Seminář o svobodném přístupu k informacím Brno, Nejvyšší správní soud, čtvrtek 7. 12. 2006.

Prezentace na téma: "Seminář o svobodném přístupu k informacím Brno, Nejvyšší správní soud, čtvrtek 7. 12. 2006."— Transkript prezentace:

1 Seminář o svobodném přístupu k informacím Brno, Nejvyšší správní soud, čtvrtek 7. 12. 2006

2 „Zánovní“ vymezení povinných subjektů

3 transparentnost veřejné správy legitimita veřejné správy pohled veřejnosti na výkon veřejných pravomocí veřejný majetek a jeho správu

4 majetek a jeho správu pohled veřejnosti na změna z majetku státu ( obce) na majetek státního ( obecního) podniku

5 „Zánovní“ vymezení povinných subjektů  česká úprava přístupu k informacím se od vzniku snaží být maximálně opřena o přirozenoprávní pojetí  vyhýbá se pozitivistickým detailním definicím  předpokládá dotváření soudní praxí ve smyslu ústavních hodnot  proto pojem „veřejná instituce“

6 Slovenská úprava z.č. 211/2000 Zz. jiný přístup § 2 Povinné osoby 1) Osobami povinnými podľa tohto zákona sprístupňovať informácie (ďalej len "povinné osoby") sú štátne orgány, obce, ako aj tie právnické osoby a fyzické osoby, ktorým zákon zveruje právomoc rozhodovať o právach a povinnostiach fyzických osôb alebo právnických osôb v oblasti verejnej správy, a to iba v rozsahu tejto ich rozhodovacej činnosti. 2) Povinnými osobami sú ďalej právnické osoby zriadené zákonom a právnické osoby zriadené štátnym orgánom, vyšším územným celkom alebo obcou podľa osobitného zákona. 3) Povinnými osobami sú ďalej aj právnické osoby založené povinnými osobami podľa odseku 1 a 2.

7 Vyvádění výkonu veřejné správy do „soukromého sektoru“ (optický klam)  Horská služba ČR je od roku konce roku 2004 obecně prospěšnou společností, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj.  2005: rozpočet 123 milionů korun neinvestiční dotace 111 milionů korun poskytne Ministerstvo 12,5 milionů korun z vlastních příjmů.  2006: rozpočet 120,5 milionů korun dotace 110 milionů poskytne Ministerstvo 10,5 milionů z vlastních zdrojů

8 falešná stopa: osoba „soukromého práva“: kreace  funkce šíří se domněnka, že právnické osoby, FUNGUJÍCÍ podle typicky soukromoprávních předpisů (obchodní zákoník), jsou z toho důvodu soukromoprávními osobami TEZE: všechny právnické osoby, zřízené státem, kraji, obcemi či dalšími osobami veřejného práva, jsou PRIMÁRNĚ zřízeny aktem veřejného práva

9 zřízení právnické osoby obcí - krok 1: zákon o obcích § 35a (1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon. § 35 (1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. (2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

10 zřízení právnické osoby obcí - krok 2: navazující (doplňkové) využití některého předpisu veřejného či soukromého práva k provedení kroku 1:  o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů  obchodní zákoník  o obecně prospěšných společnostech  školský zákon

11 zřízení právnické osoby státem - krok 1: zákon o majetku České republiky § 14 (1) Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Účast státu v jiných právnických osobách a sdruženích § 28 (1) Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti. … K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády; vláda současně stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele. (1) Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti. … K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády; vláda současně stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele. (2) Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. … (2) Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. … (3) Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; … (3) Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; … varianta bez kroku 2: zákon o státním podniku

12 zřízení právnické osoby státem - krok 2: navazující (doplňkové) využití některého předpisu veřejného či soukromého práva k provedení kroku 1:  obchodní zákoník  o obecně prospěšných společnostech

13 hledisko práva na informace  podstatný je KROK 1  z hlediska práva na informace jsou tyto osoby vytvořeny aktem veřejného práva  teprve sekundárně (doplňkové) je použit předpis soukromého práva, jeho podíl na kreaci je marginální, pouze formální

14 Nepochopitelné rozsudky  MS Praha 7 Ca 238/2004 – DP Praha  NSS 6 As 52/2004-67 Letiště Praha s.p.

15 Letiště Praha s.p. kritika rozsudku 1  veřejnoprávní činnost je příliš ztotožňována toliko s vrchnostenským postavením  veřejná správa představuje:  vrchnostenské rozhodování  správu veřejných statků (prostředků)

16 Letiště Praha s.p. kritika rozsudku 2 rozsudek vychází ze správných tezí:  z pohledu InfZ není rozhodující forma subjektu  Za rozhodující kritérium pro dělení právnických osob na osoby soukromého a veřejného práva lze považovat míru přítomnosti soukromoprávního úkonu v procesu jejich vzniku.

17 Letiště Praha s.p. kritika rozsudku 3 vychází ale i z neudržitelných tezí: opomíjí veřejný účel  „žádné ustanovení ani smysl a účel zákona o státním podniku nenasvědčuje tomu, že by státní podnik měl toliko pro svoji formu být považován za veřejnou instituci“ proti tomu lze postavit účel, ale i kreování, kontrolu i nakládání s veřejnými prostředky, § 3 (2) zák. o SP: Podniky založené podle tohoto zákona jsou zakládány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů.

18 Letiště Praha s.p. kritika rozsudku 4 opomíjí nakládání s veřejnými prostředky § 2 (1) Podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. (2) Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

19 jádrem rozhodnutí je  úvaha formalistická: vznik zákonem x na základě zákona - jakoby „na základě zákona“ představovalo posun k soukromoprávní povaze; odvolává se na Nález ÚS 30/2003 (III.ÚS 686/2003), který ale požadavek „zákonem“ neobsahuje; dtto i Rozsudek MS Praha 7Ca238/2004 – DP Praha, kde je to dokonce jediný důvod pro zamítnutí)  úvaha obsahová: nakládání s veřejnými prostředky ani plnění veřejného účelu nepředstavuje zvláštní postavení (čímž by se de facto popřela jedna z hlavních příčin principu otevřenosti veřejné správy)

20 veřejné instituce veřejný ústav veřejný podnik veřejný fond veřejná nadace veřejný účel zřizování státem kreování orgánů státem a dohled veřejné prostředky hospodařící s v.p.

21 veřejné instituce veřejný ústav veřejný podnik veřejný fond veřejná nadace veřejný účel zřizování státem kreování orgánů státem a dohled veřejné prostředky hospodařící s v.p.

22 jiný pohled (Fr. Korbel) veřejné instituce vždy zřízeny aktem orgánu veřejné moci v rovině veřejného práva (zákonem či na základě zákona) fungující dle předpisů veřejného práva fungující dle předpisů soukromého práva plnící veřejný účel kreování orgánů a pod dohledem orgánu veřejné moci zpravidla hospodařící s veřejnými prostředky nebo

23 únik z informační povinnosti veřejné instituce vždy zřízeny aktem orgánu veřejné moci v rovině veřejného práva (zákonem či na základě zákona) fungující dle předpisů veřejného práva fungující dle předpisů soukromého práva plnící veřejný účel kreování orgánů a pod dohledem orgánu veřejné moci zpravidla hospodařící s veřejnými prostředky nebo může hospodařit s veřejnými prostředky (?) plnící veřejný účel není ovládána orgánem veřejné moci prodat > 50%