Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 6.Přednáška Zemědělství 6.ZEMĚDĚLSKÉ A PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI (VÝROBY) 6.1 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY ROZMÍSTĚNÍ A KLASIFIKACE ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 6.Přednáška Zemědělství 6.ZEMĚDĚLSKÉ A PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI (VÝROBY) 6.1 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY ROZMÍSTĚNÍ A KLASIFIKACE ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI."— Transkript prezentace:

1 HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

2 6.Přednáška Zemědělství

3 6.ZEMĚDĚLSKÉ A PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI (VÝROBY) 6.1 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY ROZMÍSTĚNÍ A KLASIFIKACE ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI 6.2 ROSTLINNÁ PRODUKCE 6.3 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PÁSEM Rovníkové pásmo Subrovníkové pásmo Tropické pásmo Subtropické pásmo Mírné pásmo

4 6.4 ZÁKLADNÍ POTRAVINOVÉ KULTURY (ZPK) 6.5 HLAVNÍ PRODUKČNÍ A SPOTŘEBITELSKÉ OBLASTI 6.6 OSTATNÍ KULTURY POSKYTUJÍCÍ SUROVINY 6.7 ŽIVOČIŠNÁ ČINNOST 6.8 PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI K ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI Rybolovné činnosti Lesní hospodářství

5 6.3 Charakteristika přírodních Pásem Přírodní pásma představují soubor přírodních podmínek k zemědělskému využití. Jejich rozdílná kvalita je odvozena především z odlišné polohy na Zemi, která vytváří charakteristické rysy uspořádání dalších přírodních složek (množství tepla, srážek, kvality půd apod.). Rámcově vytvářejí odlišné předpoklady pro výrobní strukturu zemědělství. O zapojení jejich biologického potenciálu do produkční kapacity světového zemědělství spolurozhodují dále společensko ekonomické skutečnosti.

6 Základní vymezení př. pásem na Z

7 Rovníkové pásmo zabírá podstatnou část Amazonské nížiny, úzké pásmo při severním pobřeží Guinejského zálivu, severozápadní část pánve řeky Zaiře a většinu Východoindického souostroví. Klima je horké, s malými ročními i denními výkyvy s přebytkem srážek ( rozsáhlé zamokřené oblasti). Vegetační potenciál a produkce biomasy jsou ohromné. Bujný růst vegetace doprovází i růst plevele, což omezuje pěstování zejména jednoletých kultur. Vegetační cyklus není přerušen vegetačním klidem. Intenzivní hydrolýza omezuje tvorbu humusu, převažujícím půdním typem je černozem, ve svrchní části chudá na živiny, bez hnojení se její agrobiologická hodnota rychle vyčerpá. Uživit se na ní mohou jen zemědělské kultury s hlubokými kořeny.

8 Vegetační formací je těžko propustný prales. Vyskytují se v něm cenné dřeviny ( eben, mahagon apod. ), ale ve srovnání s lesy mírného pásma má nižší ekonomickou hodnotu ( množství bezcenného podrostu, obtížná přístupnost ). Přírodní podmínky jsou příznivé pro vznik a koncentraci alkaloidů v rostlinných tkáních a plodech. V potravinových plodinách je málo bílkovin. V pásmu jsou soustředěny hlavní dodavatelské oblasti kakaových bobů, produktů druhů koření a palmy olejné ( jader a oleje ), kokosových ořechů, různých přírodního kaučuku. Potravinovými plodinami jsou okopaniny ( maniok, jamy ), banány a rýže. Naturální produkce potravin nestačí krýt rostoucí spotřebu. Tržní zemědělství je zaměřeno především na pěstování vývozních kultur na plantážích.

9 Subrovníkové pásmo zabírá oblasti na severu a jihu rovníkového pásma přibližně do 20° severní a jižní zeměpisné šířky. Vysoké teploty dosahují maxima před nástupem dešťů. Klíčový význam má nerovnoměrné rozdělení srážek – 90% spadne v období dešťů (monzunů). Perioda sucha se prodlužuje k okrajům pásma na severu a jihu ze 2 na 10 měsíců, vegetační cyklus je omezen, rostlinná výroba bez umělých závlah je prakticky nemožná. Převládajícím půdním typem jsou úrodnější kaštanové půdy, nejkvalitnější půdy jsou na říčních náplavech. Řeky mají význam pro zavlažování, podél nich se rozvíjela zemědělská výroba nejdříve.

10 Charakter vegetace je ovlivňován délkou sucha. Hospodářsky nejcennější jsou lesy Zadní Indie, kde se těží zejména teakové dřevo. V oblastech s tisíciletou kultivací krajiny byl rozsah lesů podstatně omezen. Klimatické podmínky umožňují pěstovat řadu užitkových kultur a poskytují příznivější podmínky pro obyvatelstvo. Populační rozvoj byl umožněn zejména pěstováním rýže ( kalorickým výnosem nejproduktivnější plodinou i v podmínkách primitivní agrotechniky ), nutnost budovat a udržovat zavlažovací zařízení byla jedním z podnětů vzniku raných státních útvarů. Zaostalé zemědělství se vyznačuje relativně vysokou intenzitou ( možnost nejméně dvojí sklizně v roce ). Dostatek levných pracovních sil umožnil rozvoj plantážního zemědělství. Kromě víceletých kultur ( kakaovník, kávovník, čajovník, cukrová třtina ) se pěstují i jednoleté kultury ( bavlník, juta, podzemnice olejná ).

11 Převážně naturální produkce potravinových plodin ( zrniny, okopaniny ) je většinou závislá na přírodních podmínkách – opožděný nástup dešťů zpravidla znamená katastrofu. Příjem kalorií v potravě je u zdejší populace pod celosvětovým průměrem. Vlivem náboženství poskytuje živočišná výroba malý potravinový efekt (např. poměry ve využití skotu v Indii), jinak pro efektivnější chov chybí krmivová základna. Tropické pásmo se rozkládá mezi ° severní a jižní zeměpisné šířky ( ve střední a východní části Asie chybí, neboť je zde překryto subrovníkovým pásmem nebo modifikováno vysokými nadmořskými výškami ).

12 Teploty se vyznačují výraznými sezónními i denními výkyvy ( v pouštních oblastech klesají z denního maxima 50°C na -7°C v noci ). Vzhledem k nedostatku srážek se půda vyvinula pouze v okrajových oblastech a oázách ( vlivem vzlínající spodní vody ). Stabilizovaná rostlinná výroba je možná jen s pomocí umělých závlah. Rozsáhlé stepi a polopouště jsou využitelné pouze pro extenzivní živočišnou výrobu většinou kočovného charakteru, výjimkou je moderní a efektivní chov ovcí v australském vnitrozemí. Potravinovými plodinami jsou pšenice, kukuřice ( byly vyšlechtěny v tomto pásmu a rozšířily se mimo ně ), ječmen a zavádí se rýže. Zvláštní postavení má datlovník, jehož plody jsou potravinou, krmivem i vývozním produktem. Významné je pěstování bavlníku ( dlouhovlákných druhů v Africe a běžných druhů v Latinské Americe ) a rozšiřuje se pěstování podzemnice olejné.

13 V extenzivní živočišné výrobě má světový význam chov ovcí v Austrálii. Primitivní zemědělství v krajně nepříznivých přírodních podmínkách vytváří pro většinu zdejší populace nepříznivou potravinovou bilanci. Subtropické pásmo zaujímá prostor mezi 30° až 40° severní a jižní zeměpisné šířky. V ročním průměru je tepla dostatek, ale v zimě se již projevují mrazy a nastupuje období vegetačního klidu, většina srážek ( až 80% ) spadne v tomto období. V létě je efektivní rostlinná výroba možná jen pomocí umělých závlah. Půdními typy jsou žlutozemě a červené půdy na vápencových podkladech s malým obsahem humusu, nejúrodnější půdy jsou na říčních náplavech a zvětralých sopečných horninách.

14 Převažují křovinaté porosty ( typu maquis ) a ve vyšších polohách listnaté lesy, jejichž rozsah byl podstatně omezen již v minulosti, hospodářsky nejcennějším druhem je korkový dub.!? Velkou váhu zde mají víceleté kultury – olivovník, vinná réva a citrusy, jejichž produkce má světový význam. Potravinovými plodinami jsou zrniny ( pšenice, ječmen, kukuřice ), bobové kultury a zavádí se rýže. V suchých oblastech je významný chov ovcí zaměřený na kůže ( persián ), hlavně v asijském vnitrozemí. Sever Arabského poloostrova je základnou pro ušlechtilá plemena koní a velbloudů. V Eurasii a Africe převládá primitivní rostlinná výroba a polokočovný chov ovcí a koz, moderní zemědělství je především při východním pobřeží Pyrenejského poloostrova a střední části Apeninského poloostrova. Kolonizované oblasti v Severní Americe, Austrálii a Jižní Americe mají význam jako dodavatelské oblasti masa, másla, pšenice, sóji a bavlny.

15 Mírné pásmo se rozkládá mezi 40° až 60° severní zeměpisné šířky a 42° až 58° jižní šířky, zabírá asi ¼ zemské souše s těžištěm na severní polokouli. Podnebí je charakteristické sezónními rozdíly teplot. Většina srážek spadne ve vegetačním období, s rostoucí kontinentalitou jejich množství klesá a prodlužuje se období vegetačního klidu ( vlivem nízkých teplot v zimě ). Nepravidelný chod počasí ? ( především vlivem porušování ekologické rovnováhy ve světovém měřítku ) komplikuje organizaci zemědělských prací i výsledky sklizní. Při jižním okraji pásma ( na jižní polokouli opačně ) se vytvořily černozemě, největší rozlohu zabírá zonální půdní typ tzv. podzolů v chladnějších a na srážky bohatších oblastech, jejich nízká úrodnost je ve vyspělém zemědělství většinou vykompenzována chemizací.

16 Hospodářskou činností byl rozsah lesů podstatně omezen, stále však tvoří souvislé pásmo v šířce 1 až 2 tis. km v Eurasii a Severní Americe. Lesy mírného pásma poskytují hodnotné dřeviny pro průmyslové i jiné využití, kromě toho jsou relativně snadněji přístupné ( v severnějších oblastech zejména v zimním období ). Moře jsou bohatá na faunu, zejména v šelfovém pásmu ( do hloubky 200 m ) při pobřeží, zabírají 5% z celkové rozlohy moří, ale pochází odtud téměř 60% světového úlovku ryb (příznivé přírodní předpoklady v prostorách, kde se střetávají teplé a studené mořské proudy a vytvářejí se dobré předpoklady pro rozvoj planktonu hlavní potravy ryb). V pásmu je soustředěna podstatná část světové produkce pšenice i dalších potravinových a krmných zrnin ( žita, ječmene a kukuřice ), okopanin (cukrovky a brambor) a olejnin (hlavně sóji, ale i tradiční slunečnice a řepky).

17 V klimaticky příznivých oblastech je významná sklizeň jaderného i peckovitého ovoce a vinných hroznů. Protože převažuje vyspělá zemědělská výroba ( v Severní Americe nejrentabilnější a v severozápadní Evropě nejintenzivnější ) má celá oblast vedoucí postavení v produktech živočišné výroby. 2. Jiho a východoasijské pásmo – 30% sv. produkce 2 oblasti: a) indicko-pakistánská b) čínská Závěr: pásmo je produkčně deficitní spotřebitelsky náročné exportně pasivní

18 3.Severoamerické pásmo – cca 15 % sv.produkce 2 oblasti: a) americká b) kanadská vysoký stupeň mechaniz a produktivity práce Závěr: pásmo je produkčně přebytkové Spotřebitelsky nenáročné Exportně pozitivní – přes 50% svět. vývozu 4.Australské pásmo – cca 10% sv. prod. Závěr: velmi omezená spotřeba relat. největší export 5.Argentinská oblast – cca… Exportní oblast Rýže – nejdůležitější obilnina (zrnina) subrovníkového pásma. Původně kultura horských oblastí monzun. Asie. Postupně se těžiště přesunulo do říčních údolí a nížin – náročná na teplo a vodu !

19 Lze sklízet 2x až 3x ročně ! 1.pásmo – monzunová Asie = 90% sv. pr. 3 oblasti: a) čínsko-japonská 40% b) indická + B-š, P-n c) jihovýchodní :In-e, Th-o, B-a, V-nam Závěr: produkčně dostačující spotřebitelsky náročná exportní země: Th-o, B-a, P-stan 2. pásmo – Latinská Amerika Nejvíce v Brazílii 3. pásmo - africké Nejvíce v Egyptě a Nigerii 4. pásmo -americké V USA – při Mexickém zálivu

20 Kukuřice – velmi přizpůsobivá, značná variabilita odrůd. 1.Těžiště pěstování je v USA – SSV a SSZ, téměř 50% svět. Produkce 2. Asie – 20% 3. Latinská Amerika – 20% 4. Evropa – 10% Okopaniny Hlavni kulturou mírného pásma jsou brambory – rozšíření vyvolala prům. revoluce a počínající urbanizace. Potravinářské účely = 20-30% Krmivářské a prům. účely = 70%

21 6.5 OSTATNÍKULTURY POSKYTUJÍCÍ SUROVINY… … lze vymezit několik skupin podle druhu zpracovávané suroviny. I. k výrobě cukru II. k výrobě nápojů III. k výrobě textilií IV. k ostatním produktům I – produkce cukru klesá, kdysi ukazatel úrovně výživy !? Kultury : Cukrová třtina Cukrová řepa

22 Cukrová třtina … pěstuje se mezi 30 – 33 st. s.i.j.š, náročná na teplo i srážky, Výnosnost až 25t na 1ha (cukrovka jen 5t) Oblasti: 1) Latinská Amerika = 45% 2) (Braz-e, Stř.A. –Kuba,Mex..) Asie (jižní) = 40% (Ganga, Č-a, P-n, Fi –y) 3) Austrálie,Afrika,USA

23 Cukrová řepa … pěstuje se v mír. pásmu mezi st. pokles produkce vede k redukci ploch a následných zpracovatelských kapacit. Oblasti: 1)Evropa = 80% 2) Sev. Amerika = 3) Asie = Cukr je dobrou exportní komoditou !

24 II – suroviny k výrobě nápojů … jedná se víceleté kultury, jejichž produkty slouží po úpravách k k výrobě nápojů s obsahem alkaloidů nebo alkoholů. 1.skupina: kávovník, čajovník, kakaovník Pěstují se plantážovým způsobem v specializovaných oblastech na upravených plochách, blokují „potravinové“ kultury, ale jsou tržně (komerčně) velmi zajímavé. V celosvět. obchodě zem. produkty představují cca 10 % !

25 Kávovník: těžiště pěstování je v subrovníkovém a rovníkovém pásu, nejčastěji na náhorních plošinách. Oblasti: 1. Latinská Amerika = cca 70% Jihovýchodní Brazílie a západní Kolu-e Střední Amerika + Mexiko 2. Afrika = přes 20%, zvyšuje produkci Pobřeží Sl., Etiopie, Uganda, Kamerun 3. Asie = 10% Indonesie Oblasti spotřeby: Evropa cca 60%, USA cca 30%

26 Čajovník: pěstování soustředěno do jižních oblastí monzunové Asie, pokračuje však i do subtropického pásma. Je náročné na pracovní sílu ! Oblasti: 1. monzunová Asie = 80 % Indie, Srí Lanka, vých. Čína, Japonsko a Indonésie nejv. vývozci: Indie a Srí Lanka =40 % nejv. odběratelé: V. Britanie 60% 2. Afrika = 10% Keňa, Tanzanie… 3. „Kavkazské republiky „ – Azerbájdžán

27 Kakaovník: těžiště pěstování je v pobřežních a říčních nížinách rovníkového a subrovníkového pásu v nadm. výšce do 500 m. Oblasti: 1.nejkoncentrovanější oblastí je Afrika – 70% svět. Sklizně země - Pobřeží slonoviny, Ghana(Kraus), Nigerie a Kamerun 2. Latinská Amerika : 20%, Brazílie 3. jihovýchodní Asie : 15%, Malajsie

28 III. …suroviny k textilním produktům … poměrně náročné na průmyslové zpracování, náročné na pracovní sílu, tržní produkty Bavlník: nejdůležitější kultura poskytující přírodní textilní surovinu. Jeho produkce převyšuje produkci všech ostatn. tex. kultur. Pěstuje se v suchých subtropech a tropech, sklizeň vyžaduje sucho. oblasti: 1. Asie – 40%, Čína, Indie, Pákistán, Turecko 2. USA – 20% (cotton belt) 3. oblast střední Asie – uměl. zavlažováno 4. Latinská Amerika – 10%, Brazile, Mexiko 5. Afrika – vysoce kvalitní, údolí Nilu v Egyptě a Sudanu

29 Kaučukovník: sběr přírodní šťávy-latexu Oblasti: 1.jihovýchodní Asie – 80%, Malajsie, Indonésie, Thajsko 2. Afrika – Nigerie, Liberie a Madagaskar Tabák: pěstuje se v subtropech a jižních částech mírného pásma sev. polokoule. Oblasti: Asie, Evropa, J. Amer., Afrika ?

30 6.6 Živočišná činnost … je významnou součástí zem. výroby. Produkuje především bílkoviny a tuky. V RTE hodnota produkce převažuje na R.Č., v RZ obráceně. V RTE je krmivová základna geograf. Oddělena od vlastního chovu, v RZ krmivová produkce chybí ! V RTE lze trh zásobovat na větší dimenze prostřednictvím speciálních chladících dopravních kontejnerů, viz dodávky masných produktů z Jižní Ameriky, ale i z Evropy (Dánska,NL..) do Japonska apod.

31 6.6.1 Klasifikace živ. činností … členíme na extenzivní a intenzivní typy klasifikace extenzivního typu: 1)kočovný a polokočovný – typický pro áridní oblasti centrální a JZ Asie (Mongolsko, Kazachstán..) 2)sezónní přesuny – mezi horskými a nížinnými pastvinami ( středomořské země a andské státy..) 3) moderní exten. chov – prérie severoamer. středozápadu, pampy L.A. a Austrálie a N.Z.

32 klasifikace intenzivního typu: 1) chov alpského typu – rozšířen v Evropě včetně Skandinávie. V letním období je dobytek v horských oblastech, v zimním období je ustájen 2) intenzivní stájový chov – část střední, jižní a jihovýchodní Evropy 3) dominantní stájový chov – v oblastech intenzivní živ. výroby, záp. a severní Eropa

33 Chov skotu – základní obor Ž.Č. Význam je v produkci mléka, masa a kůží Největší stáda: Lat. Amerika : 20% Sev. Amerika : 20% Evropa: 30% Asie: 20% Chov prasat – velmi intenzivní v celém světě, výhradně pro maso, nejvíce v Číně Ostatní hospodářská zvířata pro doplňující účely dle klimatických a krmivových podmínek: Ovce, kozy, drůbež, tažná zvířata,

34 6.7 Přidružené činnosti k Z.Č … následující činnosti jsou blízkostí svých technologických a dalších aspektů přiřazeny k Z.Č Rybolov (né činnosti) …svět. oceán pokrývá cca 71% povrchu Z Sv. výlov pokrývá 10% živ. bílkovin, 1% výživové hodnoty potravin Země. V některých zemích je tato hodnota různá: Nejvíce v Japonsku a Islandu = 4%, Portugalsku,Tunisku a Skandinávii =2%

35 Rybolovné oblasti jsou nejčastěji v místě výskytu planktonu, ten se nalézá na místech střetávání mořských proudů : teplých a studených hlubinných a povrchových ústí a delty řek ochrana ryb. oblastí tzv. 200 mil. hosp. pásmem Zdroje výlovu: a)ryby = 90 % biologické produkce oceán b) korýši a ostatní živočichové = 10% loví se cca 400 druhů ryb: tresky,sledě, sardele, makrely, tuňáci, kambaly-velryby

36 Přehled světového výlovu Světový výlov má sestupný trend: zač. 50 let = 20 mil. t/rok r.1989 = 86 mil. t/rok r.1990 = 80 mil r.2000 = cca mil Hlavní rybolovné oblasti jsou již vyčerpány, ekologické zákazy, znečištění vod… Oblasti: 1) Severozápadní Atlantik – oblast Newfoundlandu, Lofotské o. u Norska a okolí Gronska 2) Severozápadní Pacifik – oblast Aljašky 3) Západně – centrál.Pacifik – Peru,Ch-e 4) Jihovýchodní Pacifik–západoaustralské pobřeží a styk proudů

37 Sladkovodní výlov = 10%, 3/5 v jihov. Asii Lesní hospodářství … lesy pokrývají cca 30% souše. Vyskytují se na všech kontinentech, lesní „společenství“ tvoří přes 80% biohmot y Země s různorodým zastoupením a rozdílnou hustotou zalesnění, např.: Nejvíce – země JV Asie a Afriky : Surinam = 90%, Kambodža = 74%,, Zaire = 75% Finsko = 69%..... Nejméně – Austrálie = 5% Hlavní produkční oblasti 2 pásma lesů:

38 1. Severní lesní pás – v mírném p. pásu, tvořen převážně jehličnatými lesy Lze rozdělit na 3 makroregiony : A – severoamerický B - ruský C – skandinávský 2. Jižní lesní pás – v ekvatoriálním a tropickém pásu, tvořen pestrou druhovou skladbou s negativním vlivem na ekonomiku těžby a zpracování dřeva ! Lze rozdělit na 3 makroregiony: A – Latinskoamerický, kontinent LA přes 50% zalesnění B – střední a západní Afrika, některé cenné dřeviny, export do Evropy C – jižní a JV Asie

39 Zpracování dřeva (dřevní hmoty) Nejvýznamnější jsou jehličnaté dřeviny, 50% svět. těžby, pomalý přírůstek Produkty: řezivo, dřevovláknité(třískové) desky, celuloza, papír, lepenka, nábytek… Producenti: Kanada, USA, Rusko, Finsko, Švédsko…

40


Stáhnout ppt "HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 6.Přednáška Zemědělství 6.ZEMĚDĚLSKÉ A PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI (VÝROBY) 6.1 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY ROZMÍSTĚNÍ A KLASIFIKACE ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI."

Podobné prezentace


Reklamy Google