA 2000 Barometer Vesměs nemapují nově, zčásti (germanofonní) už měli mapování biotopů, ale ne úplné Rakousko: velké rozdíly v původním návrhu mezi spolkovými zeměmi (NÖ 31%, OÖ 3%), teď dodatečné nahlašování Německo (původní 3,9%): taktéž velké rozdíly mezi zeměmi (i metodické); Sasko: nový návrh cca zdvojnásobení - vojenské újezdy, potoční luhy, Labe Polsko: původní koncepce (pouze stávající chráněná území) x realita (po vojvodstvích, nejméně zdvojnásobení) Slovensko: 25% území, vykoupeno rušením NP

19 Web

20 Natura 2000 v ČR - východiska Marná snaha o přechodné období do 2005 Nové mapování, nebo návrhy „od stolu“? Podklady pro MŽP: Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR + Česká společnost ornitologická, spolupráce SCHKO ČR, správy NP, AV ČR (zejm. BÚ a ÚEK), VŠ (zejm. MU) Soustava Natura 2000 má doplnit dosavadní systém územní ochrany přírody Ochrana lokalit Natura 2000 jako některého stávajícího typu ZCHÚ – kvůli vymahatelnosti

21 Panonikum Příprava probíhá odděleně po biogeografických oblastech; v ČR jsou oblasti kontinentální a panonská - úprava biogeografického členění podle Culka a kol. 1996, hranice po katastrálních územích, fixovány nařízením vlády (!); panonská (5,45 % území ČR) byla pilotní.

22

23 Natura 2000 v euronovele českého zákona o ochraně přírody a krajiny SPA - „ptačí oblasti“, zvláštní (hybridní) kategorie obecné (!) územní ochrany, vyhlašuje vláda nařízením, možný překryv s kteroukoliv jinou. Každá pSCI (EVL) k vyhlášení jako ZCHÚ (naprosto nejčastěji PP). Kraje nadále spravují PR a PP (vč. EVL) kromě malé zelené EIA; nová (jediná) základní ochranná podmínka PP: „Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.“

24 Další prvky z novely zákona o ochraně přírody a krajiny „Změkčení“ účelu zákona Smluvní územní ochrana Mírné ztížení účasti veřejnosti ve správních řízeních (Pelc) Náhrada za ztížení hospodaření z titulu ochrany přírody Nejasné rozhodování vlády o výjimkách ze zákazů (Aubrecht) Hodnocení možných důsledků plánů a projektů na lokality Natura 2000 – s vlastní autorizací (příležitost pro biology!) buď samostatně nebo v rámci EIA/SEA podle zvláštního zákona

25 Hlavní etapy 1)mapování, navrhování a výběr (AOPK ČR) 2)předjednávání (S CHKO) 3)tvorba národního seznamu (MŽP a vláda) 3a) vyhlášení ptačích oblastí (vláda) 4) tvorba evropského seznamu (EK a ČR) 5) vyhlášení EVL (MŽP) 6) vyhlašování a přehlašování ZCHÚ, změny zonace CHKO a NP (MŽP, kraje, S NP) Péče o lokality, hodnocení důsledků plánů a projektů, sledování (nejen lokalit!), hlášení, …

26 Jak jsme daleko s mapováním

27 Navrhování

28 Zásady navrhování I. – „zda“ A1) Je třeba navrhnout všechny prioritní biotopy (zelené), pokud to není v rozporu s B1; v případech reprezentativnosti C a D nebo zachovalosti C je možné NEnavrhnout (a na žádost NRN to zdůvodnit). A2) Dále se navrhují neprioritní naturové biotopy (okrové) dle volné úvahy navrhovatele s přihlédnutím k neformalizovaným vodítkům (viz dále). A3) Návrhy přírodních komplexů mohou být disjunktní a mohou obklopovat uzavřené enklávy území do návrhu nezahrnutých (např. břehové porosty okolo rybníka při nezahrnutí vodní plochy do návrhu). A4) Pokud plocha výskytu některého habitatu v MZCHÚ mimo dosud navržené PK a s dobrou kvalitou přesahuje minimální areál, musí být pro tento habitat navržen PK. Výjimka je možná jen u příliš fragmentárního výskytu a musí být vždy zdůvodněna.

29 Zásady navrhování II. – hranice B1) velikost - pro vybrané biotopy vždy alespoň minimální areál. Plocha minimálního areálu se týká sumy segmentů daného biotopu v rámci navrhovaného PK. U mozaiky se počítá pouze příslušný podíl plochy daného biotopu v segmentu. Obecně se počítá skutečná rozloha („povrch“, ne kolmý průmět). Konkrétní hodnoty (viz příloha III) jsou přibližné, vždy se přihlíží k situaci v okolí, především k charakteru výskytu segmentů daného biotopu i okolních biotopů v návrhu. B2) Plocha všech nenaturových biotopů v rámci daného přírodního komplexu by neměla převládat. Plocha nepřírodních biotopů by měla být co nejmenší; na žádost NRN je vždy nutné zdůvodnění zahrnutí do přírodního komplexu. B3) pokud existují v Zabagedu zřetelná rozhraní, musí na ně hranice PK lícovat

30 Neformalizovaná vodítka – obecná kritéria Hierarchie biotopů: biotopy prioritní - ostatní naturové - smaragdové - ostatní přírodní (ohrožení podle Moravce et al. 1995) - nepřírodní (formační skupina X) Je vhodné zahrnout všechny navazující (přímo sousedící) segmenty, pokud to zvýší počet typů přírodních stanovišť v daném přírodním komplexu. Výskyt zvláště chráněných druhů organismů (podle zákona č.114/1992 Sb.), pokud předpokládaný navržený management je v souladu se zájmem na jejich ochraně Výskyt druhů rostlin uvedených v Červeném seznamu Výskyt prioritních biotopů v segmentech nebo shlucích segmentů menších než minimální areál Hranice dělení lesa (na úroveň porostů a vyšší) Zohlednění již existujících návrhů zvlášť chráněných území, ptačích oblastí, „ramsarských“ lokalit a návaznosti lokalit soustavy Natura 2000 na území sousedících států.

31 Výběr I. zásobník přírodních komplexů Naturová kvóta je procentický podíl reprezentativní, zachovalé a dlouhodobě ochranitelné části výskytu habitatu v zásobníku na celkovém výskytu habitatu v dané biogeografické oblasti v ČR. Metoda: Do „čitatele“ kvóty se zahrnuje plocha těch segmentů (daného habitatu), jejichž rozloha přesahuje stanovenou minimální plochu (v souboru kvo_mini.dbf ve sloupci G_AREAL) a zároveň jejich kvalita odpovídá těmto kombinacím reprezentativnosti a zachovalosti: A/A, A/B, A/C, B/A, B/B a C/A. Pro prioritní habitaty se zahrnují i kombinace B/C, C/B, C/C a D/A. Hodnocení PK „uvnitř“ daného habitatu 3 dílčí žebříčky dle 3 hlavních kritérií (dle přílohy III směrnice o stanovištích) H1) Reprezentativnost habitatu; (plochou) vážený průměr reprezentativnosti ze všech segmentů daného habitatu v PK H2) Relativní rozloha, podíl plochy daného habitatu v PK k celkové ploše habitatu v daném biogeografickém regionu (v ČR) H3) Zachovalost struktury a funkcí ekosystému daného habitatu; (plochou) vážený průměr zachovalosti ze všech segmentů daného habitatu v PK K provázání všech tří kritérií je použita metoda průměrného umístění; vznikne jeden habitatový žebřík, v němž jsou PK seřazeny podle vzrůstající hodnoty součtu umístění v dílčích žebříčcích (v případě rovnosti rozhoduje hodnota H3).

32 Výběr II. Konstrukce národního seznamu: Vstupem jsou habitatové žebříky (60), pro sestavení jednoho společného žebříku je použita metoda postupného načítání – vybírají se postupně vždy první, druhé, atd. PK z habitatových žebříků; pořadí žebříků při tom je určeno podle prioritnosti, podle vzrůstajícího počtu segmentů a podle rostoucí celkové plochy (u druhých dvou kritérií se hodnotí celkový výskyt v biogeografické oblasti); po zařazení do NS se daný PK vyškrtne ze všech žebříčků, které se tím zkrátí - „posunou nahoru“. Konstrukce „tlusté čáry“: po dosažení naturové kvóty se v dalším výběru (sestavování společného žebříku – viz předchozí bod) zbývající část habitatového žebříku ignoruje. Vedlejší kritéria: –V1) celkové hodnocení – všechny PK s celkovým hodnocením stupně A nejméně pro čtyři habitaty (pokud se na lokalitě vyskytuje 1 habitat, stačí pochopitelně jeden „A“; při 2-3 habitatech dva „A“; při 4-5 tři „A“) musejí být nad čarou; –V2) unikátnost - každý habitat musí být v návrhu NS zastoupen aspoň jedním segmentem výskytu, splňujícím nároky pro zahrnutí do výpočtu naturové kvóty.

33 EVL nejsou jen pro biotopy 36 druhů vyšších rostlin 4 druhy mechorostů 62 druhů živočichů

34 Cévnaté rostliny – vymezování území pSCI a jejich počty navrhovaná území zahrnují: –vlastní lokality výskytu –potenciální stanoviště druhu a) s vhodným biotopem b) s vhodným podkladem –ochrannou zónu počet navrhovaných území pSCI: (1pSCI může zahrnovat jednu nebo více lokalit) –v kontinentální oblasti okolo 200 –v panonské oblasti 39

35 Druhy s nižším počtem lokalit než 20 Druh lokality výskytu počet lokalit do NS Gladiolus palustris22 Pulsatilla patens14 11

36 Druhy s vyšším počtem lokalit než 20 Coleanthus subtilis (puchýřka útlá) druhpočet lokalit počet lokalit do NS Coleanthus subtilis7121 Trichomanes speciosum ca 200 ca 170

37 Trichomanes speciosum (vláskatec tajemný)

38 Mechorosty přílohy II směrnice o stanovištích v ČR mozolka skalní - Mannia triandra1 dvouhrotec zelený - Dicranum viride2 srpnatka fermežová - Hamatocaulis vernicosus16 šikoušek zelený - Buxbaumia viridis 14

39 Živočichové – procento pokrytí 1. Druh je hojný všude 2. Druh je hojný, typický pro daný bioregion 3. Druh je vzácný všude 4. Druh je vzácný, typický pro daný bioregion skupinaneprioritníprioritní 120 % 240 %50 % 360 %70 % 480 %90 %

40 Výběr lokalit pro živočichy < 20 lokalit výskytu – všechny navrženy pSCI (tesařík alpský - Rosalia alpina) 20 – 100 lokalit – 1-5 lokalit v centru rozšíření, a mohou být 1-3 lokality ve vhodných oblastech (sysel obecný – Spermophilus citellus) > 100 lokalit (nebo souvislé rozšíření): 5 nejlepších lokalit, pokud nedosaženo procenta pokrytí, rozdělení na vhodné oblasti, v každé oblasti 1-3 lokality (vydra říční – Lutra lutra)

41 Všechny navržené evropsky významné lokality (883)

42 Natura 2000 nejsou jen EVL Ptačí oblasti byly navrženy pro: 40 druhů přílohy I směrnice o ptácích 6 stěhovavých druhů ptáků tj. celkem pro 46 ptačích druhů a dále místa která hostí více než jedinců jakýchkoliv vodních ptáků (lokality č. 3 a 30).

43 Navržené ptačí oblasti

44 Podíl na ochraně evropské biologické rozmanitosti (ne obecně přijímáno) Plnění povinností ze směrnic (očekáváme výtky EK) Doplnění sítě ZCHÚ (postupně) Lepší vymahatelnost práva (nejistá) Kompletní zmapování „přírody“ (ano, ale až ke konci roku 2005) Šance pro lepší vztah ochrany přírody a vlastníků a uživatelů (zatím ne zcela využitá) Přínosy a pochyby

45 Dotazy, náměty, žádosti o publikace: krajský „navrhovatel“ mgr. Josef Albrecht spolueditor Katalogu biotopů ČR dr. Tomáš Kučera garant na MŽP dr. Petr Roth odpovědný nám. ředitele AOPK ČR dr. František Pojer celostátní koordinátor mapování biotopů mgr. Jiří Guth

46 Děkuji za pozornost

47 Mili studenti, tento patek se kona exkurze na CHKO Blansky les v ramci BOP. 9:42 jede c.7 od fakulty na zastavku Nemocnice, odkud jede bus do Ceskeho Krumlova v 10:01. Pocitejte s navratem kolem 16-17:00 v CB. Soucasti je exkurze na Vysenske kopce, budte tedy pripraveni na teren, svacinu sebou. Pred exkurzi se normalne kona prednaska v B3. Zdravi Jana Jersakova


Stáhnout ppt "My a Evropa Směrnice o stanovištích, proč mapujeme biotopy a co bude dál Jiří Guth Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních."

Podobné prezentace


Reklamy Google