Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SKLADBA 1. část PODMĚT A PŘÍSUDEK. Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat své pocity, později pak sdělovat své myšlenky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SKLADBA 1. část PODMĚT A PŘÍSUDEK. Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat své pocity, později pak sdělovat své myšlenky."— Transkript prezentace:

1 SKLADBA 1. část PODMĚT A PŘÍSUDEK

2 Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat své pocity, později pak sdělovat své myšlenky. A to jde pouze prostřednictvím vět. Chceme-li se naučit správně komunikovat, musíme se naučit skladbu jazyka. Skladba se zabývá vztahy mezi slovy ve větě a vztahy mezi větami uvnitř souvětí.

3 Skladbu vět máme docela dobře „naposlouchanou“ už od dětství, ale až ve škole jsme se dověděli, že: věty mají svou obsahovou, mluvnickou a zvukovou stránku. Jak by to dopadlo, kdybychom si mluvnickou stránku zjednodušili, kdybychom přestali skloňovat, časovat a nezajímal by nás slovosled ve větě?

4 Chlapec jíst žralok. Co nám tato „věta“ sděluje? Jaký je její obsah? Chlapec jí žraloka.Chlapce jí žralok. Ne každé sdělení je svým obsahem jednoznačné. Při komunikaci by mnohdy docházelo k nepřesnostem, nebo dokonce k zásadnímu nepochopení. Není jedno, bude-li slovo chlapec v našem sdělení v 1. nebo 4. pádě, bude-li podmětem nebo jiným větným členem.

5 PODMĚT - PO Podmět vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti). PŘÍSUDEK - PŘ Přísudek vyjadřuje, co původce děje dělá (co se s ním děje). Př.: Pes seděl v boudě. Na podmět se ptáme otázkou 1.pádu a přísudkem: Kdo, co seděl (v boudě)? Na přísudek se ptáme: Co dělal pes? pes = podmětseděl = přísudek

6 Sára zpívá. Kdo, co zpívá? Sára = podmět Co dělá Sára? zpívá = přísudek Děti se učily. Kdo, co se učily? Co dělaly děti? děti = podmět učily se = přísudek Koťata spala. Kdo, co spala? Co dělala koťata? koťata = podmětspala = přísudek

7 U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ: sedě v boudě. Pesl PO je vyjádřen podstatným jménem pes. Pes je rodu mužského (životného) a je v jednotném čísle. PŘ seděl je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem pes – je v rodě mužském a v jednotném čísle. Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – pes seděl = on seděl = 3. osoba. Významový vztah mezi PO a PŘ je vyjádřen shodou. PO + PŘ = shoda

8 U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ: Významový vztah mezi PO a PŘ je vyjádřen shodou. PO + PŘ = shoda se učil. Dětiy PO je vyjádřen podstatným jménem děti. Děti jsou rodu ženského (ty kosti) a v množném čísle. PŘ učily je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem děti – je v rodě ženském a v množném čísle. Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – děti se učily = ony se učily = 3. osoba.

9 podmět v množném čísle koncovka příčestí minulého rod muž. živ.- iKoně klusali na závodišti. rod muž. neživ.- yVe schránce zůstaly dva dopisy. rod žen.- yDivoké kachny plavaly po řece. rod stř.- aKola se rychle otáčela. Vyhledej v následujících větách podmět a doplň chybějící koncovky příčestí minulého v přísudku: Prométheovy přípravy rozhněval_ Dia. Bohové spěchal_ po Mléčné dráze. Pod Faethónem ležel_ města. Koně se splašil_. Jeho sestry naříkal_ po celé měsíce. Hadi vylézal_ z děr. Vodní víly zaslechl_ Orfeův zpěv. V tartaru bloudil_ stíny hříšníků. Bakchantky se vrhl_ na Orfea. Ohromení muži spatřil_ draka. Písničky se králi Midasovi líbil_. Ženy z Théb se bál_ hněvu své královny. y i a iy i y y y i y y

10 vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti). může být vyjádřen všemi slovními druhy: 1.Podstatným jménem – Kosi zpívali. 2.Přídavným jménem – Nemocný se uzdravil. 3.Zájmenem – Já mu to řeknu. 4.Číslovkou – Dva odešli. 5.Slovesem v infinitivu – Vyklánět se je zakázáno. 6.Příslovcem – Každé proč má své proto. 7.Předložkou – Nad je předložka. 8.Spojkou – A je spojka. 9. Částicí – Nechť je částice. 10. Citoslovcem – Hlasité fuj se ozvalo z třetí řady. I. Podmět vyjádřený nejčastěji užívané

11 A) Podmět holý Maminka vařila. maminkavařila B) Podmět rozvitý Naše maminka vařila. maminkavařila naše C) Podmět několikanásobný Maminka a babička vařily. maminka a babičkavařily

12 je dostatečně patrný z tvaru slovesa v přísudku: V pátek přímo běžíme ze školy domů. Kdo, co běžíme? II. Podmět nevyjádřený my = podmět

13 podmětem se rozumí široký okruh lidí, které neumíme přesně pojmenovat: Hlásili to v rozhlase. V televizi dávali pohádku. Další příklad: Hlavou zeď neprorazíš. III. Podmět všeobecný Koncovka přísudku v příčestí minulém se shoduje s podmětem, který je v rodě mužském životném (v množném čísle).

14 Vyhledej v následujících větách přísudek a podmět, podmět blíže urči a zakresli graf větných členů: Apollón a Artemis se zahalili do mraku. Dva mladší synové zápasili hruď na hrudi. Lidé se sbíhají. PŘ PO – několik. Apollón a Artemisse zahalili do mraku PŘ PO – rozvitý zápasili synové dva mladší hruď na hrudi PŘ PO – holý lidé se sbíhají

15 Jelínek, J. – Styblík, V.: Čtení o českém jazyku, SPN, Praha 1982 Styblík, V. a kol.: Mluvnice se nebojíme, Fortuna, Praha 1992 Styblík, V. a kol.: Český jazyk pro 8. ročník, SPN, Praha 1998, str. 84 Krausová, Z. – Teršová, R.: Český jazyk 6, Fraus, Plzeň 2003, str. 65 Petiška, E.: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971


Stáhnout ppt "SKLADBA 1. část PODMĚT A PŘÍSUDEK. Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat své pocity, později pak sdělovat své myšlenky."

Podobné prezentace


Reklamy Google