Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vliv člověka v NP Šumava zejména pak v Boubíně Eva Trefilíková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vliv člověka v NP Šumava zejména pak v Boubíně Eva Trefilíková."— Transkript prezentace:

1 Vliv člověka v NP Šumava zejména pak v Boubíně Eva Trefilíková

2 Úvod Šumava NP Šumava je situován při jihozápadní hranici ČR se SRN a Rakouskem mezi Železnou Rudou a Zvonkovou u Horní Plané.Šumava je jedno z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prahorního a prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory.Šumava vznikla při alpinském vrásnění v třetihorách vyzdvižením a rozlámáním zarovnané paroviny starého masivu. NP Šumava je situován při jihozápadní hranici ČR se SRN a Rakouskem mezi Železnou Rudou a Zvonkovou u Horní Plané.Šumava je jedno z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prahorního a prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory.Šumava vznikla při alpinském vrásnění v třetihorách vyzdvižením a rozlámáním zarovnané paroviny starého masivu.

3 …Přirozený charakter těchto zonálních společenstev byl však do značné míry pozměněn dlouhodobým lesnickým hospodářstvím a výšková stupňovitost je dnes na mnoha místech setřena… …Přirozený charakter těchto zonálních společenstev byl však do značné míry pozměněn dlouhodobým lesnickým hospodářstvím a výšková stupňovitost je dnes na mnoha místech setřena… …Velice vzácnou lokalitou je Boubínský prales k jeho vyhlášení došlo již v roce 1858(původní rozloha 46,7 ha, dnes 670 ha) …Velice vzácnou lokalitou je Boubínský prales k jeho vyhlášení došlo již v roce 1858(původní rozloha 46,7 ha, dnes 670 ha)

4 …CHKO Šumava byla zřízena … …CHKO Šumava byla zřízena … …Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č.163/91 ze dne Rozloha 690,3 km2. …Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č.163/91 ze dne Rozloha 690,3 km2.

5 …Další vývoj květeny v době historické podstatně začal ovlivňovat člověk kácením lesů, odvodňováním i zavodňováním, umělým vysazováním lesů jiné skladby apod. …Další vývoj květeny v době historické podstatně začal ovlivňovat člověk kácením lesů, odvodňováním i zavodňováním, umělým vysazováním lesů jiné skladby apod. Vliv člověka se však na šumavskou přírodu neprojevil příliš kladně, ba spíše naopak, zvláště ve 20.století. Vliv člověka se však na šumavskou přírodu neprojevil příliš kladně, ba spíše naopak, zvláště ve 20.století. …vytvoření národního parku na Šumavě, jehož význam pro ozdravění ovzduší je v době stále se rozšiřujícího průmyslu nesmírný. …vytvoření národního parku na Šumavě, jehož význam pro ozdravění ovzduší je v době stále se rozšiřujícího průmyslu nesmírný.

6 Stav lesů …Lesy nadále chřadnou. Opakovaně dochází k případům hynutí porostů na větších či menších plochách vinou houbových chorob, napadení kůrovci i dalšími druhy hmyzu a polomů. Takzvané kalamitní těžby - tedy neplánované, vynucené vytěžení stromů, které z nějakého důvodu náhle uhynuly v místech, kde se zatím nemělo kácet - v posledních letech tvoří až desítky procent produkce dřeva. …Lesy nadále chřadnou. Opakovaně dochází k případům hynutí porostů na větších či menších plochách vinou houbových chorob, napadení kůrovci i dalšími druhy hmyzu a polomů. Takzvané kalamitní těžby - tedy neplánované, vynucené vytěžení stromů, které z nějakého důvodu náhle uhynuly v místech, kde se zatím nemělo kácet - v posledních letech tvoří až desítky procent produkce dřeva.

7 problém Málo lidí si uvědomuje, že vše začíná již v půdě.V 80. letech byl největší problém síra a následné kyselé deště, ale po odsíření většiny velkých podniků a elektráren se emise síry rapidně snížily.Nyní vyvstal nový a možná závažnější problém v podobě dusíku a jeho sloučenin.Díky němu se stávají stromy náchylnější k houbovým nemocem a „ohryzávání“spárkatou zvěří.K tomuto názoru jsem dospěl po přečtení několika odborných prací na toto téma viz. rejstřík literatury. Málo lidí si uvědomuje, že vše začíná již v půdě.V 80. letech byl největší problém síra a následné kyselé deště, ale po odsíření většiny velkých podniků a elektráren se emise síry rapidně snížily.Nyní vyvstal nový a možná závažnější problém v podobě dusíku a jeho sloučenin.Díky němu se stávají stromy náchylnější k houbovým nemocem a „ohryzávání“spárkatou zvěří.K tomuto názoru jsem dospěl po přečtení několika odborných prací na toto téma viz. rejstřík literatury.

8 Co člověk způsobil Podle dostupných informací je zřejmé, že již v minulém století byla špatně vybírána skladba stromů a to zejména z ekonomických důvodů(těžba smrkového dřeva)Takto monoliticky osázená oblast byla pak mnohem více náchylná na kalamity ať už škůdců či samotné přírody.O velké těžbě dřeva svědčí i 2 plavební kanály vystavěné v přelomu století a nesou jména:Schwarzenberský,Vchynicko-tetovský Podle dostupných informací je zřejmé, že již v minulém století byla špatně vybírána skladba stromů a to zejména z ekonomických důvodů(těžba smrkového dřeva)Takto monoliticky osázená oblast byla pak mnohem více náchylná na kalamity ať už škůdců či samotné přírody.O velké těžbě dřeva svědčí i 2 plavební kanály vystavěné v přelomu století a nesou jména:Schwarzenberský,Vchynicko-tetovský

9 Neuvážené stavby V pozdějších letech pak rozvoj měst a obcí v oblasti dnešního Národního parku a hlavně Boubínského pralesa.Například nešetrná výroba sklárny v Lenoře, která vypouštěla do studené Vltavy svoje odpady a nakonec po krachu nechala své jedy na pospas přírodě.Ještě dnes bychom mohli v řece najít mnoho úlomků skla. V pozdějších letech pak rozvoj měst a obcí v oblasti dnešního Národního parku a hlavně Boubínského pralesa.Například nešetrná výroba sklárny v Lenoře, která vypouštěla do studené Vltavy svoje odpady a nakonec po krachu nechala své jedy na pospas přírodě.Ještě dnes bychom mohli v řece najít mnoho úlomků skla.

10 Co jsme udělali správně? Na druhou stranu je i mnoho věcí co se v parku udělalo dobře.Zejména zpřístupnění našich unikátních ledovcových jezer a řadu hraničních hor.Protože musíme udělat kompromis mezi úplnou segregací krajiny od lidí a zpustošením hordou průmyslníků.Je ironie osudu, že k památkám dnes patří i ony plavební kanály, které pomohly vymýtit původní lesy.Člověk žije jen jedno století ale krajina se s našimi činy bude vyrovnávat desítky či stovky tisíc let. Na druhou stranu je i mnoho věcí co se v parku udělalo dobře.Zejména zpřístupnění našich unikátních ledovcových jezer a řadu hraničních hor.Protože musíme udělat kompromis mezi úplnou segregací krajiny od lidí a zpustošením hordou průmyslníků.Je ironie osudu, že k památkám dnes patří i ony plavební kanály, které pomohly vymýtit původní lesy.Člověk žije jen jedno století ale krajina se s našimi činy bude vyrovnávat desítky či stovky tisíc let.

11 Potřebné opatření k ochraně krajiny 1. Vyloučení holosečí 2. Obnova přirozené druhové skladby 3. Ponechávání starých stromů a mrtvého dřeva 4. Vápnění a hnojení 5. Snížení stavů zvěře 6. Ochrana přírodních rezervací 7. Stanovit pravidla pro zalesňování (kolektiv, 8. března 2006 )

12 Seznam odborníků podílejících se na sestavení sedmera opatření. Prof. em. Josef Fanta, Univerzita ve Wageningen a Univerzita v Amsterdamu, Nizozemí Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a environmentální České zemědělské univerzity Dr. Jakub Hruška, Ph.D., Česká geologická služba Ing. Milan Košulič st., lesník Prof. Dr. Karel Prach CSc., Biologická fakulta Jihočeské univerzity Prof. Dr. Josef Rusek DrSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd ČR Prof. em. Josef Fanta, Univerzita ve Wageningen a Univerzita v Amsterdamu, Nizozemí Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a environmentální České zemědělské univerzity Dr. Jakub Hruška, Ph.D., Česká geologická služba Ing. Milan Košulič st., lesník Prof. Dr. Karel Prach CSc., Biologická fakulta Jihočeské univerzity Prof. Dr. Josef Rusek DrSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd ČR

13 Rejstřík citací Kudrlička V., 1981 Javorná zapomenutý kout Šumavy Kudrlička V., 1981 Javorná zapomenutý kout Šumavy Novotná D., 2001 Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny Novotná D., 2001 Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny RNDr.Kender J., 2000 Teoretický a praktický aspekt ekologie krajiny RNDr.Kender J., 2000 Teoretický a praktický aspekt ekologie krajiny

14 MZe (2005): Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok Ministerstvo zemědělství, Praha MZe (2005): Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok Ministerstvo zemědělství, Praha Dále čerpáno na internetu a to:( Ekologická devastace) (http://gnosis9.net/search.php?rstext=all- phpRS-all&rstema=40) Dále čerpáno na internetu a to:( Ekologická devastace) (http://gnosis9.net/search.php?rstext=all- phpRS-all&rstema=40)Ekologická devastaceEkologická devastace


Stáhnout ppt "Vliv člověka v NP Šumava zejména pak v Boubíně Eva Trefilíková."

Podobné prezentace


Reklamy Google