Zájmena - Prononina Druhy zájmen.

Prezentace na téma: "Zájmena - Prononina Druhy zájmen."— Transkript prezentace:

1 Zájmena - Prononina Druhy zájmen

2 Anotace Materiál tvoří 24 slidů, v nichž se žák seznámí s pojmem zájmeno a jednotlivými druhy zájmen cílová skupina: 6. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák je rozlišovat jednotlivé druhy zájmen a tvořit u nich tvary prvního pádu, je nutno požívat formu prezentace z důvodu zachování interaktivity použitý materiál: učebnice SPN Čj pro 6. roč., Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad, pracujeme se žáky na cvičeních, za cvičením následuje klíč s řešením

3 Zájmena - pronomina ohebný slovní druh
zastupují podstatná jména (Potkal jsem Jirku. Řekl jsem mu = Jirkovi, aby odpoledne přišel., přídavná jména (Jaké = hezké, ošklivé bude dnes počasí? nebo na osoby, zvířata a věci ukazují (Tohoto člověka neznám. Už se tomu vůbec nedivím.) Přesný význam zájmen je zřejmý teprve ze souvislosti.

4 Druhy zájmen osobní přivlastňovací ukazovací tázací vztažná neurčitá
záporná

5 Zájmena osobní odkazují k mluvčímu, posluchači nebo k tomu, o kom, nebo o čem se mluví já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratné se a si

6 V textu vyhledej zájmena osobní, uveď jejich tvar v 1. pádě
Mám vám vyprávět, kdo to byl hostinský Hrous? Nu ovšem, vždyť vy jste tu ještě nebyli, když on byl na světě. Zlí jazykové tvrdili, že Hrous je velký odborník na nejroztodivnější nadávky, které málokdo z nás dokázal vymyslet: mně samému několikrát pomohl, když jsem nějakou potřeboval do svých vyprávěnek. Vychrlil jich hned celý tucet. Miloval opravdu něžně, i když s celou vahou svých 120 kilo, svou hospůdku, pak taky svou drobnou manželku – říkával jí Andulko, Nanynko, Ančičí a všelijak jinak – a do třetice i své hosty, pokud si z něho netropili legraci (to se na ně dokázal pěkně rozzlobit). Tak tenhle Hrous měl hospůdku v Holešovicích na samém břehu Vltavy. Marně byste ji dnes hledali, ono už se všechno změnilo. A ta hospůdka se jmenovala U Hastrmana. – Jirko, tobě nemusím určitě líčit, jak to tam vypadalo. Ta místa, kam chodívali mlynáři, rybáři, voraři, ale i hastrmani, ona si všude byla vlastně dost podobná.

7 V textu vyhledej zájmena osobní, uveď jejich tvar v 1. pádě
Mám vám vyprávět, kdo to byl hostinský Hrous? Nu ovšem, vždyť vy jste tu ještě nebyli, když on byl na světě. Zlí jazykové tvrdili, že Hrous je velký odborník na nejroztodivnější nadávky, které málokdo z nás dokázal vymyslet: mně samému několikrát pomohl, když jsem nějakou potřeboval do svých vyprávěnek. Vychrlil jich hned celý tucet. Miloval opravdu něžně, i když s celou vahou svých 120 kilo, svou hospůdku, pak taky svou drobnou manželku – říkával jí Andulko, Nanynko, Ančičí a všelijak jinak – a do třetice i své hosty, pokud si z něho netropili legraci (to se na ně dokázal pěkně rozzlobit). Tak tenhle Hrous měl hospůdku v Holešovicích na samém břehu Vltavy. Marně byste ji dnes hledali, ono už se všechno změnilo. A ta hospůdka se jmenovala U Hastrmana. – Jirko, tobě nemusím určitě líčit, jak to tam vypadalo. Ta místa, kam chodívali mlynáři, rybáři, voraři, ale i hastrmani, ona si všude byla vlastně dost podobná.

8 zájmeno tvar 1. pádu vám vy si - něho on se nás my ně oni mně já ji ona jich ono jí tobě ty

9 zájmena přivlastňovací
odkazují k mluvnickým osobám jako k vlastníkovi můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich a zvratné svůj

10 Podle předchozí věty doplň správné přivlastňovací zájmeno
Mám nový komiks. – Je to můj komiks. Půjdeš tam s Markem. Je to přece tvůj kamarád. Raději si půjčím kolo od Petra. Jeho kolo je totiž lepší než moje. Včera jsem potkala Moničinu maminku. Moničina maminka pracuje jako učitelka. Na obloze zářilo jarní slunce. Celá příroda se v jeho paprscích probouzela k novému životu. Navštívíte nás příští týden? To udělá našemu tatínkovi ohromnou radost. Vy se tomu smějete, ale vaši rodiče měli o vás velkou starost. Tomáš s Michalem si sedli do autobusu. Řidič zatím ukládal jejich kufry do zavazadlového prostoru.

11 Zájmena ukazovací v řeči ukazují na osobu, zvíře nebo věc, nebo pomocí nich v textu ukazujeme na nějaké pojmenování ten, tento, tenhle, tamten, takový, onen, takový, týž, tentýž, sám

12 Jaký význam mají v následujících větách ukazovací zájmena?
Taková ostuda! Koupím si tohle tričko, tamto se mi nelíbí. Za onoho času vládl v naší zemi kníže Boleslav I. Ti i oni se na mě rozzlobili. Sám pan král rozhodl, že se Honza musí vydat do světa. Na samém kraji lesa jsme našli krásné hřiby. Vezmu si na sebe tutéž sukni jako včera. Chtěla bych si koupit takovou sukni, jako máš ty.

13 zájmena tázací ptáme se na osoby, zvířata nebo věci, na jejich vlastnosti nebo na to, kdo je vlastní kdo?, co?, jaký?, který?, čí?

14 Vyhledej tázací zájmena. U ostatních urči jejich 1. pád a druh
Tvoje taška leží tamhle v tom koutě? Kdo bude sedět raději sám. Jak se to stalo? Čemu se stále divíš? Jaký máš odpoledne program? Vám se s tím nesvěřil? Která třída pojede v zimě na hory? Jeho bys chtěla s takovými problémy zatěžovat? Ty jsi mu o tom ještě neřekla? Čí je ta propiska? S čím nejste spokojeni?

15 Vyhledej tázací zájmena. U ostatních urči jejich 1. pád a druh
Tvoje taška leží tamhle v tom koutě? Kdo bude sedět raději sám. Jak se to stalo? Čemu se stále divíš? Jaký máš odpoledne program? Vám se s tím nesvěřil? Která třída pojede v zimě na hory? Jeho bys chtěla s takovými problémy zatěžovat? Ty jsi mu o tom ještě neřekla? Čí je ta propiska? S čím nejste spokojeni? tvůj-přivl. ten-ukaz ukaz. osob. ukaz. os. vy-os. to-ukaz. os on-osob. takový-ukaz. os. to-ukaz. ukaz. on-os.

16 Zájmena vztažná pomocí nich připojujeme některé věty v souvětí
kdo, co, jaký, který, čí, jenž

17 Vytvoř souvětí za pomocí vztažných zájmen.
Vůbec nechápu,………….se divíš? Vůbec nechápu, čemu se divíš? Tu knížku,……………jsem dočetla, mi půjčila Klára. Podej mi prosím ten časopis, na………….obálce je fotografie z Telče. Podej mi prosím ten časopis, na jehož obálce je fotografie z Telče. Ví někdo z vás, ………. je ta bunda? Ví někdo z vás, čí je ta bunda? Bylo to pro mě takové překvapení, …………jsem ještě nezažil. Bylo to pro mě takové překvapení, jaké jsem ještě nezažil. Město, k ………….právě směřujeme, je Prostějov. Město, ke kterému směřujeme je Prostějov. ……… s tím souhlasí, ať zvedne ruku. Kdo s tím souhlasí, ať zvedne ruku. Hrad, ………..obrysy jsme zahlédli, se jmenuje Loket. Hrad, jehož obrysy jsme zahlédli, se jmenuje Loket.

18 Zájmena neurčitá pomocí nich neurčujeme blíže, o kom nebo o čem se hovoří, nebo to vyjadřujeme pouze obecně tvoří se většinou ze zájmen tázacích pomocí různých slovotvorných prostředků vyjadřují i další významy jako větší či menší míru, všeobecnou platnost, libovolnost někdo, málokterý, kdekdo, ledajaký, leckterý, sotvakdo, zřídkaco, čertvíkdo, všelijaký, čísi, cosi, jakýkoli, každý a všechen

19 Ve kterých příkladech neurčité zájmeno vyjadřuje jen neurčitost, větší nebo menší míru, libovolnost
Dnes už sotvakdo přijde. Tu peněženku ti mohl odcizit kdokoli v tramvaji. Někomu se ten film velmi líbil, jiní jím už tak nadšeni nebyli. Takový výsledek se podaří málokomu. To není ledajaký člověk. Leckterý z vás se domnívá, že to nemůže být pravda. To už je něco! To může znamenat všelico. Ty jsi mi nějaký hrdina! O tom se povídá leccos. V tom kdosi zaklepal na dveře.

20 zájmena záporná popírají existenci nějaké osoby, zvířete nebo věci nebo jejich vlastnosti tvoří se pomocí předpony ni- nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

21 V textu vyhledej zájmena a urči jejich druh
Tak už je září, to je měsíc chlupů. Ve všech sousedních zahradách zrají švestky a nám, totiž mně a ostatním psům, začínají línat chlupy. V září je vytřepeme svým lidem na koberec a navlékneme si teplý kožich. Dělá to tak kdekdo, kromě živočichů, kteří nejsou vydaření, jako třeba vlaštovky, kukačky a skřivani. Tito živočichové nemají chlupy, a proto táhnou do teplých krajin. Nikdo jim to nijak naléhavě nerozmlouvá, protože stejně nejsou moc k užitku. Ž8dná vlaštovka například neštěká, když jde po ulici někdo, kdo páchne jinak než moji lidé. Neví, že kdo páchne jinak, chce přelézt plot. Když na něho spustím, jde raději dál. Jinak se s nikým nepárám. Zeptám se: „Kdo jsi?“ Když neodpoví a není můj, kousnu ho do nohy. Už jsem kousl našeho listonoše a taky nějakého kominíka.

22 V textu vyhledej zájmena a urči jejich druh
Tak už je září, to je měsíc chlupů. Ve všech sousedních zahradách zrají švestky a nám, totiž mně a ostatním psům, začínají línat chlupy. V září je vytřepeme svým lidem na koberec a navlékneme si teplý kožich. Dělá to tak kdekdo, kromě živočichů, kteří nejsou vydaření, jako třeba vlaštovky, kukačky a skřivani. Tito živočichové nemají chlupy, a proto táhnou do teplých krajin. Nikdo jim to nijak naléhavě nerozmlouvá, protože stejně nejsou moc k užitku. Žádná vlaštovka například neštěká, když jde po ulici někdo, kdo páchne jinak než moji lidé. Neví, že kdo páchne jinak, chce přelézt plot. Když na něho spustím, jde raději dál. Jinak se s nikým nepárám. Zeptám se: „Kdo jsi?“ Když neodpoví a není můj, kousnu ho do nohy. Už jsem kousl našeho listonoše a taky nějakého kominíka.

23 zájmeno 1. pád druh to ukaz. všech všechno neur. nám my osob. mně já je ony svým svůj přivl. si - kdekdo neurč. kteří který vztaž. tito nikdo záp. jim oni někdo kdo něho on se nikým můj ho od našeho náš nějakého nějaký